Informace o pořadech 2017

Televize NOE

Odkaz na živé vysílání: http://www.tvnoe.cz/live

• pátek 23. června od 20.30: Slavnostní zahájení MFF a Předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2016 (více). 
• pátek 23. června od 21.00: Z krajin za obzorem. Mezinárodní dudácké kontrasty. Pořad zahraničních souborů (více).
• sobota 24. června od 14.30: Finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku (více)
  
• sobota 24. června od 20.30: Links, rechts, Krejčí, švec! Národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech (více).
  
• Neděle 25. června od 15.30: To nejlepší na konec. Slavnostní galaprogram na zakončení MFF (více)

Český rozhlas Brno

neděle 25. června od 10.30: Živá píseň Jaromíra Nečase. Píseň jsem šířil nejraději (více).

Radio Proglas

sobota 24. června od 18.00: Domovina Pořad národnostních menšin žijících na území ČR (více)
(+ sobota 24. června od 10.30: Strážnické festivalové okénko)

Česká televize

Dobré ráno s Českou televizí: Co má společného Strážnice a Veselí nad Moravou? Folkór a Baťův kanál A propojit jsme se to rozhodli i v Dobrém ránu v pátek 23. 6.
V pátek vás proto budeme probouzet: Na vlně folklóru. Konkrétně nás najdete v hlavním přístavišti Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou, ale nezapomeneme ani na folklór, protože hosty budou pořadatelé i vystupující právě začínajícího Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2017. Sledujte nás i poslední den v týdnu od 5:59 na ČT2. Těšíme se!

MFF Strážnice 2017 se koná doslova v celém městě 🙂 Především zveme na festivalový průvod (popis) v sobotu odpoledne, který každoročně sledují tisíce návštěvníků. Účastní se domácí i zahraniční soubory, skupiny a muziky. Průvod vyjde od Skalické brány v 15 hodin, prochází městem a končí krátkými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici zastihnete v sobotu od 9 hodin pořad Sešli jsme se (popis), duchovní písně mladých muzikantů a zpěváků. Autorka Naděžda Urbášková přibližuje záměr pořadu: „Chceme upozornit na současnou hudební duchovní tvořivost mladých lidí, představíme dva znamenité soubory. Říkají, že svou víru ukládají do písní, které si většinou sami vytvářejí – ať jde o texty a jejich hudební podobu, nebo o vlastní osobité úpravy. V první části budou hrát a zpívat studenti Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, dali si název Sešli jsme se. Ve Strážnici se v pořadu sejdou ještě s dalším účinkujícím. Jsou to Good Work a název chce vyjádřit, že jde o dobrou práci nebo o práci Boží.. Obě skupiny spojuje mládí a víra, kterou dokážou mistrně vyjádřit hudbou.“

Dva pořady, které jsme si nechali na závěr našeho výčtu, se konají v centru slavností, na strážnickém zámku. Pořad O lásce všelijak písní II. (so 14.00, popis) je zúženou variantou nočního pátečního pořadu. „V tematických oddílech milostných písní −  láska jako touha i bolest, ztráta vínku, rozchody, pláče prespanek, humor a erotika, láska v tanci, vztahy v manželství, nevěra, láska mateřská − budou zpívat převážně sólisté, kteří se oproti pátečnímu programu částečně obmění. K daným tematickým blokům zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace – například v podání Gabriely Vermelho,“ zve autor pořadu Pavel Popelka. Účinkují: Bohdana Menšíková, Gabriela Vermelho, Jan a Jana Karáskovi, Jiří Petrů, Martin Prachař, Veronika Malatincová, Vlasta Grycová, CM Vlasty Grycové, HCM Petra Galečky, Sboreček žen z Lipova.

   

Do třetice upozorňujeme na poslechový pořad Stroj času, s podtitulem  Historie psaná šelakem: Národní písně na gramodeskách z první poloviny 20. století (so 11.00, popis). „Významný historik zvukového záznamu, sběratel a editor Gabriel Gössel Vás seznámí se skutečnou a nekašírovanou podobou fenoménu národní písně na gramodeskách z první poloviny 20.  století. Doufáme, že pro Vás bude překvapením nejenom autentických zvuk starých desek, ale také eklektická a velmi nekonvenční dramaturgie tehdejších vydavatelů. Úpravy lidových písní v interpretaci známých operních pěvců, lidovka v podání Kmochovy dechové hudby, harmonikáři, pouliční zpěváčci a všechny formy tzv. městského folkloru – prostě skutečná lidová zpěvní tradice zobrazená bez předsudků a v celé své šíři,“ doplňuje Michal Škopík.

A na úplný závěr ještě dvě informace. V neděli 25. června v 9.00 hodin bude v kostele Nanebevzetí Panny Marie sloužena slavnostní bohoslužba za účasti domácích a zahraničních folklorních souborů. Po dobu trvání festivalu proběhne v prostorách amfiteátru Zámek prodejní výstava materiálů s folklorní tématikou Folklorica: knihy-audio-video.

profilové foto: Michal Adamec

Objevovat, učit se a poznávat nové můžete v rámci několika pořadů. Nedílnou součástí sobotní nabídky je Folklorní klub – Slovácká čítanka (so 11.00, popis), ve které Jiří Jilík vybírá ze zlatého fondu národopisné literatury Slovácka: „Na našich toulkách stránkami regionální literatury Slovácka letos navštívíme dvě oblasti – Kopanice a hanácké Slovácko – a přiblížíme si je ukázkami z tvorby dvou autorů. Jedním z nich je Josef Hofer, farář ze Starého Hrozenkova a druhým novinář a spisovatel Jan Herben.“ Účinkují Děvčata z Vrbice, Gajdoši z Kopanic, Iva Mikulčíková a Jitka Lukášová za doprovodu Petry Martinkové, Vladimír Doskočil

Ve skanzenu ve stodole začne ve 13 hodin Folklorní škola s názvem Kopřiva v lidové kultuře , (popis). Kopřiva, která bývá považována za plevel, v lidové kultuře hrála vždy výraznou úlohu. Hojně se využívala při přípravě pokrmů, píce, v léčitelství a také se z ní zpracovávalo textilní vlákno. „Poukážeme na reálný historický kulturní fenomén zpracování kopřivového vlákna, doložený ve venkovském prostoru Beskyd ještě na počátku 20. století. Pořad doplní názorná demonstrace rukodělného zpracování kopřivového vlákna,“ přibližuje autor Václav Michalička. Představí se Václav Michalička, Petr Drkula, RukyNaDudy a Petra Vidomusová.

V prostorách zámku naleznete také Festivalové kino televize Noe. Těšte se na televizní setkání s Janem Kristem, Jaroslavem Štikou, Lubošem Holým, Moarchou Miškou Evenem, Janem Rokytou st., Františkem Okénkou, Jaromírem Nečase a Jindřichem Ondrušem (podrobnosti).

Festivalové kino České televize bude k zastižení ve skanzenu ve stejném čase. Zastavte se připomenout si dokumenty Slovácká suita, Folklor v zajetí moci? (Folklorika), Doudlebsko (cyklus Kořeny), Z luhačovického Zálesí (cyklus Písně domova), Proč se tančí verbuňk (Folklorika), Rokycansko/Podbrdsko (cyklus Kořeny), Už je nevěsta začepená (cyklus Z lidové klenotnice), Valašská zabijačka v proměnách času (Folklorika), Slovácký rok 1975 v Kyjově, Vysočina, Třebíč (cyklus Kořeny), Oživlé skanzeny, Lašsko, Mezinárodní folklorní festival Plzeň 2003 (cyklus Kořeny), Monolog Fanoša Mikuleckého (cyklus Z lidové klenotnice), Mistřínští regrúti (cyklus Z lidové klenotnice), Slovácký rok 1983 v Kyjově, Jihočeská Blata (Kořeny), Tři životy trnky (Folklorika), Vinohrady, vinohrady (cyklus Z lidové klenotnice), Velikonoce v Pojizeří (cyklus Kořeny), Lanžhotské hody, Lidé z Javorníka (Folklorika), O lidech z Horňácka (cyklus Písně domova). Podrobnosti!

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici navštěvují desítky tisíc lidí. Většina z nich vyhledává komponované pořady zasazené do prostředí amfiteátrů v zámeckém parku. Slavnostní zahájení festivalu bude v pátek ve 20.30. O taneční čísla se jako každoročně postarají zkušení členové strážnických folklorních souborů.

Pořad zahraničních souborů Z krajin za obzorem patří každoročně k těm nejnavštěvovanějším (pá 21.00, so 22.30, ne 14.00, popis). Tématem budou Mezinárodní dudácké kontrasty a Letem světem s čertovským měchem. Autor Zdeněk Vejvoda téma představuje: „Dudy v rozmanitosti stavby, zvuku i regionálních hudebních tradic jsou po staletí nástrojem králů, žebráků i šašků, předmětem vášnivého obdivu i vědeckých výzkumů. Však je bezpečně doloženo, že svým zvukem provázejí všední a zejména sváteční okamžiky lidstva již více než 5 000 let! Na procházku dudáckou hudební a taneční tradicí různých evropských regionů zve letošní pořad zahraničních souborů, který nabízí řadu inspirativních mezikulturních setkání i dudáckých kontrastů.“  Vystoupí dudácké kapely: Robson´s Choice (Northumberland, Velká Británie), Hrvatski gajdašski orkestar (muzikanti z celého Chorvatska), Unisonus (Salzburg, Rakousko); taneční soubory s dudáckou hudbou: Aegean Folk (Antalya, Turecko), Ponitran (Nitra, Slovensko), Zdravche – Venche (Velingrad, Bulharsko), Rapsodia Valceana a Ansambul Floricica din Costesti (Costešti, Rumunsko) a zvláštní hosté: v sobotu: skupina ghanských tanečníků a bubeníků; v neděli: Bohemian Pipe Band – Tradiční skotská dudácká hudba (Česká republika).

V pátek od půl jedenácté večer můžete navštívit hned dva pořady. Program Tři mušketýři (popis) jsme vám už představili několikrát. Je věnován nedožitým 95. letům primášských a lidských osobností Vítězslava Volavého (1922—1983), Jiřího Petrů (1922—1984) a Jaroslava V. Staňka (1922—1978). Autor David Pavlíček píše: „Byli jen tři, a přesto měnili historii. Jejich mečem byl smyčec, štítem talent, pokora a úcta. Muzikantští mušketýři, primáši z Dolňácka, kteří se bez pomoci kordu, pouhým smyčcem, zapsali do srdcí nás všech. V pořadu se představí nejen jejich přímí pokrevní pokračovatelé, ale také výběr (či lépe řečeno zlomek) muzik, zpěváků a tanečníků, kteří kráčejí v jejich stopách jako mušketýrská armáda.“ Vystoupí CM Danaj a Strážničan, Veronika Malatincová, Silvián Motičák a generační taneční páry FS Danaj. Dále CM Jury Petrů z Kyjova, Rodinné trio Petrů, Bohdana Menšíková a Jana Neničková, Mužský sbor Kyjov, Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic a taneční páry z Kyjova. Do třetice pak CM Stanislava Gabriela, CM Harafica, Stanislav Gabriel st., Ženský sbor Rezeda, Tanečníci a zpěváci Hradišťanu dřívějších dob.

Tím druhým pátečním je program s poetickým názvem O lásce všelijak písní (pá 22.45, popis) z autorské dílny Pavla Popelky: „Láska, nejušlechtilejší lidský cit, pronikla i do písní. Co na milostných písních udivuje nejvíc, je jejich poetika. Odkud se vzaly ty nádherné básnické obrazy u lidí, kteří mnohdy neuměli číst ani psát? V žánru lidových písní mají písně o lásce nejčetnější zastoupení. Zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace. Materiálově pořad čerpá především z písňového materiálu z moravsko-slovenského pomezí, z oblasti Bílých Karpat a Valašska.“ Představí se Gabriela Vermelho, Ludmila Vašková, Vladislava Hrubešová, Jan a Jana Karáskovi, Martin Prachař, Veronika Malatincová, Vlasta Grycová, CM Vlasty Grycové, HCM Petra Galečky, Sboreček žen z Lipova a ženský sbor Netáta.

Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se řadí ke stálicím sobotního dne a která přivádí do amfiteátru Zahrada diváky hned dvakrát. V sobotu dopoledne na semifinále (popis), do kterého postupují tanečníci z regionálních kol. Od půl třetí odpoledne pak probíhá hlavní finále (popis). Chlapce budou doprovázet cimbálové muziky Burčáci, Šmytec a OLiNa. „Dnes můžeme říci, že je verbuňk stále živý a hojně užívaný na celém Slovácku. Právě taneční osobnosti verbuňk činí životaschopným, a tím jej přibližují všem. Jednotlivé subregiony Slovácka si pak udržují svůj specifický taneční styl. Strážnice se stala symbolickým poutním místem jak pro tanečníky, tak i pro jejich příznivce.“ uvádí autorská trojice Rudolf Tuček, Jan Blahůšek a Jarmila Teturová.

Jednou za dva roky se vrací na festival Domovina, pořad národnostních menšin žijících na území České republiky (so 18.00, popis). Autor Jan Krist představuje. „Naše země nebyla vlastně nikdy zcela homogenní, zcela „česká“. Vždy tu žily i různé etnické minority. Rozhodující je, že zde žít chtějí, že se u nás mohou cítit volně, svobodně, že mohou žít svými tradicemi. Pro majoritu je důležité, že menšiny obohacují náš společný život a kulturní dění. Že žijeme v jedné a společné domovině. Co si víc přát při pohledu na to, co se děje jinde ve světě?“  Účinkují: Dětský národopisný soubor Palavánek a CM Kolík, Folklorní sdružení přátel ruské a ukrajinské kultury Sudaruška, Folklorní soubor Nyitnikék, Folklorní soubor Púčik, Folklorní soubor Skejušan, Pěvecký sbor Csalogányok, Soubor písní a tanců Olza a kapela Lipka, Soubor Haeri, Soubory Die Målas a Die Målaboum, Taneční soubor Antigoni, Taneční soubor Bulgari, Taneční skupina Rut a ukrajinská kapela Ignis.

Sobotní podvečer patří už tradičně pořadům regionálních folklorních sdružení. V přehlídkovém programu V dobrém sme sa zešli (popis) se v amfiteátru Zámek od 18.00 hodin představí folklorní soubory z Plzeňska, Prácheňska, horského Lašska, uherskohradišťského Dolňácka a Valašska. „Stejně jako v minulém roce byly do programu zařazeny soubory, které nejsou na strážnických slavnostech prezentovány každoročně. Přestože jde o soubory z různých koutů naší země, jedno mají společné. Radost z lidového tance a lásku k lidové písničce,“ dodává autor Pavel Tomeček. Vystoupí SLPT Ostravica, Frýdek-Místek, SPT Jiskra, Plzeň, Folklorní studio Buchlovice a CM Rubáš, VSPT Vsacan, Vsetín a Prácheňský soubor písní a tanců, Strakonice.

Při vzpomínce na velké osobnosti jsme představili letošní regionální pořad Links, rechts, Krejčí, švec, který se uskuteční v sobotu večer na Bludníku (popis). Sté výročí narození sběratele lidových písní a tanců Pavla Krejčího připomene národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech. Představí se folklorní soubory Barunka (Česká Skalice), Dykyta (Krásná Lípa), Hořeňák a Hořeňáček (Lázně Bělohrad), Jizera (Liberec) a Nisanka (Jablonec nad Nisou).

Na stejném místě můžete vidět Portášské chodníčky, pořad věnovaný třístému výročí založení Portášského sboru (so 22.30, popis). Autor Tomáš Gross udává: „Pořad chce připomenout důvody vzniku portášského sboru a také přiblížit divákům jeho úlohu, organizační strukturu i některé zajímavosti z činnosti členů sboru od počátků až do zrušení této instituce v roce 1830. Připomeneme jedno významné výročí a činnost historické organizace, na kterou po mnoha desetiletích navázali členové současného Valašského sboru portášského. Jim je věnováno poděkování za připomínání důležité součástí naší historie.“ Vystoupí členové Valašského sboru portášského z různých obcí Valašska, hornoliptovský kurucký regiment, Vavrišovo, Slovensko, VSPT Rusava, z.s. a CM Bukovinka, SLPT Ostravica, SLPT Valašský vojvoda, SVPT Vsacan a VSPT Radhošť.

Festival uzavře program To nejlepší na konec (ne 15.30, popis). Autor Petr Ryšavý píše: „Slavnostní galaprogram na zakončení festivalu není jen prezentací souborů, které v rámci letošního festivalu na pódiích vystoupí. Je také pomyslnou tečkou za třídenním festivalovým děním. Důležitým úkolem závěru pořadu je předání Ceny MFF a titulů Laureát MFF za festivalový ročník 2017. Pořadem provede moderátorská dvojice David Pavlíček a Ladislav Šimeček. Diváci budou svědky seskupení toho nejkvalitnějšího, co bylo letos k vidění, a proto určitě nebude nouze o bouřlivé ovace.“ V závěrečném pořadu se představí CM Danaj, HCM Martina Hrbáče, FS Ponitran, FSPRUK Sudaruška, SPT Jiskra, SVPT Vsacan a ocenění a vítězové soutěží.

Profilové foto: Jan Husák, www.ursus.cz

Mnoho návštěvníků strážnického festivalu vyhledává možnost aktivně si odpočinout, zatancovat si a zazpívat. Většinou se tak děje u dechových a cimbálových muzik v parku při Zábavách a Nocích s hudci (popis). Letos se představí v pátek HCM Martina Hrbáče, CM Pentla, DH Skoroňáci a DH Šarovec. V sobotu zahrají CM Stanislava Gabriela, CM Friš, CM Friška, DH Vlčnovjané, CM Michala Miltáka, CM Dolina, CM Grajcar, DH Svárovanka, CM Burčáci, CM Strážničan a HCM Petra Galečky. V neděli budou k tanci a poslechu hrát CM Pavla Múčky, DH Svatobořáci a HCM Petra Mičky.

Aktivně se můžete do taneční výuky zapojit v pořadu Zatancujme si (so 21.00, popis). „Když přijdete k muzice na kyjovské Dolňácko, téměř určitě se bude hrát skočná, výsostný točivý tanec tohoto slováckého subregionu. Pokud má nějaký lidový tanec Kyjovsko reprezentovat, je to právě skočná. Kromě toho se však můžete na Kyjovsku setkat s celou řadou dalších lidových tanců a také tanečních her. Vzali jsme od každého něco a v sobotu večer Vás v prostoru amfiteátru Zahrada pozveme do taneční dílny,“ zve autor Martin Jelínek.

Dlouholetou stálicí programové struktury strážnického festivalu je i „škola tance“, která umožňuje návštěvníkům a návštěvnicím slavností osvojit si tradiční tance zemí či regionů, odkud přicházejí zahraniční účinkující. Tance s přáteli se zahraničními soubory si nenechejte ujít v neděli od 10.30 hodin na jevišti amfiteátru Zámek.

profilové foto: Hana Holomčíková

Program MFF Strážnice 2017 bude složen z 35 pořadů (téměř 40 pořadů v premiérách a reprízách), ve kterých vystoupí 2700 účinkujících z ČR a 300 účinkujících ze zahraničí – z Turecka, Velké Británie, Rakouska, Bulharska, Ghany, Rumunska, Chorvatska a Slovenska. Festivalu se kromě slovenského souboru Ponitran z Nitry, který účinkuje v zahraničním pořadu, zúčastní dalších 7 souborů a skupin ze Slovenska.

Obohacením festivalového programu bude prezentace loutkových divadel z České republiky a Slovenska v návaznosti na předání nominační listiny UNESCO pro fenomén loutkářství.

Z ČR budou na festivalu účinkovat členové ze 140 souborů a skupin, 45 soutěžících ve verbuňku a 27 lidových řemeslníků. V zábavních střediscích se ve festivalovém areálu během víkendu vystřídá 13 cimbálových a 5 dechových hudeb.

Folklornímu festivalu Dětská Strážnice bude letos věnováno 7 pořadů.

V pořadu Domovina 2017 se představí jedenáct zástupců národnostních menšin: Slováci, Poláci, Maďaři, Chorvati, Ukrajinci, Řekové, Gruzinci, ŽIdé, Němci a Bulhaři.

Letošní festival přinese vzpomínku na několik zajímavých osobností a jejich výročí. Už mnoho let začíná festival neformálně setkáním u busty Slávka Volavého (pá 19.00, popis), zakladatele festivalu, dlouholetého ředitele Ústavu lidového umění a významného strážnického primáše. Hrát bude Strážničan s primášem Vítězslavem Pálenským.

V pátek večer přijďte na pořad Tři mušketýři (pá 22.45, popis), který je věnován nedožitým 95. letům primášských a lidských osobností Vítězslava Volavého (1922—1983), Jiřího Petrů (1922—1984) a Jaroslava V. Staňka (1922—1978). Autor David Pavlíček píše: „Byli jen tři, a přesto měnili historii. Jejich mečem byl smyčec, štítem talent, pokora a úcta. Muzikantští mušketýři, primáši z Dolňácka, kteří se bez pomoci kordu, pouhým smyčcem, zapsali do srdcí nás všech. V pořadu se představí nejen jejich přímí pokrevní pokračovatelé, ale také výběr (či lépe řečeno zlomek) muzik, zpěváků a tanečníků, kteří kráčejí v jejich stopách jako mušketýrská armáda.“ Vystoupí CM Danaj a Strážničan, Veronika Malatincová, Silvián Motičák a generační taneční páry FS Danaj. Dále CM Jury Petrů z Kyjova, Rodinné trio Petrů, Bohdana Menšíková a Jana Neničková, Mužský sbor Kyjov, Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic a taneční páry z Kyjova. Do třetice pak CM Stanislava Gabriela, CM Harafica, Stanislav Gabriel st., Ženský sbor Rezeda, Tanečníci a zpěváci Hradišťanu dřívějších dob.

Sté výročí narození sběratele lidových písní a tanců Pavla Krejčího připomene národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech Links, rechts, Krejčí, švec (so 20.30, popis). „Program prezentující oblasti Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší je rozdělen do dvou částí. První část představuje oblíbené písně a tance s řemeslnickou tematikou. V druhé části se přesuneme na improvizovanou taneční zábavu, která se odehrávala často pod širým nebem,“ přibližuje autor Dalibor Tuž. V pořadu zazní i hudební nástroje typické pro tento region, např. háčková harfa a tenorové housle. Představí se folklorní soubory Barunka (Česká Skalice), Dykyta (Krásná Lípa), Hořeňák a Hořeňáček (Lázně Bělohrad), Jizera (Liberec) a Nisanka (Jablonec nad Nisou).

Osobností, velmi silně spjatou se strážnickým festivalem, byl Jaromír Nečas. Pořad Živá píseň Jaromíra Nečase, s podtitulem „Píseň jsem šířil nejraději,“ je věnován jemu (ne 10.30, popis). Tak jako Tři mušketýři byli ve skutečnosti čtyři, tak i osobnosti silného ročníku 1922. Vedle Volavého, Staňka a Petrů věnuje festival prostor legendárnímu rozhlasovému redaktorovi a hudebnímu hledači. Autor Břetislav Rychlík píše: „Jaromírovou celoživotní láskou byl bezesporu strážnický festival. Nejenom proto, že ve Strážnici prožil podstatnou část svého dětství. Připravoval pořady, natáčel, inspiroval, pokoušel, provokoval. V tomto duchu by se měl nést i pořad připomínající jeho osobnost. Ten by v zásadě kopíroval životní hudební hledačství a muzikantské lásky Jaromíra Nečase.“ Účinkují BROLN, Cérčí cimbálová muzika Klobučan, CM Jury Petrů, CM Strážničan, Hradišťan a Jiří Pavlica, hudební skupina Lesní zvěř, HCM Petra Mičky, ĽH Paľáčovci, Milan Križo a rozkazovači z Hrochoti, Mužský sbor z Kyjova, NS Břeclavan, sbor Tetky z Kyjova, Zuzana Homolová, Martin Hrbáč a Janíček Pavlík.

Pořad Odpoledne s dechovkou (ne 14.30, popis) vzpomene na Miroslava Nauče, učitele ZUŠ ve Zdounkách, který zemřel náhle před dvěma lety ve věku 40 let. Působil jako učitel dechových nástrojů a kapelník Zdounečanky. Vystoupí Dechový orchestr ZUŠ ze Zdounek, Mládežnický dechový orchestr Morava ZUŠ z Hulína, Dechový orchestr ZUŠ z Veselí nad Moravou a Dechový orchestr Svatobořáci ze Svatobořic-Mistřína.

V rámci Dětské Strážnice uvidíte pořad Máme to v rodině: maminky a dcery zpívají na společném pódiu (ne 10.30, popis). Už dříve jsme pořad představili a upozornili na to, že autorky jej věnovaly valašské legendě ženského zpěvu Jarmile Šulákové.

Letos je to deset let od úmrtí tanečníka a organizátora Jana Miroslava Krista, jednoho z duchovních otců obnovené strážnické verbířské soutěže (so 9.00 a 14.30, popis). Poctou osobnostem je každoroční předávání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru při oficiálním zahájení festivalu (pá 20.30) a cen České národopisné společnosti (so 20.10, popis). Ceny zahrnují kategorie publikace, výstava/expozice, projekt/akce/konference. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“. V roce 2017 bude poprvé udělena také studentská cena, a to ve dvou kategoriích – za nejlepší bakalářskou a nejlepší diplomovou práci z oblastí etnologické vědy.

profilový obrázek: Vladan Jílek, wwwfolklorweb.cz

Součástí programové nabídky MFF Strážnice 2017 jsou také pořady, do kterých se mohou návštěvníci aktivně zapojit, něco si vyzkoušet a vyrobit nebo něco ochutnat.

V pátek i v neděli odpoledne najdete ve skanzenu pořad Nebojte sa chlapci, ej, že nebude vína (pá 17.00, popis), který propojuje lásku k vínu, hudbě i tanci. Tradiční pořad ve skanzenu s obvyklým programem a dobrým vínem. Letos nebude chybět zvedání vinařské vlajky, pozdrav Jarynovi Nečasovi, danaje, vojanské pásmo, ukázky účinkujících souborů, muzik a sborů, tancování a zpěv a policajtské svolávání. Součástí programu bude seminář na téma „Falešná vína“ v Blatnickém sklepě. Autoři pořadu František Hrňa a Miloslav Hrdý dodávají: „Nemusíte nikam chodit – prožijte tři dny ve skanzenu.“ Účinkují Dolina, Lipovjan, Petrovjan, Mužský sbor z Lipova, Mužský sbor ze Starého Města, Trio potulných muzikantů, Ženský sbor Rezeda a hudecká muzika PAKL.

Jedním z nejdelších pořadů je program  Já sa budu vydávati aneb svatba na Veselsku, který se koná ve skanzenu celou sobotu a ještě část neděle (popis). „Pořad chce přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka budou probíhat svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů,“ lákají autorka Markéta Lukešová a Petra Hrbáčová. Vystoupí v sobotu RAdošov, Štěpnička, Old Stars RAdošov, mužský sbor Malina, ženský sbor Jahoda a CM Kalvádos. V neděli pak Spinek ze Vnorov.

„S prázdným břuchem je aj u muziky smutno“, stojí v pozvánce na další sobotní celodenní pořad Jarmark chutí a vůní (popis). Autorka Terezie Ondrová doplňuje: „Čtvrtý ročník pořadu o tradiční gastronomii Vás přenese na jarmark našich předků. Jarmarečníci vám nabídnou tradiční pokrmy a produkty, které se běžně připravovaly v domácnostech nebo se prodávaly na venkově i ve městech v 19. a 20. století. Přijďte do příjemného prostředí k amfiteátru Zámek, kde budete moci zakoupit výborné regionální pokrmy a produkty, odpočinout si, něco nového se dovědět o lidovém stravování a vyrobit si i nějakou drobnost.“ Představí se CM Friška a CM Grajcar, Tomáš Beníček, Václav Mach, Stanislav a Marie Klíglovi (jarmareční muzikanti), kuchařky a kuchaři, cukrářky, pekaři a pekařky, kořenáři, včelaři, jarmarečníci z různých koutů Moravy.

A nebude chybět ani Přehlídka tradičních řemesel (popis), na které se představí výrobci ocenění titulem Nositel tradice lidových řemesel a cimbálová muzika z Vacenovic. Řemeslníky zastihnete v sobotu přes den ve skanzenu. A co bude k vidění? Tkaní na stavu, soustružené hračky, modrotisk, dřevěné hračky, bednářství, podmalba na skle, tradiční hračky, dlabané výrobky, tradiční hudební nástroje, figurky ze šustí, pletení z orobince, lidová keramika, zuberská výšivka, košíkářství, výroba krojové obuvi a další. Autorka pořadu Lucie Baňařová představuje jednotlivé mistry na facebookové stránce pořadu.

Součástí strážnických slavností budou také pořady 35. ročníku Folklorního festivalu Dětská Strážnice. Tradicí se stal zábavný večer pro děti na Ostrůvku Hudební pohlazení (čt 19.30) a tvůrčí dílny pro děti Časem zpátky do pohádky v pátek celé dopoledne na louce u Platanových alejí.

V páteční nabídce má své místo projekt Tady jsme doma – regionální folklor do škol (17.00, popis). „Jeho inspirací je letos práce hospodyně. Děti poznávají koloběh práce hospodyně, neboť dvůr a vše kolem něj, byl její doménou,“ doplňuje autorka Alena Schauerová. Spolu s dětskými folklorními soubory Děcka z Kunovic, Jatelinka, Lúčánek, Žižkovjánek vystoupí žáci ze základní a mateřské školy Doubravník.

Pořad dětských folklorních souborů U maminky (so 10.30, popis) nabídne vzpomínky na vyprávění maminky. Etela Podešvová uvádí: „Maminky své vzpomínky vypráví a předává dětem. Vrací se do doby, kdy pro ni byly nejdůležitější panenky, ukolébavky, písně. Nebylo jen lásky, ale také sháňky a přičinění: tu přinést polínka do kamen, tu pomáhat s praním prádla nebo zavolat kominíka, když kouřila kamna.“ Vystoupí dětské folklorní soubory Danájek, Malá Vonica, Ondrášek, Perníček, Škubánek a Valášek.

Lidový ornament a malérečky jsou tématem pořadu Dětský dvůr: Malérečko, moje šecko (so 10.30—17.00, popis). „V programu Dětského dvora Vám chceme ukázat krásu ornamentů a inspiraci nimi.  Sami si můžete zkusit něco namalovat, vytvořit. Třeba někoho z vás malování zaujme natolik, že se stane vaší zálibou, koníčkem,“ dodává autorka Tatiana Pálenská. Setkat se můžete s malérečkami Marií Švirgovou, Lenkou Jurečkovou, Marií Holubíkovou, maléřem Vladimírem Šáchou, Annou Kyliánovou (maluje chodníčky), Kristýnou Preiningerovou (zdobí perníčky), Marií Vlčkovou (zdobí kraslice) a Klárou Múčkovou (dělá vystřihovánky). Vystoupí dále Danájek s muzikou Rozsocháč, Kordulka s muzikou Do Ranca a cimbalistka a zpěvačka Anna Múčková.

Nechybí ani Muzičky, přehlídka dětských lidových muzik (so 15.00, popis). Pod záštitou Ministerstva kultury a se v říjnu 2016 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik. Stejně jako v minulých letech i letos bychom rádi prezentovali výsledky společného úsilí lektorů a mladých muzikantů. Vystoupí Cimbálová muzika Fěrtúšek ze ZUŠ V. Petrželky, Ostrava-Hrabůvka, Dětská lidová muzika Osminka ze ZUŠ Taussigova, Praha 8 a Detská ľudová hudba spod Rokoša ze ZUŠ Bojnice, pobočka Nitrianske Rudno.

Dětská Strážnice vyvrcholí pořadem Máme to v rodině: maminky a dcery zpívají na společném pódiu (ne 10.30, popis). Autorky Anna Maděričová a Kateřina Kovaříková uvádí: „Pozvali jsme tentokrát maminky a dcery různého věku i počtu dcer. Koncertem chceme společně se zpěvačkami, muzikou i přípravným autorským kolektivem poděkovat valašské legendě ženského zpěvu Jarmile Šulákové. Její zpěv zněl nikoli pro slávu, ale pro radost, kterou s pokorou dlouhá léta rozdávala svým posluchačům. Její rozhlasové nahrávky – ať sólové, nebo také s maminkou a dcerou – patří k dochovaným hudebním klenotům.“ Zazpívají Ludmila Bařinková a Jitka, Michaela Hrdinová a Lenka, Markéta, Marie, Ivana Kašparová a Tereza, Kristýna, Anna Kovárníková a Rozálie, Hedvika Varmužová, Kateřina Martykánová a Kateřina, Marie Martínková a Barbora, Kateřina, Bohdana Menšíková a Johana, Blažena Potyková a Zlata a Andrea Sedlačíková a Eliška.

čtvrtek 22. června 2017, 9.30—11.30, amfiteátr Bludník

autor: Zdeněk Vejvoda

Zahraniční pořad pro školy

Dudy v rozmanitosti stavby, zvuku i regionálních hudebních tradic jsou po staletí nástrojem králů, žebráků i šašků, předmětem vášnivého obdivu i vědeckých výzkumů. Však je bezpečně doloženo, že svým zvukem provázejí všední a zejména sváteční okamžiky lidstva již více než 5 000 let! Dudácká hra tak spojuje moderního člověka se starobylou kulturou budovanou v souladu s přírodou a jejími cykly. Na procházku dudáckou hudební a taneční tradicí různých evropských regionů zve letošní pořad zahraničních souborů, který nabízí řadu inspirativních mezikulturních setkání i dudáckých kontrastů.

Účinkující:
Taneční soubory a dudácké kapely z Turecka, Velké Británie, Rakouska, Chorvatska, Rumunska, Ghany, Bulharska a Slovenska

čtvrtek 22. června 2017, 19.30—22.30, Ostrůvek

autorka: M. Knitlová

Zábavný večer pro děti

Součástí zábavného večera určeného dětem bude vedle nejrůznějších her a seznamovacích soutěží rovněž výuka moderních tanců, karaoke a dětská diskotéka.

pátek 23. června 2017, 9.00—13.00, louky u Platanové aleje

autorky: M. Knitlová, M. Flašarová

Na lukách u Platanové aleje vyrostou tvůrčí dílny, v nichž si děti budou moci vyzkoušet svou zručnost a vyrobit něco na památku pro sebe či své rodiče. Dílny budou rozděleny na oddělení přírodních věd, sportu a turistiky a na oddělení společenských věd a estetiky. Budou doplněny různými hrami a soutěžemi.

Přidejte se k nám na facebooku: Časem zpátky do pohádky

pátek 23. června 2017, 17.00—18.30, skanzen-amfiteátr

autorky: Alena Schauerová, Magdalena Maňáková

Až já budu velká, bude ze mě selka.

Projekt Tady jsme doma – regionální folklor do škol, který se každý rok prezentuje v rámci MFF Strážnice samostatným dětským pořadem, pomáhá zprostředkovat školním dětem kulturní dědictví jejich regionu. Zadané téma, v každém školním roce jiné, pomáhá učitelkám a učitelům zvolit vhodné zaměření výuky tak, aby dětem vždy přiblížili práci předků i folklorní projevy s ní spojené z jiného zorného úhlu. Letošní téma „Na tom našem dvoře“ umožnilo učitelům, a jejich prostřednictvím i dětem, poznat koloběh práce hospodyně, neboť dvůr a vše kolem něj, byl její doménou.
Bohaté zpravodajství ze škol, které se na projektu podílejí, ukázalo, jak velice právě toto téma děti zaujalo. Děti si s radostí zahrály na vše, co se práce hospodyně týkalo. Tak se učily, poznávaly, ale současně si hrály a samozřejmě zpívaly i tancovaly. Jejich fantazie nepostrádala úvahu, co by bylo, kdyby hospodyní, která vládne dvoru, kuchyni, čeledi i dětem, skutečně byly.
A tak úvahy i prožitky současných dětí o práci hospodyně byly inspirací pro náš letošní pořad. Proto téma Až já budu velká, bude ze mě selka. A vše je samozřejmě jen jako…

Účinkují:
DFS Děcka z Kunovic, Kunovice, ved. Tereza Habartová
DFS Jatelinka, Moravská Nová Ves, ved. Vladislava Časná, Pavel Časný, Jana Zoganová
DFS Lúčánek, Louka, ved. Jana Evjáková
DFS Žižkovjánek, Moravský Žižkov, ved. Jaroslav Švach
ZŠ a MŠ Doubravník, ředitelka Eva Hartlová

foto: archiv NULK, Lucie Michalčíková

Přidejte se k nám na facebooku: Tady jsme doma. Až já budu velká, bude ze mě selka.

pátek 23. června 2017, 17.00—19.00, skanzen-areál
neděle 25. června 2017, 13.30—15.30, skanzen-areál
autoři: František Hrňa, Miloslav Hrdý

Víno jako zpěv lahodné.
Patronem tohoto pořadu budiž navždy ustanoven Jaromír Nečas (1922–2015)

Tradiční pořad ve skanzenu s obvyklým programem a dobrým vínem. Letos nebude chybět zvedání vinařské vlasky, pozdrav Jarynovi Nečasovi, danaje, vojanské pásmo, ukázky účinkujících souborů, muzik a sborů, tancování a zpěv a policajtské svolávání.

Součástí programu bude seminář na téma „Falešná vína“ v Blatnickém sklepě. S vinařem Františkem Hrňou diskutují Miloš Michlovský – přední český vinohradník, vinař a šlechtitel vína, Jan Stávek – vinař a redaktor časopisu Vinohrad, Ctibor Nitray – vinař a protestant.

Účinkující:
FS Dolina, Staré Město
FS Lipovjan, Lipov
FS Petrovjan, Petrov
Mužský sbor z Lipova
Mužský sbor ze Starého Města
Trio potulných muzikantů
Ženský sbor Rezeda a hudecká muzika PAKL, Uherské Hradiště

Poznámka 1:  Všechny dobré aktivity z minulých deseti let ponecháváme zapojeny (např. úschovna dětí, zpěvný stánek, lože poslední pomoci), přežité jsme už odložili!
Poznámka 2: Přátelé, mějte vždy po ruce skleničku, jinak se moc nenapijete! Skvostná vína nelijeme do ušmudlaných šálků!
Poznámka 3: Nemusíte už nikam chodit, prožijte festival ve skanzenu!
Poznámka 4: Vhodná píseň pro tento druh pořadu je například toto:

Vitaj, Petře z Říma,
dones flašu vína,
abysme sa napili,
Pana Boha chválili
a veselí byli.

Svatý Petr hřímá,
nese flašu vína,
abysme sa napili,
Pána Boha chválili,
tú flašu rozbili.

Přidejte se k nám na facebooku: Nebojte sa, chlapci, ej, že nebude vína

pátek 23. června 2017, 20.30—21.00, amfiteátr Bludník

autor a režie: Petr Ryšavý
konference: David Pavlíček

Strážnické slavnosti mají privilegium hned několika zahájení. To první se koná v pět odpoledne ve skanzenu „policejním“ svoláváním a vztyčením vinařské vlajky, další probíhá o dvě hodiny později před bustou slavného strážnického primáše a zároveň dlouholetého ředitele bývalého Ústavu lidového umění (dnes NÚLK) Vítězslava Volavého. My Vás zveme na oficiální slavnostní zahájení mezinárodního folklorního festivalu. V půl deváté večer se zaplněným Bludníkem rozezní úvodní fanfára a česká hymna v podání účinkujících i návštěvníků. Festival zahájí prezident festivalu a ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Přivítá významné hosty a představí zahraniční soubory. V rámci zahajovacího ceremoniálu bude rovněž předán diplom spojený se zápisem jednoho ze statků nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. O taneční čísla se jako každoročně postarají zkušení členové strážnických folklorních souborů. Součástí slavnostního úvodu je pak již tradičně Předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2016 z rukou zástupce zmíněného úřadu.

Účinkují:
CM Danaj, Strážnice
DFS Danájek, Strážnice
DFS Demižónek, Strážnice
FS Danaj, Strážnice
FS Demižón, Strážnice
FS Žerotín, Strážnice

foto: archiv NÚLK, profilový obrázek: amphoto.cz

Přidejte se k nám na facebooku: Slavnostní zahájení MFF

pátek 23. června 2017, 21.00—22.30, amfiteátr Bludník
sobota 24. června 2017, 22.30—24.00, amfiteátr Zámek
neděle 25. června, 14.00—15.00, amfiteátr Bludník

autor: Zdeněk Vejvoda

pátek 23. 6. (amfiteátr Bludník): Mezinárodní dudácké kontrasty (průvodní slovo Michaela Vondráčková a Zdeněk Vejvoda)

sobota 24. 6. (amfiteátr Zámek): Letem světem s čertovským měchem (průvodní slovo Michaela Vondráčková a Josef Kuneš)

neděle 25. 6. (amfiteátr Bludník): Mezinárodní dudácké kontrasty (repríza, průvodní slovo Michaela Vondráčková)

Dudy v rozmanitosti stavby, zvuku i regionálních hudebních tradic jsou po staletí nástrojem králů, žebráků i šašků, předmětem vášnivého obdivu i vědeckých výzkumů. Však je bezpečně doloženo, že svým zvukem provázejí všední a zejména sváteční okamžiky lidstva již více než 5 000 let! Dudácká hra tak spojuje moderního člověka se starobylou kulturou budovanou v souladu s přírodou a jejími cykly. Na procházku dudáckou hudební a taneční tradicí různých evropských regionů zve letošní pořad zahraničních souborů, který nabízí řadu inspirativních mezikulturních setkání i dudáckých kontrastů.

Účinkující:

dudácké kapely:
Robson´s Choice (Northumberland, Velká Británie),
Hrvatski gajdašski orkestar (muzikanti z celého Chorvatska),
Unisonus (Salzburg, Rakousko);
taneční soubory s dudáckou hudbou:
Aegean Folk (Antalya, Turecko),
Ponitran (Nitra, Slovensko),
Zdravche – Venche (Velingrad, Bulharsko),
Rapsodia Valceana a
Ansambul Floricica din Costesti (Costešti, Rumunsko);
zvláštní hosté:
v sobotu: skupina ghanských tanečníků a bubeníků;
v neděli: Bohemian Pipe Band - Tradiční skotská dudácká hudba (Česká republika).

Přidejte se k nám na facebooku: Mezinárodní dudácké kontrasty a Letem světem s čertovským měchem

pátek 23. června 2017, 19.00—19.30, prostor před zámkem

Přijměte srdečné pozvání na setkání u busty Slávka Volavého v pátek 23. 6. v 19.00 hod., které pro Vás připravil autorský kolektiv Karel Pavlištík, Petr Horehleď a Vítězslav Pálenský. Při tomto setkání s příjemnou rodinnou atmosférou je každoročně vzdána pocta zakladateli festivalu, dlouholetému řediteli Ústavu lidového umění a významnému strážnickému primáši Vítězslavu Volavému.

Přidejte se k nám na facebooku: Zahájení u busty Slávka Volavého

pátek 23. června 2017, 19.00—02.30, zámecký park
sobota 24. června 2017, 12.00—03.00, zámecký park
neděle 25. června 2017, 10.00—17.00, zámecký park

autoři: Petr Horehleď, Vojtěch Ducháček

Stejně jako v každém roce jsme pro všechny milovníky folkloru připravili i letos harmonogram vystoupení cimbálových muzik a dechových hudeb, se kterými se můžete setkat na obvyklých scénách v zámeckém parku – Pod Šancama, U Hájenky, U amfiteátru Zámek a Na Ostrůvku. Popravdě řečeno, zde mají diváci k lidové a zlidovělé písni nejblíže a často dochází k proměně, kdy se z návštěvníka festivalu stává účinkující, ať už si to rozdá s „konkurenty“ ve zpěvu, nebo využije hudebního doprovodu k tanci. Tady folklor prostě žije, tady se zpívá, tancuje a pije…

Pátek 23. 6.2017

19.30 – 01.30 hod. Pod Šancama                                                            
HCM Martina Hrbáče, Veselí nad Moravou

19.00 – 01.00 hod. U Hájenky
CM Pentla, Boršice

19.00 – 02.30 hod. U amfiteátru Zámek
DH Skoroňáci, Skoronice

20.00 – 02.00 hod. Na Ostrůvku
DH Šarovec, Hluk

Sobota 24. 6.2017

12.00 – 17.00 hod. Pod Šancama
CM Stanislava Gabriela, Babice

12.00 – 17.00 hod. U Hájenky
CM Friš, Ostrava

12.00 – 17.00 hod. U amfiteátru Zámek
CM Friška, Kyjov

12.00 – 18.30 hod. Ostrůvek
DH Vlčnovjané, Vlčnov

17.00 – 22.00 hod. Pod Šancama
CM Michala Miltáka, Strážnice

17.00 – 22.00 hod. U Hájenky
CM Dolina, Staré Město

17.00 – 22.00 hod. U amfiteátru Zámek
CM Grajcar, Dolní Bojanovice

19.00 – 03.00 hod. Na Ostrůvku
DH Svárovanka, Strážnice

22.00 – 03.00 hod. Pod Šancama
CM Burčáci, Míkovice

22.00 – 03.00 hod. U Hájenky
CM Strážničan, Strážnice

22.00 – 03.00 hod. U amfiteátru Zámek
HCM Petra Galečky, Lipov

Neděle 25. 6. 2017

10.00 – 17.00 hod. Pod Šancama
CM Pavla Múčky, Strážnice

10.00 – 13.30hod.  Na Ostrůvku
DH Svatobořáci, Svatobořice-Mistřín

12.00 – 17.00 hod. U Hájenky
HCM Petra Mičky, Velká nad Veličkou

Přijměte také srdečné pozvání na setkání u busty Slávka Volavého v pátek 23. 6. v 19.00 hod., které pro Vás připravil autorský kolektiv Karel Pavlištík, Petr Horehleď a Vítězslav Pálenský. Při tomto setkání s příjemnou rodinnou atmosférou je každoročně vzdána pocta zakladateli festivalu, dlouholetému řediteli Ústavu lidového umění a významnému strážnickému primáši Vítězslavu Volavému.

pátek 23. června 2017, 22.30—24.00, amfiteátr Bludník
K NEDOŽITÝM 95. LETŮM PRIMÁŠSKÝCH A LIDSKÝCH OSOBNOSTÍ VÍTĚZSLAVA VOLAVÉHO, JIŘÍHO PETRŮ A JAROSLAVA V. STAŇKA

Autor a režie: David Pavlíček
Spoluautoři: Vítězslav Pálenský, Magdalena Múčková, Jiří Petrů, Petr Gablas, Stanislav Gabriel
Odborná spolupráce: Tatiana Pálenská-Volavá, Ladislav Šimeček, Radka Baboráková-Staňková
Konference: Martin Rezek

Byli jen tři, a přesto měnili historii. Jejich mečem byl smyčec, štítem talent, pokora a úcta. Muzikantští mušketýři, primáši z Dolňácka, kteří se bez pomoci kordu, pouhým smyčcem, zapsali do srdcí nás všech. V pořadu se představí nejen jejich přímí pokrevní pokračovatelé, ale také výběr (či lépe řečeno zlomek) muzik, zpěváků a tanečníků, kteří kráčejí v jejich stopách jako mušketýrská armáda. Pojďte si s námi společně zavzpomínat a malinko převyprávět historii.

Vítězslav Volavý (10. 3. 1922 – 11. 4. 1983), strážnický primáš původem z Vysočiny, žije v povědomí lidí, kteří se s ním nebo s jeho muzikou někdy setkali, pod důvěrnějším jménem Slávek Volavý. Když mu bylo šest let, odstěhovala se rodina z Meziboří do Židlochovic. Tam se mu dostalo prvního hudebního vzdělání. Po příchodu do Strážnice, kam byl jeho otec služebně přeložen, byl tímto „selským městem“ okouzlen. Strážnice si ho podmanila bílými domky s tmavomodrou obrovnávkou, atmosférou všedních i svátečních dní, hudbou, tancem, písňovým materiálem. Zde pozoroval svatební průvody s muzikou, odvody na vojnu, lidové zábavy a pod vlivem skvělých místních učitelů z něj rostl ambiciózní houslista, který se čím dál víc zapojoval do hudebního života školy i města. Jeho studium houslové hry na brněnské konzervatoři přerušila válka – a po jejím skončení nebylo návratu. Vystudoval češtinu a ruštinu (zároveň absolvoval i přednášky na hudební vědě a národopisu) a stal se středoškolským profesorem. V roce 1953 získal doktorát na poli etnografie a od roku 1956 stál včele instituce, jejímž přímým následníkem je dnešní Národní ústav lidové kultury. Shromáždil kolem sebe muzikanty z města i okolí, se kterými léta tvořili větší či menší hudební formace, až do ustálení CM Slávka Volavého v roce 1983. Byl také uměleckým vedoucím souboru Danaj a úzce spolupracoval s BROLNem. S lidovou písničkou procestoval a poznal kus světa, odevšad se ale rád vracel domů do Strážnice. Města, které ho oslovilo, kde prožil celý svůj profesní život a kterému zůstal věrný až do posledních tónů svých houslí.

Jiří Petrů (21. 1. 1922 – 6. 12. 1984), rázovitý primáš, zpěvák, sběratel lidových písní, který sice nepocházel z Kyjova, významnou měrou se však zasloužil o obnovení hudební i taneční tradice Kyjovska. Pod jeho silným vlivem se formoval způsob hraní, který je dnes pro tento region typický. Na rozdíl V. Volavého a J. V. Staňka neměl J. Petrů formální muzikantské a etnografické vzdělání – celý život pracoval jako dělník v Kyjovských šroubárnách a zemědělských družstvech – a lišil se od nich i svým naturelem. Trefné srovnání všech tří slavných slováckých primášů pronesl kdysi redaktor brněnského rozhlasu Jaromír Nečas: „Jura Petrů byl jiný, ale jim rovný.“ Muzikantsky se J. Petrů utvářel v zázemí rodiny, která se často stěhovala, a právě díky tomu se tento muzikant dostal do kontaktu s hudební tradicí nejrůznějších moravských a slovenských regionů. Systematicky se lidové hudbě věnoval ve slováckých krúžcích ve Bzenci, ve Starém Městě a v Brně. Zde se osudově seznámil s kyjovskými vysokoškoláky a při svém působení v brněnském Frolkově souboru také se svými velkým vzorem Antošem Frolkou (1910–1986). Studenti z Kyjova si mladého Juru přitáhli v roce 1947 do Kyjova, kde vznikla CM Jury Petrů, která hraje až do dnešních dnů. Slavný kyjovský primáš se celý svůj muzikantský život snažil o zviditelnění lidové písně a její vrácení do života. Písně zaznamenával i upravoval, zachránil velké množství místních nápěvů a významnou měrou se také zasloužil o citlivou rekonstrukci hudebního doprovodu kyjovského tance skočná. Písničky se snažil šířit také jako vedoucí mužských sborů. Jeho styl hraní a zpěvu byl ryzí a nezkrotný. Jak říkal jeho kamarád Karel Bimka: „Ořeme rovnú brázdu.“ Jinak řečeno, oč prostší byl muzikantský projev tohoto primáše, o to radostnější, pramenící z podstaty.

Jaroslav Václav Staněk (20. 4. 1922 – 28. 2. 1978), jedna ze zakladatelských osobností souboru Hradišťan, primáš cimbálové muziky i umělecký vedoucí souboru, choreograf, malíř, grafik, scénograf Slováckého divadla, zakladatel Hradišťánku, novátor a člověk s obrovským srdcem, je v regionu i široko za jeho hranicemi dodnes výrazným pojmem. Do svého poměrně krátkého života dokázal vměstnat neuvěřitelné množství práce, jako by podvědomě tušil, že mu nebude dopřáno dožít v plné tvůrčí aktivitě. Díky nevšednímu vrozenému talentu brzy zvládl základy houslové techniky a jako čtrnáctiletý začal hrát v kapele uherskohradišťského Slováckého krúžku. Tam také začala jeho cesta za lidovou písní, tancem a muzikou i za výtvarným projevem. Když dal J. V. Staněk v roce 1950 podnět ke vzniku Hradišťanu, netušil, jak moc ovlivní rozvoj souborového hnutí nejen na svém rodném Slovácku. Jeho novátorský přístup ke scénickému zpracování folkloru vycházel jednak z důkladné znalosti lidové kultury získané sběrem materiálu v terénu, jednak z vlastní tvůrčí invence. Jako primáš hrál proti všem pravidlům houslové hry. Smyčec nakloněný opačně, na vnitřní stranu žíní, krk houslí držený ležérně mezi palcem a ukazováčkem, dlaň opřenou o housle v naprostém rozporu s tím, co se označuje jako normální. V prstokladu měl rovněž svůj „staňkovský“ systém – přesto jeho housle zpívaly. A nezaměnitelné vibrato… někdy smutné, jindy veselé, lyrické, expresivní. Nebyl ale jen muzikant – zasloužil se např. také o vznik Dolňáckých slavností v Hluku, připravoval programy i scénografické návrhy pro Strážnické slavnosti. Výčet Staňkových úspěchů na poli hudebním, choreografickém i výtvarném by byl hodně dlouhý. Jaryn  a tata, jak mu říkali jeho nejbližší a přátelé, o slavobrány ale nestál. Byl šťastný, když svou hrou, štětcem i nápady mohl rozdávat radost. Zůstalo za ním dílo, které stále úročí čas pro příští generace.

Účinkují:         

CM Danaj, Strážnice, primáš Jan Gajda
CM Strážničan, Strážnice, primáš Vítězslav Pálenský
Veronika Malatincová
Silvián Motičák – verbíř
Generační taneční páry FS Danaj

CM Jury Petrů z Kyjova, primáš Petr Petrů
Rodinné trio Petrů
Bohdana Menšíková a Jana Neničková
Mužský sbor Kyjov
Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic
Taneční páry z Kyjova

CM Stanislava Gabriela, Babice, primáš Stanislav Gabriel ml.
CM Harafica, Uherské Hradiště, primáš Martin Melichárek
Stanislav Gabriel st.
Ženský sbor Rezeda, Uherské Hradiště
Tanečníci a zpěváci Hradišťanu dřívějších dob

Přidejte se k nám na facebooku: Tři mušketýři

pátek 23. června 2017, 22.30—24.00, amfiteátr Zahrada

autor a konference: Pavel Popelka

Láska, nejušlechtilejší lidský cit, pronikla i do písní. Co na milostných písních udivuje nejvíc, je jejich poetika. Odkud se vzaly ty nádherné básnické obrazy u lidí, kteří mnohdy neuměli číst ani psát, navíc když oficiální morálka, a to světská i náboženská, byla k projevům fyzické lásky v lidském životě v zásadní opozici? A k tomu ještě vládl i patriarchální dualismus morálky, na milostný život děvčat bylo nazíráno přísněji než na milostný život chlapců.

Láska nebyla citem určeným na odiv veřejnosti, láska je projev intimní, se kterým si člověk vyprávěl ve svém nitru, a proto jsou milostné písně často jenom reflexivní lyrikou, vyzpívaným pocitem. Z touhy po milém bolí srdce a padají slzy těžké, až vyhlubují mramor.

Podobně, jako je tomu v životě, i v lidových písních bývá věrným průvodcem lásky bolest – to když milý či milá zradí svého druha. Hodně písní je o ztraceném vínku, symbolu panenství, mnohé milostné písně jsou vlastně pláče „prespanek“, jak se kdysi říkalo dívkám, které jejich partneři svedli a opustili a ony se pak staly svobodnými matkami s osudem plným ústrků a ponížení.

Ale láska je silnější než strach z budoucnosti. Láska je víra v milého či milou a touha nehledící na oběti a v písničkách je něžně ukrytá do metafor. Milá si přeje být jahodou, která voní po dolině, panenská poctivost je zelený vínek, nešťastná láska je strom, který se ve větru bije o jiný, pták, který nepokojně poletuje, nestálá voda mezi břehy, samota je hruška v poli. A prostředí lásky má též mnoho uhrančivých podob. Je to stín stromu, pod kterým milá s milým ulehli ke spánku, háj, u kterého děvče pase pávy, studánka, kde milý napájí koníčka, večer znějící zpěvem milého či milé, tichý potůček za měsíční noci, studená rosa padající do loučení, temná noc, kdy krev bije do spánků a milá čeká na milého s vědomím, že přestojí i hanbu, protože láska je vždy něco víc než hřích – pokud vůbec hříchem je. Víme už, že lidský život má svá omezení v našem fyzickém bytí i rozumovém poznání, ale láska je něco, co umí tyto hranice překračovat, láska je jeden z největších božích darů, které může člověk dostat.

V žánru lidových písní mají písně o lásce nejčetnější zastoupení. Jejich obsahová pestrost a příležitosti, při kterých se zpívaly, vynikne rozdělením do tematických bloků: láska jako touha i bolest, ztráta vínku, rozchody, pláče prespanek, humor a erotika, láska v tanci, vztahy v manželství, nevěra, láska mateřská. K daným tematickým blokům zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace. Materiálově pořad čerpá především z písňového materiálu z moravsko-slovenského pomezí, z oblasti Bílých Karpat a Valašska.

Účinkují:
Gabriela Vermelho,Praha
Ludmila Vašková, Rožnov pod Radhoštěm
Vladislava Hrubešová
Jan a Jana Karáskovi, Lipov
Martin Prachař, Velká nad Veličkou
Veronika Malatincová, Podktiváň, SR
Vlasta Grycová, Strání
CM Vlasty Grycové, Strání
HCM Petra Galečky, Lipov
Sboreček žen z Lipova
Ženský sbor Netáta, Strání

Foto: www.mestohudby.cz, Musica Pura, Indies Scope, www.gabrielavermelho.cz

Přidejte se na facebooku: O lásce všelijak písní I.

sobota 24. června 2017, 9.00—10.00, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Duchovní písně mladých muzikantů a zpěváků

autorka: Naděžda Urbášková

Hudební pořad v kostele Nanebevzetí Panny Marie, který chce upozornit na současnou hudební duchovní tvořivost mladých lidí, představí dva znamenité soubory. Říkají, že svou víru ukládají do písní, které si většinou sami vytvářejí – ať jde o texty a jejich hudební podobu, nebo o vlastní osobité úpravy. V jejich písních můžeme slyšet, jak se nás dotýká celý svět svou minulostí i minutami naší přítomnosti.

V první části budou hrát a zpívat studenti Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Seskupení deseti muzikantů a zpěváků se zformovalo v roce 2012, kdy se mladí lidé pravidelně scházeli na studentských bohoslužbách, a tak začalo jejich společné působení. Jako kapela se zaměřují na duchovní hudbu a repertoár, který představí, vychází z různých období hudební historie. Jde z velké části o skladby českých skladatelů, ale i o písně lidové, které čerpají zejména z moravských sbírek. Studenti si písně sami aranžují a představují je skutečně v netradičních úpravách. Když vystoupili na svém prvním koncertě v kostele sv. Josefa v Ostravě, dali si název Sešli jsme se.

Ve Strážnici se v pořadu sejdou ještě s dalším účinkujícím. Dnes se jmenuje Good Work a jeho název chce vyjádřit, že jde o dobrou práci nebo o práci Boží. Před dvaceti lety, v roce 1996, kdy toto hudební seskupení v Odrách vzniklo, jej lidé znali jako scholu, která si říkala Paprsky. Jejím zakladatelem i současným uměleckým vedoucím je Jiří Jakubík. Postupem času se z hudební skupiny utvořilo společenství mladých lidí i ze vzdálenějších míst naší země, a tak dnes tuto gospelovou hudební skupinu tvoří zpěváci a muzikanti z celé Moravy i Slezska. Jejím typickým znakem je multižánrové pojetí hudby.

Obě skupiny spojuje mládí a víra, kterou dokážou mistrně vyjádřit hudbou. Jejich vystoupení uvede a také uzavře P. Lukasz Karpinski.

Účinkují:

Sešli jsme se, Ostrava, ved. Anežka Gebauerová

Good Work, ved. Jiří Jakubík

Přidejte se na facebooku: Sešli jsme se

sobota 24. června 2017, 9.00—12.00, amfiteátr Zahrada

autoři: Jarmila Teturová, Jan Blahůšek, Rudolf Tuček
režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
konference: Helena Hájková, Martin Rezek

Porota: Rudolf Tuček (předseda), Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Tomáš Machalínek, Jaroslav Šraděja, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ladislav Jagoš, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík,  Jaroslav Švach, Ladislav Vašek

Dopolední soutěžní klání je předkolem, do kterého postupují chlapci z regionálních soutěží na Kyjovsku, Podluží, Horňácku, Strážnicku a Veselsku, Uherskohradišťsku, Uherskobrodsku a Hanáckém Slovácku. Téměř čtyři desítky verbířů bojují o postup do odpoledního finále, kde se k soutěžícícm přidají všichni vítězové letošních regionálních soutěží a vítěz loňské soutěže.

Účinkují:
tanečníci slováckého verbuňku
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno

Foto: David Marada, celá fotogalerie ze soutěže v roce 2016 na stránce David Marada - fotograf.

Přidejte se k nám na facebooku: Předkolo verbířské soutěže

sobota 24. června 2017, 10.00—22.30, zámecký park

garant: Česká televize

10.00 – 10.52
Slovácká suita
2015, 52 min., režie Jiří Šindar
Jedinečný hudební dokument na motivy symfonické skladby Vítězslava Nováka zrcadlící význam kultury Slovácka regionu na počátku třetího tisíciletí.
Účinkují: Hodonínský symfonický orchestr, Iva Bittová, Dušan Holý, Musica Folklorica, Horňácká muzika Petra Mičky, kapela Lesní zvěř ad.

10.53 – 11.19
Folklor v zajetí moci? (Folklorika)
2016, 26 min., režie Daria Hrubá
O zneužívání lidových tradic jakoukoli politickou mocí.

11.20  – 11.53
Doudlebsko (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Zdeněk Flídr
Doudlebsko nejen v písních – Formani – Po stopách koněspřežky – Soubor Doudleban – Mezinárodní setkání dětských souborů.

11.54 – 12.44
Z luhačovického Zálesí (cyklus Písně domova)
1985, 50 min., režie Milan Peloušek
Pořad z cyklu Písně domova věnovaný folklorním tradicím luhačovického Zálesí. Účinkují folklorní soubory regionu.

 12.45 – 13.11
Proč se tančí verbuňk (Folklorika)
2017, 26 min., režie Petr Hajn
O lásce k jednomu tanci, který prý musíte mít v krvi od narození…

13.12 – 13.45
Rokycansko/Podbrdsko (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Magazín lidové kultury. Nejen o lidové hudbě na Rokycansku a Podbrdsku – Setkání s L. Košíkovou – Masopust na Veselém kopci.

 13.46 – 14.12
Už je nevěsta začepená (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Kuba Jurečka
Barevný filmový dokument zachycující obřadní čepení nevěsty na Slovácku.  V pořadu byly využity také vzpomínky starších žen, závěr pak obsahuje tehdy nezbytné komentáře v duchu tehdejší politické orientace zdůrazňující úlohu socialistické společnosti.

14.13 – 14.39
Valašská zabijačka v proměnách času (Folklorika)
2016, 26 min., režie Daria Hrubá
Syrová poezie řeznické tradice očima etnologů.

14.40 – 15.00
Slovácký rok 1975 v Kyjově
1975, 20 min., režie Michal Peloušek
Dokumentární pořad o známém folklorním festivalu v Kyjově.

15.01 – 15.34
Vysočina, Třebíč (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Bramborobraní v Třebíči – Mála Brtník a soubor Vysočan – Muziga a cesty k lidové písni.

15.35 – 16.01
Oživlé skanzeny
cyklus Kořeny 
1983, 26 min., režie Kuba Jureček
Dokument o lidové architektuře, památkách naší vesnice a citlivé rekonstrukci jejího bytového fondu. Film vznikal pro Telexport Praha po schválení orgány ÚV KSČ jako pořad určený pro státní propagandu do zahraničí.

16.02 – 16.28
Lašsko
2016, 26 min., režie Klára Řezníčková
Kdo je to Lach a kde leží hranice Lašska coby etnografického regionu, nevědí přesně mnohdy ani sami Laši.

16.29 – 17.02
Mezinárodní folklorní festival Plzeň 2003 (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Mezinárodní folklorní festival Plzeň 2003 – Folklorní soubory na Plzeňsku – Portrét Zdeňka Bláhy.

17.03 – 17.29
Monolog Fanoša Mikuleckého (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Karel Fuksa
Medailon Fanoše Mikuleckého, ojedinělé osobnosti lidové kultury na Podluží.

17.30 – 17.56
Mistřínští regrúti (cyklus Z lidové klenotnice)
1983, 26 min., režie Kuba Jurečka
V pořadu jsou zachyceny tradiční zvyky spojené s odvody mistřínských regrutů na vojnu.

 17.57 – 18.17 
Slovácký rok 1983 v Kyjově 
1983, 20 min., režie Milan Peloušek
Filmový dokument z kyjovských folklorních slavností, které jsou pořádány jedenkrát za čtyři roky.

18.18 – 18.51
Jihočeská Blata
cyklus Kořeny
2003, 33 min., režie Zdeněk Flídr
Nejenom o lidové hudbě na jihočeských Blatech – Stavění májů v Soběslavi – Vzpomínka na choreografku Alenu Skálovou.

 18.52 – 19.18
Tři životy trnky (Folklorika)
2016, 26 min., režie Monika Rychlíková
O ovoci, které bylo bohatstvím a požehnáním Valašska.

19.19 – 19.45
Vinohrady, vinohrady (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Karel Fuksa
O tradičních zvycích vinařů. Účinkuje rodina Imrichova z Prušánek.

 19.46 – 20.08
Velikonoce v Pojizeří (cyklus Kořeny)
2010, 22 min., režie Petr Šamánek
Mydlářka Alena Milíčková v magazínu pro milovníky lidové kultury.

20.09 – 20.44
Lanžhotské hody
1970, 35 min., režie Jiří Látal
Lidová obyčejová tradice na Slovácku, účinkují občané Lanžhota.

20.45 – 21.11
Lidé z Javorníka (Folklorika)
2017, 26 min., režie Monika Rychlíková
Konfrontace fotografií kameramana Ferdinanda Bučiny z r. 1941 s dnešní podobou horňácké obce.

21.12 – 22.12
O lidech z Horňácka (cyklus Písně domova)
1983, 60 min., režie Kuba Jurečka
O lidech z Horňácka. Účinkují folklorní soubory regionu.

 

sobota 24. června 2017, 10.00—18.00, budova zámku

Vážení a milí přátelé lidové kultury a snad i televize Noe. V letošním jubilejním roce, kdy se již po dvaasedmdesáté otevírají „strážnické brány“, Vás chceme ve Festivalovém kinu zavést do naší televizní dílny. V osmi hodinách se můžete setkat se zajímavými lidmi a poznat, jak my v televizi Noe potkáváme lidovou kulturu.

10.00 – 11.00

V první hodině vám kromě jiných pořadů představíme Jana Krista, českého etnografa a emeritního ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

11.00 – 12.00

V hodině druhé si připomeneme Jaroslava Štiku, sběratele lidové kultury, významného etnografa, muzikanta, dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a kromě jiného také rytíře Rumunské republiky.

12.00 – 13.00

Třetí hodina vrátí písně Luboše Holého, zpěváka moravských lidových písní a zároveň vysokoškolského pedagoga Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Krása jeho zpěvu vyrostla především z kulturní tradice jeho rodného Horňácka.

13.00 – 14.00

Ve čtvrté hodině vzpomeneme mimo jiné na bretaňského malíře Moarcha „Miška“ Evena, kterému učarovala tradiční kultura Slovácka tak, že se do Francie nevrátil a zůstal v naší zemi.

14.00 – 15.00

Pátá hodina bude patřit vzpomínce na Jana Rokytu st., jednu z nejvýraznějších osobností moravského hudebního folklorismu. Působil mj. jako cimbalista, skladatel, zakladatel a vedoucí cimbálové muziky Technik a dlouholetý redaktor Českého rozhlasu v Ostravě

15.00 – 16.00

V šesté hodině můžete navštívit pana „rídícího“ Františka Okénku, zpěváka, muzikanta, tanečníka a lidového vypravěče z Horňácka.

16.00 – 17.00

V sedmé hodině se můžete seznámit s Jaromírem Nečasem, dlouholetým brněnským rozhlasovým redaktorem, významným představitelem folklorního dění na Moravě a jeho výrazným propagátorem

17.00 – 18.00

Osmá hodina vás zavede do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm za jeho nynějším ředitelem Jindřichem Ondrušem.

V osmihodinovém bloku Festivalového kina připravila televize Noe kromě jmenovaných osobností, mnoho dalších zajímavých tvůrců, studiových pořadů, záznamů z festivalů i mnoho písní v podání dětských interpretů.

Vážení diváci, těšíme se na Vás.

sobota 24. června 2017, 10.00—18.00, skanzen-areál
neděle 25. června 2017, 11.30—14.30, skanzen areál

autorky: Petra Hrbáčová, Markéta Lukešová

Aj, mamičko moja,
chystajte ně nové šaty,
 já sa budu vydávati...

Svatba byla a dodnes nepochybně je jeden ze základních milníků lidského života. Ve slovácké lidové tradici s ní bylo spojeno množství poměrně závazných zvyků, obyčejů a obřadů spojujících prvky hmotné kultury, věrské představy a v neposlední řadě písňový i slovesný folkloru. Některé elementy, které se nám dochovaly až do současnosti, mají základ ještě v dávných dobách předkřesťanských, další se přidávaly postupem času. Právě při svatbě vedle sebe dlouho žila křesťanská a pohanská tradice, které se vzájemně prolínaly a obohacovaly.

Hlavními postavou svatby byla vždy nevěsta, jejíž osobě byla věnována největší pozornost. Ve svatební den oblékala obřadní kroj s bohatě zdobeným věncem, který měla na hlavě naposled ve svém životě – poté už jí jeho nošení nepříslušelo. Také ženich v den svatby odkládal kohoutí pera (kosárky) z klobouku, aby byl na první pohled patrný jeho rodinný stav. Všichni svatební hosté byli vždy pečlivě ustrojeni do nejlepšího oblečení, jakým disponovali.

Na svatbách se nikdy nešetřilo a měla být všeho hojnost – zúčastňovali se totiž nejen pozvaní hosté, jako je tomu dnes, ale událost měla velký význam pro celé vesnické společenství. Ke svatebnímu veselí, které se nezřídka odehrávalo ve stodole na mlatě nebo v hospodě, přicházeli hosté z celé vesnice. Svatební zvyky a obyčeje, žertovné tance a hry nezřídka skrývaly magickou plodnostní sílu, která měla svatební páru zajistit prosperitu a soulad v následném společném životě. Soubor svatebního zvykosloví provázely okamžiky nejen radostné a veselé (tance, zpěvy, hry), ale také velmi dojemné až smutné (čepení nevěsty, odchod ze společenství chasy, jejž byla výhradně doménou svobodných).

Pořad Já sa budu vydávati chce přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka budou probíhat svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů.

Účinkují:

Sobota 24. 6.
SLPT Radošov, Veselí nad Moravou
DFS Štěpnička, Veselí nad Moravou
Old Stars Radošov, Veselí nad Moravou
Mužský sbor Malina, Kozojídky
Ženský sbor Jahoda, Kozojídky
CM Kalvádos

Neděle 25. 6.
FS Spinek, Vnorovy

 

sobota 24. června 2017, 10.00—19.00, u amfiteátru Zámek

autorka: Terezie Ondrová

S prázdným břuchem je aj u muziky smutno.

Čtvrtý ročník pořadu o tradiční gastronomii Vás přenese na jarmark našich předků. Jarmarečníci vám nabídnou tradiční pokrmy a produkty, které se běžně připravovaly v domácnostech nebo se prodávaly na venkově i ve městech v 19. a 20. století.

Přijďte do příjemného prostředí k amfiteátru Zámek, kde budete moci zakoupit výborné regionální pokrmy a produkty, odpočinout si, něco nového se dovědět o lidovém stravování a vyrobit si i nějakou drobnost. Ochutnat můžete například báleše, pecňáky, patenty, uzenky, chlebové placky, guláš, chleba se sádlem či škvarkovou pomazánkou, slané i sladké pečivo. Své spížky můžete doplnit o rostlinné oleje (makový, lněný, dýňový), sušené ovoce, zavařeniny nebo bylinky a mnoho dalších surovin. Seznamte se se zapomenutými recepty a obohaťte svoji kuchyni o vydatnou a zdravou stravu.

Součástí programu jsou i hudební pozvánky na jarmark, kdy se budete moci zaposlouchat do jarmarečních písní doprovázených harmonikou a flašinetem či do písní lidových. V odpoledních hodinách Vás budou bavit muziky Friška z Kyjova a Grajcar z Dolních Bojanovic. V letošním roce jsme rozšířili nabídku pro nejmenší návštěvníky o edukační hry, které se váží k lidové stravě. Nebudou chybět ani tvořivé dílny.  Děti se mohou zapojit do přípravy svatebního koláče z luhačovického Zálesí nebo ozdobit papírový perník. Tak neváhejte a přijďte, protože s prázdným břuchem je aj u muziky smutno!

„Z bezinkové šťávy možno dobré horké víno připraviti na místě vína červeného,
když se povaří s několika kousky skořice a hřebíčku
 a je-li nutno, s malou přísadou čistého lihu.“
(Šťastný domov 15, 1920, č. 5, s. 86.)

Účinkují:
CM Friška, Kyjov
CM Grajcar, Dolní Bojanovice
Tomáš Beníček, Václav Mach, Stanislav a Marie Klíglovi (jarmareční muzikanti)
kuchařky a kuchaři, cukrářky, pekaři a pekařky, kořenáři, včelaři, jarmarečníci z různých koutů Moravy

sobota 24. června 2017, 10.30—12.00
Pořad dětských folklorních souborů

autorka: Etela Podešvová
odborná spolupráce: Alena Schauerová
konference: Dana Lattenbergová

V blízkosti maminky bylo vždy dobře. Jednoduchými říkadly a drobnými hrami pomáhala maminka svému dítěti od malička poznávat svět. Ukazovala mu, jak může používat prstíky i celé ruce nebo k čemu slouží nožky. Svými ukolébavkami své dítě uspávala, a když bylo dítěti nejhůř, tak jej ve svém náručí vždy ukonejšila. Každý z nás si určitě vzpomene, jak miloval vyprávění svých rodičů, hlavně to maminčino o darebnostech ze svého dětství. A maminky uměly vyprávět…

V našem pořadu maminka vzpomíná na své i babiččino dětství na základě starých fotografií, hraček a dalších předmětů. Své vzpomínky vypráví a předává dětem. Vrací se do doby, kdy pro ni byly nejdůležitější panenky, ukolébavky, písně. Nebylo jen lásky, ale také sháňky a přičinění: tu přinést polínka do kamen, tu pomáhat s praním prádla nebo zavolat kominíka, když kouřila kamna. I při vší pomoci s domácími pracemi se našel čas na hrátky, třeba na polednici u zvonice. A na co se maminka nejvíce těšila? Na pouť. S komedianty, provazochodci a jinými kejklíři, na které šetřila celý rok do prasátka.

Účinkují:
DSPT Danájek, Strážnice, ved. Jana Hanáková
DFS Malá Vonica, Zlín, ved. Marcela Urbanová, CM Valášek Zlín, ved. Martina Hešová
DFS Ondrášek, Frýdek Místek, ved. Lenka Dujková, ved. muziky Karel Plunder
DFS Perníček, Pardubice, ved. Lenka Šťastná
DFS Škubánek, Světlá nad Sázavou, ved. Eva Pejchalová
DFS Valášek, Kozlovice, ved. Petra Prašivková

sobota 24. června 2017, 10.30—17.00, skanzen-areál
Malérečko, moje šecko aneb Nejen na skle malované

Autorka: Tatiana Pálenská
Odborná spolupráce: Blanka Petráková

Tak jak se lidová kultura jednotlivých regionů liší písněmi, tanci a kroji, tak se prezentuje také různou ornamentikou. Ta se obec od obce vyznačuje odlišnými motivy, navenek jsou si však hodně blízké. Můžeme srovnat třeba některé na Strážnicku. Město Strážnice se vyznačuje převahou červené barvy v ornamentech, typický je mimo jiné tzv. strážnický kohút. Petrovský ornament má více barvy modré, typické jsou pro něj středové růžičky s charakteristickým stínováním. V ornamentu z Radějova najdeme lesní květiny, např. pomněnky, zvonečky, konvalinky, v ornamentu z Kozojídek se objevují obilné klasy a převládá barva žlutá. A tak bychom mohli pokračovat dál.

Krajové ornamenty měly svá uplatnění na stavbách (zdobení obytných domů, kapliček, sklepů), na keramice, při zdobení kraslic, pečiva, na oděvech u různých typů výšivek (zdobení toledem nebo „šlingrováním“), při zkrášlování prostředí svého obydlí. Že tento ryzí produkt lidové kultury nebyl dodnes zapomenut, se zasloužily především lidové malérečky. Každá z nich si vytvářela svůj vlastní rukopis. To, že krása lidových ornamentů těší a vábí, vidíme dnes ve využití i na předmětech nebo oděvech zcela moderních, dnešních. A ornamenty nemusí být jen ženskou doménou.

V programu Dětského dvora Vám chceme tuto krásu ornamentů a inspiraci jimi ukázat. A nejen to. Sami si můžete zkusit něco namalovat, vytvořit. Třeba někoho z Vás malování zaujme natolik, že se stane Vaší zálibou, koníčkem. Přijďte se za námi podívat! Něco nového se naučit, pobavit se a zazpívat si!

Účinkují:
Marie Holubíková s dcerou, Strážnice (strážnický ornament)
Dagmar Benešová a Marie Švirgová (podlužácký ornament)
Vladimír Šácha (hlucký ornament)
Anna Kyliánová, Ježov (malované chodníčky)
Kristýna Preiningerová, Zlín (zdobení perníčků)
Marie Vlčková (zdobení kraslic)
Lenka Hasníková-Jurečková, Praha (malba vlastní postavy v kroji)
Klára Múčková, Strážnice (vystřihovánky)

DFS Danájek a CM Rozsocháč, Strážnice
DFS Kordulka a CM DoTanca, Tvarožná Lhota
Anna Múčková (cimbál a písnička), Hroznová Lhota
Juraj Hamar (loutkové divadlo), Bratislava

Foto: hodoninsky.denik.cz, lidovaornament.cz, ceskatelevize.cz, tradicnivyrobek.cz

sobota 24. června 2017, 10.30—19.00, skanzen-areál

autorka: Lucie Baňařová

Výběr letošních výrobců představujících se na Přehlídce tradičních řemesel je jako každoročně veden myšlenkou seznámit veřejnost se současnými držiteli ocenění ministra kultury Nositel tradice lidových řemesel. Ocenění vzniklo jako reakce na usnesení 25. Generální konference UNESCO, z níž vzešel dokument „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“. V něm se všechny členské země vybízejí, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví, k níž patří též podpora lidových řemesel a rukodělné výroby. Ministerstvo kultury akceptovalo tyto podněty a v českých podmínkách zahájilo projekt nazvaný Nositelé tradice lidových řemesel. Jeho cílem je především podpora zánikem ohrožených odvětví tradičních řemesel, kterým se věnuje stále méně výrobců.

Navržení kandidáti na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich aktivity na poli prezentace a popularizace dané výroby, jakož i snaha o předávání znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům. Záměrem je ocenit takové jednotlivce, kteří budou i v následujících letech aktivně pracovat a svoje znalosti zprostředkují další generaci výrobců.

Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele čtyřiašedesát výrobců z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos pak budou k vidění:

Hana Buchtelová, Malá Vrbka – tkaní na stavu
Zdeněk Bukáček, Krouna – soustružené hračky
Jiří Danzinger, Olešnice na Moravě – modrotisk
Jiří Drhovský, Týn nad Vltavou – dřevěné hračky
Josef Fidler, Hlinsko – výroba žinylky
Josef Fryzelka, Vlachovice – bednářství
Jiří Honiss, České Budějovice – podmalba na skle
Ladislav Chládek, Výprachtice – tradiční hračky
František Joch, Strážnice – modrotisk
Štefan Kanaloš, Ostrava – dlabané výrobky
Vít Kašpařík, Velké Karlovice – tradiční hudební nástroje
Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí
Růžena Kozumplíková, Blatnice pod Sv. Antonínkem – pletení z orobince
Blanka Mikolajková, Rožnov pod Radhoštěm – pletení na rámu (krosienka)
Antonín Moštěk, Vlčnov – lidová keramika
Marie Pyrchalová, Zubří – zuberská výšivka
Jiří Rücker, Pečky – výroba reliéfních forem na perník
Marie Skrežinová, Zlechov – výroba textilních květů
Milan Strmiska, Uherčice – výrobky z perleti a rohoviny
Zuzana Tilajcsiková, Veltrusy – košíkářství
Martin Tomaštík, Josefov – výroba krojové obuvi
Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů
Miloslava Zatloukalová, Brodek u Konice – pletení ze slámy

Příjemnou atmosféru jarmarku doladí Vacenovská cimbálová muzika a CM Rozsocháč při ZUŠ Strážnice.

sobota 24. června 2017, 11.00—12.00, zámecký rytířský sál
neděle 25. června 2017, 9.00—10.00, zámecký rytířský sál

Historie psaná šelakem: Národní písně na gramodeskách z první poloviny 20. století

Autor, průvodní slovo: Gabriel Gössel
Odborná spolupráce: Michal Škopík

V našem putování za historií tradiční lidové hudby se tentokrát vrátíme až na samotný počátek – k samotnému vynálezu mechanického záznamu zvuku. Když Thomas Alva Edison a Emile Berliner na konci 19. století předvedli zvědavému publiku záznam zvuku na fonografickém válečku a gramofonové desce, položili také základ novému oboru podnikání: gramofonovému průmyslu. A že ty začátky byly bouřlivé, proměnlivé a plné překvapení!

Fenomén zvukového dokumentu samozřejmě obohatil společenský život nejenom o produkty významných gramofonových firem a často obskurních firmiček, ale také o významné vědecké a kulturní projekty. K nejstarším dochovaným zvukovým dokumentům patří fonografické válečky se záznamy tradiční hudby pořizované od Severní Ameriky přes Afriku až po Balkán a střední Evropu. Jména iniciátorů, jakými byli například Béla Bartók, Leoš Janáček či Otakar Zich, mluví sama za sebe.

Jak vnímalo lidovou, či spíše – vzhledem k zachycenému repertoáru – národní píseň široké publikum, které bylo poprvé konfrontováno s hudebním záznamem ve formě fonografického válečku či šelakové desky? Významný historik zvukového záznamu, sběratel a editor Gabriel Gössel Vás seznámí se skutečnou a nekašírovanou podobou fenoménu národní písně na gramodeskách z první poloviny 20.  století. Doufáme, že pro Vás bude překvapením nejenom autentických zvuk starých desek, ale také eklektická a velmi nekonvenční dramaturgie tehdejších vydavatelů, pokud lze o dramaturgii vůbec mluvit. Úpravy lidových písní v interpretaci známých operních pěvců, lidovka v podání Kmochovy dechové hudby, harmonikáři, pouliční zpěváčci a všechny formy tzv. městského folkloru – prostě skutečná lidová zpěvní tradice zobrazená bez předsudků a v celé své šíři.

Samotné zvukové snímky samozřejmě budou zasazeny do kontextu dějin českého gramofonového průmyslu. Nedílnou součástí historie dobových nahrávek je také jejich forma – provedení gramodesek, etiket a obalů, reklamní materiály a katalogy, které dotvářejí obraz doby, kdy gramofon a šelaková deska na dlouhou dobu ovládaly hudební trh a vkus svých nadšených ctitelů.

foto: Etnologický ústav

sobota 24. června 2017, 13.00—14.00, skanzen-stodola B11
autor: Václav Michalička

Nejen v pohádce dívka zhotovovala z žahavých kopřiv košile, aby zlomila zlou kletbu. Kopřivová vlákna lidé zpracovávali již od dávných dob. Kopřiva, která bývá považována za plevel, v lidové kultuře hrála vždy výraznou úlohu. Hojně se využívala při přípravě pokrmů, píce, v léčitelství a také se z ní zpracovávalo textilní vlákno. Použití kopřiv na výrobu textilu je známo především díky pohádce dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena Divoké, ve které dívka musí zhotovit košile z kopřiv, aby vysvobodila své zakleté bratry. Tato pohádka mající své kořeny v lidové kultuře dobře charakterizuje mystiku, která kopřivu rostoucí na hrobech, smetištích a u plotů vždy doprovázela. Reflexe lidové slovesnosti bude v pořadu konfrontována s reálným historickým kulturním fenoménem zpracování kopřivového vlákna, doloženým ve venkovském prostoru Beskyd ještě na počátku 20. století, ve srozumitelném popularizačním výkladu. Ten doplní názorná demonstrace rukodělného zpracování kopřivového vlákna.

Účinkují:
Václav Michalička, Kopřivnice
Petr Drkula, Rožnov pod Radhoštěmkapela
RukyNaDudy, Frenštát pod Radhoštěm
Petra Vidomusová, Příbor

 

sobota 24. června 2017, 11.00—12.00, skanzen-stodola B11

autoři: Jiří Jilík, Markéta Lukešová

Vybráno ze zlatého fondu literatury Slovácka

Na našich toulkách stránkami regionální literatury Slovácka letos navštívíme dvě oblasti – Kopanice a hanácké Slovácko – a přiblížíme si je ukázkami z tvorby dvou autorů.

V letech 1910–1920 působil jako farář ve Starém Hrozenkově Josef Hofer (1871–1947). Bojoval proti v kraji hojně rozšířeným magickým praktikám a tím se dostával do konfliktu s nositeli pověrečných tradic. Dnes je připomínán hlavně v souvislosti se spiskem o žítkovských bohyních, ale jeho literární činnost byla mnohem bohatší. Ve dvou knihách Povídky z Kopanic a Kopaničářské povídky vylíčil život lidu na Kopanicích před první světovou válkou i rozmanitou škálu lidových tradic a pověr, které silně ovlivňovaly názorový svět Kopaničářů.

V letošním roce uplyne 160 let od narození novináře spisovatele Jana Herbena (1857–1936), rodáka z Brumovic. Přítel T. G. Masaryka a stoupenec politického realismu v románové epopeji Do třetího a čtvrtého pokolení vylíčil život několika generací obyvatel rodného kraje. Méně známý je jako autor půvabných národopisných obrázků, v nichž zůstávají uchovány zvyky, moudrost i humor Brumovčanů a genius loci „kraje beze stínu“.

Účinkují:
Děvčata z Vrbice
Gajdoši z Kopanic
Iva Mikulčíková a Jitka Lukášová za doprovodu Petry Martinkové
Vladimír Doskočil

sobota 24. června 2017, 14.00—15.00, zámecká expozice

Autor a konference: Pavel Popelka

Zúžená varianta nočního pátečního pořadu O lásce všelijak písní I. V tematických oddílech milostných písní −  láska jako touha i bolest, ztráta vínku, rozchody, pláče prespanek, humor a erotika, láska v tanci, vztahy v manželství, nevěra, láska mateřská − budou zpívat převážně sólisté, kteří se oproti pátečnímu programu částečně obmění. V pořadu rovněž zazní řada jiných písní. K daným tematickým blokům zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace – například v podání Gabriely Vermelho. Materiálově pořad čerpá především z písňového materiálu z moravsko-slovenského pomezí, z oblasti Bílých Karpat a z Kyjovska.

Účinkují:
Bohdana Menšíková, Kyjov
Gabriela Vermelho, Praha
Jan a Jana Karáskovi, Lipov
Jiří Petrů, Kyjov
Martin Prachař, Velká nad Veličkou
Veronika Malatincová, Podkriváň, SR
Vlasta Grycová, Strání
CM Vlasty Grycové, Strání
HCM Petra Galečky, Lipov
Sboreček žen z Lipova

sobota 24. června 2017, 14.00—17.00, areál kolem amfiteátru Bludník

Autor: Juraj Hamar
Spolupráce: Eva Ryšavá

UNESCO, organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, přijalo v říjnu 2003 v Paříži na svém 32. zasedání zásadní dokument ve vztahu k ochraně světového kulturního dědictví – Úmluvu o ochraně nehmotného kulturního dědictví. Jedním z nejviditelnějších výsledků této úmluvy je vytváření Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Historicky první mezinárodní nominací České republiky a Slovenské republiky se stalo Loutkářství na Slovensku a v Česku. Zápis tohoto prvku připravovala od roku 2014 slovensko-česká odborná skupina složená ze zástupců expertů, ministerstev kultury a příslušných kulturních institucí, která měla za úlohu vypracovat nominační spis. Na 11. zasedání Mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v etiopské Addis Abebě byl 1. prosince 2016 tento prvek zapsán na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Loutkářství na Slovensku a v Česku je fenoménem, který ve všech svých historických podobách představuje tradičný kulturní element. Tento druh divadla v sobě spojuje dramatické, dramaturgické, scénické, scénografické, umělecké, hudební a interpretační zručnosti, které tvoří neoddělitelnou součást české a slovenské divadelní i literární tradice. Původními nositeli tohoto prvku byly rodiny kočovných loutkářů. Jejich představení často znamenala první kontakt širších lidových vrstev s divadelní kulturou. Díky procesu folklorizace a snahám o naplňování ideálů tzv. národního obrození získal tento prvek autonomní divadelní formu, která se ve značné míře liší od loutkového divadla dalších kulturních komunit ve světě.

Tradiční loutkové divadlo jako druh interpretačního umění je neodmyslitelně spjato také s uměleckou řemeslnou výrobou (vyřezávání, malování a oblékání loutek, malování a konstrukce divadle a dekorací). Tyto znalosti technologických postupů, zručností a zkušeností se odevzdávaly z generace na generaci, podobně jako loutky, dekorace, scény, ale i repertoár, interpretační zkušenosti apod. Mimořádně silná tradice loutkového divadla se soustavně projevuje v českém a slovenském loutkářství až do současnosti. Navzdory diverzifikaci dnešních podob českého a slovenského loutkového divadla (což vede ke vzniku různých nových forem loutkářství) navazuje současné loutkové divadlo na to nejlepší z pramenů lidové loutkářské tradice, přihlíží ke komediálnímu aspektu tohoto druhu divadla a k jeho původním zdrojům. Pokračovatelé této tradice se s těmito kulturními prameny ztotožňují a mají k této tradici respekt. Uvědomují si přitom hodnoty tohoto prvku – představují pro ně totiž významnou část jejich identity a kulturního dědictví.

MFF Strážnice si fenomén loutkářství připomene prostřednictvím pouličních vystoupení několika loutkářů z Čech, Moravy a Slovenska, kteří reprezentují tradiční formy tohoto druhu divadla. Představení budou probíhat v areálu amfiteátru Bludník.

Velevážené publikum,
přicestovalo k vám kašpárkové a pimprlové divadlo!
Nezmeškejte příležitost jej navštívit!
Nebraňte se veselosti – zabavte se do sytosti!
Vstup je volný (až po pokladnu)!

Účinkují:
Divadlo Bořivoj (ČR)
Teatro Pimprle (ČR)
Tyjátr (SK)
Teatro Carnevalo (SK)

sobota 24. června 2017, 14.30—17.30, amfiteátr Zahrada

autoři: Jarmila Teturová, Jan Blahůšek, Rudolf Tuček
režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
konference: Ladislav Šimeček

Porota: Rudolf Tuček (předseda), Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Tomáš Machalínek, Jaroslav Šraděja, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ladislav Jagoš, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík,  Jaroslav Švach, Ladislav Vašek

Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se letos uskuteční již po dvaatřicáté. Neslaví sice letos žádné jubileum, přesto si dovolíme pro programový sborník festivalu udělat malé ohlédnutí. První ročníky soutěže „mapovaly“ terén a hledaly mimo jiné odpověď na otázky, jak verbuňk na Slovácku vypadá a zda ještě jsou osobnosti, které obohacují tento tanec vlastním vkladem. Dnes můžeme říci, že je verbuňk stále živý a hojně užívaný na celém Slovácku. Právě taneční osobnosti verbuňk činí životaschopným, a tím jej přibližují všem. Jednotlivé subregiony Slovácka si pak udržují svůj specifický taneční styl. Soutěže ve verbuňku v jednotlivých slováckých oblastech i ve Strážnici významně přispívají k udržení tohoto tance. Strážnice se stala symbolickým poutním místem jak pro tanečníky, tak i pro jejich příznivce. Již deset let se na tu nádheru dívá z folklorního nebe Jan Miroslav Krist, jeden z duchovních otců obnovené strážnické verbířské soutěže.

Přijďte s námi společně prožít emoce tohoto nejkrásnějšího mužského tance na světě!

Účinkují:
nejlepší tanečníci slováckého verbuňku
krojová skupina z Kyjovska
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno

Foto: David Marada, celá fotogalerie z roku 2016 zde.

sobota 24. června 2017, 15.00—16.00, skanzen-amfiteátr

Přehlídka dětských lidových muzik
autor: Petr Číhal

konference: Zdeněk Vejvoda

Pod záštitou Ministerstva kultury a v návaznosti na 34. ročník folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2016“ se od 12. 10. do 16. 10. 2016 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik s názvem MUZIČKY 2016. Zúčastnila se jí dětská lidová muzika Osminka ze ZUŠ Taussigova v Praze 8, dětská cimbálová muzika Fěrtúšek ze ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce a Detská ľudová hudba spod Rokoša ze ZUŠ Bojnice v pobočce Nitrianske Rudno. Tématem této dílny byla regionální specifika lidové hudby jako součásti tradiční kultury etnografických oblastí, z nichž jednotlivé muziky pocházejí. Podle toho byly také koncipovány hudební úpravy, které pro účel této hudební dílny vytvořili lektoři Jana Pavlíčková (Osminka), Petr Kolár (Fěrtúšek) a Ján Strmenský (DĽH spod Rokoša). Během pěti dnů nacvičily muziky pod jejich vedením vybrané úpravy, které pak společně předvedly na koncertech ve Veselí nad Moravou a v Hodoníně. Stejně jako v minulých letech i letos bychom výsledky společného úsilí lektorů a mladých muzikantů rádi prezentovali v samostatném pořadu strážnického festivalu – nejen proto, abychom poukázali na význam mezinárodní tvůrčí dílny pořádané Národním ústavem lidové kultury, ale především proto, abychom umožnili divákům nahlédnout do atmosféry mládežnického muzicírování umocněného aktivní účastí na největším folklorním festivalu v České republice.

Účinkují:
Cimbálová muzika Fěrtúšek ze ZUŠ V. Petrželky, Ostrava-Hrabůvka, ved. Petr Kolár, primáši Jana Mertová, Petr Kolár ml.
Dětská lidová muzika Osminka ze ZUŠ Taussigova, Praha 8, ved. Jana Pavlíčková, primáš Jiří Pavlíček
Detská ľudová hudba spod Rokoša ze ZUŠ Bojnice, pobočka Nitrianske Rudno, ved. Ján Strmenský, primáš Štefan Hrmo

Foto z koncertu ve Veselí na Moravou (podzim 2016):

 

sobota 24. června 2017, 15.00—17.00, město

autor: Jan Hořák
konference: Gabriela Dobišová

Slavnostní průvod účinkujících folklorních souborů, skupin a muzik ulicemi města patří neodmyslitelně k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Přehlídka výjimečné krásy českých, moravských a slezských krojů, písní a tanců je doplněna ukázkami z kulturního dědictví zahraničních hostů z pořadu „Z krajin za obzorem“.

Průvod vyjde od Skalické brány, ukončen bude krátkými konferovanými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.

sobota 24. června 2017, 18.00—19.30, amfiteátr Zahrada

Pořad národnostních menšin žijících na území České republiky.

Autor: Jan Krist
Režie: Lenka Straňánková
Konference: Helena Hájková

Už po dvanácté je v programu Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici zařazen speciální pořad naplněný folklorními tradicemi rozličných národnostních menšin žijících na území naší země. Ty se sice – jak je všeobecně známo – ve Strážnici představovaly od prvních ročníků slavností, avšak svůj samostatný pořad získaly až v roce 1995, kdy jsme slavili padesát let festivalu. Jeho tehdejší název „Domovina“ se v průběhu let stal názvem pro tento programový typ. Zdomácněl a pravidelní návštěvníci už dobře vědí, na co se mohou těšit.

Naše země nebyla vlastně nikdy zcela homogenní, zcela „česká“. Vždy tu žily i různé etnické minority. Některé po celá staletí, jiné jen pár desetiletí. To ale není podstatné. Rozhodující je, že zde žít chtějí, že se u nás mohou cítit volně, svobodně, že mohou žít svými tradicemi. Pro majoritu je důležité, že menšiny obohacují náš společný život a kulturní dění. Že žijeme v jedné a společné domovině. Co si víc přát při pohledu na to, co se děje jinde ve světě?

Účinkují:
Dětský národopisný soubor Palavánek a CM Kolík, Mikulov, ved. Marie Dostálová
Folklorní sdružení přátel ruské a ukrajinské kultury Sudaruška, Brno, ved. Elena Kriushenko
Folklorní soubor Nyitnikék, Praha, ved. Annamária Bohunicky
Folklorní soubor Púčik, Brno, ved. Vlastimil Fabišik
Folklorní soubor Skejušan, Chomutov, ved. Kateřina Romaňáková
Pěvecký sbor Csalogányok, Ostrava, ved. Cecilia Tolasz
Soubor písní a tanců Olza a kapela Lipka, Český Těšín, ved. Piotr Cienciala, uměl. ved. Roman Kulhánek
Soubor Haeri, Praha, ved. Šárka Seifertová
Soubory Die Målas a Die Målaboum, Nečtiny, ved. Richard Šulko
Taneční soubor Antigoni, Krnov, ved. Irini Grigoriadu
Taneční soubor Bulgari, Praha, ved. Todor Ralev
Taneční skupina Rut, Prostějov, ved. Eva Štefková
Ukrajinská kapela Ignis, Praha, ved. Bohdan Rajčinec

sobota 24. června 2017, 18.00—19.30, amfiteátr Zámek
Přehlídkový pořad regionálních folklorních sdružení

Autor a režie: Pavel Tomeček
Spoluautor: Václav Mach
Konference: Tomáš Gross

Regionální folklorní sdružení a spolky sdružují dětské a dospělé soubory, muziky a pěvecké sbory. Mimo jiné také pomáhají zabezpečovat regionální přehlídky dětských souborů a také dětských zpěváčků. Přehlídkový pořad souborů regionálních folklorních sdružení a spolků si již našel pevné místo v programové nabídce MFF Strážnice. Stejně je tomu také v letošním roce. V pořadu představí svoji tvorbu folklorní soubory z Plzeňska, Prácheňska, horského Lašska, uherskohradišťského Dolňácka a Valašska. Stejně jako v minulém roce byly do programu zařazeny soubory, které nejsou na strážnických slavnostech prezentovány každoročně. To ovšem neznamená, že by si nezasloužily naši pozornost – ba právě naopak, a to zejména pro svou úroveň zpracování folklorního materiálu a osobitému přístupu k jeho prezentaci. Přestože jde o soubory z různých koutů naší země, jedno mají společné. Radost z lidového tance a lásku k lidové písničce. Příjemně se bavte.

Pote se, lidičky, pote se dívat – tance z Chodska + klatovák z Klatov (Jiskra)
Páni muzikanti, buchlovské! – figurální tance z Buchlovic (Folklorní studio Buchlovice)
Prácheňský lidový tanec v dřevákách (Prácheňský soubor písní a tanců)
Čeladenský – figurální tanec z horského Lašska (Ostravica)
Aj, hora, hora – točivé tance od Vsetína (Vsacan)
Hašteření – taneční pásmo z Plzeňska (Jiskra)
Dolněmčanů doma néni – dolněmčanské sedlcké (Folklorní studio Buchlovice)
Červené vínečko – starodávný a zvrtky (Ostravica)
Natřásaná – taneční variace na třasák (Prácheňský soubor písní a tanců)
Zahrajte mně do kolečka – starodávný, čardáš a točená z Valašska (Vsacan)
Proč bych vás, děvčátka, nemiloval – staroměstské sedlcké (Folklorní studio Buchlovice)
To jsou dudy – hudebně-taneční pásmo z Prácheňska (Prácheňský soubor písní a tanců)
Černá vlnka – figurální tance a čardáš ze středního Valašska (Vsacan)
Dodělaná – čardáše z moravsko-slovenského pomezí (Frýdek-Místek)
Na chodské hospodě – pásmo tanců z Chodska (Jiskra)

Účinkují:
SLPT Ostravica, Frýdek-Místek, um. ved. Irena Blablová
SPT Jiskra, Plzeň, ved. Miroslav Škarda
Folklorní studio Buchlovice, ved. Petra Kropáčová a CM Rubáš, ved. Ondřej Šupka
VSPT Vsacan, Vsetín, ved. Jakub Ekart, Pavel Tomeček
Prácheňský soubor písní a tanců, Strakonice, ved. Václav Novák

sobota 24. června 2017, 20.10—20.30, amfiteátr Bludník

autor: Martin Novotný
konference: Magdalena Maňáková, Václav Michalička

Česká národopisná společnost je vrcholná profesní organizace sdružující vědecké a odborné pracovníky v oboru etnologie, studenty etnologie a zájemce o práci v této disciplíně z jiných příbuzných oborů. Od roku 1997 uděluje každoročně ocenění významným počinům, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru. Ceny zahrnují kategorie: 1. publikace; 2. výstava/expozice; 3. projekt/akce/konference. O udělení ceny rozhodují svým hlasováním všichni členové České národopisné společnosti. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“.

V roce 2017 bude poprvé udělena také studentská cena, a to ve dvou kategoriích – za nejlepší bakalářskou a nejlepší diplomovou práci z oblastí etnologické vědy.

 

sobota 24. června 2017, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník

autoři: Dalibor Tuž, Helena Janoušková

Národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech

Letošní regionální pořad připomene nedožité 100. narozeniny sběratele lidových písní a tanců Pavla Krejčího. Program prezentující oblasti Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší je rozdělen do dvou částí. První část s názvem Links, rechts, Krejčí, švec představuje oblíbené písně a tance s řemeslnickou tematikou. V druhé části s názvem Na šejdovci se přesuneme na improvizovanou taneční zábavu, která se odehrávala často pod širým nebem: „Když není na muzikanty, máme aspoň šejdovec, na basu a harmoniku zahraje nám každej švec.“ V pořadu zazní i hudební nástroje typické pro tento region, např. háčková harfa a tenorové housle.

Pavel Krejčí se narodil 2. června 1917 v Ostroměři v rodině učitele. Měl vzor ve svém otci, který mu dal základy hudebního vzdělání a u něhož poznal hluboký zájem o historii a sledoval mravenčí práci spojenou se založením a sepisováním kroniky Ostroměře; příkladem mu byla i jeho veřejná práce a publikační činnost. Maminka pocházela z rodiny hudebního skladatele a estetika Otakara Zicha.

Po absolvování jičínské reálky studoval Pavel Krejčí v Praze na vysoké škole kreslení (ve třídě prof. Cyrila Boudy) a deskriptivní geometrii, zároveň se učil hře na violoncello u prof. Pravoslava Sádla. V době studií podnikl stipendijní cestu do jižní Evropy, kde načerpal náměty k řadě svých obrazů. Tři dny před termínem jeho závěrečné státní zkoušky byly vysoké školy uzavřeny, a proto ji mohl složit až po šesti letech v roce 1945. Při nástupu Hitlera k moci mu hrozilo v Praze zatčení, proto utíká k rodičům do Ostroměře, kde se za pomoci přátel dostává jako účetní na pilu. Zde, z vnitřního i pracovního neuspokojení, vznikají zárodky jeho bohaté činnosti a probouzí se v něm zájem o lidové tradice. V září 1945 se stává profesorem kreslení na gymnáziu ve Vrchlabí a od roku 1947 v Liberci. Jeho práce pedagoga se vždy prolínala s veřejnou činností. Své žáky dokázal nadchnout pro obětavou veřejnou práci a pro zájem o folklor. Jezdil s nimi do Českého ráje, Krkonoš i Podještědí a při těchto cestách – o nedělích i o prázdninách – navštěvoval pamětníky a zapisoval jejich vzpomínky, písně a tance. Koncem druhé světové války se seznámil se zkušeným sběratelem lidových písní na Zemplínsku a v Podkrkonoší, tehdy osmdesátiletým Emanuelem Josefem Jankovcem, jehož svým zájmem o věc i přístupem nesmírně potěšil. Od této chvíle cílevědomě zapisoval nejen písně, ale i tance všude, kde působil. Materiál také upravoval a dával k dispozici folklorním souborům. V Hořicích v Podkrkonoší založil a od roku 1945 vedl Zichův národopisný soubor, další soubory založil na gymnáziu ve Vrchlabí a později v Liberci. Jezdil s nimi na soutěže lidové umělecké tvořivosti a na slavnosti lidových písní v Železném Brodě, na Rýznburku či ve Strážnici.

Pro Československý rozhlas v Liberci, Ústí nad Labem a Praze připravil několik pásem podkrkonošských a podještědských písní s průvodním slovem. Přednesl mnoho přednášek o folkloru, výtvarném umění a hudbě. Zajímavé písně a tance publikoval v letech 1957 a 1958 v libereckém deníku Stráž severu. V roce 1956 vyšla jeho sbírka Podkrkonošské tance a v roce 1963 Pojizerské a podještědské písně a tance. Severočeské nakladatelství vydalo v roce 1980 sbírku Severní Čechy v lidové písni, která obsahuje také devatenáct zápisů Pavla Krejčího.

Zajímal se také o složení lidových kapel i o hudební nástroje, práce o nich však zůstala nedokončena. V posledním roce života ho zaujaly tzv. tance smrti. Podařilo se mu k nim získat i notový materiál, který připravoval k vystoupení ve Strážnici 1967. K tomu již bohužel nedošlo. Práci Pavla Krejčího přerušila náhlá smrt (13. června 1967 v Liberci), která mu nedovolila uskutečnit již nic z jeho velkých plánů. Jeho zásluhou však lidové písně z Podještědí a Podkrkonoší žijí dál a také on žije dále ve vzpomínkách rodiny, přátel a žáků.

Účinkují:
FS Barunka, Česká Skalice, ved. Martina Pavlasová
FS Dykyta, Krásná Lípa, ved. Jan Prokop Škoda
FS Hořeňák a Hořeňáček, Lázně Bělohrad, ved. Milan Rychtera
FS Jizera, Liberec, ved. Dalibor Tuž
FS Nisanka, Jablonec nad Nisou, ved. Jana Hamplová

Pořad vznikl za laskavé podpory našeho partnera KODAP, komplexní služby pro podnikatele a daňové poplatníky.

sobota 24. června 2017, 21.00—22.00, amfiteátr Zahrada

autor a konference: Martin Jelínek

Když přijdete k muzice na kyjovské Dolňácko, téměř určitě se bude hrát skočná, výsostný točivý tanec tohoto slováckého subregionu. Pokud má nějaký lidový tanec Kyjovsko reprezentovat, je to právě skočná. Kromě toho se však můžete na Kyjovsku setkat s celou řadou dalších lidových tanců (točivých i tzv. figurálních) a také tanečních her. Vzali jsme od každého něco a v sobotu večer Vás v prostoru amfiteátru Zahrada pozveme do taneční dílny. A budou se dít věci... Za asistence ostřílených tanečníků z jižního i severního Kyjovska ve Vás při troše štěstí zabublá „ohnivých Slováků krev“!

Účinkují:
CM Kyjovsko, Kyjov
tanečníci z jižního a severního Kyjovska

foto: concentus-moraviae.cz a hodoninsky.denik.cz

sobota 24. června 2017, 22.30—24.00, stadion Bludník
Pořad věnovaný třístému výročí založení Portášského sboru.

autor: Tomáš Gross
Konference: Martin Rezek

"Smilugte se nade mnau aspon wi przatele mogi."
Nápis z náhrobku Jiřího Křenka, poručíka portášského sboru

Rok 2017 je rokem třístého výročí oficiálního zřízení portášského sboru. Tento profesionální bezpečností oddíl působil na Moravě dvě století, a to nejen na Valašsku, ale prakticky v celé horské části moravsko-uherských hranic, tedy také na dnešním Zálesí, Kopanicích či Horňácku. Během své historie procházel mnoha změnami: od nahodilého svolávání až po definitivní ustavení, z instituce podléhající císaři k ryze zemské organizaci. Portášské „povolání“ postupem času získávalo na prestiži a nezřídka se k portášům přidali i lapení zbojníci či drobné kriminální živly.

Pořad Portášské chodníčky chce připomenout důvody vzniku portášského sboru a také přiblížit divákům jeho úlohu, organizační strukturu i některé zajímavosti z činnosti členů sboru od počátků až do zrušení této instituce v roce 1830.

Není mnoho folklorních souborů, které by se portášské tematice ve svých choreografiích věnovaly. A tak oslovení účinkující dílem vytvořili nová pásma, dílem představí svůj stávající repertoár, ve kterém se autor pořadu pokusil nalézt propojení s portášskou tradicí. Především však pořád prostřednictvím mluveného slova připomeneme jedno významné výročí a činnost historické organizace, na kterou po mnoha desetiletích navázali členové současného Valašského sboru portášského. Jim je věnováno poděkování za připomínání důležité součástí naší historie.

Účinkující:
členové Valašského sboru portášského z různých obcí Valašska
Hornoliptovský kurucký regiment, Vavrišovo, Slovensko
VSPT Rusava, z.s. a CM Bukovinka, Bystřice pod Hostýnem
SLPT Ostravica, Frýdek-Místek
SLPT Valašský vojvoda, Kozlovice
SVPT Vsacan, Vsetín
VSPT Radhošť, Rožnov pod Radhoštěm

foto: www.portasi.cz

neděle 25. června 2017, 9.00, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Bohoslužba za účasti domácích i zahraničních souborů.

Více na stránkách Farnosti Strážnice: straznice.farnost.cz

 

neděle 25. června 2017, 10.30—12.00
"Píseň jsem šířil nejraději."

autor, režie, konference: Břetislav Rychlík
odborná spolupráce: Jiří Plocek

V sobotu 25. července 2015 večer, doma v Údolní ulici v Brně, skončila dlouhá pozemská cesta legendárního rozhlasového redaktora a hudebního hledače Jaromíra Nečase, posledního z velikánů silného ročníku 1922, do kterého patřili také jeho druzi básník Jan Skácel nebo legendární slováčtí primáši Slávek Volavý, Jaroslav Staněk a Jura Petrů starší.

Jaromír Nečas se narodil 21. února 1922 v Kyjově. Student skladby brněnské konzervatoře odjel z nešťastné lásky v roce 1947 do Anglie, kde studoval hudební vědu, po návratu si studia prohloubil na brněnské filozofické fakultě. V roce 1952 nastoupil do Československého rozhlasu v Brně, stál u založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, dramaturgoval Orchestr Gustava Broma, na svém kontě měl kromě vlastních skladeb dramaturgii desítek nahrávek nejenom klenotů lidové písně, ale i prvních bigbítových písní sourozenců Ulrychových, provázkovské Balady pro banditu nebo poslední desky Jaroslava Hutky před odchodem do emigrace. Ve svých pořadech s nebývalou dramaturgickou otevřeností překračoval žánry do té míry, že ho hudebník a publicista Jiří Plocek nazývá moravským věrozvěstem world music. V roce 2017 by se Jaromír Nečas dožil devadesáti pěti let.

Jaromírovou celoživotní láskou byl bezesporu strážnický festival. Nejenom proto, že ve Strážnici prožil podstatnou část svého dětství. Kromě prvního ročníku slavností, roku 1987 a posledních dvou let života nechyběl na žádném ročníku. Připravoval pořady, natáčel, inspiroval, pokoušel, provokoval. V tomto duchu by se měl nést i pořad připomínající jeho osobnost. Ten by v zásadě kopíroval životní hudební hledačství a muzikantské lásky Jaromíra Nečase: od jeho přátel z oblasti folkloru přes folk a world muzik až po hudební experiment či jeho sběry lidových písní.

V programu se objeví regiony spjaté s dětstvím Jaromíra Nečase – tedy rodný Kyjov a Strážnice, reprezentované muzikami, v jejichž čele stojí potomci Nečasových vrstevníků – Jury Petrů a Slávka Volavého. Uherskohradištské Dolňácko bude reprezentovat Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Muzika Hradišťanu vedle Pavlicovy autorské linie udržuje odkaz primáše Jaroslava Staňka, třetího z Nečasem spolupracujících stylotvorných primášů ročníku 1922. Nečasovo milované Horňácko představí výrazný reprezentant horňáckého grífu – Horňácká cimbálová muziky Petra Mičky se zpěvačkou Veronikou Malatincovou a také dvěma zpěváky z Hrubé Vrbky, které od sebe dělí sedmdesát roků – Martinem Hrbáčem a Janíčkem Pavlíkem. Dramaturgickou odvahou a Nečasovým hledačstvím by se měla inspirovat spolupráce HCM Petra Mičky s kapelou Lesní zvěř na motivy ze Slovácké suity Vítězslava Nováka. Po delší době se ve Strážnici objeví muzikanti z obce Hrochoť na středním Slovensku – Ľudová hudba Paľáčovci s dlouholetou oporou BROLNu v dobách jeho největší slávy, devětaosmdesátiletým legendárním zpěvákem a Nečasovým přítelem Milanem Križem a skupinou rozkazovačů. Nečasův vztah k podání lidových balad prostřednictvím folku představí slovenská písničkářka Zuzana Homolová. Neméně důležité je připomenout také Nečasovu sběratelskou činnost na jižním Valašsku, kterou představí Cérčí cimbálová muzika Klobučan z Valašských Kloubouk (muzika složená ze samých děvčat, to by se Jaromírovi líbilo…). A samozřejmě nesmí chybět BROLN – v něm působí v současné době nadaní mladí lidé, to měl Jaromír Nečas vždycky rád a podporoval to. Především se v BROLNu ale ve své době významně realizoval jako upravovatel, skladatel (a v počátcích i jako cimbalista) a připravil pro něj řadu průkopnických programů. S BROLNEm si také připomeneme Nečasovy sběry lidových písní na Kopanicích a skřipkařskou horáckou muziku.

Nedávno zesnulý básník a překladatel Antonín Přidal se na večeru k Jaromírovým sedmdesátinám v brněnském HaDivadle vyslovil na adresu oslavencovu takto: „Jaromír, to není stužkami a fáborky vyzdobená májka, nýbrž pevný strom s mnoha větvemi a silnými kořeny.“ Tož, velectěné a vážení, pojďme se zaposlouchat do krásy a síly písně, kterou Jaromír Nečas šířil nejraději.

Účinkují:
BROLN
Cérčí cimbálová muzika Klobučan, Valašské Klobouky
CM Jury Petrů, Kyjov
CM Strážničan, Strážnice
Hradišťan a Jiří Pavlica, Uherské Hradiště
hudební skupina Lesní zvěř
HCM Petra Mičky
ĽH Paľáčovci, Milan Križo a rozkazovači z Hrochoti
Mužský sbor z Kyjova
NS Břeclavan, Břeclav
sbor Tetky z Kyjova
Zuzana Homolová
Martin Hrbáč
Janíček Pavlík

Foto: Jiří Sláma, www.mestohudby.cz

neděle 25. 6. 2017, 10.30—12.00, amfiteátr Zámek

Autorka: Ĺubica Voľanská

Dlouholetou stálicí programové struktury strážnického festivalu je i „škola tance“, která umožňuje návštěvníkům a návštěvnicím slavností osvojit si typické tradiční typické tance zemí či regionů, odkud přicházejí zahraniční účinkující. Zároveň jim dává šanci vystoupit ze stínu pasivních diváků a na hodinu a půl ovládnout pódium připomínající jakýsi ostrov kulturní rozmanitosti světa. Všichni jsou bez ohledu na talent a zkušenost pozváni spoluvytvářet jeden z festivalových programů, poznávat prostřednictvím tradičního tance známé i méně známe země, sdílet momenty radosti, přátelství a otevřenosti, které tak velmi potřebujeme.

neděle 25. 6. 2017, 10.30—12.30, skanzen-amfiteátr

Autorky: Anna Maděričová, Kateřina Kovaříková, odborná spolupráce: Marcela Trtková

Maminky a dcery zpívají na společném pódiu.

V roce 2015 jsme představili ve Strážnici pořad, kde se společně na pódiu sešli zpívající tátové a synové z různých regionů Moravy. Divácký ohlas byl mimořádný, proto jsme v letošním roce připravili volné pokračování. Pozvali jsme tentokrát maminky a dcery různého věku i počtu dcer. Koncertem ale také chceme společně se zpěvačkami, muzikou i přípravným autorským kolektivem poděkovat valašské legendě ženského zpěvu Jarmile Šulákové. Její zpěv zněl nikoli pro slávu, ale pro radost, kterou s pokorou dlouhá léta rozdávala svým posluchačům. Její rozhlasové nahrávky – ať sólové, nebo také s maminkou a dcerou – patří k dochovaným hudebním klenotům.

Pevně věříme, že společně s Vámi, milí diváci, prožijeme v příjemném prostředí strážnického skanzenu krásné nedělní hudební dopoledne, kterým dokážeme, že lidová píseň v rodinách stále žije a že v nich budou zpívat i další generace.

Účinkují:

CM Ženičky z Hluku s primáškou Kateřinou Říhovou
zpívající maminky s dcerami z Moravy (Zlínsko, Kyjovsko, Uherskobrodsko, Kopanice, Uherskohradišťsko, Valašsko a Haná):

Ludmila Bařinková a Jitka, Zlín
Michaela Hrdinová a Lenka, Markéta, Marie, Hluk
Ivana Kašparová a Tereza, Kristýna, Vsetín
Anna Kovárníková a Rozálie, Brno
Hedvika Varmužová, Kateřina Martykánová a Kateřina, Svatobořice-Mistřín
Marie Martínková a Barbora, Kateřina, Uherské Hradiště
Bohdana Menšíková a Johana, Kyjov
Blažena Potyková a Zlata, Uherský Ostroh
Andrea Sedlačíková a Eliška, Starý Hrozenkov

neděle 25. 6. 2017, 14.30—16.30, amfiteátr Zámek

Autor a konference: Jiří Štica

Letošní program pro všechny příznivce dechové hudby bude opět věnován jak mládežnickým, tak dospělým dechovým hudbám a orchestrům ze vzdálenějších regionů i z blízkého okolí.

Pořad bude věnován vzpomínce na Miroslava Nauče, nedávno zesnulého učitele ZUŠ ve Zdounkách. Miroslav Nauč zemřel náhle ve věku 40 let 8. srpna 2015. Byl ze Zdounek u Kroměříže, kde pracoval i jako ředitel tamní Základní umělecké školy. V roce 1996 dokončil bývalý absolvent ZUŠ ve Zdounkách  studium na konzervatoři v oboru hra na tubu a vrátil se jako učitel dechových nástrojů do Zdounek. v roce 2007 se stal jejím ředitelem. Věnoval se také kapelnické a skladatelské činnosti. Mnohé z jeho skladeb můžete slyšet v rozhlase nebo na CD nejenom místní Zdounečanky.

Účinkují:
Dechový orchestr ZUŠ ze Zdounek, ved. Pavel Skopal
Mládežnický dechový orchestr Morava ZUŠ z Hulína, ved. Petr Voříšek
Dechový orchestr ZUŠ z Veselí nad Moravou, ved. Jiří Štica
Dechový orchestr Svatobořáci ze Svatobořic-Mistřína, ved. Přemek Doležal

neděle 25. 6. 2017, 15.30—17.00, amfiteátr Bludník
Slavnostní galaprogram na zakončení MFF

Autor a režie: Petr Ryšavý
Konference: David Pavlíček, Ladislav Šimeček

Slavnostní galaprogram na zakončení festivalu není jen prezentací souborů, které v rámci letošního MFF Strážnice na pódiích vystoupily. Je také pomyslnou tečkou za třídenním festivalovým děním. Důležitým úkolem závěru pořadu je předání Ceny MFF a titulů Laureát MFF za festivalový ročník 2017. Moderátorská dvojice David Pavlíček a Ladislav Šimeček uvede jednotlivá ocenění a vítěze soutěží, představí předávající a pokusí se pro Vás získat od oceněných první reakce.  Když to bude jen trochu možné, můžete se těšit i na krátké ukázky oceněných výkonů. Diváci budou svědky seskupení toho nejkvalitnějšího, co bylo letos k vidění, a proto určitě nebude nouze o bouřlivé ovace. O hudební doprovod se postará CM Danaj ze Strážnice. Rozloučíme se také se zahraničními hosty festivalu.

Účinkují:
CM Danaj, Strážnice
HCM Martina Hrbáče, Veselí nad Moravou
FS Ponitran, Nitra
FSPRUK Sudaruška, Brno
SPT Jiskra, Plzeň
SVPT Vsacan, Vsetín
ocenění a vítězové soutěží

foto: David Marada

pátek 23. 6. — 25. 6. 2017, prostory amfiteátru Zámek
Prodejní výstava materiálů s folklorní tématikou.