Links, rechts, Krejčí, švec

sobota 24. června 2017, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník

autoři: Dalibor Tuž, Helena Janoušková

Národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech

Letošní regionální pořad připomene nedožité 100. narozeniny sběratele lidových písní a tanců Pavla Krejčího. Program prezentující oblasti Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší je rozdělen do dvou částí. První část s názvem Links, rechts, Krejčí, švec představuje oblíbené písně a tance s řemeslnickou tematikou. V druhé části s názvem Na šejdovci se přesuneme na improvizovanou taneční zábavu, která se odehrávala často pod širým nebem: „Když není na muzikanty, máme aspoň šejdovec, na basu a harmoniku zahraje nám každej švec.“ V pořadu zazní i hudební nástroje typické pro tento region, např. háčková harfa a tenorové housle.

Pavel Krejčí se narodil 2. června 1917 v Ostroměři v rodině učitele. Měl vzor ve svém otci, který mu dal základy hudebního vzdělání a u něhož poznal hluboký zájem o historii a sledoval mravenčí práci spojenou se založením a sepisováním kroniky Ostroměře; příkladem mu byla i jeho veřejná práce a publikační činnost. Maminka pocházela z rodiny hudebního skladatele a estetika Otakara Zicha.

Po absolvování jičínské reálky studoval Pavel Krejčí v Praze na vysoké škole kreslení (ve třídě prof. Cyrila Boudy) a deskriptivní geometrii, zároveň se učil hře na violoncello u prof. Pravoslava Sádla. V době studií podnikl stipendijní cestu do jižní Evropy, kde načerpal náměty k řadě svých obrazů. Tři dny před termínem jeho závěrečné státní zkoušky byly vysoké školy uzavřeny, a proto ji mohl složit až po šesti letech v roce 1945. Při nástupu Hitlera k moci mu hrozilo v Praze zatčení, proto utíká k rodičům do Ostroměře, kde se za pomoci přátel dostává jako účetní na pilu. Zde, z vnitřního i pracovního neuspokojení, vznikají zárodky jeho bohaté činnosti a probouzí se v něm zájem o lidové tradice. V září 1945 se stává profesorem kreslení na gymnáziu ve Vrchlabí a od roku 1947 v Liberci. Jeho práce pedagoga se vždy prolínala s veřejnou činností. Své žáky dokázal nadchnout pro obětavou veřejnou práci a pro zájem o folklor. Jezdil s nimi do Českého ráje, Krkonoš i Podještědí a při těchto cestách – o nedělích i o prázdninách – navštěvoval pamětníky a zapisoval jejich vzpomínky, písně a tance. Koncem druhé světové války se seznámil se zkušeným sběratelem lidových písní na Zemplínsku a v Podkrkonoší, tehdy osmdesátiletým Emanuelem Josefem Jankovcem, jehož svým zájmem o věc i přístupem nesmírně potěšil. Od této chvíle cílevědomě zapisoval nejen písně, ale i tance všude, kde působil. Materiál také upravoval a dával k dispozici folklorním souborům. V Hořicích v Podkrkonoší založil a od roku 1945 vedl Zichův národopisný soubor, další soubory založil na gymnáziu ve Vrchlabí a později v Liberci. Jezdil s nimi na soutěže lidové umělecké tvořivosti a na slavnosti lidových písní v Železném Brodě, na Rýznburku či ve Strážnici.

Pro Československý rozhlas v Liberci, Ústí nad Labem a Praze připravil několik pásem podkrkonošských a podještědských písní s průvodním slovem. Přednesl mnoho přednášek o folkloru, výtvarném umění a hudbě. Zajímavé písně a tance publikoval v letech 1957 a 1958 v libereckém deníku Stráž severu. V roce 1956 vyšla jeho sbírka Podkrkonošské tance a v roce 1963 Pojizerské a podještědské písně a tance. Severočeské nakladatelství vydalo v roce 1980 sbírku Severní Čechy v lidové písni, která obsahuje také devatenáct zápisů Pavla Krejčího.

Zajímal se také o složení lidových kapel i o hudební nástroje, práce o nich však zůstala nedokončena. V posledním roce života ho zaujaly tzv. tance smrti. Podařilo se mu k nim získat i notový materiál, který připravoval k vystoupení ve Strážnici 1967. K tomu již bohužel nedošlo. Práci Pavla Krejčího přerušila náhlá smrt (13. června 1967 v Liberci), která mu nedovolila uskutečnit již nic z jeho velkých plánů. Jeho zásluhou však lidové písně z Podještědí a Podkrkonoší žijí dál a také on žije dále ve vzpomínkách rodiny, přátel a žáků.

Účinkují:
FS Barunka, Česká Skalice, ved. Martina Pavlasová
FS Dykyta, Krásná Lípa, ved. Jan Prokop Škoda
FS Hořeňák a Hořeňáček, Lázně Bělohrad, ved. Milan Rychtera
FS Jizera, Liberec, ved. Dalibor Tuž
FS Nisanka, Jablonec nad Nisou, ved. Jana Hamplová

Pořad vznikl za laskavé podpory našeho partnera KODAP, komplexní služby pro podnikatele a daňové poplatníky.

Komentáře

komentář(ů)

Sdílet na sociální síť: