sobota 25. 6. 2016, 11.00—12.00 a 14.00—15.00, zámecká expozice
Autor a konference: Tomáš Novotný
Populárně naučný program Hebrejské písně a klezmerová hudba představí jednak chasidské písně tzv. východních Židů, jednak novější písně izraelské v podání ostravského vokálního sboru Noach. V současné době je soubor tvořen těmito členy: Leoš Ryška, Lukáš Zielina, Peter Galvas , Vít Sommer, Tomáš Vodvářka, Jan Sieber, Daniel Ševčík, Tomáš Novotný, Jiří Friml, Jiří Marek, Jaroslav Krupa, Vojtěch Drnek. Sbor doprovází klezmerové duo Ráchel Polohová (klarinet) a Anežka Gebauerová (bajan), které oživuje koncerty ukázkami lidové hudby východoevropských Židů.
Sbor Noach (česky Noe) vznikl v roce 2012. Pracuje pod vedením Tomáše Novotného, odborníka na židovskou hudbu, který je známý kromě jiného jako zakladatel a vedoucí dívčího vokálního souboru Adash, fungujícího do roku 2009 při Ostravské univerzitě. T. Novotný studoval na Pražské konzervatoři (skladba, dirigování, lesní roh) a později na Evangelické teologické fakultě v Praze, kde získal doktorát v oboru Starého zákona a habilitoval se jako religionista. V současné době vyučuje na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.
Účinkující:
Vokální soubor Noach, Ostrava
Ráchel Polohová (klarinet)
Anežka Gebauerová (bajan)
sobota 25. 6. 2016, 11.00—12.00, skanzen-stodola B 11
Vybráno ze zlatého fondu národopisné literatury Slovácka
Autoři a moderátoři: Jiří Jilík, Markéta Lukešová
V letošním roce uplynulo 150 let od narození dnes již zapomenutého novináře a spisovatele Jana Janči (1866–1928), rodáka z Vlčnova. Redaktor a vydavatel českých novin na Moravě a ve Vídni v řadě povídek a novel, často sociálně laděných (Paprsky a stíny, U nás pod Karpaty), zachycoval život lidu na slováckém venkově. V jeho memoárové tvorbě nalezneme mj. vůbec první literární popis vlčnovské jízdy králů. Byl to také právě Janča, kdo přivedl do Vlčnova malíře Jožu Uprku a pomohl mu tam najít zázemí pro vznik slavného obrazu „Jízda králů ve Vlčnově“.
Návštěvníci Horňáckých slavností cestou na Strážnou hůrku míjejí vilu, kde žil a literárně tvořil Rudolf Kynčl (1895–1958), známý čtenářům jeho díla spíše pod pseudonymem Uječek Matěj Škrobák. Občanským povolám učitel a od roku 1928 ředitel měšťanské školy ve Velké své prozaické (Od kolébky do hrobu, Chlebíček z kameňá) i básnické práce (Ej, srco ludské, Slovácká pohádka) psal důsledně v horňáckém dialektu. Kynčl byl také sběratel lidových písní, muzikant a dobrým zpěvák.
Novinkou v oblasti národopisné literatury je pak souborné vydání díla spisovatele Františka Horenského (1866–1933).
Úryvky z děl zmíněných autorů zazní jako každoročně v podání herce Vladimíra Doskočila.
Účinkující:
Antonín Mička
Luděk Kynčl
Eva Hulová
Horňácka cimbálová muzika Petra Mičky
Vlčnovské búdové umělkyně
pátek 24. 6. 2016, 19.00—2.30
sobota 25. 6. 2016, 12.00—03.00,
neděle 26. 6. 2016, 10.00—17.00,
zámecký park
Zábavy při cimbálových a dechovách hudbách ve festivalovém areálu (foto: David Marada).
Pátek 24. 6.
19.30—01.30 hod. Pod Šancama: HCM Martina Hrbáče, Veselí nad Moravou
19.00—01.00 hod. U Hájenky: CM Ohnica, Uherské Hradiště
19.00—02.30 hod. U amfiteátru Zámek: DH Blatnička, Blatnička
20.00—02.00 hod. Na Ostrůvku: DH Šohajka, Dolní Bojanovice
Sobota 25. 6.
12.00—17.00 hod. Pod Šancama: CM Stanislava Gabriela, Babice
12.00—17.00 hod. U Hájenky: CM Friš, Ostrava
12.00—17.00 hod. U amfiteátru Zámek: CM Danaj, Strážnice
12.00—18.30 hod. Ostrůvek: DH Májovanka, Holíč, Slovensko
17.00—22.00 hod. Pod Šancama: CM Michala Miltáka, Strážnice
17.00—22.00 hod. U Hájenky: CM Slovácko ml., Mikulčice
17.00—22.00 hod. U amfiteátru Zámek: CM Grajcar, Dolní Bojanovice
19.00—03.00 hod. Na Ostrůvku: DH Svárovanka, Strážnice
22.00—03.00 hod. Pod Šancama: CM Burčáci, Míkovice
22.00—03.00 hod. U Hájenky: CM Strážničan, Strážnice
22.00—03.00 hod. U amfiteátru Zámek: HCM Jožky Staši, Lipov
Neděle 26. 6.
10.00—17.00 hod. Pod Šancama CM Pavla Múčky, Strážnice
10.00—13.30 hod. Na Ostrůvku DH Šohajé, Veselí nad Moravou + DH Sittard, Holandsko
12.00—17.00 hod. U Hájenky HCM Petra Mičky, Velká nad Veličkou
sobota 25. 6. 2016, 13.00—14.00, skanzen-stodola B 11.
Chudobka mezi kmeny moravskými aneb Putování moravským Záhořím v prostoru a čase.
Autor, režie: Daniel Drápala
Komorní pořad letošní Folklorní školy nabídne divákům pomyslné putování moravským Záhořím v prostoru a čase. Tento středomoravský region rozprostírající se v mírně zvlněné krajině Podhostýnské pahorkatiny byl v minulosti poněkud stranou zájmu historiků a etnologů. Situován mezi dvě výrazné etnografické oblasti – Hanou a Valaško – zůstával poněkud v jejich stínu. Také proto jej na konci 19. století označiloval P. František Přikryl jako „chudobku“, která by měla být přivedena na stupeň slávy a ke zvučnému jménu mezi ostatními moravskými kraji. Svá tvrzení opíral o důkladnou znalost zdejší lidové kultury, která vykazuje četné pozornosti hodné projevy. Přestože řada z nich již zanikla (králky, královské jízdy), jiné jsou i na prahu 21. století živou součástí etnokulturních tradic regionu.
Prostřednictvím mluveného slova a hudebního doprovodu budeme moci poznat nejen některé specifické rysy lidové kultury moravského Záhoří, ale také okolnosti, které přispívaly k jejich formování a historické či současné podobě. Připomenuty budou pochopitelně též osobnosti, které se zasloužily o poznání a popularizaci tradic této oblasti.
Účinkující:
Václav Michalička
Cimbálová muzika Bukovinka, Bystřice pod Hostýnem
Dívčí sbor Jaderničky, Bystřice pod Hostýnem
Mužský sbor VSPT Rusava, Bystřice pod Hostýnem
Hanácký mužský sbor Rovina, Olomouc
sobota 25. 6. 2016, 14.30—17.30, amfiteátr Zahrada
Autoři: Jan Blahůšek, Rudolf Tuček, Jarmila Teturová
Režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
Odborná spolupráce: Karel Pavlištík, Vlasta Ondrušová, Marta Kondrová
Konferenciéři: Ladislav Šimeček, Helena Hájková, Martin Rezek
Porota: Rudolf Tuček – předseda, Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Ladislav Jagoš,
Tomáš Machalínek, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík, Jaroslav Švach, Ladislav Vašek
Již po jednatřicáté zahájí znělka strážnického festivalu Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. V loňském roce jsme si připomněli třicet let soutěže a zároveň deset let od zápisu slováckého verbuňku na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Ani letos se náš pořad připomenutí jednoho významného jubilea nevyhne – je to už padesát let, co spolu hraje míkovická Cimbálová muzika Burčáci. Možná si položíte otázku, jakže vlastně toto jubileum souvisí ze soutěží? Souvisí – a moc. Bez muzikantů, kteří umí zahrát tanečníkům pěkně pod nohy, by naše soutěž nemohla existovat. Nejen Burčákům, kteří doprovázejí strážnickou verbířskou soutěž nepřetržitě od jejího prvního ročníku, ale i všem muzikám, které se za ty tři desítky let při soutěži vystřídaly, za to patří obrovský dík! Není to totiž jen těch několik hodin na pódiu – někdy v plném slunci, někdy pod deštníkem. Příprava písní probíhá s některými tanečníky několik týdnů předem, najdou se ale i takoví, kteří přijdou s něčím novým ráno před soutěží, a to pak mají muziky co dělat, aby se v zákulisí na vystoupení dobře připravily.
Tož, Burčáci, ať Vám to hraje dál tak dobře jako těch posledních padesát let. Jsme moc rádi, že Vás při naší soutěži na pódiu máme. Všem Vám na zdraví!
Účinkující:
nejlepší tanečníci slováckého verbuňku
krojová skupina z Uherskobrodska
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno
foto: David Marada, Michal Adamec
sobota 25. 6. 2016, 15.00—16.00, skanzen-amfiteátr
Přehlídka dětských lidových muzik
Autor: Petr Číhal
Konference: Zdeněk Vejvoda
Pod záštitou Ministerstva kultury a v návaznosti na 33. ročník folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2015“ se od 30. 9. do 4. 10. 2015 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik s názvem MUZIČKY 2015. Zúčastnila se jí dětská lidová muzika TřemCha ze ZUŠ Třemošná, dětská cimbálová muzika Veltlínek Folklorního souboru Dyjavánek ze Znojma a lidová hudba dětského folklorního souboru Iskerka z Brezové pod Bradlom. Tématem této dílny byla regionální specifika lidové hudby jako součásti tradiční kultury etnografických oblastí, z nichž jednotlivé muziky pocházejí. Podle toho byly také koncipovány hudební úpravy, které pro účel této hudební dílny vytvořili lektoři Helena Šandová a Veronika Lejsková (TřemCha), Jiří Ludvík (Veltlínek) a Pavol Michalička, Ján Michalec (Iskerka). Během pěti dnů nacvičily muziky pod jejich vedením vybrané úpravy, které pak společně předvedly na koncertech ve Veselí nad Moravou a v Hodoníně. Stejně jako v minulých letech i letos bychom výsledky společného úsilí lektorů a mladých muzikantů rádi prezentovali v samostatném pořadu strážnického festivalu – nejen proto, abychom poukázali na význam mezinárodní tvůrčí dílny pořádané Národním ústavem lidové kultury, ale především proto, abychom umožnili divákům nahlédnout do atmosféry mládežnického muzicírování umocněného aktivní účastí na největším folklorním festivalu v České republice.
Účinkují:
Cimbálová muzika Veltlínek Folklorního souboru Dyjavánek, Znojmo, ved. Jiří Ludvík, primáš David Pokorný
Dětská lidová muzika TřemCha ze ZUŠ Třemošná, ved. Helena Šandová, Veronika Lejsková, primáš Štěpánka Tlustá
Lidová hudba DFS Iskerka z Brezové pod Bradlom, ved. Pavol Michalička, Ján Michalec, primáš Lucia Kováčová
Fotogalerie: Koncert Muzičky 2015
sobota 24. 6. 2023, 15.00—17.00, město
Autor: Jan Hořák
Slavnostní průvod účinkujících folklorních souborů, skupin a muzik ulicemi města patří neodmyslitelně k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Přehlídka výjimečné krásy českých, moravských a slezských písní, tanců a krojů je doplněna ukázkami z kulturního dědictví zahraničních hostů „z krajin za obzorem“.
Průvod vyjde od Skalické brány, ukončen bude krátkými konferovanými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.
foto: nulk.cz a Magdalena Šťastná
sobota 25. 6. 2016, 18.30—20.00, amfiteátr Zámek.
Přehlídkový pořad regionálních folklorních sdružení
Autor a režie: Pavel Tomeček
Konference: Tomáš Gross
V České republice v současné době pracuje čtrnáct regionálních folklorních sdružení, které pomáhají v činnosti dětským i dospělým folklorním souborům. Samostatný pořad těchto sdružení není v programu MFF Strážnice náhodou – je platformou pro přehlídku folklorních souborů z jednotlivých regionů, je přehlídkou aktuální tvorby v českém, moravském i slezském folklorním hnutí. V letošním roce se divákům na improvizované vesnické návsi představí soubory z Rokycanska, Rakovnicka, Těšínského Slezska, ze středního Valašska a z uherskohradišťského Dolňácka. Záměrně byly vybrány kolektivy, které se neprezentují ve Strážnici každoročně. Pojďme se podívat na jejich způsob prezentace folklorního materiálu, na různé přístupy k jeho zpracování. Dvě věci jsou však pro všechny společné – radost z lidového tance a láska k lidové písničce.
Účinkující:
FS Čtyřlístek, Nové Strašecí, ved. Tereza Mlynaříková
FS Slezan, Český Těšín, ved. Lenka Glacová
FS Rokytí, Rokycany, ved. Zdeněk Vejvoda
FS Včelaran, Bílovice, ved. Vendula Lapčíková
VSPT Jasénka, Vsetín, ved. Eva Lambertová a Martin Bělíček
Foto: archiv souborů
sobota 25. 6. 2016, 19.00—20.00, amfiteátr Zahrada
Autor: Josef Nejdl
Současné Chodsko se jako jeden z mála regionů na území České republiky může pyšnit tím, že i přes společenský vývoj (a technickému pokroku navzdory) se zde stále objevují kdysi běžné prvky tradičního způsobu života. Dodnes lidé oblékají kroj, dodnes dodržují řadu zvyků a obřadů, dodnes si rádi zatancují způsobem, jakému se naučili od svých předků. Je pravda, že některé prvky tradiční kultury přežívají již jen ve scénické podobě prostřednictvím folklorních sdružení, ale i tak se jedná o velké společenské bohatství, jehož hodnotu podtrhuje takřka nepřetržitá a systematická dokumentace trvající více než půl druhého století.
Pořad „Zatancujme si“ by měl ukázat, že chodské tance jsou dodnes živé, a to zejména díky relativní jednoduchosti tanečního kroku a líbivé až „chytlavé“ rytmice. Členové dvou páteřních folklorních skupin – Chodského souboru Mrákov a Národopisného souboru Postřekov – předvedou některé tance doposud živé (chodská kolečka v různých podobách), k vidění i ke zkoušení budou ale také tzv. mateníky. Tyto tance s proměnlivým taktem bychom dnes na tancovačkách a zábavách hledali jen těžko, uchovávají se pouze v souborech. Bylo by však škoda je nepředvést, protože po dlouhý čas tvořily nedílnou součást lidového tanečního umění. Ačkoli se s největší pravděpodobností nejedná o původní chodské tance (jejich původ je kladen snad do Bavorska, snad do Pošumaví), na Chodsku zdomácněly.
Vyvrcholením pořadu bude tzv. špacírka – kolektivní tanec, či spíše společenská hra, dodnes na Chodsku populární: sotva bychom hledali lidovou veselici či společenský bál, kde by se „špacírka“ netancovala. Zatímco prezentace chodského folkloru je ve Strážnici poměrně častým jevem, málokterý s návštěvníků měl kdy možnost při oficiální 
části festivalu sám vyzkoušet, jak se na Chodsku hraje, zpívá, tancuje. Věřím, že pořad „Zatancujme si“ bude pomyslným vyplněním této mezery.
Účinkující:
Národopisný soubor Postřekov
Chodský soubor Mrákov
Dudácká muzika souboru Mrákov
foto: kultura.cz, tourism.cz, mestanska-beseda.cz
sobota 25. 6. 2016, 20.10—20.30, amfiteátr Bludník
Autor: Martin Novotný
Konference: Magdalena Maňáková, Václav Michalička
Česká národopisná společnost, z. s., je vrcholnou profesní organizací, která sdružuje vědecké a odborné pracovníky v oboru etnologie, studenty etnologie a zájemce o práci v této disciplíně z jiných příbuzných oborů. Od roku 1997 uděluje Česká národopisná společnost každoročně cenu významným počinům, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru. Ceny jsou udělovány ve třech kategoriích: 1. publikace, 2. výstava/expozice, 3. projekt/akce/konference a rozhodují o nich svým hlasováním všichni členové České národopisné společnosti. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje na základě hlasování Hlavního výboru ČNS Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“. V letošním roce byly oceněny následující počiny:
– v kategorii Publikace kniha Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě editovaná Romanem Douškem a Danielem Drápalou, kterou vydal Ústav evropské etnologie FF MU Brno v roce 2015;
– v kategorii Výstava/expozice výstava Hliněné stavitelství na Moravě, jejímž autorem je Martin Novotný. Výstava byla otevřena 26. dubna 2015 v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy (Národní ústav lidové kultury);
– v kategorii Projekt/akce/konference mezinárodní konference Léčení a léčitelství v lidové tradici, jež proběhla ve dnech 2. a 3. června 2015 v Uherském Hradišti a kterou spolu se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti spolupořádaly Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech (MKKK) – Subkomise pro lidové obyčeje a Komise pro lidové obyčeje České národopisné společnosti.
Čestnou cenu ČNS Pět rudých růží obdržel společný projekt Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity nazvaný GISTRALIK – Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750–1900) dostupný z http://gistralik.muni.cz/.
