sobota 24. června 2017, 11.00—12.00, zámecký rytířský sál
neděle 25. června 2017, 9.00—10.00, zámecký rytířský sál
Historie psaná šelakem: Národní písně na gramodeskách z první poloviny 20. století
Autor, průvodní slovo: Gabriel Gössel
Odborná spolupráce: Michal Škopík
V našem putování za historií tradiční lidové hudby se tentokrát vrátíme až na samotný počátek – k samotnému vynálezu mechanického záznamu zvuku. Když Thomas Alva Edison a Emile Berliner na konci 19. století předvedli zvědavému publiku záznam zvuku na fonografickém válečku a gramofonové desce, položili také základ novému oboru podnikání: gramofonovému průmyslu. A že ty začátky byly bouřlivé, proměnlivé a plné překvapení!
Fenomén zvukového dokumentu samozřejmě obohatil společenský život nejenom o produkty významných gramofonových firem a často obskurních firmiček, ale také o významné vědecké a kulturní projekty. K nejstarším dochovaným zvukovým dokumentům patří fonografické válečky se záznamy tradiční hudby pořizované od Severní Ameriky přes Afriku až po Balkán a střední Evropu. Jména iniciátorů, jakými byli například Béla Bartók, Leoš Janáček či Otakar Zich, mluví sama za sebe.
Jak vnímalo lidovou, či spíše – vzhledem k zachycenému repertoáru – národní píseň široké publikum, které bylo poprvé konfrontováno s hudebním záznamem ve formě fonografického válečku či šelakové desky? Významný historik zvukového záznamu, sběratel a editor Gabriel Gössel Vás seznámí se skutečnou a nekašírovanou podobou fenoménu národní písně na gramodeskách z první poloviny 20. století. Doufáme, že pro Vás bude překvapením nejenom autentických zvuk starých desek, ale také eklektická a velmi nekonvenční dramaturgie tehdejších vydavatelů, pokud lze o dramaturgii vůbec mluvit. Úpravy lidových písní v interpretaci známých operních pěvců, lidovka v podání Kmochovy dechové hudby, harmonikáři, pouliční zpěváčci a všechny formy tzv. městského folkloru – prostě skutečná lidová zpěvní tradice zobrazená bez předsudků a v celé své šíři.
Samotné zvukové snímky samozřejmě budou zasazeny do kontextu dějin českého gramofonového průmyslu. Nedílnou součástí historie dobových nahrávek je také jejich forma – provedení gramodesek, etiket a obalů, reklamní materiály a katalogy, které dotvářejí obraz doby, kdy gramofon a šelaková deska na dlouhou dobu ovládaly hudební trh a vkus svých nadšených ctitelů.
foto: Etnologický ústav
sobota 24. června 2017, 13.00—14.00, skanzen-stodola B11
autor: Václav Michalička
Nejen v pohádce dívka zhotovovala z žahavých kopřiv košile, aby zlomila zlou kletbu. Kopřivová vlákna lidé zpracovávali již od dávných dob. Kopřiva, která bývá považována za plevel, v lidové kultuře hrála vždy výraznou úlohu. Hojně se využívala při přípravě pokrmů, píce, v léčitelství a také se z ní zpracovávalo textilní vlákno. Použití kopřiv na výrobu textilu je známo především díky pohádce dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena Divoké, ve které dívka musí zhotovit košile z kopřiv, aby vysvobodila své zakleté bratry. Tato pohádka mající své kořeny v lidové kultuře dobře charakterizuje mystiku, která kopřivu rostoucí na hrobech, smetištích a u plotů vždy doprovázela. Reflexe lidové slovesnosti bude v pořadu konfrontována s reálným historickým kulturním fenoménem zpracování kopřivového vlákna, doloženým ve venkovském prostoru Beskyd ještě na počátku 20. století, ve srozumitelném popularizačním výkladu. Ten doplní názorná demonstrace rukodělného zpracování kopřivového vlákna.
Účinkují:
Václav Michalička, Kopřivnice
Petr Drkula, Rožnov pod Radhoštěmkapela
RukyNaDudy, Frenštát pod Radhoštěm
Petra Vidomusová, Příbor
sobota 24. června 2017, 11.00—12.00, skanzen-stodola B11
autoři: Jiří Jilík, Markéta Lukešová
Vybráno ze zlatého fondu literatury Slovácka
Na našich toulkách stránkami regionální literatury Slovácka letos navštívíme dvě oblasti – Kopanice a hanácké Slovácko – a přiblížíme si je ukázkami z tvorby dvou autorů.
V letech 1910–1920 působil jako farář ve Starém Hrozenkově Josef Hofer (1871–1947). Bojoval proti v kraji hojně rozšířeným magickým praktikám a tím se dostával do konfliktu s nositeli pověrečných tradic. Dnes je připomínán hlavně v souvislosti se spiskem o žítkovských bohyních, ale jeho literární činnost byla mnohem bohatší. Ve dvou knihách Povídky z Kopanic a Kopaničářské povídky vylíčil život lidu na Kopanicích před první světovou válkou i rozmanitou škálu lidových tradic a pověr, které silně ovlivňovaly názorový svět Kopaničářů.
V letošním roce uplyne 160 let od narození novináře spisovatele Jana Herbena (1857–1936), rodáka z Brumovic. Přítel T. G. Masaryka a stoupenec politického realismu v románové epopeji Do třetího a čtvrtého pokolení vylíčil život několika generací obyvatel rodného kraje. Méně známý je jako autor půvabných národopisných obrázků, v nichž zůstávají uchovány zvyky, moudrost i humor Brumovčanů a genius loci „kraje beze stínu“.
Účinkují:
Děvčata z Vrbice
Gajdoši z Kopanic
Iva Mikulčíková a Jitka Lukášová za doprovodu Petry Martinkové
Vladimír Doskočil
sobota 24. června 2017, 14.00—15.00, zámecká expozice
Autor a konference: Pavel Popelka
Zúžená varianta nočního pátečního pořadu O lásce všelijak písní I. V tematických oddílech milostných písní − láska jako touha i bolest, ztráta vínku, rozchody, pláče prespanek, humor a erotika, láska v tanci, vztahy v manželství, nevěra, láska mateřská − budou zpívat převážně sólisté, kteří se oproti pátečnímu programu částečně obmění. V pořadu rovněž zazní řada jiných písní. K daným tematickým blokům zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace – například v podání Gabriely Vermelho. Materiálově pořad čerpá především z písňového materiálu z moravsko-slovenského pomezí, z oblasti Bílých Karpat a z Kyjovska.
Účinkují:
Bohdana Menšíková, Kyjov
Gabriela Vermelho, Praha
Jan a Jana Karáskovi, Lipov
Jiří Petrů, Kyjov
Martin Prachař, Velká nad Veličkou
Veronika Malatincová, Podkriváň, SR
Vlasta Grycová, Strání
CM Vlasty Grycové, Strání
HCM Petra Galečky, Lipov
Sboreček žen z Lipova
sobota 24. června 2017, 14.00—17.00, areál kolem amfiteátru Bludník
Autor: Juraj Hamar
Spolupráce: Eva Ryšavá
UNESCO, organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, přijalo v říjnu 2003 v Paříži na svém 32. zasedání zásadní dokument ve vztahu k ochraně světového kulturního dědictví – Úmluvu o ochraně nehmotného kulturního dědictví. Jedním z nejviditelnějších výsledků této úmluvy je vytváření Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva.
Historicky první mezinárodní nominací České republiky a Slovenské republiky se stalo Loutkářství na Slovensku a v Česku. Zápis tohoto prvku připravovala od roku 2014 slovensko-česká odborná skupina složená ze zástupců expertů, ministerstev kultury a příslušných kulturních institucí, která měla za úlohu vypracovat nominační spis. Na 11. zasedání Mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v etiopské Addis Abebě byl 1. prosince 2016 tento prvek zapsán na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Loutkářství na Slovensku a v Česku je fenoménem, který ve všech svých historických podobách představuje tradičný kulturní element. Tento druh divadla v sobě spojuje dramatické, dramaturgické, scénické, scénografické, umělecké, hudební a interpretační zručnosti, které tvoří neoddělitelnou součást české a slovenské divadelní i literární tradice. Původními nositeli tohoto prvku byly rodiny kočovných loutkářů. Jejich představení často znamenala první kontakt širších lidových vrstev s divadelní kulturou. Díky procesu folklorizace a snahám o naplňování ideálů tzv. národního obrození získal tento prvek autonomní divadelní formu, která se ve značné míře liší od loutkového divadla dalších kulturních komunit ve světě.
Tradiční loutkové divadlo jako druh interpretačního umění je neodmyslitelně spjato také s uměleckou řemeslnou výrobou (vyřezávání, malování a oblékání loutek, malování a konstrukce divadle a dekorací). Tyto znalosti technologických postupů, zručností a zkušeností se odevzdávaly z generace na generaci, podobně jako loutky, dekorace, scény, ale i repertoár, interpretační zkušenosti apod. Mimořádně silná tradice loutkového divadla se soustavně projevuje v českém a slovenském loutkářství až do současnosti. Navzdory diverzifikaci dnešních podob českého a slovenského loutkového divadla (což vede ke vzniku různých nových forem loutkářství) navazuje současné loutkové divadlo na to nejlepší z pramenů lidové loutkářské tradice, přihlíží ke komediálnímu aspektu tohoto druhu divadla a k jeho původním zdrojům. Pokračovatelé této tradice se s těmito kulturními prameny ztotožňují a mají k této tradici respekt. Uvědomují si přitom hodnoty tohoto prvku – představují pro ně totiž významnou část jejich identity a kulturního dědictví.
MFF Strážnice si fenomén loutkářství připomene prostřednictvím pouličních vystoupení několika loutkářů z Čech, Moravy a Slovenska, kteří reprezentují tradiční formy tohoto druhu divadla. Představení budou probíhat v areálu amfiteátru Bludník.
Velevážené publikum,
přicestovalo k vám kašpárkové a pimprlové divadlo!
Nezmeškejte příležitost jej navštívit!
Nebraňte se veselosti – zabavte se do sytosti!
Vstup je volný (až po pokladnu)!
Účinkují:
Divadlo Bořivoj (ČR)
Teatro Pimprle (ČR)
Tyjátr (SK)
Teatro Carnevalo (SK)
sobota 24. června 2017, 14.30—17.30, amfiteátr Zahrada
autoři: Jarmila Teturová, Jan Blahůšek, Rudolf Tuček
režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
konference: Ladislav Šimeček
Porota: Rudolf Tuček (předseda), Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Tomáš Machalínek, Jaroslav Šraděja, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ladislav Jagoš, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík, Jaroslav Švach, Ladislav Vašek
Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se letos uskuteční již po dvaatřicáté. Neslaví sice letos žádné jubileum, přesto si dovolíme pro programový sborník festivalu udělat malé ohlédnutí. První ročníky soutěže „mapovaly“ terén a hledaly mimo jiné odpověď na otázky, jak verbuňk na Slovácku vypadá a zda ještě jsou osobnosti, které obohacují tento tanec vlastním vkladem. Dnes můžeme říci, že je verbuňk stále živý a hojně užívaný na celém Slovácku. Právě taneční osobnosti verbuňk činí životaschopným, a tím jej přibližují všem. Jednotlivé subregiony Slovácka si pak udržují svůj specifický taneční styl. Soutěže ve verbuňku v jednotlivých slováckých oblastech i ve Strážnici významně přispívají k udržení tohoto tance. Strážnice se stala symbolickým poutním místem jak pro tanečníky, tak i pro jejich příznivce. Již deset let se na tu nádheru dívá z folklorního nebe Jan Miroslav Krist, jeden z duchovních otců obnovené strážnické verbířské soutěže.
Přijďte s námi společně prožít emoce tohoto nejkrásnějšího mužského tance na světě!
Účinkují:
nejlepší tanečníci slováckého verbuňku
krojová skupina z Kyjovska
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno
Foto: David Marada, celá fotogalerie z roku 2016 zde.
sobota 24. června 2017, 15.00—16.00, skanzen-amfiteátr
Přehlídka dětských lidových muzik
autor: Petr Číhal
konference: Zdeněk Vejvoda
Pod záštitou Ministerstva kultury a v návaznosti na 34. ročník folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2016“ se od 12. 10. do 16. 10. 2016 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik s názvem MUZIČKY 2016. Zúčastnila se jí dětská lidová muzika Osminka ze ZUŠ Taussigova v Praze 8, dětská cimbálová muzika Fěrtúšek ze ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce a Detská ľudová hudba spod Rokoša ze ZUŠ Bojnice v pobočce Nitrianske Rudno. Tématem této dílny byla regionální specifika lidové hudby jako součásti tradiční kultury etnografických oblastí, z nichž jednotlivé muziky pocházejí. Podle toho byly také koncipovány hudební úpravy, které pro účel této hudební dílny vytvořili lektoři Jana Pavlíčková (Osminka), Petr Kolár (Fěrtúšek) a Ján Strmenský (DĽH spod Rokoša). Během pěti dnů nacvičily muziky pod jejich vedením vybrané úpravy, které pak společně předvedly na koncertech ve Veselí nad Moravou a v Hodoníně. Stejně jako v minulých letech i letos bychom výsledky společného úsilí lektorů a mladých muzikantů rádi prezentovali v samostatném pořadu strážnického festivalu – nejen proto, abychom poukázali na význam mezinárodní tvůrčí dílny pořádané Národním ústavem lidové kultury, ale především proto, abychom umožnili divákům nahlédnout do atmosféry mládežnického muzicírování umocněného aktivní účastí na největším folklorním festivalu v České republice.
Účinkují:
Cimbálová muzika Fěrtúšek ze ZUŠ V. Petrželky, Ostrava-Hrabůvka, ved. Petr Kolár, primáši Jana Mertová, Petr Kolár ml.
Dětská lidová muzika Osminka ze ZUŠ Taussigova, Praha 8, ved. Jana Pavlíčková, primáš Jiří Pavlíček
Detská ľudová hudba spod Rokoša ze ZUŠ Bojnice, pobočka Nitrianske Rudno, ved. Ján Strmenský, primáš Štefan Hrmo
Foto z koncertu ve Veselí na Moravou (podzim 2016):
sobota 24. června 2017, 15.00—17.00, město
autor: Jan Hořák
konference: Gabriela Dobišová
Slavnostní průvod účinkujících folklorních souborů, skupin a muzik ulicemi města patří neodmyslitelně k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Přehlídka výjimečné krásy českých, moravských a slezských krojů, písní a tanců je doplněna ukázkami z kulturního dědictví zahraničních hostů z pořadu „Z krajin za obzorem“.
Průvod vyjde od Skalické brány, ukončen bude krátkými konferovanými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.
sobota 24. června 2017, 18.00—19.30, amfiteátr Zahrada
Pořad národnostních menšin žijících na území České republiky.
Autor: Jan Krist
Režie: Lenka Straňánková
Konference: Helena Hájková
Už po dvanácté je v programu Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici zařazen speciální pořad naplněný folklorními tradicemi rozličných národnostních menšin žijících na území naší země. Ty se sice – jak je všeobecně známo – ve Strážnici představovaly od prvních ročníků slavností, avšak svůj samostatný pořad získaly až v roce 1995, kdy jsme slavili padesát let festivalu. Jeho tehdejší název „Domovina“ se v průběhu let stal názvem pro tento programový typ. Zdomácněl a pravidelní návštěvníci už dobře vědí, na co se mohou těšit.
Naše země nebyla vlastně nikdy zcela homogenní, zcela „česká“. Vždy tu žily i různé etnické minority. Některé po celá staletí, jiné jen pár desetiletí. To ale není podstatné. Rozhodující je, že zde žít chtějí, že se u nás mohou cítit volně, svobodně, že mohou žít svými tradicemi. Pro majoritu je důležité, že menšiny obohacují náš společný život a kulturní dění. Že žijeme v jedné a společné domovině. Co si víc přát při pohledu na to, co se děje jinde ve světě?
Účinkují:
Dětský národopisný soubor Palavánek a CM Kolík, Mikulov, ved. Marie Dostálová
Folklorní sdružení přátel ruské a ukrajinské kultury Sudaruška, Brno, ved. Elena Kriushenko
Folklorní soubor Nyitnikék, Praha, ved. Annamária Bohunicky
Folklorní soubor Púčik, Brno, ved. Vlastimil Fabišik
Folklorní soubor Skejušan, Chomutov, ved. Kateřina Romaňáková
Pěvecký sbor Csalogányok, Ostrava, ved. Cecilia Tolasz
Soubor písní a tanců Olza a kapela Lipka, Český Těšín, ved. Piotr Cienciala, uměl. ved. Roman Kulhánek
Soubor Haeri, Praha, ved. Šárka Seifertová
Soubory Die Målas a Die Målaboum, Nečtiny, ved. Richard Šulko
Taneční soubor Antigoni, Krnov, ved. Irini Grigoriadu
Taneční soubor Bulgari, Praha, ved. Todor Ralev
Taneční skupina Rut, Prostějov, ved. Eva Štefková
Ukrajinská kapela Ignis, Praha, ved. Bohdan Rajčinec
sobota 24. června 2017, 18.00—19.30, amfiteátr Zámek
Přehlídkový pořad regionálních folklorních sdružení
Autor a režie: Pavel Tomeček
Spoluautor: Václav Mach
Konference: Tomáš Gross
Regionální folklorní sdružení a spolky sdružují dětské a dospělé soubory, muziky a pěvecké sbory. Mimo jiné také pomáhají zabezpečovat regionální přehlídky dětských souborů a také dětských zpěváčků. Přehlídkový pořad souborů regionálních folklorních sdružení a spolků si již našel pevné místo v programové nabídce MFF Strážnice. Stejně je tomu také v letošním roce. V pořadu představí svoji tvorbu folklorní soubory z Plzeňska, Prácheňska, horského Lašska, uherskohradišťského Dolňácka a Valašska. Stejně jako v minulém roce byly do programu zařazeny soubory, které nejsou na strážnických slavnostech prezentovány každoročně. To ovšem neznamená, že by si nezasloužily naši pozornost – ba právě naopak, a to zejména pro svou úroveň zpracování folklorního materiálu a osobitému přístupu k jeho prezentaci. Přestože jde o soubory z různých koutů naší země, jedno mají společné. Radost z lidového tance a lásku k lidové písničce. Příjemně se bavte.
Pote se, lidičky, pote se dívat – tance z Chodska + klatovák z Klatov (Jiskra)
Páni muzikanti, buchlovské! – figurální tance z Buchlovic (Folklorní studio Buchlovice)
Prácheňský lidový tanec v dřevákách (Prácheňský soubor písní a tanců)
Čeladenský – figurální tanec z horského Lašska (Ostravica)
Aj, hora, hora – točivé tance od Vsetína (Vsacan)
Hašteření – taneční pásmo z Plzeňska (Jiskra)
Dolněmčanů doma néni – dolněmčanské sedlcké (Folklorní studio Buchlovice)
Červené vínečko – starodávný a zvrtky (Ostravica)
Natřásaná – taneční variace na třasák (Prácheňský soubor písní a tanců)
Zahrajte mně do kolečka – starodávný, čardáš a točená z Valašska (Vsacan)
Proč bych vás, děvčátka, nemiloval – staroměstské sedlcké (Folklorní studio Buchlovice)
To jsou dudy – hudebně-taneční pásmo z Prácheňska (Prácheňský soubor písní a tanců)
Černá vlnka – figurální tance a čardáš ze středního Valašska (Vsacan)
Dodělaná – čardáše z moravsko-slovenského pomezí (Frýdek-Místek)
Na chodské hospodě – pásmo tanců z Chodska (Jiskra)
Účinkují:
SLPT Ostravica, Frýdek-Místek, um. ved. Irena Blablová
SPT Jiskra, Plzeň, ved. Miroslav Škarda
Folklorní studio Buchlovice, ved. Petra Kropáčová a CM Rubáš, ved. Ondřej Šupka
VSPT Vsacan, Vsetín, ved. Jakub Ekart, Pavel Tomeček
Prácheňský soubor písní a tanců, Strakonice, ved. Václav Novák
