Pátek 26. 6., 22.30–24.00, amfiteátr Zahrada
Autorky: Kateřina Černíčková, Šárka Kratochvílová
Hrát si je stejně přirozené jako třeba smát se. Neodkladná a stále přítomná hravost nás odjakživa provází, těší a obveseluje, ve všech svých proměnách podněcuje naši fantazii. Každá hra má v sobě skryto tajemství, moment překvapení, náhlý zvrat; ve své podstatě je především výrazem svobodné mysli, opakem vážného či skutečného. A tak se dětské hry, hříčky, hrátky, hry se slovy, taneční hry, ale také tanec jako svébytný způsob hry, hra na někoho jiného, hra s city druhého či prohra versus výhra, staly inspirací příběhu dnešního večerního programu. Pořadem hravě i fantaskně provázejí masky roztockého masopustního průvodu. Ten se jako současný kulturně společenský fenomén, přitažlivý nejen svojí originální výtvarnou estetikou, ale také způsobem, jakým srostl se svým nejbližším okolím, stal v posledních letech předmětem zkoumání etnografů.
Všechny účinkující dnešního večera spojuje zřejmá inspirace tradičním hudebně tanečním projevem zaznamenaným v minulosti i celkem nedávno. Uchopení a pojetí tématu hravosti je však u každého zcela osobité a odráží v sobě nezaměnitelný rukopis svých choreografů. Hoďte tedy všechno za hlavu a pojďte si hrát…
Scénosled:
Rozehrávání – masky z Roztok
Když jsme byli malý, tak to bylo hezký… 1. část – Kohoutek Chrudim
Námět, scénář, choreografie: Šárka Kratochvílová, Hudební úprava: Pavel Maťátko
Nikdo neví, co to je – Vycpálkovci Praha
Choreografie: Daniela Stavělová, Autor hudby neznámý
Konina – Rosénka Praha
Choreografie: David Pavlíček, Hudební úprava: Martin Stupka
Bure muzika – Kohoutek Chrudim
Choreografie: Lucie Pokorná, Hudební úprava: Josef Kuneš
Škola hrou (Září ze suity Český rok) – Vycpálkovci Praha
Choreografie: Daniela Stavělová, Hudba: Jaroslav Krček
Od súdu s ostudú – Rosénka Praha
Choreografie: David Pavlíček, Hudební úprava: Martin Stupka
Jen považte, vážení! – masky z Roztok
O lásce převeliké mládence Škrholy a panny Pepiny – uvádí kočovná společnost loutkářská z dalekého města Chrudimi – Kohoutek Chrudim
Námět, scénář, choreografie: Šárka Kratochvílová, Texty: Štěpán Skopový, Šárka Kratochvílová, Hudební úprava: Pavel Maťátko
Suita o tanci – Úvodní promenáda, Na dvě nebo na tři, Dám si zahrát sólo, Kdo s koho – Vycpálkovci Praha
Choreografie: Daniela Stavělová, Hudba: Zdeněk Lukáš
Když jsme byli malý, tak to bylo hezký… 2. část – Kohoutek Chrudim
Epilog – Dohrávka
Účinkující:
Skupina masopustního průvodu z Roztok a SEM SEM kapela, Roztoky, ved. Jitka Tichá
Národopisný soubor Kohoutek, Chrudim, ved. Šárka Kratochvílová
Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka, Praha, ved. Pavlína Čermáková
Muzika Rozmarýn, Praha, ved. Vojtěch Mahelka
Folklorní soubor Rosénka, Praha, ved. skupiny Hrozénka Štěpánka Baboráková
"Člověk si hraje jen tam,
kde je v plném významu slova člověkem,
a celým člověkem je jen tam,
kde si hraje.“ (F. Schiller)
Foto: www.roztoc.cz, www.nskohoutek.cz
ZÁBAVY PŘI CIMBÁLOVÝCH A DECHOVÝCH HUDBÁCH VE FESTIVALOVÉM AREÁLU
Autoři: Petr Horehleď, Vojtěch Ducháček
Stejně jako v každém roce jsme pro všechny milovníky folkloru připravili i letos harmonogram vystoupení cimbálových muzik a dechových hudeb, se kterými se můžete setkat na obvyklých scénách v zámeckém parku – Pod Šancama, U Hájenky, U amfiteátru Zámek a Na Ostrůvku. Popravdě řečeno, zde mají diváci k lidové a zlidovělé písni nejblíže a často dochází k proměně, kdy se z návštěvníka festivalu stává účinkující, ať už si to rozdá s „konkurenty“ ve zpěvu, nebo využije hudebního doprovodu k tanci. Tady folklor prostě žije, tady se zpívá, tancuje a pije…
Pátek 26. 6.
19.30 – 01.30 hod. Pod Šancama: HCM Martina Hrbáče, Veselí nad Moravou
19.00 – 01.00 hod. U Hájenky: CM Vojara, Podluží
19.00 – 02.30 hod. U amfiteátru Zámek: DH Šarovec, Hluk
20.00 – 02.00 hod. Na Ostrůvku: DH Šohajka, Dolní Bojanovice
Sobota 27. 6.
12.00 – 17.00 hod. Pod Šancama: CM Stanislava Gabriela, Babice
12.00 – 17.00 hod. U Hájenky: CM Friš, Ostrava
12.00 – 17.00 hod. U amfiteátru Zámek: HCM Libora Supa, Velká nad Veličkou
12.00 – 19.00 hod. Ostrůvek: DH Fryštácká Javořina, Fryšták
17.00 – 22.00 hod. Pod Šancama: CM Michala Miltáka, Strážnice
17.00 – 22.00 hod. U Hájenky: CM Grajcar, Dolní Bojanovice
17.00 – 22.00 hod. U amfiteátru Zámek: CM Dukát, Kyjov
19.00 – 03.00 hod. Na Ostrůvku: DH Svárovanka, Strážnice
22.00 – 03.00 hod. Pod Šancama: CM Burčáci, Míkovice
22.00 – 03.00 hod. U Hájenky: CM Strážničan, Strážnice
22.00 – 03.00 hod. U amfiteátru Zámek: HCM Petra Galečky, Lipov
Neděle 28. 6.
10.00 – 17.00 hod. Pod Šancama: CM Demižón, Strážnice
10.00 – 13.30hod. Na Ostrůvku: DH ZUŠ, Veselí nad Moravou
12.00 – 17.00 hod. U Hájenky: HCM Petra Mičky, Velká nad Veličkou
POSVÁTNÉ PÍSNĚ ZE SBÍRKY FRANTIŠKA SUŠILA
Sobota, 27. 6., 09.00 – 10.00, kostel sv. Martina
Autoři: Hana Petrů, Jiří Petrů a Ludvík Běťák
Písně, které kněz, literát a sběratel František Sušil (1804–1868) označil jako „posvátné“, nesloužily pouze k oslavě a uctívání Nejvyššího a nebývaly také běžnou součástí bohoslužby. Některé zachycují nedokonalé lidské představy o Bohu, o ráji, nebi a pekle, jiné obsahují legendu, příběh nebo alespoň fragment, další zase velmi osobně vypovídají o setkání s tím, co člověka přemáhá. Ať už je píseň modlitbou, ať zpívá především o kráse, lásce nebo o smrti, ať už oslovuje svědomí, hovoří o vině a odplatě, trestu, ať obsahuje poučení a varování či vyzývá k pokoře, i v posvátném nakonec jde o propojení se skutečným životem. Píseň často zachycuje osudovou proměnu, která nastává, když do našeho života vstoupí vědomí něčeho, co nemůžeme ovlivnit, odvrátit, před čím nelze utéct. Ukazuje i způsoby, jak se s tím lidé vyrovnávají. Jak těmto silám podléhají, jak selhávají, jak se láska potkává s nemocí a se smrtí, jaké místo v lidském životě má víra a naděje.
Oddíl označený jako „Posvátné“ tvoří důležitou a „přednostní“ součást Sušilovy třetí sbírky nesoucí název Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými. Právě z ní jsme při přípravě zvukového nosiče a tohoto pořadu vycházeli. Zahrnuje nejen legendy, tedy epické duchovní písně o životě svatých, ale také lyrické písně, které bychom dnes někdy možná ani mezi duchovní nezařadili, lidé se v nich však k Bohu obraceli.
V duchu výroku Gustava Mahlera, že „udržovat tradice znamená přikládat do ohně, nikoliv uctívat popel“, chceme i my písně probudit v nové podobě přetavené prožitkem. Ke spolupráci se sešlo na sedmdesát zapálených a obětavých lidí, pěvecké sbory, sólisté a několik muzikantů. Vznikla tak nahrávka a pořad, které připomínají a znovu přivádějí k životu starobylé písně k oslavě Boha – kéž rozeznívají srdce i hlasy posluchačů.
Vím já zahrádku, místečko krásné,
svítí tam slunce převelmi jasné.
Pravda a víra, láska, pokora
do té zahrádky dveře otvírá.
V tom věčném ráji, kde starci hrají,
andělé pěkné písně zpívají.
Scénosled:
Vyšla Hvězda na kraj světa – zpěv Lenka Gajdová a Bohdana Menšíková
Nastokrát buď pozdravená – zpěv ŽS Tetky a MS Kyjov
Vím já zahrádku – zpěv Luděk Běťák
Vím hájíček pěkný zelený – zpěv Lenka Gajdová a ŽS Zpěvulenky
Usnula, usnula – zpěv Bohdana Menšíková
Svatý Lukáš – zpěv MS Kyjov
Horo krásná, spanilá – zpěv Ema Menšíková
U kostela na kopečku – zpěv Yvona Kalábová a ŽS Tetky
Na mšu svatú zvonijú – zpěv Lenka Gajdová a ŽS Zpěvulenky
Lásko, lásko kupovaná – zpěv Jan Gajda a Yvona Kalábová
Matičko Boží – zpěv Bohdana Menšíková
Stála Panenka Maria – zpěv Děcka ze Skoronic
Vzpomněl na mě Pán Bůh můj – zpěv Luděk Běťák
Šél sem, našél sem – zpěv MS Kyjov
Ó hory, kopce aj doliny – zpěv Jiří Petrů
Marnost, světská marnost – zpěv ŽS Tetky
Šél Pán Bůh na procházku – zpěv Luděk Běťák
Překrásná Denice, vzejdi – zpěv všechny sbory
Účinkujíci:
Ženský sbor Tetky z Kyjova, ved. Hana Petrů
Mužský sbor z Kyjova, ved. Jiří Petrů
Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic, ved. Jana Neničková
Děcka ze Skoronic, ved. Marie Holcmanová
Sólisté: Bohdana Menšíková, Lenka Gajdová, Yvona Kalábová, Ema Menšíková, Jan Gajda, Jiří Petrů, Luděk Běťák, Tibor Skalka,
Muzikanti: Luděk Běťák, Jan Gajda, Miroslav Kolacia, Jiří Petrů, Martin Slovák, Vítězslav Začal
Sobota, 27. 6., 10.00 – 18.00, skanzen-objekt E12
rodukce: Vítězslav Jaroš
Vano fotí šohaje
Po projektu Odcházející krása (kalendář, jehož modelkami se staly babičky z Podluží, které ještě dnes denně oblékají tradiční oděv), vznikl pod taktovkou Zlaty Maděřičové z Jihomoravské komunitní nadace další kalendář, tentokrát v autorském pojetí známého slovenského fotografa Roberta Vana. Ten přijel na Podluží zachytit mladé kluky, kteří také oblékají tradiční oděv, ale už jen při určitých příležitostech. Když Vano fotí šohaje, můžeme se jistě těšit na originální přístup. Pokusíme se tedy zprostředkovat jeho tvůrčí metodu a zamyslet se přitom nad způsoby, jakými lze fotograficky přistupovat k tématům, jakými kroj a jeho uchování bezpochyby jsou. Režie Daria Hrubá.
Krojů oheň, písní náruživost
Ze všech osobností naší kultury, které obdivovaly a respektovaly Horňácko, inspirovaly se jím a spolupracovaly s Horňáky, nade všechny vyčnívá hudební skladatel, folklorista, sběratel a organizátor Leoš Janáček. Jeho 160. výročí narození oslavil v loňském roce celý kulturní svět. Proto ani Horňácké slavnosti nemohly opomenout toto výročí. Vznikl pořad, který současně připomíná Janáčkovo propojení s jeho vrstevníkem a spolupracovníkem, sběratelem lidových písní Martinem Zemanem. Vedle horňáckých hudců zazní výpovědi muzikologů a etnomuzikologů, kteří nám osvětlí Janáčkovu metodu a jeho vztah k Horňácku. Režie Monika Rychlíková.
Worldmusic z Moravy
Hudební Folklorika mezi rockem, jazzem a folklorem představuje mladé kapely z oblasti worldmusic, které se inspirují moravskou lidovou hudbou. Můžeme tak sledovat hudební pramen, který stále tryská, ale protéká skrze různé jiné hudební styly. Prostřednictvím nového alba Convergere prolíná originální kapela Narajama z Kyjova prvky moravského folkloru, jazzu, progresivního i alternativního rocku, afro-latinské rytmiky podtržené australským didžeridu. Tomáš Kočko je osobitý písničkář, zpěvák, skladatel, aranžér a badatel v oblasti původní moravské a slovanské umělecké tvorby, historie i religionistiky. Se svým orchestrem patří ke špičce naší world music, jsou držiteli dvou cen Anděl za album roku. Jejich hudba zní přímočaře, má výrazné melodické linky a rytmické figury s prvky rocku, folku a jazzu. Také folkoví Bezobratři vedle lidových, především slovenských písniček, jejichž úpravy se staly základem repertoáru kapely, na zkouškách postupně začali hledat i méně tradiční způsoby, jak do lidové muziky vnést kus sebe sama, jak ji oživit a přiblížit dnešní době. Režie Pavel Jirásek.
Ke kroji daleko i blízko
Lidový kroj v sobě skrývá po generace koncentrovanou zručnost, kvalitu provedení i materiálu i nebývalou krásu. Nejen proto se jím zabývají etnologové a v mnoha regionech zažívá téměř renesanci – mladí lidé si jej nechávají šít a oblékání kroje jim přináší radost. Umožňuje totiž objevit vlastní historii, dát identitě hmatatelný obrys. Vydáme se na dvojí cestu – za rekonstruovanými kroji v nové stálé expozici Slovácko v Uherském Hradišti a za současnými oděvními designéry, kteří ve své práci prvky lidového oděvu používají. Ti jakousi „destrukcí“ dávají prvkům lidového kroje nový život a snad i funkci. Režie Daria Hrubá.
Velcí malí zpěváci
V oblasti Kopanic a Horňácka najdeme výjimečné množství výborně zpívajících dětí. Po tajemství tohoto fenoménu budeme pátrat u redaktora brněnského rozhlasu Jiřího Plocka, u hudebního pedagoga Karla Hegnera a v samotných rodinách nadaných malých zpěváků. U Bruštíků ve Strání, u Hrbáčů v Hrubé Vrbce, tam všude jde o generační předávání lásky k hudbě i přirozené muzikálnosti. Kromě CM Mladí Bruštíci, kterou si založili synové místní legendární muziky Strýci, zazní hlas devítiletého Janíka Pavlíka z Hrubé Vrbky, kterého mnozí považují za nástupce legendárních horňáckých zpěváků. V Bánově působící Vlastimil Ondra vede ke zpěvu a k muzice děti už mnoho let. Organizuje i sympozium Siločáry duše dítěte, v jehož rámci rozvíjí metodiku vedení dětských folklorních souborů. Režie Petr Hajn.
Vinařův rok
„Víno, stejně tak jako rituály s ním spojené, dokáže tlumit žal a násobit radost. Vinaři se setkávají a koštují ten plod země, nebes i svojí práce tak, jako malíř bere do ruky plátno a štětec. Mají svůj svět vnější i vnitřní, jeho krajinu duševní i vinohradnickou, podzemní i tu stvořenou sluncem a půdou do pruhovaných kopců. Z vína a dřiny dokáží udělat pohyblivé mystické obrazy mezi nebem a zemí doslova: na jaře zasadí do půdy hlavu révy vinné, obloha ji zalévá vodou i sluncem a v září je z toho burčák! Zázrak přerodu vody ve víno, dřiny v zábavu, pracovních vzdechů v písničku, tmavé nory v dumavé přítmí neboli podzemí v chrám. Potom se procházejí mezi sklepy po neviditelném laně a rovnováhu vyrovnává skleněnou tyčí zvanou koštýř… V březnu, kdy na nás zvenčí svítí stále ještě zubaté slunko a zevnitř zlatavý ryzlink rýnský, občas sedají před sklepem a to bývají lázně, když se nechávají omývat slovy… Hladím bečky očima, některé jsou staré až devadesát roků, a když je otvírám, tak si vlastně podávám ruku se svými předky. Piju taky jejich víno, protože každý rok nové víno, když ho v bečce chybí po stočení pár deci, doleju starým vínem, a tak vlastně homeopaticky naředěné, piju víno, které dělal před sto lety můj prastařeček.“ Slova spisovatele, vinaře (v civilním životě soudce) Josefa Holcmana nás budou provázet úkony, rituály a folklorními tradicemi spojenými se zrodem vína. Koloběh generací, koloběh ročních období a přírodních rytmů… Režie Daria Hrubá.
Písničky modloslužebníků
Byli to mladí muži z různých koutů Moravy, kteří se na přelomu 19. a 20. století vydali do Brna na studia či za prací. Scházeli se téměř každý večer v restauraci U Polenků na České ulici a tam po večeři zpívali písně svého kraje a diskutovali o českém kulturním a politickém životě. Svými aktivitami a i finančně podpořili vybudování nové budovy českého divadla, podporovali Brněnskou školskou matici a Sokol Brno I. Protože zpívali se zaujetím až nábožným, říkali si modloslužebníci a jejich písničky vydal jeden z nich, ing. Julius Schnirch, v roce 1906 pod názvem Písničky modloslužebníků. Byly tak populární, že se dočkaly celkem šesti vydání. K odkazu modloslužebníků se hlásí i dnešní členové brněnského Slováckého krúžku, kteří jejich písničky nově nazpívali. Pozvali jsme muzikanty a zpěváky do bývalé hospody U Polenků, k nim i historiky a etnology (Dušan Holý, Michal Doležel, Karel Altman), abychom si toto podivuhodné sdružení a jeho činnost přiblížili. Režie Břetislav Rychlík
27. 6. 2015, 10.00 - 18.00, budova zámku
Vážení a milí přátelé lidové kultury a snad i televize Noe. V letošním jubilejním roce, kdy se již po sedmdesáté otevírají „strážnické brány“, vás chceme ve Festivalovém kinu zavést do naší televizní dílny. V osmi hodinách se můžete setkat se zajímavými lidmi a poznat, jak my v televizi Noe potkáváme lidovou kulturu.
10.00 – 11.00
V první hodině vám kromě jiných pořadů představíme Jana Krista, českého etnografa a ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
11.00 – 12.00
V hodině druhé si připomeneme Jaroslava Štiku, sběratele lidové kultury, významného etnografa, muzikanta, dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a kromě jiného také rytíře Rumunské republiky.
12.00 – 13.00
Třetí hodina vrátí písně Luboše Holého, zpěváka moravských lidových písní a zároveň vysokoškolského pedagoga Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Krása jeho zpěvu vyrostla především z kulturní tradice jeho rodného Horňácka.
13.00 – 14.00
Ve čtvrté hodině vzpomeneme mimo jiné na bretaňského malíře Moarcha „Miška“ Evena, kterému učarovala tradiční kultura Slovácka tak, že se do Francie nevrátil a zůstal v naší zemi.
14.00 – 15.00
Pátá hodina bude patřit vzpomínce na Jana Rokytu st., jednu z nejvýraznějších osobností moravského hudebního folklorismu. Působil mj. jako cimbalista, skladatel, zakladatel a vedoucí cimbálové muziky Technik a dlouholetý redaktor Českého rozhlasu v Ostravě
15.00 – 16.00
V šesté hodině můžete navštívit pana „rídícího“ Františka Okénku, zpěváka, muzikanta, tanečníka a lidového vypravěče z Horňácka.
16.00 – 17.00
V sedmé hodině se můžete seznámit s Jaromírem Nečasem, dlouholetým brněnským rozhlasovým redaktorem, významným představitelem folklorního dění na Moravě a jeho výrazným propagátorem
17.00 – 18.00
Osmá hodina vás zavede do Valašského muzea v přírodě v Rožnově p/R. za jeho nynějším ředitelem Jindřichem Ondrušem.
V osmihodinovém bloku Festivalového kina připravila televize Noe kromě jmenovaných osobností, mnoho dalších zajímavých tvůrců, studiových pořadů, záznamů z festivalů i mnoho písní v podání dětských interpretů.
Vážení diváci, těšíme se na vás.
Foto: archiv TV Noe
ANEB DOBRÉ JÍDLO, DOBRÉ PITÍ PRODLUŽUJÍ ŽIVOBYTÍ…
Sobota, 27. 6., 10.00 – 19.00, Pod Šancama
Autorka, režie: Romana Habartová
Gastronomická spolupráce: hospodyňky, pekařky, kuchtíci a cukráři z moravsko-slovenského pomezí
V loňském roce jsme pro návštěvníky MFF Strážnice připravili nový typ pořadu, který byl věnován nejen tradiční gastronomii slovem, písní a tancem, ale především aktivnímu vaření, pečení a smažení. Pořad přiblížil tradiční gastronomii, upozornil na některé zapomenuté recepty a nabídl ochutnávku desítek jídel našeho venkova – od těch nejskromnějších až po obřadní a náročnější jídla, všelijaké pití a dobroty ze Slovácka.
Jsme velmi potěšeni, že se tradiční jídlo a pití z našeho kraje setkalo s velkým zájmem. Proto v rámci jubilejního roku v příjemném zákoutí Purkrábky „Pod Šancama“ nabízíme společně s hospodyňkami, pekařkami, kuchtíky i cukrářkami malou ochutnávku toho, co zachovaly staré receptáře na moravsko-slovenském pomezí. Jednalo o velmi skromnou, ale promyšlenou vyváženou stravu, která v plynutí církevního roku respektovala čas půstu v kontrastu s dny hodování a svátkování. Vždy plnohodnotně využívala a zužitkovávala dary úrody jednotlivých ročních období, která reprezentovala tradiční obyčejná jídla v kontrastu se stravou obřadního charakteru v čase svátečních dnů.
I letos budete moci ochutnat na stovku pochutin z bylin, obilnin, luštěnin, košťálové či kořenové zeleniny, hub, ovoce, brambor, masa, mléka a nejrůznějších výrobků z nich, včetně dobrého pití všeho druhu. Z těchto dobrot vám nabízíme k ochutnávce to nejlepší z kuchařek našich babiček a přejeme vám vše dobré – v našem případě především „dobré chutnání“!
10.00 – 19.00: ukázky výroby, ochutnávka a prodej tradičních pokrmů a pití
11.00 – 12.00, 15.00 – 16.00: pořad Dobré jídlo, dobré pití, prodlužují živobytí…
Scénosled:
Ej, ženy, ženy
Nasadila zemňáků
O hrachu
Ženské klebetění
Můj milý marijánku
Ej, zelé, zelé
Navařila kapusty
Chlebová pec
Blatnické zpívání
Nepila sem, nepila
Vinaři
Účinkující:
Vlasta Grycová
CM Vlasty Grycové, Strání, ved. Anna Přikrylová
Jasénčanky a Rudko Danajovič, Vsetín, ved. Irena Martinková a Alena Zdražilová
CM Pramínky, Kopřivnice, ved. Vladan Jílek
Pútnice z Blatnice, Blatnice pod Sv. Antonínkem, ved. Anna Křiváková
CM Kunovjan, Uherské Hradiště, ved. Jaroslav Zatloukal
FS Kunovjan, Uherské Hradiště, ved. Milan Dvořáček
Foto: archiv NULK, www.nebickovpapulke.sk
JAK NA NEBI, TAK NA ZEMI
Sobota 27. 6., 10.30 – 12.00, skanzen-amfiteátr
Autorky: Kateřina Černíčková, Lenka Šťastná
Uvést dětský folklor na scénu znamená využít širokou škálu možností jeho uchopení od choreografií založených čistě na rytmizaci říkadel a textů písní přes detailně promyšlené scénické kompozice až po filozofující přesahy při práci s tématem. Cílem letošního dětského pořadu je představit především rozmanitost přístupů k jevištnímu ztvárnění dětského slovesného, hudebního a tanečního materiálu. Z hlediska pramenů, z nichž je v tvůrčím procesu čerpáno, obsáhneme celé území naší republiky. Oblast severní Moravy a Slezska reprezentuje soubor Ondrášek z Frýdku-Místku, který patří v současné době k nejvýraznějším nejen z hlediska kvality vlastní umělecké práce. Inspirativní je také způsob, jakým je v dětech pěstován cit pro hodnoty obsažené v tradiční lidové kultuře. Z velkého množství dětských folklorních kolektivů působících na Slovácku dnes uvidíme soubor Danájek ze Strážnice, který si své diváky získává především pro živelnou spontánnost a přirozenost dětského projevu. Z oblasti východních Čech a Prahy budeme mít možnost sledovat soubory Perníček z Pardubic a Jaro z Prahy vyznačující se kromě jiného vysoce kvalitním pedagogickým vedením. Oblast západních Čech reprezentuje soubor Dyleň z Karlových Varů, kde v posledních letech pod rukama mladých talentovaných autorek vznikají drobné jevištní kompozice s neotřelými náměty. Je možno říci, že všichni účinkující nemalou měrou přispívají k rozvoji dětského folkloru jakožto jevištního žánru. Důkazem toho je jejich pravidelné účinkování na Celostátní přehlídce dětských folklorních souborů, která se koná jednou za dva roky v Jihlavě.
Pojďte tedy s námi do světa dětí andělsky nevinných i „peklících“, do míst, kde se velení ujímají spontánnost s přirozeností, živelnost s nápaditostí, naivita s poetičností. Průvodci na cestě po třech patrech Země nám budou Andělky, bytosti z podnebesí. Jak to tam vypadá? A jak se dotknout toho nejvyššího patra – nebe? To je dobrá otázka.
Scénosled:
Škola – Danájek Strážnice (Choreografie, hudební úprava: Jana Hanáková)
Studánky – Jaro Praha (Choreografie: Živana Vajsarová, Hudební úprava: Karel Mezera)
Dalovičtí proti Tuhnickým – Dyleň Karlovy Vary (Choreografie: Martina Holubová, Eva Tesařová, Hudební úprava: Zdeněk Vejvoda)
Co na vrbě rostě – Ondrášek Frýdek-Místek (Choreografie: Lenka Dujková, Hudební úprava: Karel Plunder
Kovář – Jaro Praha (Choreografie: Živana Vajsarová, Hudební úprava: Karel Mezera)
Pastevecké – Ondrášek Frýdek-Místek (Choreografie: Lenka Dujková, Hudební úprava: Karel Plunder, Vít Konopáč)
Přišlo jaro do vsi – Jaro Praha (Choreografie: Živana Vajsarová, Hudební úprava: Karel Mezera)
O galánce s bezovú nohú (na motivy strážnické pověsti) – Danájek Strážnice (Choreografie, hudební úprava: Jana Hanáková)
Kdo si hraje, nezlobí? – Dyleň Karlovy Vary (Choreografie: Martina Holubová, Eva Tesařová, Hudební úprava: Barbora Adamovicová)
Sednitě si všeci, budu mudre řeči (část choreografie Jak na nebi, tak na zemi) – Ondrášek Frýdek-Místek (Choreografie: Lenka Dujková, Hudební úprava: Vít Konopáč)
Účinkující:
Danájek, Strážnice, ved. Jana Hanáková
Dyleň, Karlovy Vary, ved. Martina Holubová
Jaro, Praha, ved. Živana Vajsarová
Ondrášek, Frýdek-Místek, ved. Lenka Dujková
Andělky – děti ze souboru Perníček, Pardubice, ved. Lenka Šťastná
Máme velkou radost, že se do pořadu podařilo zakomponovat zbrusu novou a moc krásnou choreografii Ondrášku "Co na vrbě rostě", která se na konci dubna probojovala do celostátní přehlídky dětský folklorních souborůdo Jihlavy. Každý ze souborů je jiný a všichni vynikající. Pro tento pořad také vzniká choreografie souboru Danájek "O galánce s bezovú nohú". Kateřina Černíčková
Foto: Magdalena Šťastná, www.lomnadolina.cz
PŘED NAŠA JE ZAHRÁDEČKA, SLNKO DO NÍ SVÍTÍ
Sobota 27. 6., 10.30 – 17.00, skanzen-areál
Autorka a režie: Blanka Petráková
Program Dětského dvora v záleské usedlosti vychází z motivu venkovské zahrádky pod okny. Mapuje vše, co rostlo v babiččině zahrádce na Zálesí – květiny okrasné, byliny, zelenina, ovoce – známé i zapomenuté. Mottem programu je lidová píseň zapsaná v Březůvkách na luhačovickém Zálesí Josefem Černíkem s incipitem Před naša je zahrádečka, v níž se zpívá o všelijakém kvítí a také o bílé růži. Okrasné květiny jsou jedním z hlavních témat programu. V doprovodných výtvarných dílnách mohou návštěvníci každého věku vyzkoušet výrobu papírových květů podle vzorů našich babiček, 
které z nich vytvářely výzdobu obřadních věnců i svatebních koláčů. Motivy květin využívá i vyšívací dílna, která pracuje se stylizací květů a kytic v tradiční záleské výšivce, především tulipánu, růže a slunečnice. S motivem květin, zeleniny a ovoce pracujeme v Dětském dvoře mnoha způsoby, rozvíjíme je v hudbě, tanci, zpěvu i hrách. Květinomalbě se věnuje dřevěná umělkyně, která navštíví Dětský dvůr – marioneta Isabella z Teatra Pimprle. Naopak zeleninu z babiččiny zahrádky využívá loutka kašpárka, který je hlavním hrdinou představení divadla THeatr ludem s názvem „Za solí!“. V programu se vystřídají také dvě hudební uskupení, u nichž vzhledem k tématu převažuje ženský element i repertoár. V Dětském dvoře se po celý den něco děje, přijďte se o tom přesvědčit!
Účinkující:
CM Vlasty Grycové, Strání, ved. Anna Přikrylová
Teatro Pimprle, František Petrák, Luhačovice
THeatr ludem, Ostrava
Ženský sbor Děvčice z Vonice, Zlín, ved. Bronislava Zelingerová
Ženský sbor Netáta, Strání, ved. Marie Múčková
Sobota 27. 6., 10.00 – 17.00, skanzen-areál
Autor: Martin Šimša
Výběr letošních výrobců představujících se na Přehlídce tradičních řemesel je jako každoročně veden myšlenkou seznámit veřejnost se současnými držiteli ocenění ministra kultury Nositel tradice lidových řemesel. Ocenění vzniklo jako reakce na usnesení 25. Generální konference UNESCO, z níž vzešel dokument „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“. V něm se všechny členské země vybízejí, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví, mezi něž patří též podpora lidových řemesel a rukodělné výroby. Ministerstvo kultury akceptovalo tyto podněty a v českých podmínkách zahájilo projekt nazvaný Nositelé tradice lidových řemesel. Jeho cílem je především podpora zánikem ohrožených odvětví tradičních řemesel, kterým se věnuje stále méně výrobců. Navržení kandidáti na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich aktivity na poli prezentace a popularizace dané výroby, jakož i snaha o předávání znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům. Záměrem je ocenit takové jednotlivce, kteří budou i v následujících letech aktivně pracovat a svoje znalosti zprostředkují další generaci výrobců.
Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele více než pět desítek výrobců z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos pak budou k vidění:
Hana Buchtelová, Malá Vrbka – ruční tkaní
Jiří Danzinger,Olešnice na Moravě – tradiční modrotisk
Jiří Drhovský, Týn nad Vltavou – tradiční hračky
Antonín Hájek, Uherského Hradiště – soustružení
Ladislav Chládek, Výprachtice – tradiční hračky
Martin Tomaštík, Josefov – výroba krojové obuvi
František Joch, Strážnice – tradiční modrotisk
Štefan Kanaloš, Ostrava – dlabané výrobky
Vít Kašpařík, Velké Karlovice – hudební nástroje
Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí
Růžena Kozumplíková, Blatnice pod svatým Antonínkem – pletení z orobince
Jindřich Kvapil, Hořice – řezba perníkových forem
Eva Minksová, Velká nad Veličkou – horňácká výšivka
Antonín Moštěk, Vlčnov – lidová fajáns
Jiří Ondřej, Zubří – březové metly
Dana Ptáčková, Morkovice – košíkářství
Marie Skrežinová, Zlechov – výroba textilních květů
Petr Stoklasa, Velké Karlovice – štípané holubičky
Milan Strmiska, Uherčice – výrobky r perleti a rohoviny
Zuzana Tilajcsiková, Veltrusy – tradiční košíkářství
Zuzana Zatloukalová, Brodek u Konice – pletení ze slámy
Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů
Snahou připravené prezentace je seznámit návštěvníka s rozsahem a pestrou nabídkou tradičních řemesel. Doufáme, že Vás osloví a nejde si k Vám cestu.
Sobota 27. 6., 11.00 –12.00, 14.00 –15.00, zámecká expozice – omezená kapacita sálu
Autoři a konference: Karel Pavlištík, Vlasta Ondrušová
Odborná spolupráce: Vítězslav Pálenský, Jiří Pajer, Michal Škopík
A zase je po všem. Zase skončil jeden ročník strážnického festivalu, odešli lidé, zůstal ztichlý park, ale já mám stejně pocit, že v tom parku ty písničky znějí dál. Ty písničky, s kterými jsem procestoval skoro celý svět. A vzpomínám si, když jsem byl v Japonsku, že tak, jak já se zahlížím do toho ztichlého parku, také Japonci se dovedou obdivovat těmto krásám svých japonských zahrad. A pro mě je písnička právě tou překrásnou zahradou. A chtěl bych jí jako prostý člověk, jako prostý dělník sloužit (Vítězslav Volavý).
Tento pořad není v dramaturgii Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice žádnou mimořádnou událostí. Na Slávka Volavého vzpomínáme už víc než deset let vždy v předvečer zahájení festivalu při tichém, skromném, ale vždy pěkném setkání u jeho busty před strážnickým zámkem. Na PhDr. Vítězslava Volavého, prvního ředitele a budovatele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, především však legendárního strážnického primáše budeme vzpomínat i letos. Tentokráte – díky kulatému výročí festivalu, s nímž byl osudově spjat – nikoli u busty před zámkem, ale v zámku, v krásném prostředí expozice nástrojů lidové hudby.
Z množství námětů k dnešnímu vzpomínání jsme vybrali ty, o nichž věříme, že tak jako zaujaly nás, zaujmou i vás. Třeba to, jak se z nestrážničana rodem stal věhlasný strážnický primáš, jakou stopu zanechal v hudebním životě Slovácka i této země a v jakých rukou je jeho primášské dědictví. Hrát, zpívat a tancovat ale budou roduvěrní Strážničané s Cimbálovou muzikou Strážničan, jejímž primášem je Vítězslav Pálenský. Jeho maminka se za svobodna jmenovala Volavá. Věříme, že spolu strávíme pěknou hodinku.
Účinkující:
CM Strážničan
Primáši Vítězslav a Víťa Pálenští, Jan Gajda ml., Pavel Múčka
Zpěváci a tanečníci Veronika Malatincová, Kristina Zlámalová, Tatiana Pálenská, Zuzana Vojtová, Jan Gajda st., František Gajda, Silvián Motičák
Jiří Pajer
Foto nahoře: Slávek Volavý s Maryškou Procházkovou, foto dole: Slávek Volavý s Martinem Hrbáčem (www.folklornisdruzeni.cz)
