Autorky: Petra Hrbáčová, Markéta Vašulková
Tradiční lidový oděv byl v minulosti komplexním systémem, v němž se odrážely nejen estetické preference daného regionu, ale především hluboce zakořeněné normy sociálního chování, rituálního života a komunitní příslušnosti.
Stejně jako dnes volíme různé typy oděvu podle konkrétní společenské situace, také dříve existovalo propracované vnitřní členění oděvu na pracovní, všední, polosváteční, sváteční a obřadní. Tato hierarchie nejenže určovala, co si obléci na nedělní bohoslužbu, taneční zábavu či na svatbu, ale také reflektovala věk, rodinný stav či sociální status nositele.
Folklorní škola se zaměří na významovou bohatost a funkční variabilitu lidového odívání v moravských regionech a současně otevře diskusi k otázkám autenticity a interpretace kroje v rámci dnešního folklorního hnutí. Upozorní na zásadní rozdíl mezi živou krojovou tradicí a stylizovanou scénickou prezentací a na úskalí zjednodušujících přístupů, které vedou k nivelizaci historických a regionálních specifik.
Součástí programu bude komentovaná prezentace vybraných forem tradičního oděvu tak, jak byl používán ve své době – nikoliv jako estetický objekt, ale jako funkční, sociálně kódovaný a kulturně významný prvek každodennosti. Návštěvníci se mohou těšit na konkrétní příklady demonstrované dobovými ikonografickými dokumenty ze soukromých i muzejních sbírek.
