pátek 28. června 2019, 20.00—20.30, amfiteátr Bludník
Slavnostní zahájení a Předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury za rok 2018
Autorka: Kateřina Kovaříková
Konference: Tomáš Gross
Na 13. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví, které se na konci listopadu 2018 konalo v Port Louis na Mauriciu, byla na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsána nominace s názvem Modrotisk, resistentní/rezervážní ruční tisk a barvení indigem v Evropě. Národní ústav lidové kultury, pořadatel Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, stojí (společně s dalšími subjekty z jiných zemí) za přípravou této nominace, která je pro Českou republiku již šestou položkou na seznamu. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.
Metoda modrotisku má v u nás dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti jsou v České republice v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici. V rámci Slavnostního zahájení budou předány dokumenty o zápisu modrotisku na seznam UNESCO. Součástí slavnostního otevření festivalu bude i Předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2018.
Strážnické brány se po roce opět otvírají, aby vám nabídly téměř pět desítek pořadů plných lidových písní a tanců z různých koutů naší republiky okořeněné vystoupením zahraničních hostů. Zpívejte, hrajte, tancujte, bavte se s přáteli, smějte se, vzpomínejte, ochutnávejte, dívejte se. Zkrátka vnímejte „Strážnici“ opět po roce…
Účinkují:
Hynek Hradecký, Domažlice
Lenka Jurečková, Praha
CM Strážničan, Strážnice
Strážničtí tanečníci a tanečnice
pátek 28. června 2019, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník
Deset kapitol z lidové kultury
Autor: Magdalena Maňáková, Markéta Lukešová
Režie: Markéta Lukešová
Konference: Magdalena Maňáková, Vladimír Doskočil
Lidová kultura je v mysli dnešního člověka romanticky viděným místem, v němž jsou k sobě lidé citově poutáni estetickými a morálními hodnotami, prostorem pro poznání hodnot předávaných z generace na generaci, platformou, na níž se potkává staré s novým, minulost se současností. Mnohé z toho zprostředkovává velmi přitažlivým způsobem publikace Prostá krása, kterou v roce 1984 vydal etnolog Václav Frolec, rodák z Ratíškovic nedaleko Kyjova. Jeho krásná kniha nám byla inspirací ke stejnojmennému pořadu. Spolu s ním jsme se pokusili o zachycení generačního předávání folkloru, zobrazení smyslu obřadů koledování, velikonočních svátků a letnicové jízdy králů i o zamyšlení nad významem daru v lidové kultuře, nad projevy milostných vztahů či lidovými obřady spojenými s přelomovými okamžiky v životě člověka.
Účinkují:
CM Friška z Kyjova, ved. David Vašulka
NS Dúbrava z Dubňan, ved. Eva Veselá Slezarová
CM Dur z Hodonína, ved. Martin Marada
Ratiškovská Dolina, Mužský a Ženský sbor z Ratíškovic, ved. Jana Koplíková
CM Galán z Podluží, ved. Zbyněk Němeček
CM Kapric z Milotic, ved. Lubomír Smolák
ŽS Koňadra z Vracova, ved. Eva Neradilová
Krojovaná skupina z Vacenovic
DFS Kyjovánek z Kyjova, ved. Adéla Klingelová
CM Kyjovánek z Kyjova, ved. Pavel Růžička
FS Lipina z Vracova, ved. Hana Mezihoráková
MS Paniháj z Moravan, ved. Jiří Petrů
Slovácký soubor Kyjov, ved. Lucie Polášková
Slovácký soubor Lúčka ze Svatobořic-Mistřína, ved. Iveta Gongalová
tanečníci Slováckého krúžku ze Svatobořic-Mistřína, ved. Tomáš Kellner
FS Šotyš z Milotic, ved. Ivana Smoláková
SPT Vracovjan z Vracova, ved. Marek Mikulčík
Zpěvulenky z Čeložnic, ved. Jana Neničková
a sólisté
pátek 28. června 2019, 20.30—22.00, amfiteátr Zahrada
repríza: neděle 30. června, 13.30—15.00, amfiteátr Bludník
O mužích a jejich tanečních projevech
Autor: Ivo Mikuš
Odborná spolupráce: Martin Krajňák
Režie: David Pavlíček
Konference: David Pavlíček
Existují v životě takové chvíle, kdy se ženy neboli, teď se neurazte, „baby“ mohou opravdu jen dívat. Těch chvil není sice mnoho, ale přeci jen jsou. Například když se tančí verbuňk –tedy pokud nejsou z Kyjova nebo Podluží, to se tam přeci jen někdy ještě objevují. Ale při valašském odzemku, podpolianských rozkazovačkách, čapáších z východního Slovenska, rytmických mládeneckých ze Sedmihradska…, to se opravdu mohou jen dívat.
Dominance mužského projevu v těchto tancích vychází z naturelu mužského plémě. Síla, hbitost, která odedávna dávala záruku ochrany rodu, se zúročila a projevila i v tanečních projevech mužů. Pod vlivy prostředí, obvyklosti způsobu obživy i generacemi zažitých zkušeností se takto v jednotlivých regionech vytvořila řada mužských tanců. Pojďte se na některé z nich s námi podívat.
A ženy! Tedy „baby“! Nemějte strach! Bez vás to opravdu dlouho vydržet nejde. Tanečně i životně.
Účinkují:
Bratia Briakovci, Zvolen, ved. Martin Sabo
CM Bálešáci, Staré Město, um. ved. Ondřej Bazala
CM Lubomíra Graffeho, Strážnice, ved. Lubomír Graffe
FS Oravan Senior, Nižná, ved. Pavol Jurina
Odzemkáři, Rožnov pod Radhoštěm, ved. Ondřej Dobrovolný
Plzeňský lidový soubor Mladina, Plzeň, ved. Libor Hnát
Staroměští mládenci, Staré Město, ved. Roman Škrabal
Tanečníci VSPT Jánošík 90´, ved. Ivo Mikuš
Tanečníci VUS Ondráš 90´, ved. Martin Rezek
pátek 28. června 2019, 22.30—04:00, amfiteátr Bludník
repríza: sobota 29. června, 22.30—04:00, amfiteátr Bludník
Pořad zahraničních souborů
Autorka: Markéta Lukešová
Odborná spolupráce: David Pavlíček
Moderátoři: Filip Cíl, David Pavlíček, Martin Rezek
Kulturu jiných zemí mohou diváci během Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice poznávat především v pořadu zahraničních souborů, který nese již dlouhá léta název „Z krajin za obzorem“. Také v letošním roce k nám hosté zavítali ze států, které jsou někdy za obzorem blízkým a jindy hodně dalekým. Jedno mají ale všichni společné: všude je kulturní dědictví v podobě lidových tanců, písní a hudby reprezentativní záležitostí a také cenným vývozním artiklem.
Pojďte tedy společně s tanečníky, zpěváky i muzikanty alespoň obrazně navštívit nejednu evropskou i exotickou destinaci – možná Vám právě letošní zahraniční hosté budou inspirací při plánování letní dovolené. Letošní zahraniční soubory sice nejsou z těch nejvzdálenějších kontinentů, o to více jsme ale při jejich výběru dbali na kvalitu prezentovaného materiálu. Věříme, že svým potleskem přispějete k tomu, aby se na strážnickém festivalu cítili jako doma, aby se jim vystupovalo co nejlépe a aby si odváželi ty nejpříjemnější vzpomínky.
Účinkují:
Coleurs D‘Algerie (Sidi Bel Abbes, Alžír)
Folk Ensemble Tena (Djakovo, Chorvatsko)
Charu Castle Fundation (Dillí, Indie)
Folklorny súbor Gymnik pri FTVŠ (Bratislava, Slovensko)
Roxolania (Kyjev, Ukrajina)
pátek 28. června 2019, 22.30—24:00, amfiteátr Zahrada
repríza: sobota 29. 6., 22.30—24:00, amfiteátr Zahrada
Symboly a magické umění z goralského lesa
Autor: Chrystian Heczko
„Pojď, usedni pod mou korunu a odpočiň si.
V příjemném stínu budeme spolu pozorovat okolní svět,
těžký, ale nádherný život zdejších lidí.
Rozdělím se s Tebou o moudrosti,
které jsem za těch 500 let života sesbíral.“
Bukowiecki starzik
(nejstarší jilm v České republice)
A o čem bude Bukowiecki starzik v našem pořadu vyprávět? O stromech, které shlížejí na krajinu i její lid. O silném poutu mezi lidmi a stromy. O síle jejich kořenů a o tom, jak pouze díky nim se můžeme rozrůst do nebeských výšin. O vzájemné pomoci a budoucí vzájemné ochraně.
Během vyprávění starého jilmu zazní na scéně tradiční lidové písně v podání zpěvaček a lidových kapel z „goralského lesa“, v tomto případě spojujícího tři body: Těšín, Jablunkov a Żywiec. Taneční sólisté předvedou nestylizované provedení tanců „łowiynziok“, „zbójnicki“, „patykowy“, „jawornicki“ a také jednotliví sóloví muzikanti i kapely představí goralské písně ve zcela přirozené improvizované podobě, bez upravovatelských zásahů do původní folklorní materie. Jedinou výjimku tvoří v tomto ohledu Skład Niearchaiczny – hudební seskupení z města Żywiec prezentující tradiční goralskou hudbu nově a s moderním zvukem. Hlavním jazykem programu bude nářečí Těšínského Slezska, vyprávění je proto opatřeno českými titulky.
Účinkují:
Kapela Lipka, Jablunkov, um. ved. Chrystian Heczko
Kapela Nowina, Jablunkov, um. ved. Petr Byrtus
Kapela Bezmiana, Bystřice, um. ved. Adam Martynek
FS Bystrzyca, Bystřice, um. ved. Renata Poloková
Sólisté:
manželé Milerscy
Katarzyna Broda Firla
Urszula Jachnická
Małgorzata Tutko
Herecké obsazení: Jan Michalik, členové FS Bystrzyca
Hlas „Bukowieckigo starzika“: Karol Suszka
foto: Romana Kubicová
https://ostrava.rozhlas.cz/bukowiecki-starzik-tak-nazyvaji-pamatny-strom-v-bukovci-6973115
pátek 28. června 2019, 24.00—01:30, amfiteátr Zahrada
Promítání filmu Mizející svět
Garant: Jiří Höhn
Mizející svět
Český film, 1932, 85 min.
Původní filmový námět: Vladimír Úlehla
Režie: Vladimír Úlehla, Miloš Wasserbauer
Na Horňácko do obce Velká nad Veličkou přijíždí mladá etnografka Stana Horná z Prahy, aby zde studovala a zaznamenávala lidové zvyky, písničky a obyčeje. Ubytuje se v jedné místní chalupě a brzy se zapojí do běžného života lokality. Obléká se do lidového kroje a sdílí s ostatními obyvateli každodenní radosti i starosti. Prožije romantickou lásku k místnímu chlapci Jurovi. Po návštěvě jejích přátel z Prahy se však jemné předivo vztahů přetrhá. Chlapec a celý okouzlující svět roztančených mládenců, vesnických dívek a muzikantů zmizí…
Hraný dokument realizoval biolog, ekolog, filosof a etnograf Vladimír Úlehla (1888–1947) v poloamatérských podmínkách. Všechny role ve filmu byly obsazeny neherci – studenty a obyvateli Velké nad Veličkou. Ňorkova muzika hrála ve složení: Jan Ňorek, zvaný janiga (primáš), Jan Ňorek st., Jura Ňorek, Martin Tomešek, zvaný Mezar, Pavel Kučera, Jan Tomešek a Martin Ňorek, zvaný Ňoreček. Miškeříkovi hudci hráli ve složení: Martin Miškeřík (primáš), Tomáš Kohút, František Miškeřík, Pavel Kohút, Cyril Šavara, Pavel Trn, František Trn a František Miškeřík st.
foto: Národní filmový archiv
sobota 29. června 2019, 9.00—10.00, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Lidové oratorium
autor: Petr Varmuža
Pašije, zprávy evangelistů o utrpení a smrti Ježíše Krista, předčítané nebo prozpěvované, byly vždy důležitou součástí života každého křesťana v rámci liturgie Svatého týdne. Mnozí hudební autoři použili pašijový text ke zpracování v podobě výpravné či dramatické, a to formou kantáty nebo oratoria.
Pašijové nápěvy a texty zapsané ve sbírkách lidových písní Františka Sušila a Františka Bartoše jsou v námi uváděné verzi stylizovány do formy „lidového oratoria“ s využitím sólového i sborového zpěvu a komorního orchestru s cimbálem.
Účinkují:
Klára Strýčková – soprán (Marie Magdaléna)
Iva Kružíková – alt (Marie, matka Kristova)
Tadeáš Janošek – tenor (evangelista)
Michal Marhold – bas (Ježíš Kristus)
chrámový pěvecký sbor Amatores musicae antiquae, Svatobořice-Mistřín, um. ved. Petr Varmuža
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, um. ved. Petr Varmuža
foto: Miroslav Novotný pro server Člověk a víra
sobota 29. června 2019, 9.00—12.00, amfiteátr Zahrada
Autoři: Jan Blahůšek, Rudolf Tuček, Jarmila Teturová
Režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
Odborná spolupráce: Vlasta Ondrušová
Konference: Martin Rezek, Adéla Němcová
Porota: Rudolf Tuček (předseda), Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Tomáš Machalínek, Jaroslav Šraděja, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ladislav Jagoš, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Jaroslav Švach, Ladislav Vašek
Dopolední semifinále se uskuteční na tradičním místě, v tradičním čase. Postupují do něj chlapci z jednotlivých regionálních kol celého Slovácka. Přijďte je podpořit!
Účinkující:
nejlepší tanečníci slováckého verbuňku
CM Burčáci z Míkovic
CM OLiNa z Hodonína
CM Šmytec z Brna
sobota 29. června 2019, 10.00—11.00, skanzen-areál (objekt E12)
repríza: sobota 29. června, 15.00—16.00, skanzen-areál (objekt E12)
Autor: Václav Michalička
Spoluautor: Petra Vidomusová
Režie: Václav Michalička
Odborná spolupráce: Monika Chromečková
„Tenhle len mi upřeď,“ řekla královna. „Když to dokážeš, dostaneš za muže mého nejstaršího syna. Jsi sice chudá, ale na to nehledím, tvá píle ti bude dostatečnou výbavou.“ V dívce by se krve nedořezal, jak se lekla. Ten len by nespředla, ani kdyby se dožila tří set let a předla by každý den od rána do večera.
Pohádky provázejí každého člověka od dětství prakticky po celý život. V některých tradičních pohádkách hraje důležitou úlohu rukodělná výroba. Jedním z nejčastějších pracovních pohádkových motivů byla výroba textilu, reprezentovaná zejména předením. Však i kolovrátek, který je v názvu našeho pořadu, vyvolává představu zaniklého a pohádkového světa. Na vybraných ukázkách z několika evropských pohádek ukážeme i vysvětlíme několik zajímavých jevů a porovnáme pohádková fakta se skutečností. Většina pohádkových motivů a úkolů, které jejich hrdinové plní, v sobě schovává určitou reálnou podstatu, která je však před současným člověkem ukrytá a také je značně nečitelná. Vypravme se tedy na chvilku do pohádkového světa a světa našich předků. Součástí folklorní školy bude demonstrace rukodělného zpracování přírodních materiálů. O působivý hudební doprovod se postará kapela historických hudebních nástrojů RukyNaDudy.
Účinkují:
Václav Michalička
Petra Vidomusová
Monika Chromečková
Kapela historických nástrojů RukyNaDudy, ved. Marian Friedl
foto: RukyNaDudy, www.mistrazak.cz
sobota 29. června 2019, 10.00—11.00, zámek-Rytířský sál (omezená kapacita sálu)
Autorka: Marta Ulrychová
Někdejší významné královské město na soutoku čtyř řek, od poloviny 19. století významné průmyslové centrum, železniční křižovatka, sídlo úřadů, spolků, škol a kulturních institucí, ráj milovníků zlatavého moku – to vše je Plzeň, srdce západních Čech, město, které dalo název jedné z nejrozsáhlejších národopisných oblastí, v níž se specifickým způsobem prolínaly prvky české a německé kultury. Pokusíme se vysvětlit, co je to „plzeňská národnost“, proč a kdy se zde zrodil zájem o etnografii města, jak to bylo s „plzeňskostí“ Smetanovy Prodané nevěsty, co je to „vošouch“, „krajón“, „saturna“, kudy se v Plzni chodí „hyčmo“, prozradíme i další specifika plzeňské mluvy. Přitom nahlédneme i do subregionů obklopujících Plzeň ze všech světových stran.
foto: Libor Sváček
