pátek 23. června 2017, 22.30—24.00, amfiteátr Zahrada
autor a konference: Pavel Popelka
Láska, nejušlechtilejší lidský cit, pronikla i do písní. Co na milostných písních udivuje nejvíc, je jejich poetika. Odkud se vzaly ty nádherné básnické obrazy u lidí, kteří mnohdy neuměli číst ani psát, navíc když oficiální morálka, a to světská i náboženská, byla k projevům fyzické lásky v lidském životě v zásadní opozici? A k tomu ještě vládl i patriarchální dualismus morálky, na milostný život děvčat bylo nazíráno přísněji než na milostný život chlapců.
Láska nebyla citem určeným na odiv veřejnosti, láska je projev intimní, se kterým si člověk vyprávěl ve svém nitru, a proto jsou milostné písně často jenom reflexivní lyrikou, vyzpívaným pocitem. Z touhy po milém bolí srdce a padají slzy těžké, až vyhlubují mramor.
Podobně, jako je tomu v životě, i v lidových písních bývá věrným průvodcem lásky bolest – to když milý či milá zradí svého druha. Hodně písní je o ztraceném vínku, symbolu panenství, mnohé milostné písně jsou vlastně pláče „prespanek“, jak se kdysi říkalo dívkám, které jejich partneři svedli a opustili a ony se pak staly svobodnými matkami s osudem plným ústrků a ponížení.
Ale láska je silnější než strach z budoucnosti. Láska je víra v milého či milou a touha nehledící na oběti a v písničkách je něžně ukrytá do metafor. Milá si přeje být jahodou, která voní po dolině, panenská poctivost je zelený vínek, nešťastná láska je strom, který se ve větru bije o jiný, pták, který nepokojně poletuje, nestálá voda mezi břehy, samota je hruška v poli. A prostředí lásky má též mnoho uhrančivých podob. Je to stín stromu, pod kterým milá s milým ulehli ke spánku, háj, u kterého děvče pase pávy, studánka, kde milý napájí koníčka, večer znějící zpěvem milého či milé, tichý potůček za měsíční noci, studená rosa padající do loučení, temná noc, kdy krev bije do spánků a milá čeká na milého s vědomím, že přestojí i hanbu, protože láska je vždy něco víc než hřích – pokud vůbec hříchem je. Víme už, že lidský život má svá omezení v našem fyzickém bytí i rozumovém poznání, ale láska je něco, co umí tyto hranice překračovat, láska je jeden z největších božích darů, které může člověk dostat.
V žánru lidových písní mají písně o lásce nejčetnější zastoupení. Jejich obsahová pestrost a příležitosti, při kterých se zpívaly, vynikne rozdělením do tematických bloků: láska jako touha i bolest, ztráta vínku, rozchody, pláče prespanek, humor a erotika, láska v tanci, vztahy v manželství, nevěra, láska mateřská. K daným tematickým blokům zazní jak písně lyrické, tak balady. Ačkoliv půjde především o tradiční podobu písní, prostor dostane i osobitý způsob jejich interpretace. Materiálově pořad čerpá především z písňového materiálu z moravsko-slovenského pomezí, z oblasti Bílých Karpat a Valašska.
Účinkují:
Gabriela Vermelho,Praha
Ludmila Vašková, Rožnov pod Radhoštěm
Vladislava Hrubešová
Jan a Jana Karáskovi, Lipov
Martin Prachař, Velká nad Veličkou
Veronika Malatincová, Podktiváň, SR
Vlasta Grycová, Strání
CM Vlasty Grycové, Strání
HCM Petra Galečky, Lipov
Sboreček žen z Lipova
Ženský sbor Netáta, Strání
Foto: www.mestohudby.cz, Musica Pura, Indies Scope, www.gabrielavermelho.cz
Přidejte se na facebooku: O lásce všelijak písní I.
sobota 24. června 2017, 9.00—10.00, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Duchovní písně mladých muzikantů a zpěváků
autorka: Naděžda Urbášková
Hudební pořad v kostele Nanebevzetí Panny Marie, který chce upozornit na současnou hudební duchovní tvořivost mladých lidí, představí dva znamenité soubory. Říkají, že svou víru ukládají do písní, které si většinou sami vytvářejí – ať jde o texty a jejich hudební podobu, nebo o vlastní osobité úpravy. V jejich písních můžeme slyšet, jak se nás dotýká celý svět svou minulostí i minutami naší přítomnosti.
V první části budou hrát a zpívat studenti Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Seskupení deseti muzikantů a zpěváků se zformovalo v roce 2012, kdy se mladí lidé pravidelně scházeli na studentských bohoslužbách, a tak začalo jejich společné působení. Jako kapela se zaměřují na duchovní hudbu a repertoár, který představí, vychází z různých období hudební historie. Jde z velké části o skladby českých skladatelů, ale i o písně lidové, které čerpají zejména z moravských sbírek. Studenti si písně sami aranžují a představují je skutečně v netradičních úpravách. Když vystoupili na svém prvním koncertě v kostele sv. Josefa v Ostravě, dali si název Sešli jsme se.
Ve Strážnici se v pořadu sejdou ještě s dalším účinkujícím. Dnes se jmenuje Good Work a jeho název chce vyjádřit, že jde o dobrou práci nebo o práci Boží. Před dvaceti lety, v roce 1996, kdy toto hudební seskupení v Odrách vzniklo, jej lidé znali jako scholu, která si říkala Paprsky. Jejím zakladatelem i současným uměleckým vedoucím je Jiří Jakubík. Postupem času se z hudební skupiny utvořilo společenství mladých lidí i ze vzdálenějších míst naší země, a tak dnes tuto gospelovou hudební skupinu tvoří zpěváci a muzikanti z celé Moravy i Slezska. Jejím typickým znakem je multižánrové pojetí hudby.
Obě skupiny spojuje mládí a víra, kterou dokážou mistrně vyjádřit hudbou. Jejich vystoupení uvede a také uzavře P. Lukasz Karpinski.
Účinkují:
Sešli jsme se, Ostrava, ved. Anežka Gebauerová
Good Work, ved. Jiří Jakubík
Přidejte se na facebooku: Sešli jsme se
sobota 24. června 2017, 9.00—12.00, amfiteátr Zahrada
autoři: Jarmila Teturová, Jan Blahůšek, Rudolf Tuček
režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
konference: Helena Hájková, Martin Rezek
Porota: Rudolf Tuček (předseda), Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Tomáš Machalínek, Jaroslav Šraděja, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ladislav Jagoš, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík, Jaroslav Švach, Ladislav Vašek
Dopolední soutěžní klání je předkolem, do kterého postupují chlapci z regionálních soutěží na Kyjovsku, Podluží, Horňácku, Strážnicku a Veselsku, Uherskohradišťsku, Uherskobrodsku a Hanáckém Slovácku. Téměř čtyři desítky verbířů bojují o postup do odpoledního finále, kde se k soutěžícícm přidají všichni vítězové letošních regionálních soutěží a vítěz loňské soutěže.
Účinkují:
tanečníci slováckého verbuňku
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno
Foto: David Marada, celá fotogalerie ze soutěže v roce 2016 na stránce David Marada - fotograf.
Přidejte se k nám na facebooku: Předkolo verbířské soutěže
sobota 24. června 2017, 10.00—22.30, zámecký park
garant: Česká televize
10.00 – 10.52
Slovácká suita
2015, 52 min., režie Jiří Šindar
Jedinečný hudební dokument na motivy symfonické skladby Vítězslava Nováka zrcadlící význam kultury Slovácka regionu na počátku třetího tisíciletí.
Účinkují: Hodonínský symfonický orchestr, Iva Bittová, Dušan Holý, Musica Folklorica, Horňácká muzika Petra Mičky, kapela Lesní zvěř ad.
10.53 – 11.19
Folklor v zajetí moci? (Folklorika)
2016, 26 min., režie Daria Hrubá
O zneužívání lidových tradic jakoukoli politickou mocí.
11.20 – 11.53
Doudlebsko (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Zdeněk Flídr
Doudlebsko nejen v písních – Formani – Po stopách koněspřežky – Soubor Doudleban – Mezinárodní setkání dětských souborů.
11.54 – 12.44
Z luhačovického Zálesí (cyklus Písně domova)
1985, 50 min., režie Milan Peloušek
Pořad z cyklu Písně domova věnovaný folklorním tradicím luhačovického Zálesí. Účinkují folklorní soubory regionu.
12.45 – 13.11
Proč se tančí verbuňk (Folklorika)
2017, 26 min., režie Petr Hajn
O lásce k jednomu tanci, který prý musíte mít v krvi od narození…
13.12 – 13.45
Rokycansko/Podbrdsko (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Magazín lidové kultury. Nejen o lidové hudbě na Rokycansku a Podbrdsku – Setkání s L. Košíkovou – Masopust na Veselém kopci.
13.46 – 14.12
Už je nevěsta začepená (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Kuba Jurečka
Barevný filmový dokument zachycující obřadní čepení nevěsty na Slovácku. V pořadu byly využity také vzpomínky starších žen, závěr pak obsahuje tehdy nezbytné komentáře v duchu tehdejší politické orientace zdůrazňující úlohu socialistické společnosti.
14.13 – 14.39
Valašská zabijačka v proměnách času (Folklorika)
2016, 26 min., režie Daria Hrubá
Syrová poezie řeznické tradice očima etnologů.
14.40 – 15.00
Slovácký rok 1975 v Kyjově
1975, 20 min., režie Michal Peloušek
Dokumentární pořad o známém folklorním festivalu v Kyjově.
15.01 – 15.34
Vysočina, Třebíč (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Bramborobraní v Třebíči – Mála Brtník a soubor Vysočan – Muziga a cesty k lidové písni.
15.35 – 16.01
Oživlé skanzeny
cyklus Kořeny
1983, 26 min., režie Kuba Jureček
Dokument o lidové architektuře, památkách naší vesnice a citlivé rekonstrukci jejího bytového fondu. Film vznikal pro Telexport Praha po schválení orgány ÚV KSČ jako pořad určený pro státní propagandu do zahraničí.
16.02 – 16.28
Lašsko
2016, 26 min., režie Klára Řezníčková
Kdo je to Lach a kde leží hranice Lašska coby etnografického regionu, nevědí přesně mnohdy ani sami Laši.
16.29 – 17.02
Mezinárodní folklorní festival Plzeň 2003 (cyklus Kořeny)
2003, 33 min., režie Radovan Urban
Mezinárodní folklorní festival Plzeň 2003 – Folklorní soubory na Plzeňsku – Portrét Zdeňka Bláhy.
17.03 – 17.29
Monolog Fanoša Mikuleckého (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Karel Fuksa
Medailon Fanoše Mikuleckého, ojedinělé osobnosti lidové kultury na Podluží.
17.30 – 17.56
Mistřínští regrúti (cyklus Z lidové klenotnice)
1983, 26 min., režie Kuba Jurečka
V pořadu jsou zachyceny tradiční zvyky spojené s odvody mistřínských regrutů na vojnu.
17.57 – 18.17
Slovácký rok 1983 v Kyjově
1983, 20 min., režie Milan Peloušek
Filmový dokument z kyjovských folklorních slavností, které jsou pořádány jedenkrát za čtyři roky.
18.18 – 18.51
Jihočeská Blata
cyklus Kořeny
2003, 33 min., režie Zdeněk Flídr
Nejenom o lidové hudbě na jihočeských Blatech – Stavění májů v Soběslavi – Vzpomínka na choreografku Alenu Skálovou.
18.52 – 19.18
Tři životy trnky (Folklorika)
2016, 26 min., režie Monika Rychlíková
O ovoci, které bylo bohatstvím a požehnáním Valašska.
19.19 – 19.45
Vinohrady, vinohrady (cyklus Z lidové klenotnice)
1980, 26 min., režie Karel Fuksa
O tradičních zvycích vinařů. Účinkuje rodina Imrichova z Prušánek.
19.46 – 20.08
Velikonoce v Pojizeří (cyklus Kořeny)
2010, 22 min., režie Petr Šamánek
Mydlářka Alena Milíčková v magazínu pro milovníky lidové kultury.
20.09 – 20.44
Lanžhotské hody
1970, 35 min., režie Jiří Látal
Lidová obyčejová tradice na Slovácku, účinkují občané Lanžhota.
20.45 – 21.11
Lidé z Javorníka (Folklorika)
2017, 26 min., režie Monika Rychlíková
Konfrontace fotografií kameramana Ferdinanda Bučiny z r. 1941 s dnešní podobou horňácké obce.
21.12 – 22.12
O lidech z Horňácka (cyklus Písně domova)
1983, 60 min., režie Kuba Jurečka
O lidech z Horňácka. Účinkují folklorní soubory regionu.
sobota 24. června 2017, 10.00—18.00, budova zámku
Vážení a milí přátelé lidové kultury a snad i televize Noe. V letošním jubilejním roce, kdy se již po dvaasedmdesáté otevírají „strážnické brány“, Vás chceme ve Festivalovém kinu zavést do naší televizní dílny. V osmi hodinách se můžete setkat se zajímavými lidmi a poznat, jak my v televizi Noe potkáváme lidovou kulturu.
10.00 – 11.00
V první hodině vám kromě jiných pořadů představíme Jana Krista, českého etnografa a emeritního ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
11.00 – 12.00
V hodině druhé si připomeneme Jaroslava Štiku, sběratele lidové kultury, významného etnografa, muzikanta, dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a kromě jiného také rytíře Rumunské republiky.
12.00 – 13.00
Třetí hodina vrátí písně Luboše Holého, zpěváka moravských lidových písní a zároveň vysokoškolského pedagoga Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Krása jeho zpěvu vyrostla především z kulturní tradice jeho rodného Horňácka.
13.00 – 14.00
Ve čtvrté hodině vzpomeneme mimo jiné na bretaňského malíře Moarcha „Miška“ Evena, kterému učarovala tradiční kultura Slovácka tak, že se do Francie nevrátil a zůstal v naší zemi.
14.00 – 15.00
Pátá hodina bude patřit vzpomínce na Jana Rokytu st., jednu z nejvýraznějších osobností moravského hudebního folklorismu. Působil mj. jako cimbalista, skladatel, zakladatel a vedoucí cimbálové muziky Technik a dlouholetý redaktor Českého rozhlasu v Ostravě
15.00 – 16.00
V šesté hodině můžete navštívit pana „rídícího“ Františka Okénku, zpěváka, muzikanta, tanečníka a lidového vypravěče z Horňácka.
16.00 – 17.00
V sedmé hodině se můžete seznámit s Jaromírem Nečasem, dlouholetým brněnským rozhlasovým redaktorem, významným představitelem folklorního dění na Moravě a jeho výrazným propagátorem
17.00 – 18.00
Osmá hodina vás zavede do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm za jeho nynějším ředitelem Jindřichem Ondrušem.
V osmihodinovém bloku Festivalového kina připravila televize Noe kromě jmenovaných osobností, mnoho dalších zajímavých tvůrců, studiových pořadů, záznamů z festivalů i mnoho písní v podání dětských interpretů.
Vážení diváci, těšíme se na Vás.
sobota 24. června 2017, 10.00—18.00, skanzen-areál
neděle 25. června 2017, 11.30—14.30, skanzen areál
autorky: Petra Hrbáčová, Markéta Lukešová
Aj, mamičko moja,
chystajte ně nové šaty,
já sa budu vydávati...
Svatba byla a dodnes nepochybně je jeden ze základních milníků lidského života. Ve slovácké lidové tradici s ní bylo spojeno množství poměrně závazných zvyků, obyčejů a obřadů spojujících prvky hmotné kultury, věrské představy a v neposlední řadě písňový i slovesný folkloru. Některé elementy, které se nám dochovaly až do současnosti, mají základ ještě v dávných dobách předkřesťanských, další se přidávaly postupem času. Právě při svatbě vedle sebe dlouho žila křesťanská a pohanská tradice, které se vzájemně prolínaly a obohacovaly.
Hlavními postavou svatby byla vždy nevěsta, jejíž osobě byla věnována největší pozornost. Ve svatební den oblékala obřadní kroj s bohatě zdobeným věncem, který měla na hlavě naposled ve svém životě – poté už jí jeho nošení nepříslušelo. Také ženich v den svatby odkládal kohoutí pera (kosárky) z klobouku, aby byl na první pohled patrný jeho rodinný stav. Všichni svatební hosté byli vždy pečlivě ustrojeni do nejlepšího oblečení, jakým disponovali.
Na svatbách se nikdy nešetřilo a měla být všeho hojnost – zúčastňovali se totiž nejen pozvaní hosté, jako je tomu dnes, ale událost měla velký význam pro celé vesnické společenství. Ke svatebnímu veselí, které se nezřídka odehrávalo ve stodole na mlatě nebo v hospodě, přicházeli hosté z celé vesnice. Svatební zvyky a obyčeje, žertovné tance a hry nezřídka skrývaly magickou plodnostní sílu, která měla svatební páru zajistit prosperitu a soulad v následném společném životě. Soubor svatebního zvykosloví provázely okamžiky nejen radostné a veselé (tance, zpěvy, hry), ale také velmi dojemné až smutné (čepení nevěsty, odchod ze společenství chasy, jejž byla výhradně doménou svobodných).
Pořad Já sa budu vydávati chce přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka budou probíhat svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů.
Účinkují:
Sobota 24. 6.
SLPT Radošov, Veselí nad Moravou
DFS Štěpnička, Veselí nad Moravou
Old Stars Radošov, Veselí nad Moravou
Mužský sbor Malina, Kozojídky
Ženský sbor Jahoda, Kozojídky
CM Kalvádos
Neděle 25. 6.
FS Spinek, Vnorovy
sobota 24. června 2017, 10.00—19.00, u amfiteátru Zámek
autorka: Terezie Ondrová
S prázdným břuchem je aj u muziky smutno.
Čtvrtý ročník pořadu o tradiční gastronomii Vás přenese na jarmark našich předků. Jarmarečníci vám nabídnou tradiční pokrmy a produkty, které se běžně připravovaly v domácnostech nebo se prodávaly na venkově i ve městech v 19. a 20. století.
Přijďte do příjemného prostředí k amfiteátru Zámek, kde budete moci zakoupit výborné regionální pokrmy a produkty, odpočinout si, něco nového se dovědět o lidovém stravování a vyrobit si i nějakou drobnost. Ochutnat můžete například báleše, pecňáky, patenty, uzenky, chlebové placky, guláš, chleba se sádlem či škvarkovou pomazánkou, slané i sladké pečivo. Své spížky můžete doplnit o rostlinné oleje (makový, lněný, dýňový), sušené ovoce, zavařeniny nebo bylinky a mnoho dalších surovin. Seznamte se se zapomenutými recepty a obohaťte svoji kuchyni o vydatnou a zdravou stravu.
Součástí programu jsou i hudební pozvánky na jarmark, kdy se budete moci zaposlouchat do jarmarečních písní doprovázených harmonikou a flašinetem či do písní lidových. V odpoledních hodinách Vás budou bavit muziky Friška z Kyjova a Grajcar z Dolních Bojanovic. V letošním roce jsme rozšířili nabídku pro nejmenší návštěvníky o edukační hry, které se váží k lidové stravě. Nebudou chybět ani tvořivé dílny. Děti se mohou zapojit do přípravy svatebního koláče z luhačovického Zálesí nebo ozdobit papírový perník. Tak neváhejte a přijďte, protože s prázdným břuchem je aj u muziky smutno!
„Z bezinkové šťávy možno dobré horké víno připraviti na místě vína červeného,
když se povaří s několika kousky skořice a hřebíčku
a je-li nutno, s malou přísadou čistého lihu.“
(Šťastný domov 15, 1920, č. 5, s. 86.)
Účinkují:
CM Friška, Kyjov
CM Grajcar, Dolní Bojanovice
Tomáš Beníček, Václav Mach, Stanislav a Marie Klíglovi (jarmareční muzikanti)
kuchařky a kuchaři, cukrářky, pekaři a pekařky, kořenáři, včelaři, jarmarečníci z různých koutů Moravy
sobota 24. června 2017, 10.30—12.00
Pořad dětských folklorních souborů
autorka: Etela Podešvová
odborná spolupráce: Alena Schauerová
konference: Dana Lattenbergová
V blízkosti maminky bylo vždy dobře. Jednoduchými říkadly a drobnými hrami pomáhala maminka svému dítěti od malička poznávat svět. Ukazovala mu, jak může používat prstíky i celé ruce nebo k čemu slouží nožky. Svými ukolébavkami své dítě uspávala, a když bylo dítěti nejhůř, tak jej ve svém náručí vždy ukonejšila. Každý z nás si určitě vzpomene, jak miloval vyprávění svých rodičů, hlavně to maminčino o darebnostech ze svého dětství. A maminky uměly vyprávět…
V našem pořadu maminka vzpomíná na své i babiččino dětství na základě starých fotografií, hraček a dalších předmětů. Své vzpomínky vypráví a předává dětem. Vrací se do doby, kdy pro ni byly nejdůležitější panenky, ukolébavky, písně. Nebylo jen lásky, ale také sháňky a přičinění: tu přinést polínka do kamen, tu pomáhat s praním prádla nebo zavolat kominíka, když kouřila kamna. I při vší pomoci s domácími pracemi se našel čas na hrátky, třeba na polednici u zvonice. A na co se maminka nejvíce těšila? Na pouť. S komedianty, provazochodci a jinými kejklíři, na které šetřila celý rok do prasátka.
Účinkují:
DSPT Danájek, Strážnice, ved. Jana Hanáková
DFS Malá Vonica, Zlín, ved. Marcela Urbanová, CM Valášek Zlín, ved. Martina Hešová
DFS Ondrášek, Frýdek Místek, ved. Lenka Dujková, ved. muziky Karel Plunder
DFS Perníček, Pardubice, ved. Lenka Šťastná
DFS Škubánek, Světlá nad Sázavou, ved. Eva Pejchalová
DFS Valášek, Kozlovice, ved. Petra Prašivková
sobota 24. června 2017, 10.30—17.00, skanzen-areál
Malérečko, moje šecko aneb Nejen na skle malované
Autorka: Tatiana Pálenská
Odborná spolupráce: Blanka Petráková
Tak jak se lidová kultura jednotlivých regionů liší písněmi, tanci a kroji, tak se prezentuje také různou ornamentikou. Ta se obec od obce vyznačuje odlišnými motivy, navenek jsou si však hodně blízké. Můžeme srovnat třeba některé na Strážnicku. Město Strážnice se vyznačuje převahou červené barvy v ornamentech, typický je mimo jiné tzv. strážnický kohút. Petrovský ornament má více barvy modré, typické jsou pro něj středové růžičky s charakteristickým stínováním. V ornamentu z Radějova najdeme lesní květiny, např. pomněnky, zvonečky, konvalinky, v ornamentu z Kozojídek se objevují obilné klasy a převládá barva žlutá. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Krajové ornamenty měly svá uplatnění na stavbách (zdobení obytných domů, kapliček, sklepů), na keramice, při zdobení kraslic, pečiva, na oděvech u různých typů výšivek (zdobení toledem nebo „šlingrováním“), při zkrášlování prostředí svého obydlí. Že tento ryzí produkt lidové kultury nebyl dodnes zapomenut, se zasloužily především lidové malérečky. Každá z nich si vytvářela svůj vlastní rukopis. To, že krása lidových ornamentů těší a vábí, vidíme dnes ve využití i na předmětech nebo oděvech zcela moderních, dnešních. A ornamenty nemusí být jen ženskou doménou.
V programu Dětského dvora Vám chceme tuto krásu ornamentů a inspiraci jimi ukázat. A nejen to. Sami si můžete zkusit něco namalovat, vytvořit. Třeba někoho z Vás malování zaujme natolik, že se stane Vaší zálibou, koníčkem. Přijďte se za námi podívat! Něco nového se naučit, pobavit se a zazpívat si!
Účinkují:
Marie Holubíková s dcerou, Strážnice (strážnický ornament)
Dagmar Benešová a Marie Švirgová (podlužácký ornament)
Vladimír Šácha (hlucký ornament)
Anna Kyliánová, Ježov (malované chodníčky)
Kristýna Preiningerová, Zlín (zdobení perníčků)
Marie Vlčková (zdobení kraslic)
Lenka Hasníková-Jurečková, Praha (malba vlastní postavy v kroji)
Klára Múčková, Strážnice (vystřihovánky)
DFS Danájek a CM Rozsocháč, Strážnice
DFS Kordulka a CM DoTanca, Tvarožná Lhota
Anna Múčková (cimbál a písnička), Hroznová Lhota
Juraj Hamar (loutkové divadlo), Bratislava
Foto: hodoninsky.denik.cz, lidovaornament.cz, ceskatelevize.cz, tradicnivyrobek.cz
sobota 24. června 2017, 10.30—19.00, skanzen-areál
autorka: Lucie Baňařová
Výběr letošních výrobců představujících se na Přehlídce tradičních řemesel je jako každoročně veden myšlenkou seznámit veřejnost se současnými držiteli ocenění ministra kultury Nositel tradice lidových řemesel. Ocenění vzniklo jako reakce na usnesení 25. Generální konference UNESCO, z níž vzešel dokument „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“. V něm se všechny členské země vybízejí, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví, k níž patří též podpora lidových řemesel a rukodělné výroby. Ministerstvo kultury akceptovalo tyto podněty a v českých podmínkách zahájilo projekt nazvaný Nositelé tradice lidových řemesel. Jeho cílem je především podpora zánikem ohrožených odvětví tradičních řemesel, kterým se věnuje stále méně výrobců.
Navržení kandidáti na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich aktivity na poli prezentace a popularizace dané výroby, jakož i snaha o předávání znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům. Záměrem je ocenit takové jednotlivce, kteří budou i v následujících letech aktivně pracovat a svoje znalosti zprostředkují další generaci výrobců.
Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele čtyřiašedesát výrobců z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos pak budou k vidění:
Hana Buchtelová, Malá Vrbka – tkaní na stavu
Zdeněk Bukáček, Krouna – soustružené hračky
Jiří Danzinger, Olešnice na Moravě – modrotisk
Jiří Drhovský, Týn nad Vltavou – dřevěné hračky
Josef Fidler, Hlinsko – výroba žinylky
Josef Fryzelka, Vlachovice – bednářství
Jiří Honiss, České Budějovice – podmalba na skle
Ladislav Chládek, Výprachtice – tradiční hračky
František Joch, Strážnice – modrotisk
Štefan Kanaloš, Ostrava – dlabané výrobky
Vít Kašpařík, Velké Karlovice – tradiční hudební nástroje
Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí
Růžena Kozumplíková, Blatnice pod Sv. Antonínkem – pletení z orobince
Blanka Mikolajková, Rožnov pod Radhoštěm – pletení na rámu (krosienka)
Antonín Moštěk, Vlčnov – lidová keramika
Marie Pyrchalová, Zubří – zuberská výšivka
Jiří Rücker, Pečky – výroba reliéfních forem na perník
Marie Skrežinová, Zlechov – výroba textilních květů
Milan Strmiska, Uherčice – výrobky z perleti a rohoviny
Zuzana Tilajcsiková, Veltrusy – košíkářství
Martin Tomaštík, Josefov – výroba krojové obuvi
Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů
Miloslava Zatloukalová, Brodek u Konice – pletení ze slámy
Příjemnou atmosféru jarmarku doladí Vacenovská cimbálová muzika a CM Rozsocháč při ZUŠ Strážnice.
