sobota 23. června 2018, 15.00—16.00, skanzen-amfiteátr
Přehlídka dětských lidových muzik
autor: Petr Číhal
konference: Zdeněk Vejvoda
Pod záštitou Ministerstva kultury a v návaznosti na 35. ročník folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2017“ se od 11. 10. do 15. 10. 2017 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik s názvem MUZIČKY 2017. Zúčastnila se jí dětská lidová muzika Stodský dudáček ze ZUŠ ve Stodu, cimbálová muzika Rozsocháč ze ZUŠ ve Strážnici a Detská ľudová muzička FidliCanti z Horných Orešan. Tématem této dílny byla regionální specifika lidové hudby jako součásti tradiční kultury etnografických oblastí, z nichž jednotlivé muziky pocházejí. Podle toho byly také koncipovány hudební úpravy, které pro účel této hudební dílny vytvořili lektoři Miroslav Šimandl ml. (Stodský dudáček), Jaroslav Cvek (Rozsocháč) a Andrea Gregušová (FidliCanti). Během pěti dnů nacvičily muziky pod jejich vedením vybrané úpravy, které pak společně předvedly na koncertech ve Veselí nad Moravou a v Hodoníně. Stejně jako v minulých letech i letos bychom výsledky společného úsilí lektorů a mladých muzikantů rádi prezentovali v samostatném pořadu strážnického festivalu – nejen proto, abychom poukázali na význam mezinárodní tvůrčí dílny pořádané Národním ústavem lidové kultury, ale především proto, abychom umožnili divákům nahlédnout do atmosféry mládežnického muzicírování umocněného aktivní účastí na největším folklorním festivalu v České republice.
Účinkují:
Cimbálová muzika Rozsocháč ze ZUŠ Strážnice, ved. Jaroslav Cvek, primáši Tomáš Grézl, Petr Janík
Dětská lidová muzika Stodský dudáček ze ZUŠ Stod, ved. Miroslav Šimandl ml., primáš Adéla Švábová
Detská ľudová muzička FidliCanti, Horné Orešany, ved. Andrea Gregušová, primáš Ondrej Greguš
foto: straznice-mesto.cz
sobota 23. června 2018, 15.00—17.00, město
Autor: Jan Hořák
Konference: Gabriela Dobišová
Slavnostní průvod účinkujících folklorních souborů, skupin a muzik ulicemi města patří neodmyslitelně k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Přehlídka výjimečné krásy českých, moravských a slezských krojů, písní a tanců je doplněna ukázkami z kulturního dědictví zahraničních hostů z pořadu „Z krajin za obzorem“.
Průvod vyjde od Skalické brány, ukončen bude krátkými konferovanými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.
sobota 23. června 2018, 16.00—17.00, skanzen - stodola B11
Autor: Daniel Drápala
Spolupráce na scénáři: Jan Rokyta
Pořad je inspirován hudebním odkazem a vzpomínkami Anny Kutějové (1893–1964) – významné osobnosti folklorního hnutí jihozápadního Valašska první poloviny 20. století.
Lidové písně v podání této interpretky zaznamenali v polovině 20. století např. Jan Rokyta st., Jaroslav Jurášek, Radoslav Kubáník, v roce 2015 byl vydán výběr těchto písní na CD Pěsničky z Jasenné. Anna Kutějová jako znalkyně místních reálií je ovšem i autorkou vzpomínek, které byly v roce 2016 vydány pod názvem Vzpomínky z Jasenné. Jsou jedinečnou sondou do života valašské vesnice ve zlomovém období zániku tradiční společnosti a nástupu modernizace. Přibližují každodenní život rodiny i vesnického společenství, chvíle sváteční i události výročního obyčejového cyklu. Vzpomínky na Jasennou a její obyvatele na počátku 20. století se v rámci pořadu prolnou s písněmi z původního zpěvního repertoáru Anny Kutějové.
Účinkují:
Klára Blažková
Daniel Drápala
Jan Rokyta
Pavel Rokyta
Pavel Ptáček
Lenka Vaculíková
foto: www.jasenna.eu
sobota 23. června 2018, 16.00—17.00, Rytířský sál (omezená kapacita sálu)
repríza: neděle 24. června, 9.00-10.00
autoři: Marta Toncrová, Michal Škopík
Když řekneme zvukové dokumenty, můžeme si pod tímto výrazem představit řadu různorodých věcí. V případě lidové písně a instrumentální hudby jde o prameny, které znamenaly velký předěl ve vývoji poznání hudebního folkloru. To, co dosud znělo pouze od úst k ústům, dostalo najednou ustálenou podobu, kterou bylo možno následně podrobně studovat. Místo rukopisných poznámek a notových zápisů tu byl otisk reálné interpretační praxe.
Pořad, v němž zazní nahrávky písní a hudby z fonotéky brněnského pracoviště Etnologického ústavu Akademie věd ČR, si klade za cíl ukázat, jakým směrem se u nás vyvíjela zvuková dokumentace hudebního folkloru. Současně chceme předvést projevy, se kterými se dnes v terénu nesetkáme, neboť jejich nositelé už nejsou mezi námi. Nutno upozornit, že jde výhradně o projevy tradičního folkloru z Moravy, Slezska a Slovenska, nikoli o předvádění lidových písní a hudby folklorními soubory, muzikami či sbory působícími v oblasti tzv. folklorního hnutí – tedy bez přikrašlování a v syrové podobě, na kterou většina z posluchačů není zvyklá.
Nahrávky hudebního folkloru se na půdě brněnského akademického pracoviště pořizují soustavně od poloviny 50. let minulého století a představují různorodý materiál jak obsahově, tak historicky – podle záměrů, s nimiž byly pořízeny. Dovolte tedy, abychom Vás opět pozvali na cestu strojem času, při které raději zapomeňte na své posluchačské návyky a zaposlouchejte se do prchavých ozvěn lidové tradice.
sobota 23. června 2018, 17.00—20.00, amfiteátr Zámek
POZOR, změna místa i času!
Autoři: Jan Blahůšek, Rudolf Tuček, Jarmila Teturová
Režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
Odborná spolupráce: Karel Pavlištík, Vlasta Ondrušová, Magdalena Maňáková
Konference: Ladislav Šimeček
Vážení příznivci slováckého verbuňku, milí diváci, pokud naši Soutěž sledujete pravidelně, jistě víte, že letos ji můžete na strážnickém festivalu navštívit již po třiatřicáté. S tímto symbolickým číslem bude v historii festivalu spojena jedna zásadní změna, kterou si vyžádal Váš obrovský zájem o náš pořad – přesun místa konání finále ze stadionu Zahrada na stadion Zámek.
V diskusích, které v posledních letech po skončení jednotlivých ročníků probíhaly, vyjádřila řada z Vás přání, aby byl čas Soutěže posunut do podvečerních hodin až po skončení slavnostního průvodu městem. A protože bylo hlediště stadionu Zahrada při odpoledním finále vždy naplněno „k prasknutí“ a posun času může přilákat další diváky, rozhodla dramaturgicko-produkční rada festivalu, že letošní finále Soutěže opustí komorní zázemí letního kina a přesune se na nově vybudovanou scénu stadionu Zámek. Tento amfiteátr má více než trojnásobnou kapacitu, komfortnější vstupy i lepší zázemí pro občerstvení ve svém okolí. Věříme, že je to krok správným směrem a že se i při letošním ročníku podaří vytvořit nezapomenutelnou atmosféru plnou emocí při sledování i hodnocení výkonů tanečníků tohoto nejkrásnějšího mužského tance na světě!
Účinkují:
nejlepší tanečníci slováckého verbuňku
krojová skupina z Horňácka
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno
*
Porota:
Rudolf Tuček (předseda)
Josef Bazala
Erik Feldvabel
Štěpán Hubačka
Tomáš Machalínek
Jaroslav Šraděja
Josef Šťastný
Petr Vozár
Miroslav Vymazal
Porota seniorů:
Jan Gajda
Ladislav Jagoš
Ivan Marčík
Jan Pavlík
Karel Pavlištík
Jaroslav Švach
Ladislav Vašek
foto: archiv NÚLK, Ondřej Kolařík
sobota 23. června 2018, 18.00—19.30, amfiteátr Zahrada
aneb Loučit se nebudeme, však se na poli nebo u muziky zase sejdeme.
PŘEHLÍDKOVÝ POŘAD REGIONÁLNÍCH FOLKLORNÍCH SDRUŽENÍ
Autorka: Radka Ehrenbergerová
Spolupráce: Petr Šťastný
Režie: Ivo Urban
Konference: Lenka Vaculíková, Patrik Hradecký
Náš život se odvíjí ve velmi jednoduchých cyklech. S železnou pravidelností se opakují, nezaměnitelně přicházejí a odcházejí, spolehlivě nesou z generace na generaci informaci o svojí důležitosti. Hospodář stále pečuje o úrodu svého pole, rozverná písnička opět provází chasníka večer pod okny hospody, jásavé preludování muzikantů o posvícení je stejně radostné, jako kdysi.
Program Však my k vám příjdeme zejtra zas je založen na interpretaci písní, tanců a zvyků z živého, aktivního venkovského prostředí z různých regionů celé republiky. Snažili jsme se oslovit takové soubory, jež ve Strážnici ještě neměly možnost vystoupit nebo se tak stalo před delší dobou.
Goralská Lipka písněmi „Cysarski“ navodí atmosféru rakousko-uherské monarchie. Doudleban předvede část dožínkového obřadu, kterým si dodnes Jihočeši zpestřují dožínkovou veselici u nich na vsi. S prostředím Krušných hor je pak spjata úspěšná choreografie „Poslechněte, lidé, málo“, v níž soubor Krušnohor vtipně poukazuje na různé lidské nešvary, platné pro každou dobu a generaci. Vyškovská Trnka představí tance s názvem „Veškov, Veškov“. I díky stále živému a využívanému dialektu v jejich oblasti se necháme pohladit úrodnou Hanou. Zlínská Vonica pak uvede zdařile nastudované Tance z Kopanic. Dynamickou část pořadu vystřídá interpretace sólových písní. Uslyšíme Sabinu Pourovou, vítězku soutěže ve zpěvu lidových písní – Český Zpěváček 2018.
V druhé části se seznámíme se směskou oblíbených tanců Krušnohoru, Trnka vzdá hold své milé choreografce Zdeně Rotreklové a představí výběr „Z klenotnice Trnky“. Doudleban strhne do tance Jihočeskými kolečky. Písně beskydských goralů představí svým impulsivním a emotivním způsobem jablunkovská muzika Lipka. Poté zamíříme na Horňácko, jehož typický tanec – sedláckou – uvidíme tentokrát v podání zlínské Vonice. Že je to zvláštní? Vlastně ne: soubor totiž navazuje na činnost zlínského slováckého krúžku, jehož členy byli také Horňáci pracující v Baťových závodech. Průvodní slovo celého programu přinese Lenka Vaculíková z Liptálu a Patrik Hradecký z Domažlic. Oba jsou vynikajícími interprety lidových písní.
V každém pohybu tanečníka či jiném scénickém vyjádření jsme schopni rozpoznat onu sílu a „genetiku minulosti“. Situace, jež se po staletí podobají jako vejce vejci, mohou mít nahodilé aktéry, nicméně jejich průběh je téměř jistý. Výroční zvyky a obyčeje, rodinné tradice, práce okolo stavení i pole, zabezpečení rodiny. To, co babičky kdysi vyprávěly, dnes vyprávíme my – jako svoji zkušenost, to, co nám otcové předávali svými osobitými výchovnými metodami, dnes obdobně měkce vštěpují naši potomci vnukům. A bude to tak napořád. Dokud lidé nepřestanou používat obyčejný selský rozum…
Víra ve vlastní dovednosti a ve schopnosti člověka plného síly a současně pokora před mocí přírody a před vlivem historie. To vše je ukryto nejen v textu písně v názvu pořadu. Tuto energii jsem našla v lidech, se kterými jsme dostali šanci tvořit program Však my k Vám příjdeme zejtra zas… aneb stejně se na poli nebo u muziky zase sejdeme. Děkuji za celý tým za krásnou příležitost.
Účinkují:
Slovácký soubor Vonica, Zlín
Národopisná soubor Doudleban, Doudleby
Folklorní soubor Krušnohor, Chomutov
Gorolská muzika Lipka, Jablunkov
Hanácký folklorní soubor písní a tanců Trnka, Vyškov
Sabina Pourová, Český Zpěváček 2018
Lenka Vaculíková – Liptál
Patrik Hradecký - Domažlice
foto: archiv zúčastněných souborů
sobota 23. června 2018, 18.30—19.30, Zbojnická lúka
Výuka tanců pro diváky festivalu
Autor: Věra Kovářů
Konference: Tereza Novotná, Martin Křivánek
Když se kapela na hodové zábavě na Brněnsku občerstvuje a přestane hrát, stárci, stárky a chasa zpívají a tančí kolem máje, proplétají se v řetězech, hadech a spirálách, poskakují a veselí se do doby, než se opět za doprovodu muziky přechází v polku, valčík nebo třeba mazurku. Nezasvěcený se v tu chvíli může divit, „Brňák“ se vesele přidá.
Přidejte se k nám tento večer na Zbojnické lúce i Vy a kromě tanečních kol, která jsou pro brněnskou oblast tak typická, s námi okusíte i něco z tanečních her a tzv. figurálních tanců, které se na Brněnsku tančí dodnes.
Účinkují:
CM Kyničan (Moravské Knínice)
tanečníci z Brněnska
foto: archiv Národopisný soubor Podskalák, Troubsko
sobota 23. června 2018, 20.10—20.30, amfiteátr Bludník
autoři: Martin Novotný
Česká národopisná společnost je vrcholná profesní organizace sdružující vědecké a odborné pracovníky v oboru etnologie, studenty etnologie a zájemce o práci v této disciplíně z jiných příbuzných oborů. Od roku 1997 uděluje každoročně ocenění významným počinům, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru. Ceny zahrnují kategorie: 1. publikace; 2. výstava/expozice; 3. projekt/akce/konference. O udělení ceny rozhodují svým hlasováním všichni členové České národopisné společnosti. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“.
sobota 23. června 2018, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník
Pořad věnovaný 100. výročí vzniku Československa a roli lidové kultury v jeho vývoji
Autorky: Martina Pavlicová, Lucie Uhlíková
Režie: Igor Stránský
Konference: Zdeněk Vejvoda
Odborná spolupráce: Viera Feriancová, Peter Obuch
Pořad sleduje proměny tradiční lidové kultury na pozadí společenského vývoje především českých zemích v době československé republiky, s nímž zároveň rezonovalo formování a vývoj tzv. folklorního hnutí. Na počátku 20. století se v aktivitách, jež folklornímu hnutí předcházely, odrážely dozvuky Národopisné výstavy českoslovanské (1895) a sílil rozmach slováckých a valašských krúžků. Z původního, často nostalgického zájmu městských intelektuálů o lidové tradice, pěstovaného především ve městech, se postupně přecházelo k udržování zanikajících lidových tradic i na venkově. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku však vedle zájmu o místní lidové tradice rostl také obdiv ke slovenské lidové kultuře, umocněný navíc společným československým státem.
Tradiční lidová kultura venkova se stala rovněž kulturně-politickou devízou nové republiky, ať již v koncepcích „domácí“ politiky, či jako státní reprezentace směrem do zahraničí. Druhá světová válka urychlila uzavírání projevů tradiční lidové kultury na venkově a poválečná doba tak podnítila sběratelské a badatelské počiny, jež se snažily zachytit mizející projevy nejen tradiční kultury zemědělského venkova, ale také jiných sociálních prostředí (zejména dělnického, případně hornického). Na této bázi sílilo folklorní hnutí, které – až na ideologicky vypjaté období přelomu 40. a 50. let – směřovalo k umělecké scénické transformaci, jež v projevech zejména městských souborů dospěla k vykrystalizování folklorního žánru s mnohými specifickými znaky. Za jeho nejvíce určující rys lze v současnosti považovat posun k umělecké inspiraci folklorním materiálem, který převážil nad prvotními myšlenkami o záchranu tradičních lidových projevů v jejich autentické podobě. Dramaturgie pořadu v souvislosti s historicky nastíněným tématem však vychází ze širšího záběru, proto představuje odkaz lidové kultury v různých rovinách: od jejího významu v původním prostředí spojeného s řádem života člověka až po přenos vybraných momentů do jiných sfér společnosti a do jiných funkcí, a to zejména estetických a zábavních.
Účinkují:
FS Velička a Retro Velička, Velká nad Veličkou
Horňácká cimbálová muzika Jarka Miškeříka, Velká nad Veličkou
Ľudová hudba Petra Obucha, Piešťany
Plzeňský lidový soubor Mladina, Plzeň
Slovácký krúžek v Brně
Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka, Praha
Soubor lidových písní a tanců Hlubina a CM Tragač, Ostrava
Soubor valašských písní a tanců Jasénka, Vsetín
Valašský soubor Kašava, Zlín
tanečníci-sólisté z Myjavské oblasti
Magdalena Múčková
sobota 23. června 2018, 20.30—22.00, amfiteátr Zahrada
Pořad lidové hudby s malým cimbálem z Čech, Bavorska a Rakouska
Autor, konference a režie: Tomáš Spurný
Na hackbrett neboli malý cimbál či cimbálek se snad hraje po celém světě. Jak tento nástroj funguje ve středoevropském kontextu v Čechách a v sousedních zemích ukáže tento pořad. V programu se představí instrumentální skupiny lidové hudby s malým cimbálem ze Šumavy, Bavorska a Rakouska a budete se tak moci na vlastní uši i oči přesvědčit o příbuznostech i odlišnostech v cimbálových seskupeních těchto zemí a regionů. Zastoupeny budou dva základní typy lidové cimbálové hudby, tzv. Stubnmusik (komorní obsazení určené k poslechu) i tzv. Tanzbodenmusik (obsazení určené k doprovodu tance a zpěvu). V pořadu bude možno slyšet dva druhy hackbrettu – chromatický a diatonický (tzv. štýrský). Zvláštní pozornost bude věnována též lidové hudbě a tanci německých jazykových oblastí Šumavy.
Účinkují:
Die Böhmerwald Sing- und Volkstanzgruppe München, Bavorsko (SRN)
Der Böhemrwäldler Frauendreigesang, Heidelberg, Bádensko-Württembersko (SRN)
Familienmusik Anhofer, Štýrský Hradec, Štýrsko (Rakousko)
Saitnblick, Salzburg, Solnohradsko (Rakousko)
Šumavská hackbrettová muzika (ČR)
Evropský rok kulturního dědictví ve Strážnici:
Zastoupení Evropské komise v ČR se v rámci Evropského roku kulturního dědictví zúčastní Mezinárodního folklórního festivalu Strážnice
V informačním stánku poblíž amfiteátru Zámek se můžete těšit na bohatý program včetně soutěží a kvízů o zajímavé ceny. Návštěvu stánku si užijí všichni návštěvníci jakéhokoli věku, a to až do úplného závěru festivalu 24. června!
Kromě infostánku vás zveme také na představení „Od Šumavy k Alpám“. Tento pořad lidové hudby s malým cimbálem z Čech, Bavorska a Rakouska, který se uskuteční pod našim patronátem, bude probíhat v sobotu, 23. června od 20:30 v amfiteátru Zahrada.
