Cestami lidového tance

Sobota 25. 6., 20.30 – 22.00, amfiteátr Bludník

Pořad věnovaný osobnosti etnochoreoložky Zdenky Jelínkové

Autorky: Martina Pavlicová a Jana Polášková

Konference: Magdalena Maňáková

Režie: Igor Stránský

Hudební režie: Petr Číhal

Sté výročí narození etnochoreoložky a sběratelky lidového tance Zdenky Jelínkové (1920–2005) jsme si chtěli připomenout na strážnickém festivalu před dvěma lety, pandemická situace nám to ale dovolila až letos.

Rodačka z Velké nad Veličkou na Horňácku se k lidové kultuře dostávala zcela přirozeně, každodenním soužitím se selským prostředím, které jako dcera z rodiny státního úředníka vnímala velmi intenzivně. Ačkoli se rodina později kvůli vzdělání svých dcer přestěhovala do Brna, vztah k Horňácku a postupně k dalším etnografickým regionům, zejména na Moravě, si Zdenka Jelínková upevňovala stále hlubším zájmem o jejich lidovou kulturu. Od pedagogické profese postupně přešla do badatelské sféry – od roku 1950 byla odbornou pracovnicí tehdejšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku Akademie věd v Brně, kde se plně věnovala především taneční folkloristice a výzkumu dětského folkloru. V tomto zájmu neustala až do konce své životní pouti.

V pořadu věnovaném této významné badatelce chceme připomenout především její odkaz, který zanechala jak české folkloristice ve svých odborných pracích, tak lidovému tanci samotnému. Svým tanečním zápisům totiž vdechovala život. Věděla, že bez konkrétních nositelů bude sebezajímavější taneční záznam jen archivním pramenem – sama vnímala folklorní projevy už od dětství především přes jejich interprety – výrazné zpěváky, hudebníky a tanečníky, kteří kulturu svého kraje či vesnice přetavovali skrze svou osobnost.

Ačkoliv současní nositelé folkloru již nežijí v prostředí tradičního venkova, předávají kulturu, která odsud vychází a nebyla zapomenuta ani s příchodem moderního světa. Dnes už jsou tyto projevy součástí kulturního dědictví, za jehož zachování v souvislosti především s lidovým tancem vděčíme velkou měrou právě Zdence Jelínkové – tanec byl pro ni nejenom předmětem odborného zájmu, ale také naplněním jejího života.

Scénosled:

1. Hry dětí z Horňácka – Veličánek a Lipovjánek

2. Obracaný; točená z Lužné – Javorník

3. Tance z Brněnska – Chasa ze Žatčan

4. Ověnžok; kulany – Slezan

5. Pozlovská točená – Leluja

6. Lendlery a štajryše; tuše a hačó – Pramínek

7. Mazurka – Hlubina

8. Starodávná vrtěná; husarský verbuňk – Břeclavan

9. Klobúcká točená; vsacká točená – Lipta

10. Hrozenská; prechýtaný čardáš – Kopaničár

11. Strážnické danaje – Danaj

12. Sedlácké z Horňácka – tanečníci z Horňácka

Účinkující:

DFS Veličánek, Velká nad Veličkou, ved. Magdalena Maňáková

DFS Lipovjánek (Lipov), ved. Renáta Galečková

NS Břeclavan (Břeclav), ved. František Juraš + CM Břeclavan, ved. František Blažek

SLPT Danaj (Strážnice), ved. Kateřina Kořínková + CM Krepina (Strážnice), ved. Vít Buček

SLPT Hlubina (Ostrava), ved. Kateřina Macečková + CM Hlubinka (Ostrava), ved. Teodora Osuchová

Chasa ze Žatčan, ved. Dominik Fiala + CM Kyničan (Moravské Knínice), ved. Martin Kšica + Začanští mužáci (Žatčany)

FS Javorník (Brno), ved. Mirko Otáhal

FS Kopaničár (Starý Hrozenkov), ved. Jan Rapant

FS Leluja (Provodov), ved. Eva Janíková + CM Malé Zálesí (Luhačovice), ved. Luboš Mareček

FS Lipta (Liptál), ved. Andrea Čalová + CM Kuráž (Liptál), ved. Radek Cahlík

FS Pramínek (Jihlava), ved. Zbyšek Voda + Muzika Hatscho (Jihlava), ved. Matěj Dohnal

FS Slezan (Český Těšín), ved. Lenka Foltýnová Glacová + Petr Unucka (gajdy) a Jan Foltýn (housle)

tanečníci z Horňácka, ved. Irena Zajíčková + HCM Petra Galečky (Lipov), ved. Petr Galečka

Sdílejte
2022
@ Národní ústav lidové kultury, Strážnice
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram