sobota 25. 6. 2016, 9.00—10.00, kostel Panny Marie
Autor: Ladislav Sovič
Konference: Hana Sovičová
V dnešní pohnuté době plné zvratů, nebezpečí a nepokojů je vhodné připomínat si naši historii – ať už vzdálenější, nebo nedávnou. V našem případě se jedná o historii hudební. Všeobecně se dá říct, že všechna díla, která v programu zazní, vznikala v době různých změn, válek, nepokojů, živelních pohrom a dalších vnějších příčin. A přece, nebo právě proto, vznikla díla plná krásy a nadšení.
Pořad nastiňuje vliv piaristů nejen na okolí Strážnice, ale téměř celé Moravy. Právě piaristé coby katolický mužský řád zbožných škol (Scholarum Piarum) ve svých školách vyučovali nejenom běžné předměty, ale nadaným žákům poskytli i teoretické hudební vzdělání a výuku hry na hudební nástroje. Tito žáci se pak usazují v okolí řádových kostelů, aby i nadále sloužili umění jak při bohoslužbách, tak třeba v zámeckých kapelách, popř. aby hudbu sami dále šířili a vyučovali nadané žáky v místě svého působení. Jejich prostřednictvím tak piaristé výrazně ovlivnili hudební život na Strážnicku a přispěli k muzicírování širších vrstev obyvatelstva.
V našem pořadu zazní jako první barokní mše významného piaristického skladatele Václava Kalouse (1715–1786) Missa brevis in F. Kalous prožil ve Strážnici čtyři roky, není však známo, které skladby zde vytvořil. Zmíněná mše vznikla kolem roku 1760.
Skladby z hudební sbírky rodiny Magnisů ve Strážnici patří mezi téměř zapomenutá díla. Je doloženo, že na jejich provozování v prostorách strážnického zámku se aktivně podíleli členové řádu piaristů a jejich žáci.
Česká mše vánoční dlouholetého strážnického ředitele kůru, varhaníka a učitele Bohumila Mališky (1916–1982) je jedinou autorovou dochovanou duchovní skladbou. Mališka studoval varhany a skladbu na Janáčkově varhaní škole v Brně a Leoš Janáček byl i jeho skladatelským vzorem. Dalo by se říct, že představuje posledního varhaníka – skladatele, který tvořil ve Strážnici a svá díla pak provozoval v piaristickém kostele. Mališka psal i pro dechové orchestry ve Strážnici a okolí a je také autorem symfonických děl. Některé z jeho skladeb byly provedeny a nahrány v Českém rozhlase Brno.
V publikaci Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezku 1631–1950 autorů Metoděj Zemka, Jana Bombery a Aleše Filipa (Prievidza 1992) nalezneme výčet skladatelů, kteří byli ovlivněni piaristy, a tak se napříč staletími tato tradice dochovala do dnešních dní: „Kalous byl v Kosmonosech učitelem pozdějšího skladatele F. X. Brixiho a Damana Brosmanna. Brosmann byl později učitelem Bohumíra Riegra (1764–1855), pozdějšího kapelníka brněnského divadla a ředitele starobrněnského kůru. Z Riegrovy skladatelské školy vyšel augustinián skladatel Pavel Křížkovský, jehož odchovancem byl Leoš Janáček. A žákem Janáčkovy varhanické školy byl Bohumil Mališka.“
Účinkující:
Strážnický chrámový sbor Laudamus se svými sólisty a orchestr farnosti, varhany
Ladislav Sovič, dirigent Bohumil Mališka ml.
Komorní soubor Plaisirs de Musique, Brno, umělecký ved. Jan Čižmář
