Ceny 73. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2018″
a 36. ročníku Folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2018″
Laureáti Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2018
Malému lidovému souboru z Plzně
– za přesvědčivou interpretaci regionální hudební kultury v pořadu Písničky pod bílou čepicí
účinkujícím v pořadu Ta brněnská mája tenká
– za výjimečnou prezentaci lidového oděvu a tanečního materiálu z Brněnska
Ladislavu Šimečkovi
– za tvořivé a citlivé provázení pořadem Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku
Kvartetu Saitnblick, Salzburg
– za oživení hudebního obrazu česko-německé Šumavy v pořadu Od Šumavy k Alpám
Marianu Friedlovi
– za virtuózní hudební projev a multiinstrumentální výkon v pořadu Instrumentář kapely RukyNaDudy jako zrcadlo doby
CENA MFF „STRÁŽNICE 2018“
Martině Pavlicové a Lucii Uhlíkové
– autorkám pořadu Síla tradice za promyšlenou koncepci a inspirativní dramaturgii
Janu Rokytovi
– autoru pořadu Z valašské pokladnice Anny Kutějové-Rokytové za promyšlené scénické ztvárnění monotematického pořadu
PÁTEK 22. 6. 2018
20.30 – 21.00 hod., amfiteátr Bludník (podrobnosti, facebook) Slavnostní zahájení MFF a Předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2017 Přímý přenos – Televize Noe
21.00 – 22.30 hod., amfiteátr Bludník (podrobnosti, facebook) Ta brněnská mája tenká. Hody na Brněnsku na přelomu 19. a 20. století. Regionální pořad Brněnska Přímý přenos – Televize Noe
SOBOTA 23. 6. 2018
9.00 – 10.00 hod., kostel sv. Martina (podrobnosti, facebook) Desatero Přímý přenos – Radio Proglas
17.00 – 20.00 hod., amfiteátr Zámek (podrobnosti, facebook) Finále soutěže o nejlepšího tanečníkaslováckého verbuňku Přímý přenos – Televize Noe
20.30 – 22.00 hod., amfiteátr Bludník (podrobnosti, facebook) Síla tradice Pořad věnovaný 100. výročí vzniku Československa a roli lidové kultury v jeho vývoji Přímý přenos – Televize Noe
NEDĚLE 24. 6. 2018
10.30 – 12.00 hod., amfiteátr Zahrada (podrobnosti, facebook) Písničky pod bílou čepicí. Veselé prozpěvování o pivu a pivečku v různých regionech Přímý přenos – Český rozhlas Ostrava, Český rozhlas Brno
14.00 – 16.00 hod., amfiteátr Bludník (podrobnosti, facebook) To nejlepší na konec. Slavnostní galaprogram na zakončení MFF Přímý přenos – Televize Noe
foto: RockerPhoto
"Verbuňk je tanec, který trvá dvě a půl minuty se vším všudy a člověk musí na jevišti nechat úplně všechno," říká Pavel Fridrich, vítěz soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na MFF Strážnice 2017. Pavel je ještě pár hodin úřadujícím králem slováckého verbuňku 😊 Tanečník Slováckého souboru Kyjov, stavební inženýr, milovník hor a pohybu všeho druhu. Nabízím povídání o přátelství, výzvách, verbuňku a jednom malém talismanu. A taky odpověď na otázku, jestli bude Pavel obhajovat své vítězství.
Pavle, řekni první slovo, které Tě napadne:
muzika – tanec
kroj - folklor, i ten verbuňk
víno – zábava
žena – krása
zpěv – tanec
verbuňk - srdeční záležitost, nevím zda dokážu spojit s jedním slovem
Pocházíš z Kyjova?
Ano, narodil jsem se v Kyjově a bydlím v Nětčicích, to je v severovýchodní části Kyjova.
Můžeš nám představit svoji rodinu?
Rodiče se věnují folkloru oba dva, mamka od mládí a taťku k tomu přivedla mamka až po svatbě, taťka dřív hrával fotbal. Rodiče nás od mala brali na folklorní akce, oblékali nás do kroje. Mám mladšího bráchu. Jeden čas jsme se tomu trochu vzdálili, já jsem měl rád sport, jezdil jsem na kole, hrál fotbal, dost jsme cestovali. Ve sportu jsem dělal všechno, co bylo dostupné, v zimě jsme jezdili lyžovat, v létě chodili do hor na túry. Rád jsem vyrážel do hor i později s kamarády.
Ale ve světě ses neztratil...
K folkloru jsem se vrátil až v šestnácti, protože mě vlastnice přivedla do přípravky Slováckého souboru Kyjov. Ve dvaceti jsem pak šel do souboru. Už v přípravce jsem našel spoustu kamarádů, skvělých lidí, nadchlo mě to. V té době jsme spolu trávili každou volnou chvíli. Největší kamarády, které jsem tenkrát měl, byli ze souboru. Vždycky jsem se těšil na páteční zkoušku a když byla o víkendu nějaká akce, tak jsme tam byli spolu. V roce 2003 jsem přešel do souboru z přípravky, aby nás vybrali museli jsme něco zatancovat, sólově zazpívat, člověk musel prokázat, že něco umí, aby se do souboru mohl dostat.
Jezdili jste spolu i na hody, nebo jste byli spíš festivaloví návštěvníci?
V souboru jsme jako účinkující byli na nejrůznějších vystoupeních, takže jsme jezdili po festivalech, ale hlavně jsme fungovali jako chasa v Kyjově, která se starala o hody a další zvykoslovné akce. Na přespolní hody jsme často vyráželi až později s dalšími kluky - verbíři.
A hrál jsi na nějaký hudební nástroj?
Nehrál, to mě docela mrzí, protože i při tom zpěvu, při verbuňku mně chybělo, že se neumím sám vyznat v notách.
Když jsi přišel do souboru, kdo ho vedl? Jaký byl repertoár?
Milan Pokorák byl vedoucím 25 let. Když já jsem tam přišel, tak on už tam byl nějakých sedmnáct let, já jsem pod ním tancoval osm let. Dělali jsme hlavně Kyjovsko, naše regionální tance. Pak byly nějaké choreografie s divadelními prvky, ale byly tam vždycky tance z Kyjovska – kyjovská skočná, slovenská, verbuňk, valčík, obkročák a všechno to bylo nějakým způsobem provázané. Když jsem začínal, tak tam byl Martin Jelínek, Kuba Džubera, Laďa Šimeček, který pak skončil s verbováním a začal moderovat.
Jezdili jste do zahraničí? Kde jste byli nejdál?
Jezdili jsme, já jsem byl se souborem nejdál na Tchaj-wanu. Projezdili jsme toho hodně. Byli jsme na Slovensku, v Itálii, Rakousku, Belgii, na Kypru, v Turecku, Chorvatsku, Polsku…
Pořád ještě tancuješ?
Teď už ne. V souboru jsem byl do konce loňského roku. Říkal jsem vedoucímu, že když bude potřeba, rád dojdu pomoct, ale už to nemůžu dělat aktivně, protože jsem po osmnácti letech unavený. Celou tu dobu sem to dělal naplno, poslední rok už sem cítil, že tomu nedokážu dávat tolik energie jako dřív a někam dál to posouvat.
Jak se podle Tebe změnili mladí, myslíš, že je teď těžké vést soubor mladých lidí?
Je to těžší. Nevím, jestli bych řekl, že jsou mladí méně zodpovědní. Je to těžší, protože mají spoustu jiných možností. Aby pro ně byl soubor na prvním místě a byli všichni každý pátek nastoupení na zkoušku, to je skoro nereálné. Dnes je těžší najít kolektiv lidí, ve kterém by to chtěli dělat všichni naplno a obětovat tomu i něco navíc ze svého volného času.
Teď to otočme. Když Ty říkáš, že jsi prožil krásná léta v souboru, co ti souborový život přinesl? Proč by měli mladí vydržet ten souborový režim a určitý dril? Co soubor do života přináší?
Přineslo mi to krásné vzpomínky, spoustu kamarádů a možnost se nějakým způsobem realizovat. Procestoval jsem kus světa, poznal nová místa a lidi, kteří mají stejné zájmy. A měl jsem motivaci na sobě zapracovat, posunout se pěvecky i tanečně někam dál.
Jakou Ty máš profesi?
Já jsem studoval stavební školu, dělal jsem průmyslovku v Brně, potom VUT - stavební fakultu, a protože mě to v té době bavilo, zapsal jsem se na doktorské studium, to jsem pak s vypětím všech sil dotlačil. I když už při zaměstnání. Studoval jsem pozemní stavby. Teď dělám sám na sebe, projektuju převážně rodinné domy.
Co Tě baví vedle práce a folkloru?
Ve volném čase upřednostňuju sport, rád chodím běhat, rád jezdím na kole, chodím s přítelkyní tancovat swing. I když už netancuju v souboru, rád zajdu na folklorní akce, podívat se na festivaly, na hody si dojdu zatancovat v kroji. A když je možnost vycestovat někam s batohem na zádech do hor, tak toho rád využiju.
Před dvěma lety jsi měl v medailonu verbířů fotku, kde visíš na lanech někde v horách…
To bylo z Rakouska, toto konkrétně myslím z Eisenerz, byli jsme tam lézt na Ferratách.
Jsi cestovatel, který se kochá nebo ten, který si dělá čárky, co všechno stihl?
Jak kdy. Když jedu s přítelkyní, tak se jedu kochat, s klukama si děláme „čárky“ co zvládneme a zaměřujeme se asi trochu víc na sportovní výkony. Rád vyrážím v klidu do přírody, nevyhledávám velké davy. Například do Vysokých Tater jezdím raději mimo sezónu. V sezoně spíš míříme třeba do Rumunska, kde víme, že v horách budeme po většinu času sami.
A kdybys měl možnost doporučit jedno místo v Česku a jedno v zahraničí, jaké by to bylo?
U nás bych nechodil daleko J doporučuju projít si Chřiby či Bílé Karpaty. V zahraničí záleží na tom, co člověk preferuje. Hezké jsou Alpy, zalézt si po těch Ferratách anebo sbalit batoh, stan a jet do Černé Hory, protože tam se nám moc líbilo. Anebo vyjet na Podkarpatskou Rus, která není zas tak daleko a člověk je v úplně jiném světě. Kultura je jiná, lidi jsou moc fajn.
A Tvoje snová země, kam by ses rád podíval, a ještě Ti to nevyšlo?
Mě lákají asi nejvíc ty hory, takže do Nepálu, uvažovali jsme o Kyrgyzstánu, na Nový Zéland bych se třeba rád podíval. Míst je hodně, ale neřekl bych teď, kam bych jel nejraději.
Kdo Tě přivedl k verbuňku? Kdo Tě nadchl tak, že jsi šel a naučil ses ho?
K verbuňku nás přivedl náš vedoucí, Milan Pokorák. Vzor jsme měli ve starších klucích ze souboru. Když jsme s kamarádem Michalem v roce 2003 odstárkovali, verbuňk jsme si tak procvičili, že jsme si řekli, že půjdeme zkusit soutěž. Tehdy jsme se ještě mohli nezávisle přihlásit do regionálního kola, i do Strážnice. V regionálním kole se nám podařilo oběma postoupit do finále a ve Strážnici mi to na poprvé taky vyšlo, i když v dalších letech to nebylo zdaleka pravidlem. Musel sem zabojovat J Před stárkováním nás učili cifry také kamarádi rodičů Jindra Patík a Bedřa Gazda u nás ve sklepě.
Od té první soutěže kolikrát jsi ve Strážnici verboval?
Čtrnáctkrát v kuse. Nevynechal jsem žádné regionální kolo, ani Strážnicu.
Loni jsi vyhrál, ale předtím mnoho let ses musel učit prohrávat. Je těžké se to naučit? Je těžké přijmout, že v regionu je člověk nejlepší a pak ve Strážnici třeba zůstane před branou finále?
Ano, nebylo to jednoduché. Ze začátku jsem to moc neřešil, začal sem trénovat třeba dva týdny před soutěží. Když se mi v roce 2011 podařilo poprvé vyhrát v regionálním kole, řekl sem si, že bych mohl zamakat víc. Každý další úspěch mě motivoval, abych na sobě další rok pracoval víc a víc. Teď už lepší být nemůžu, můžu být jen horší (smích). Dostat se do finále ve Strážnici není jednoduché, není to samozřejmost. Když jsem do toho dopoledního výběrového kola jednou nedal tolik energie, kolik by si zasloužilo, tak to prostě nestačilo a do finále jsem nepostoupil. Bylo to těžké. Pak mě mrzelo, že jsem svůj výstup podcenil a šetřil se na finále, kde už pro mě nezbylo místo.
Na čem, podle Tebe, nejvíc záleží ve výběrovém kole? Na kondici, na přípravě nebo na aktuálním stavu či náladě?
Já bych řekl, že nejdůležitější je aktuální rozpoložení. Mám to vyzkoušené sám na sobě, i když na sobě člověk maká, třeba dva měsíce, ale pak má trému, výkon je poloviční. A když potom dojde kluk, který má talent, umí zazpívat, sedne mu to, tak může i bez nějaké dlouhé přípravy do finále postoupit. Ve finále už to ale v dnešní době chce i tu přípravu, aby se člověk mohl porovnávat s těmi nejlepšími.
Ty chodíš do soutěže už mnoho let a díváš se na ostatní kluky. Dokážeš u ostatních poznat, jestli jsou v pohodě?
Co se týče pohody kluků a celkového dojmu z tance, tam si myslím, že ano, už dokážu odhadnout, jak se na daný verbuňk asi bude dívat i porota. V poslední době trénuju mladé kluky od nás, tak jsem schopný docela dobře posoudit kyjovský verbuňk. Co se týká ostatních regionů, dokážu zhodnotit, zda se mi výkon verbíře líbí, ale nedokážu ještě asi plnohodnotně ocenit všechny regionální cifry.
Měl jsi po loňském vítězství možnost přeptat se porotců, proč zrovna Ty jsi vyhrál?
Ano, ptal jsem se. Abych řekl pravdu, nečekal jsem to. Vůbec jsem nevěřil tomu, že bych to mohl vyhrát. Šel jsem tam s tím, že jdu po čtrnácté a možná naposledy. Měl jsem radost, že jsem překonal problémy s hlasivkami, které jsem měl rok předtím. Dostal jsem se z toho a byl jsem vděčný, že jsem dostal ještě jednou příležitost si zatancovat s těmi nejlepšími. Snad poprvé jsem tam nešel s tím, že bych se chtěl umístit. A možná právě to byl psychický moment, který rozhodl, že jsem si to šel užit a byl jsem uvolněný.
Loni jsi prošel i předkolem. Slyšela jsem už z více stran, že není až zas takovou výhodou se z regionu probojovat přímo do finále. Prý je lepší si tu atmosféru prožít už od rána.
Pro mě je určitě výhoda být také v předkole. Umím být trémista a dopoledne ze mě vždy nějaká tréma spadne. Třeba loni jsem v dopoledním předkole šel až mezi posledními a vyzkoušel si, jak je na jevišti horko, odpoledne mě to už nepřekvapilo, počítal jsem s tím, a také to mi pomohlo lépe si rozvrhnou síly. Z předkola mě vyhlašovali až jako posledního postupujícího. Už sem se bál, že nepostoupím a pak, když řekli moje jméno, ještě víc mě to nabudilo ukázat ve finále úplně všechno, co ve mně je.
Jak bys představil verbuňk pro ty, kteří ho ještě neznají?
Je to možnost se předvést, těžko hledat ve světě nějaký konkurenční sport, jestli si mohu dovolit tento příměr. Možná krasobruslení, ale tam není zpěv. Verbuňk je tanec, který trvá dvě a půl minuty se vším všudy a člověk musí na jevišti nechat úplně všechno. Jsou to emoce. Klukům, kteří jedou do Strážnice poprvé, bych chtěl říct, že je to obrovská možnost se zlepšit ve všech částech tance. Divácká kulisa, která tam je, je úžasná. Kdo to jednou zkusí, chce se tam vrátit a předvést se ještě v lepším světle.
V čem je specifický kyjovský verbuňk?
Náš verbuňk je vedený hodně do výšky. Není do prostoru jako třeba na Podluží, ale mělo by tam být hodně podřepů a výskoků. Dělíme se na severní a jižní Kyjovsko. Na jihu mají kluci široké rukávy, my máme na rukávech šňůrky. Takové mašličky, říká se, že si tím Kyjovjáci podvazují zlost (smích). Nevím, kde to vzniklo. Možná i tím, že nemáme široké rukávy, držíme ruce výš. Postavení těla je hodně důležité, také práce s rukama, protože při každém tom kroku ruce určují pohyb těžiště - směr, do kterého má verbíř udělat krok (názorně ukazuje).
Zkoušeli jste někdy změřit, do jaké výšky verbíři vyskočí?
To jsem nikdy neměřil. V tomto se mi moc líbí Martin Jelínek, on byl schopný vyskočit hodně vysoko a vypadal u toho lehce, jakože na tom nic není. Samozřejmě, kdo je lehčí, tak má výhodu.
Jak moc je důležitá muzika?
Hodně, protože když muzika hraje správné tempo pod nohy, když to muzika procítí, tak se na ni mnohem lépe tancuje. Já jsem poslední roky verboval s OLiNou. Začínal jsem s Burčáky a pak přišel Viktor Procházka, jestli nechceme, aby nás doprovázeli oni. Tu spolupráci si musím pochválit.
Míval jsi nějaký talisman nebo nějaký rituál před soutěží?
To ani ne, jen jsem se vždy protahoval a rozezpíval. Loni sem talisman měl. Protože rodiče jezdili každý rok se mnou a loni jim do toho vešla dovolená. Chtěli přijet dřív, ale říkal jsem jim, že si kvůli mně nemají zkracovat dovolenou, že prostě jdu jen verbovat, že jsem stejně ve Strážnici nikdy na žádnou cenu nedosáhl. Tak mně mamka nachystala jako talisman malou kočičku, protože jsme vždycky doma měli kočky. Tu jsem si vzal do kapsy pro štěstí. Pomohla. Poprvé po třinácti letech tam rodiče nebyli a poprvé sem se umístil a rovnou vyhrál.
Co Ti vítězství přineslo?
Znamenalo to pro mě strašně moc. Nečekal sem to. Šel jsem tam s tím, že si tanec užiju, byl jsem uvolněný a z výkonu nakonec spokojený. Když za mnou začali chodit kamarádi a říkali, že to bylo dobrý, že se jim to líbilo. Holky, že z mého výkonu mrazilo v zádech. Tak to bylo asi největší ocenění a výsledek, kterého jsem chtěl dosáhnout. Když si na to teď vzpomenu, tak se mi chvěje hlas. Přišel za mnou Martin Jelínek a říká něco ve smyslu: „Když jsem viděl ostatní kluky, Tobě to na tu bednu letos musí vyjít…“ Vítězství mi přineslo jeden z nejsilnějších zážitků, jaké sem kdy mohl prožít. Cítil sem i jisté zadostiučinění po těch čtrnácti letech a návratu po hlasových problémech. Vyhlášení pak pro mě byla neuvěřitelně dojemná chvíle, až sem z toho byl rozhozený a závěrečný verbuňk si asi neužil tak, jak by se patřilo 🙂
Kdybys měl teď možnost poděkovat, komu by to bylo?
Určitě bych chtěl poděkovat těm, kteří mě k verbuňku přivedli a naučili mě ho. Mojí vlastnici Zitě, která mě přivedla do přípravky, Milanovi Pokorákovi, který nás v souboru tlačil nahoru, taky kamarádům, kteří se verbuňku věnovali a pomáhali nám. Určitě bych chtěl za podporu poděkovat rodičům, kteří se mnou byli třináct let ve Strážnici a přítelkyni, která byla při tréninku také mým prvním kritikem a povzbuzovatelem.
Je mezi soutěžícími kluky velká rivalita?
I když je to soutěž, rivalita tam není. Naopak úžasná atmosféra a kluci si úspěch vzájemně přejí. Není to nijak vyhrocené, přejeme si, aby i ostatní předvedli ten nejlepší výkon. S klukama se pak scházíme i na dalších akcích, třeba u Stani Popely ve sklepě. Staňa mě vždy podporoval, jezdil se podívat i k nám na regionální soutěže. Je moc fajn, že je na soutěžích takové přátelské prostředí.
Považoval jsi za výhodu, že jsi znal Ladika Šimečka z kyjovského souboru? Protěžoval Tě nebo vytahoval informace, které neměl?
Obojí (smích). Určitě byla výhoda, že jsme se s Ladikem znali už z dřívějška. Ladik na naši adresu vtipkoval, pomohlo to uvolnění atmosféry. Před každou soutěží přišel a chtěl vědět nějaké novinky. A vždycky se chytil nějaké pikantní informace nebo zajímavosti. Ale neměl jsem problém to od něj přijmout, v jeho podání se tomu člověk spíš zasměje.
V současnosti je verbířská soutěž velice vyhledávaná. Bylo to tak i před těmi čtrnácti lety?
Když jsem začínal, řekl bych, že až tak moc ne. Hodně tomu asi pomohl zápis do UNESCO, přineslo to zájem i nových verbířů, kteří viděli v těch starších jistý vzor. Vím, že teď na soutěž jezdí i kamarádi, kteří neverbují, ale líbí se jim to. Je to pro ně zážitek sledovat tady ty vrcholné výkony.
Co teď? Máš po vítězství nějakou další metu?
Přemýšlel jsem o tom. Soutěž je výzva se někam posouvat a pracovat na sobě. Nemyslím si, že bych teď neměl jinou metu, možná ale už jiným směrem. Účastnit folklorních akcí se budu pořád, protože především tam mám spoustu kamarádů, mám k tomu vztah a spoustu krásných vzpomínek.
A budeš obhajovat vítězství?
Po dlouhém přemýšlení sem se rozhodl, že už ne. Loni jsem měl velké problémy s hlasem, podařilo se mi to nějak vyřešit, ale letos to už nebudu pokoušet. Byl jsem ve Strážnici na soutěži čtrnáctkrát, mám pětatřicet, podařilo se mi dostat na místo nejvyšší. Bylo to loni, co se týče všech okolností, které k tomu směřovaly až neuvěřitelné. Kdybych do toho šel letos znovu, asi bych už nepřekonal loňské dojmy a pocity, které z toho mám. Spíš si říkám, když už jsem poslední roky byl nejstarší v regionálním kole, je nejlepší moment přestat. Energii a čas chci věnovat mladším kamarádům, kterým ještě teď můžu předat emoce a čerstvé zkušenosti.
Co bys popřál klukům, kteří letos směřují do Strážnice na soutěž?
Aby se jim podařil nejlepší výkon, jaký dovedou, aby při soutěži samotné dokázali prodat všechno, co v nich je. Aby si to užili a nebyli nervózní. V tak obrovské konkurenci, když se na to podívám zpětně, už je jakékoli umístění nadstavba... o kterou samozřejmě jde (smích). Ale asi si zpětně nejvíc cením toho, že jsem tam se všema klukama vůbec mohl být a předal svoji energii a snad i radost z tance mým fanouškům a hlavně fanynkám 🙂
Za rozhovor děkuje a hodně radosti, pohody, lásky a zdraví do dalších životních výzev přeje Helena Hájková. 19. června 2018
Foto: Richard Horák, David Marada, František Gajovský, Rocker Photo, Martin Jelínek, Michal Adamec, Michal Závodný, Stanislav Popela, Slovácký soubor Kyjov, Swingteam Dubňany a archiv Pavla Fridricha
Slavíme 100. výročí vzniku Československa
I když samotný festival neslaví žádné kulaté či půlkulaté jubileum, zato jej slaví celá naše země. Vždyť si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků. Proto si v rámci letošního ročníku výročí vzniku Československé republiky připomeneme v sobotu večer dvěma velkými pořady.
Pořad SÍLA TRADICE(so 20.30, podrobnosti, facebook) sleduje proměny tradiční lidové kultury na pozadí společenského vývoje především českých zemích v době československé republiky, s nímž zároveň rezonovalo formování a vývoj tzv. folklorního hnutí. Dramaturgie pořadu vychází ze širšího záběru, představuje odkaz lidové kultury v různých rovinách: od jejího významu v původním prostředí spojeného s řádem života člověka až po přenos vybraných momentů do jiných sfér společnosti a do jiných funkcí, a to zejména estetických a zábavních. Účinkují: FS Velička a Retro Velička, Velká nad Veličkou; Horňácká cimbálová muzika Jarka Miškeříka, Velká nad Veličkou; Ľudová hudba Petra Obucha, Piešťany; Plzeňský lidový soubor Mladina, Plzeň; Slovácký krúžek v Brně; Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka, Praha; Soubor lidových písní a tanců Hlubina a CM Tragač, Ostrava; Soubor valašských písní a tanců Jasénka, Vsetín; Valašský soubor Kašava, Zlín; tanečníci-sólisté z Myjavské oblasti; Magdalena Múčková
Pořad českých a slovenských profesionálních uměleckých těles VUS Ondráš a SLUK, věnovaný 100. výročí vzniku Československa, nese název GALAVEČER HUDBY A TANCE(so 22.30, podrobnosti, facebook). Obě tělesa jsou považována za špičky ve zpracování folkloru na jevišti, a i když dnes každé z nich územně patří do jiného státu, vychutnáme si při této příležitosti jejich taneční a hudební spojení v jeden česko-slovenský celek. V divácky úspěšných a oblíbených choreografiích se představí tanečníci obou souborů. Účinkující: Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ, Brno; Slovenský ľudový umelecký kolektív, Bratislava
Pozveme vás na Brněnsko
Letošní regionální pořad vás zavede na Brněnsko, tématem pořadu TA BRNĚNSKÁ MÁJA TENKÁ(pá 21.00 a ne 12.30, podrobnosti, facebook) jsou hody na Brněnsku na přelomu 19. a 20. století. Národopisnou oblast Brněnska je možné rozdělit na užší Brněnsko, kam patří dnešní brněnská předměstí (Komín, Tuřany, Líšeň, Bohunice, Lískovec), a širší Brněnsko, kam patří obce v okolí Brna (Troubsko, Šlapanice, Újezd, Žatčany, Ochoz). Na území brněnské průmyslové aglomerace a velkých novodobých sídlišť se nacházejí mimo profesionální folklorní soubory také početné soubory a skupiny, které se věnují folklornímu materiálu, písním, tancům a zvykosloví Brněnska. Zejména tradice hodů je zde stále živá. Zejména tradice hodů je zde stále živá. Jak asi vypadaly hody v okolí Brna, to ukáže letošní regionální program věnovaný právě Brněnsku. Účinkují: CM Kyničan, Moravské Knínice; DH Večerka, Brno-Tuřany; Komínská chasa, Brno-Komín; Národopisný soubor Ferdinanda Volka z Tuřan, Brno-Tuřany; NS Podskalák, Troubsko; Ochozská chasa, Ochoz u Brna; Újezdská rozmarýna, Újezd u Brna; Začanská chasa, Žatčany; Začanští mužáci, Žatčany
Vybranému regionu se bude věnovat také FOLKLORNÍ ŠKOLA (so 13.00, podrobnosti, facebook), kde se dozvíte o úvazech šátků a účesech z východního a západního Brněnska. Předvádět budou ženy z uvedených oblastí, které v současnosti vážou šátky a provádějí úpravu hlavy k různým slavnostem a svátečním příležitostem. Účinkují: Ludmila Tarcalová, Uh. Hradiště; Jana Černohlávková, Tuřany; Hana Houšťová, Šlapanice; Anna Staňková, Komín; Barbora Trávníčková, Troubsko
A ještě se můžete naučit vybrané tance. Pořad ZATANCUJME SI - BRNĚNSKO (so 18.30, podrobnosti, facebook) bude učit tančit diváky festivalu. Přidejte se k nám tento večer na Zbojnické lúce i Vy a kromě tanečních kol, která jsou pro brněnskou oblast tak typická, s námi okusíte i něco z tanečních her a tzv. figurálních tanců, které se na Brněnsku tančí dodnes. Účinkují: CM Kyničan, Moravské Knínice; tanečníci z Brněnska
Ze zlatého fondu literatury Brněnska bude vybírat Jiří Jilík ve FOLKLORNÍM KLUBU v pořadu Lidová čítanka (so 11.15, podrobnosti, facebook). Nejspíš nemáme spisovatele, kteří by popisovali moravský venkov s takovou vervou jako bratři Alois a Vilém Mrštíkové. V klubovém pořadu si připomeneme jejich vrcholné dílo, románovou kroniku moravské dědiny Rok na vsi, široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Slovácka a Hané. Účinkují: Dětská cimbálová muzika ZUŠ Klobouky u Brna; Mužský sbor z Klobouk u Brna; Pavlína Hejcmanová (Slovácké divadlo v Uh. Hradišti); Vladimír Doskočil (Slovácké divadlo v Uh. Hradišti)
Festivalové novinky
Po třiceti letech se festivalové dění vrací na ZBOJNICKOU LÚKU. Při letošním festivalu je na toto krásné místo plánováno několik pořadů v sobotu (10.00 – 18.00, podrobnosti, facebook) a v neděli (13.00 – 16.00, podrobnosti, facebook). Na hlavním pódiu areálu se několikrát představí VUS Ondráš, a to v nejrůznějších podobách a složkách, ať už se jedná o taneční vystoupení, koncert či pohádku pro děti. Během celého dne budou probíhat taneční i hudební workshopy nabízející aktivní formu zapojení se do festivalového dění. Výuka tanců napříč národopisnými regiony proběhne pod taktovkou zkušených lektorů, choreografů a hudebníků. Věříme, že návštěvníci uvítají také pohodlnou odpočinkovou zónu s možností zapůjčení deskových her, literatury či interaktivní účast na vědomostním kvízu, jenž je určen zejména skupinám nebo týmům sestavených z členů folklorních souborů. Účinkují: VUS ONDRÁŠ, Brno; FS Pramínek, Jihlava; Folk-it Lenka Fučíková; Filip Chlud; Jiří Jilík; Vlastimil Ondra; Stanislav Marišler
V programu je ještě jedna zásadní změna, kterou si vyžádal obrovský zájem návštěvníků o pořad SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍHO TANEČNÍKA SLOVÁCKÉHO VERBUŇKU. Tou změnou je přesun místa konání finále ze stadionu Zahrada na stadion Zámek na 17. hodinu (podrobnosti, facebook). V diskusích, které v posledních letech po skončení jednotlivých ročníků probíhaly, vyjádřila řada návštěvníků přání, aby byl čas Soutěže posunut do podvečerních hodin až po skončení slavnostního průvodu městem. Semifinále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se koná tradičně v sobotu v 9.00 dopoledne (podrobnosti, facebook), postupující z regionů bojují o místo ve finále. Semifinále zůstává na amfiteátru Zahrada. Účinkují: nejlepší tanečníci slováckého verbuňku; krojová skupina z Horňácka; CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice; CM OLiNa, Hodonín; CM Šmytec, Brno
Pro návštěvníky festivalu se letos poprvé otevře synagoga. Pořad Instrumentář kapely RukyNaDudy jako zrcadlo doby (so 11.00 a 14.00, podrobnosti, facebook) představí nejen archaické hudební nástroje, ale i dnes nezvyklé nástrojové sestavy a styly hry, připomene zapomenuté tradiční hráče a hudební osobnosti, které přenesly znalost hry a výroby do současnosti. Účinkují: RukyNaDudy
Pocta osobnostem
Už mnoho let začíná festival neformálně setkáním u busty Slávka Volavého (pá 19.00, podrobnosti, facebook), zakladatele festivalu, dlouholetého ředitele Ústavu lidového umění a významného strážnického primáše. Poctou osobnostem je každoroční předávání Ceny Ministerstva kulturyza rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru při oficiálním zahájení festivalu (pá 20.30, podrobnosti, facebook) a cen České národopisné společnosti (so 20.10, podrobnosti, facebook).
Oba festivalové večery vás pozveme na hudebně-taneční pořad Z VALAŠSKÉ POKLADNICE ANNY KUTĚJOVÉ-ROKYTOVÉ(pá i so 22.30, podrobnosti, facebook), který je inspirován kulturním odkazem a vzpomínkami významné osobnosti folklorního hnutí jižního Valašska první poloviny 20. století. Prostřednictvím hudby, tance a zvykoslovných textů v jevištní podobě je pořad věrným exkurzem do světa valašské dědiny Jasenná prvních dvou desetiletí 20. století. V prezentaci odkazu valašské dědiny nechybí např. rekonstrukce tradičního svatebního obřadu včetně s ním spjatých písní, taneční předzpěvy u muziky, figurální šotyška a promenádní špacírpolka, dětské hry, pastevecké písně i milostné tesknice. Účinkují: Cimbálová muzika Kašava s primášem Petrem Králem, Zlín; Dětský folklorní soubor Vizovjánek, Vizovice; Kapela Jana Rokyty, Ostrava; Pěvecká skupina BLAženky, Vsetín; Vsacané, Vsetín; Valašský soubor Portáš, Jasenná; zpěváci Klára Blažková, Lenka Vaculíková a Pavel Ptáček.
Odkazu Anny Kutějové-Rokytové se věnuje také Folklorní škola: OBRÁZKY Z JASENNÉ (so 16.00, podrobnosti, facebook). Účinkují: Klára Blažková, Daniel Drápala, Jan Rokyta, Pavel Rokyta, Pavel Ptáček, Lenka Vaculíková
Zveme vás také na setkání se stařenkou Poláčkovou z Archlebova ve FOLKLORNÍ ŠKOLE (so 10.00, podrobnosti, facebook). Celý život se věnuje podpoře folklorních aktivit a zachování lidových tradic v severní části Hanáckého Slovácka, konkrétně na Ždánicku. Účinkují: Františka Poláčková, Archlebov; Chasa ze Ždánic; CM Hradisko, Ždánice
Velká festivalová pódia
Strážnické slavnosti vyhledávají ročně tisíce lidí. Někteří jedou za muzikou v parku, jiní vyhledávají komponované pořady zasazené do prostředí amfiteátrů v zámeckém parku. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU bude v pátek ve 20.30 (podrobnosti, facebook). Účinkují: Hanácký mužský sbor Rovina, Olomouc; CM Pavla Múčky, Strážnice; Strážničtí tanečníci a tanečnice
Strážnické soubory pro vás připravují pořad PRAVIDLA STRÁŽNICKÉHO PROVOZU (pá 21.00, podrobnosti, facebook). N 48°54.061110′ , E 17°19.00815′ – takové souřadnice má jen jedno místo na světě. Co se stane, když do něj zabloudíte? Pojďte se sami přesvědčit. Nechejte se vtáhnout strážnickými soubory do děje a poznejte to, co zažívá jen pravý Strážničan. Účinkují: SLPT Danaj, DFS Danájek, FS Demižón, SLPT Žerotín, CM Krepina
Pořad zahraničních souborů Z KRAJIN ZA OBZOREM patří každoročně k vyhledávaným programům (pá 22.30, so 22.30, podrobnosti, facebook). Letos se představí soubory z Indonésie, Ruska, Číny, Maďarska a Mexika.
Po sobotním poledni se rozezní Bludník zpěvy mladých zpěváků. Pořad ZPĚVÁ(Č)CI, aneb Žijí v písni domova (so 13.00, podrobnosti, facebook) představí nejlepší zpěváky dětské i ty, kteří už dětským střevíčkům odrostli. Těšte se na komponovaný hudební pořad úspěšných mladých interpretů lidových písní z Čech, Moravy a Slezska, bývalých i současných účastníků soutěže v dětském lidovém zpěvu „Děti a píseň – Zpěváček“. Účinkují: BROLN, primáš Petr Varmuža; LH Mladina, Plzeň, um. ved. Jan Voves; bývalí a současní finalisté a vítězové soutěže DĚTI A PÍSEŇ – ZPĚVÁČEK z let 2000–2018.
Sobotní podvečer patří už tradičně pořadům regionálních folklorních sdružení. Do přehlídkového programu VŠAK MY K VÁM PŘIJDEME ZEJTRA ZAS (so 18.00, podrobnosti, facebook) jsme se snažili oslovit takové soubory, které ve Strážnici ještě neměly možnost vystoupit nebo se tak stalo před delší dobou. Pořad má podtitul: Loučit se nebudeme, však se na poli nebo u muziky zase sejdeme. Náš život se odvíjí ve velmi jednoduchých cyklech. S železnou pravidelností se opakují, nezaměnitelně přicházejí a odcházejí, spolehlivě nesou z generace na generaci informaci o svojí důležitosti. Hospodář stále pečuje o úrodu svého pole, rozverná písnička opět provází chasníka večer pod okny hospody, jásavé preludování muzikantů o posvícení je stejně radostné, jako kdysi. Účinkují: Slovácký soubor Vonica, Zlín; Národopisná soubor Doudleban, Doudleby; Folklorní soubor Krušnohor, Chomutov; Gorolská muzika Lipka, Jablunkov; Hanácký folklorní soubor písní a tanců Trnka, Vyškov; Sabina Pourová, Český Zpěváček 2018; Lenka Vaculíková – Liptál; Patrik Hradecký – Domažlice
Večerní pořady na Bludníku jsme vám už představili (Síla tradice a Galavečer hudby a tance). Patří mezi ně ještě jeden. OD ŠUMAVY K ALPÁM(so 20.30, podrobnosti, facebook) se jmenuje pořad lidové hudby s malým cimbálem z Čech, Bavorska a Rakouska. Na hackbrett neboli malý cimbál či cimbálek se snad hraje po celém světě. Jak tento nástroj funguje ve středoevropském kontextu v Čechách a v sousedních zemích ukáže tento pořad. Účinkují: Die Böhmerwald Sing- und Volkstanzgruppe München, Bavorsko (SRN); Der Böhemrwäldler Frauendreigesang, Heidelberg, Bádensko-Württembersko (SRN); Familienmusik Anhofer, Štýrský Hradec, Štýrsko (Rakousko); Saitnblick, Salzburg, Solnohradsko (Rakousko); Šumavská hackbrettová muzika (ČR)
Amfiteátry neutichnou ani v neděli. Veselé prozpěvování o pivu a pivečku v různých regionech chystáme do pořadu PÍSNIČKY POD BÍLOU ČEPICÍ(ne 10.30, podrobnosti, facebook). Tradice piva je známa stovky let. Královnou v této oblasti se v minulém tisíciletí stala Plzeň. Dnes se výrobou tohoto pěnivého moku zabývá kromě velkých i celá řada minipivovarů. Účinkují: Plzeňský MLS – malý lidový soubor; Národopisný soubor Postřekov (horní Chodsko); Valašský vojvoda (Kozlovice); Vokální pěvecký kvintet Hlasoplet (Plzeň); Musica Folklorica (Horňácko); Hlasoplet
V příjemném prostředí strážnického skanzenu se představí pět mladých moravských kolektivů ze Zlínského a Jihomoravského kraje. V pořadu CIMBÁL HRAJE PRIM (ne 11.30, podrobnosti, facebook) se potkají muziky, které byly velmi úspěšné v letošních krajských soutěžích ZUŠ, kde všechny získaly ve svých kategoriích první místo a postup do Ústředního kola v Mikulově. Účinkují: Malá CM, ZUŠ Smetanova Brno; CM Husličky, ZUŠ Uherské Hradiště; CM Pramének, ZUŠ Uherský Ostroh; CM Strunečka, ZUŠ Zlín; Starší CM, ZUŠ Velká nad Veličkou; Šumavská hackbrettová muzika j. h.; Helena Červenková, Brno; Lucie Gajdová, Kyjov; Jonáš Rybecký, Strážnice; Tadeáš Stašek, Staré Město
Slavnostní galaprogram TO NEJLEPŠÍ NA KONEC (ne 14.00, podrobnosti, facebook) v závěru festivalu není jen prezentací části souborů, které v rámci letošního festivalu na pódiích vystoupily, ale je také pomyslnou tečkou za třídenním festivalovým děním. Důležitým úkolem závěru pořadu je předání Ceny MFF Strážnice 2018 a titulů Laureát MFF Strážnice Účinkují: Zahraniční folklorní soubory; FS Ondrášek z Frýdku-Místku; Komínská chasa; FS Hlubina z Ostravy; FS Jasénka ze Vsetína; FS Žerotín a FS Demižón ze Strážnice; Laureáti a vítězové festivalu; vítězové Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.
Festival v celém městě
Především zveme na FESTIVALOVÝ PRUVOD v sobotu odpoledne (podrobnosti, facebook), který každoročně sledují tisíce návštěvníků. Účastní se domácí i zahraniční soubory, skupiny a muziky. Průvod vyjde od Skalické brány v 15 hodin, prochází městem a končí krátkými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.
V kostele svatého Martina ve Strážnici zastihnete v sobotu ráno pořad DESATERO (09:00 – 10.00, podrobnosti, facebook). Desatero tvoří už tisíce let základní pravidla člověčenství. Dvě kamenné desky, které Bůh na hoře Sinaj předal Mojžíšovi. První deska obsahuje přikázání o vztahu člověka k Bohu, druhá mluví o vztahu k ostatním lidem. Může oněch čtyřicet sedm slov oslovit i dnešního člověka? Účinkují: CM Danaj, Strážnice, primáš Jan Gajda, um. ved. Magdalena Múčková; Ladislav Sovič (varhany); Lenka Gajdová; Petr Galečka; Pavel Múčka; ženský sbor Netáta, Strání; mužský sbor Malé taneční skupiny CM Danaj; Vladimír Doskočil (čtené slovo)
Upozorňujeme na poslechový pořad STROJ ČASU, s podtitulem (so 16.00, ne 9.00, podrobnosti, facebook). Pořad, v němž zazní nahrávky písní a hudby z fonotéky brněnského pracoviště Etnologického ústavu Akademie věd ČR, si klade za cíl ukázat, jakým směrem se u nás vyvíjela zvuková dokumentace hudebního folkloru. Současně chceme předvést projevy, se kterými se dnes v terénu nesetkáme, neboť jejich nositelé už nejsou mezi námi. Účinkují: Marta Toncrová, Michal Škopík
Dětská Strážnice
Součástí strážnických slavností budou také pořady 36. ročníku Folklorního festivalu Dětská Strážnice. Tradicí se stal zábavný večer pro děti na Ostrůvku Tanec bez hranic (čt 19.30, podrobnosti, facebook) a tvůrčí dílny pro děti Rajská zahrada (podrobnosti, facebook) v pátek celé dopoledne na louce u Platanových alejí.
V páteční nabídce má své místo projekt TADY JSME DOMA –regionální folklor do škol (17.00, podrobnosti, facebook). Pořad v sobě spojuje myšlenku již skoro desetiletého projektu Národního ústavu lidové kultury, který se snaží vrátit prvky tradiční lidové kultury do běžné výuky základních a mateřských škol, a ideu pořadu o prezentaci dětských folklorních souborů ze Slovácka a nejbližšího okolí. Účinkují: DFS Kordulka, Starý Poddvorov; DFS Pentlička, Boršice; DFS Jarabáček, Drnholec; DFS Veličánek, Velká nad Veličkou; Žáci 5. C ZŠ Pražská, Znojmo
Pořad dětských folklorních souborů SOKOLA CHVAL, ALE SVÉHO SE DRŽ (so 10.30, podrobnosti, facebook) nabídne nahlédnutí do světa dětských radostí, starostí a představ inspirovaných zvířaty – malými i velkými. Nahlédněme do bohatosti regionů Slezska, Lašska, Hané, Valašska a východních Čech. Účinkují: DFS Hlubinka, Ostrava; DFS Javorníček, Brno; DFS Krušpánek, Velká Bystřice; DFS Kvítek, Hradec Králové; DFS Ondrášek, Frýdek-Místek
Dětský dvůr: POVÍM VÁM, DĚTI, POHÁDKU (so 10.00—15.00, podrobnosti, facebook) je v letošním roce zaměřen na poněkud odlišnou tvář dětského folkloru. Jde o písně vzniklé ve světě dospělých, které se mezi dětmi předávají z generace na generaci a postupně se proměňují. Účinkují: CM Klobučan, Valašské Klobouky; CM Valášek, Zlín; DFS Klobučánek, Valašské Klobouky; DFS Maryjánek, Zlín
Nechybí ani MUZIČKY, přehlídka dětských lidových muzik (so 15.00, podrobnosti, facebook). Pod záštitou Ministerstva kultury a se v říjnu 2017 uskutečnila v Národním ústavu lidové kultury mezinárodní dílna dětských muzik. Účinkují: Cimbálová muzika Rozsocháč ze ZUŠ Strážnice; Dětská lidová muzika Stodský dudáček ze ZUŠ Stod; Detská ľudová muzička FidliCanti, Horné Orešany
Do Strážnice na hody, za muzikou i písničkou
Mnoho návštěvníků strážnického festivalu vyhledává možnost aktivně si odpočinout, zatancovat si a zazpívat. Většinou se tak děje u dechových a cimbálových muzik v parku při ZÁBAVÁCH A NOCÍCH S HUDCI. Přesný rozpis uvádíme ve střediscích lidové zábavy.
Tradiční vracovské hody s věncem a káčerem můžete prožít v pořadu HODY, MILÉ HODY (so 13.00 – 17.00, podrobnosti, facebook). Budou ve zkrácené podobě představeny všechny hodové zvyky tak, jak jsou dodnes ve Vracově udržovány. Stěžejní část festivalového programu pak tvoří samotné předvedení tradičního. Program zakončí hodová zábava s návštěvou přespolní chasy a kradením káčera. Účinkují: Vracovská chasa; SPT Vracovjan; FS Lipina; FS Marýnka; ŽS Koňadra; ŽS Marýnka; MS Vracov;Chasa z Moravské Nové Vsi
V neděli vás budeme učit i BORŠICKÉ SEDLÁCKÉ (13.00, podrobnosti, facebook). Interaktivní pořad je věnován dosud obecně nezpívaným písním k tanci sedlácká ze slovácké obce Boršice u Blatnice, s výkladem o klikatých cestách předávání těchto písní v průběhu 20. století. Účinkují: CM Mladí Burčáci, Míkovice; FS Nivnička, Nivnice; Mužský sbor Boršičané, Boršice u Blatnice; obyvatelé Boršic u Blatnice
Dlouholetou stálicí programové struktury strážnického festivalu je i „škola tance“, která umožňuje návštěvníkům a návštěvnicím slavností osvojit si tradiční tance zemí či regionů, odkud přicházejí zahraniční účinkující. TANCE S PŘÁTELI se zahraničními soubory si nenechejte ujít v neděli od 10.30 hodin na jevišti amfiteátru Zámek (podrobnosti, facebook).
Pořad pro milovníky dechovky ODPOLEDNE S DECHOVKOU (14.30 – 16.30, podrobnosti, facebook) najdete poprvé na Ostrůvku, nikoliv na amfiteátru Zámek. Letošní program pro všechny příznivce dechové hudby bude opět věnován kvalitním mládežnickým i dospělým dechovým hudbám a orchestrům ze vzdálenějších regionů i z blízkého okolí. Účinkují: DO ZUŠ Zdounky, ved. Pavel Skopal; DO ZUŠ Klobouky u Brna, ved. Petr Pospíšil; DO ZUŠ Veselí nad Moravou, ved. Jiří Štica; DH Hulíňané z Hulína, ved. David Simerský
Prožijte festival všemi smysly
Součástí programové nabídky jsou také pořady, do kterých se mohou návštěvníci aktivně zapojit, něco si vyzkoušet a vyrobit nebo něco ochutnat. V pátek i v neděli odpoledne najdete ve skanzenu pořad VÍNO BUDÍ K ZPĚVU – VODA K HNĚVU (pá 17.00, ne 13.30, podrobnosti, facebook), který propojuje lásku k vínu, hudbě i tanci. Tradiční pořad ve skanzenu s obvyklým programem a dobrým vínem. Součástí bude i výstava fotografií s Jaromírem Nečasem patronem pořadu. Účinkují: FS Míkovjan Míkovice; Mužský sbor, ženský sbor a chasa z Moravské Nové Vsi; Mužský sbor Vlčnov; Taneční soubor Hradišťan, Uherské Hradiště; Ženský sbor Rezeda a hudecká muzika PAKL, Uherské Hradiště; soubor z Německa
„S prázdným břuchem je aj u muziky smutno“, stojí v pozvánce na další sobotní celodenní pořad JARMARK CHUTÍ A VUNÍ (so 10.00 – 19.00, podrobnosti, facebook). Přijďte do příjemného prostředí k amfiteátru Zámek, kde budete moci ochutnat regionální pokrmy a produkty, a dovědět se něco nového o lidovém stravování. Účinkují: CM Falešnica; CM Kapric; Michal Grossman, Stanislav Mach, Petr Šamša, Henri a Alexandra Noubelovi (jarmareční muzikanti); kuchařky a kuchaři, cukrářky, pekaři a pekařky, kořenáři, jarmarečníci z různých koutů Moravy
A nebude chybět ani PŘEHLÍDKA TRADIČNÍCH ŘEMESEL (so 10.30 – 19.00), na které se představí výrobci ocenění titulem Nositel tradice lidových řemesel: HanaBuchtelová, Malá Vrbka – tkaní na stavu; Jiří Danzinger, Olešnice na Moravě – modrotisk; Jiří Drhovský, Týn nad Vltavou – dřevěné hračky; Josef Fidler, Hlinsko – výroba žinylky; Jiří Honiss, České Budějovice – podmalba na skle; LadislavChládek, Výprachtice – tradiční hračky; František Joch, Strážnice – modrotisk; ŠtefanKanaloš, Ostrava – dlabané výrobky; VítKašpařík, Velké Karlovice – tradiční hudební nástroje; Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí; Růžena Kozumplíková, Blatnice pod Sv. Antonínkem – pletení z orobince; Petr Král, Mělník – pletení z proutí; Markéta Maláníková, Dolní Bojanovice – výroba mužských lidových krojů; Blanka Mikolajková, Rožnov pod Radhoštěm – pletení na rámu (krosienka); Antonín Moštěk, Vlčnov – lidová keramika; Jiří Rücker, Pečky – výroba reliéfních forem na perník; MarieSkrežinová, Zlechov – výroba textilních květů; Miroslav Stecher, České Budějovice – výroba dud a fanfrnochů; Milan Strmiska, Uherčice – výrobky z perleti a rohoviny; ZuzanaTilajcsiková, Veltrusy – košíkářství; Martin Tomaštík, Josefov – výroba krojové obuvi; Aleš Uherka, Nyklovice – tradiční kolářství; Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů; Božena Vráželová, Nový Hrozenkov – výroba štípaných holubiček; Zdeňka Zábojová, Sebranice – ruční tkalcovství. Příjemnou atmosféru jarmarku doladí Vacenovská cimbálová muzika.
Nabídneme filmy a dokumenty
O půlnoci z pátka na sobotu promítáme filmSLOVÁCKÁ SUITA (podrobnosti, facebook). Slovácká suita op. 32 je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby, obraz okouzlení Vítězslava Nováka malebným i rázovitým slováckým subregionem – Horňáckem. V pěti obrazech zachytil život zdejších lidí na přelomu 19. a 20. století. V režii Jiřího Šindara vznikl snímek s obrazovou koláží a se vzpomínkami pamětníků, kde Novákovo impresionistické pojetí dostává v dnešních pohledech přece jen novou dimenzi. Účinkují: Hodonínský symfonický orchestr; Iva Bittová; Dušan Holý; Musica Folklorica; Horňácká cimbálová muzika Petra Mičky; kapela Lesní zvěř a další.
V prostorách zámku naleznete také FESTIVALOVÉ KINO TV NOE (podrobnosti, facebook). FESTIVALOVÉ KINO ČESKÉ TELEVIZE (podrobnosti, facebook) bude k zastižení v zámeckém parku v sobotu i neděli. Podrobný rozpis pořadů a dokumentů najdete na našich internetových stránkách.
foto: archiv NÚLK, archiv zúčastněných souborů, Ondřej Kolařík, Magdalena Šťastná, Michal Adamec, Tomáš Hájek
73. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2018 a 36. ročník Folklorního festivalu Dětská Strážnice 2018 ve dnech 21. – 24. 6. 2018
- Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici patří mezi nejstarší a nejznámější folklorní festivaly v Evropě
- festival CIOFF (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění s postavením konzultanta UNESCO)
- festival se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR
- pořadatelem je Národní ústav lidové kultury, instituce zřizovaná Ministerstvem kultury ČR, s celostátní působností, specializovaná na péči o soudobé folklorní aktivity. K účasti jsou v tomto roce přizvány zahraniční soubory:
INDONÉSIE
MAĎARSKO
MEXIKO
RUSKO
ČÍNA
- folklorní festival Dětská Strážnice je od roku 2009 součástí MFF Strážnice, letos je
festivalu Dětská Strážnice věnováno 8 pořadů z celkového počtu 44 festivalových
pořadů
- programovou skladbu tvoří 44 pořadů, vystoupí v nich 3.500 účinkujících z ČR a 300 ze
zahraničí
- festivalu se zúčastní 5 zahraničních souborů a 4 další soubory a skupiny ze Slovenska.
Z ČR se festivalu zúčastní 150 souborů a skupin, 45 soutěžících ve verbuňku a 29 lidových
řemeslníků. V zábavních střediscích ve festivalovém areálu se vystřídá 13 cimbálových
a 5 dechových hudeb
-zastoupení slovenských souborů a sólistů:
detská ľudová hudba FidliCanti z Horných Orešan
Sólisté tanečníci z Myjavské oblasti
ľudová hudba Petra Obucha z Piešťan
Slovenský ľudový umelecký kolektív z Bratislavy
Festival se uskuteční za finanční podpory Ministerstva kultury
Hlavní mediální partner: Česká televize
Hlavní partner: Město Strážnice
Mediální partneři: TV Noe
Radio Proglas
Český rozhlas Brno
Ve Strážnici už bohatě kvetou třešně v místech, kudy bude procházet tradiční slavnostní průvod folklorního festivalu. Srdečně vás zveme na 73. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2018 a 36. ročník Folklorního festivalu Dětská Strážnice 2018, který se koná ve dnech 21. - 24. června 2018.
„Zdá se, že to není až tak dávno, co se zámeckým parkem naposled nesla znělka strážnických slavností. A už je před námi další ročník. Park, skanzen, zámek a město se opět zaplní nedočkavými návštěvníky, kteří k nám zavítají, aby se potěšili prostou krásou rozličných tradic lidové kultury.
Letošní ročník bude vskutku významný, i když samotný festival neslaví žádné kulaté či půlkulaté jubileum. Zato jej slaví celá naše země. Vždyť si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků. Je tedy co oslavovat. My se s hrdostí hlásíme k tomu, že v roce 1946 po skončení strašlivé války vznikl náš festival pod názvem 'Československo v tanci a zpěvu'. Festival i letos dává příležitost slovenským kolektivům v mnoha pořadech.“
Výročí vzniku Československé republiky si připomeneme dvěma velkými programy. Pořad Síla tradice se odvíjí od společenských klíčových momentů československé republiky, se kterými rezonovalo formování a vývoj folklorního hnutí. Autorky Martina Pavlicová a Lucie Uhlíková připravují pořad, ve kterém budou účinkující dokreslovat historické a společenské souvislosti folklorního hnutí 20. století.
Galavečer hudby a tance bude jedinečný program, ve kterém se představí dvě profesionální umělecká tělesa, která jsou v současné době ve svých státech považována za špičky umělecké lidové tvorby. Můžete se těšit na Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ z České republiky a Slovenský ľudový umelecký kolektív SĽUK ze Slovenské republiky. I když tělesa dnes územně dělíme, vychutnáme jejich společné propojení v jeden kulturní československý celek.
Jubileum roku 1918 však neochudí programovou skladbu slavností. Diváci mohou zhlédnout jak vystoupení zahraničních kolektivů ve variantách programu Z krajin za obzorem, tak regionální folklor z Brněnska v pořadu Ta brněnská mája tenká. V Brně a okolí se nachází početné soubory a skupiny, které se věnují písním, tancům a zvykosloví Brněnska. Zejména tradice hodů je zde stále živá. Hody jsou radostnou událostí vesnice. V pořadu se tedy přeneseme na hody na Brněnsku, kde budou představeny mnohé, často stále živé, hodové tradice.
Pro návštěvníky jsme letos připravili dvě velké novinky. Tou první je oživení Zbojnické lúky. Na toto krásné místo je plánováno hned několik pořadů. V sobotu i neděli to budou programy s tanečními a hudebními workshopy a program Zatancujme si – Brněnsko. Druhou novinkou je přesun finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, které proběhne na větším stadionu Zámek a začátek se posune na 17 hodin, tedy až po průvodu. Dopolední předkolo zůstává na stadionu Zahrada.
Festivalová programová nabídka bude opět široká a pestrá. Mezi tradiční stálice festivalu jistě patří pořady v areálu skanzenu: setkání se zpěvem a vínem, přehlídka tradičních řemesel, folklorní klub a škola a tvůrčí dílny a hry v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Nebude chybět přehlídka dětských lidových muzik a pořady Dětské Strážnice. V sobotu odpoledne projde městem oblíbený slavnostní průvod. Nebude chybět tradiční Odpoledne s dechovkou a velmi populární Noci s hudci.
Podrobný program MFF Strážnice najdete už teď na našich internetových stránkách https:/festivalstraznice.cz/. Během května budeme doplňovat podrobnosti o jednotlivých pořadech a účinkujících. Na tomto místě si můžete prohlédnout bohatou fotogalerii z uplynulých ročníků a také výběr z festivalových plakátů.
„Tak jako každý rok jsme pro návštěvníky slavností připravili více než dostatečnou nabídku. Máme se čím předvést. Naše kulturní dědictví je bohaté. A tak jsme přesvědčeni, že Mezinárodní folklorní festival Strážnice spolu s Dětskou Strážnicí mohou být výrazným a důstojným příspěvkem České republiky k Evropskému roku kulturního dědictví, které pro rok 2018 na návrh Evropské komise schválil Evropský parlament. A Vy, milí návštěvníci, se o tom můžete sami přesvědčit. Tak ať se Vám u nás líbí!“
PhDr. Jan Krist
předseda Programové rady MFF Strážnice
Vážení příznivci slováckého verbuňku, milí diváci, pokud naši Soutěž sledujete pravidelně, jistě víte, že letos ji můžete na strážnickém festivalu navštívit již po třiatřicáté. S tímto symbolickým číslem bude v historii festivalu spojena jedna zásadní změna, kterou si vyžádal Váš obrovský zájem o náš pořad – přesun místa konání finále ze stadionu Zahrada na stadion Zámek.
V diskusích, které v posledních letech po skončení jednotlivých ročníků probíhaly, vyjádřila řada z Vás přání, aby byl čas Soutěže posunut do podvečerních hodin až po skončení slavnostního průvodu městem. A protože bylo hlediště stadionu Zahrada při odpoledním finále vždy naplněno „k prasknutí“ a posun času může přilákat další diváky, rozhodla dramaturgicko-produkční rada festivalu, že letošní finále Soutěže opustí komorní zázemí letního kina a přesune se na nově vybudovanou scénu stadionu Zámek. Tento amfiteátr má více než trojnásobnou kapacitu, komfortnější vstupy i lepší zázemí pro občerstvení ve svém okolí. Věříme, že je to krok správným směrem a že se i při letošním ročníku podaří vytvořit nezapomenutelnou atmosféru plnou emocí při sledování i hodnocení výkonů tanečníků tohoto nejkrásnějšího mužského tance na světě!
Autorský tým: Jan Blahůšek, Rudolf Tuček, Jarmila Teturová
Zdá se, že to není až tak dávno, co se zámeckým parkem naposled nesla znělka strážnických slavností. A už je před námi další, tentokrát 73. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a zároveň 36. ročník Folklorního festivalu Dětská Strážnice. Park, skanzen, zámek a město se opět zaplní nedoč-kavými návštěvníky, kteří k nám zavítají, aby se potěšili prostou krásou rozličných tradic lidové kultury.
Tento ročník bude vskutku významný, i když samotný festival neslaví žádné kulaté či půlkulaté jubileum. Zato jej slaví celá naše země. Vždyť si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků. Je tedy co oslavovat. My se s hrdostí hlásíme k tomu, že v roce 1946 po skončení strašlivé války vznikl náš festival pod názvem „Československo v tanci a zpěvu“. Historicky vzato, byl to vůbec jediný celostátní folklorní festival, který seznamoval diváky s folklorními tradicemi v česko-slovenských souvislostech. Je tomu tak až dosud, protože „Strážnice“ dává příležitost slovenským kolektivům v míře, jaké se českým souborům na slovenských akcích nedostává.
Připomeňme si též, že nejvýznamnější folklorní slavnosti na území bývalého Československa nejčastěji vznikly podle vzoru, či dokonce pod přímým vlivem „Strážnice“. Dobovým jazykem řečeno, každý region chtěl mít svou vlastní malou „Strážnici“. Proto si v rámci letošního ročníku výročí vzniku Československé republiky připomeneme velkými pořady „Síla tradice“ a „Galavečer hudby a tance“.
Jubileum roku 1918 však neochudí programovou skladbu slavností. Diváci mohou zhlédnout jak vystoupení zahraničních kolektivů ve variantách programu „Z krajin za obzorem“, tak regionální folklor z Brněnska v pořadu „Ta brněnská mája tenká“. Ten se předvede ještě v několika dalších pořadech. Zkrátka nepřijdou ani další regiony: Valašsko, Slovácko, území od Šumavy k Alpám a jiné. Opomenout nelze ani řadu programů Dětské Strážnice.
Tak jako každý rok jsme pro návštěvníky slavností připravili více než dostatečnou nabídku. Máme se čím předvést. Naše kulturní dědictví je bohaté. A tak jsme přesvědčeni, že Mezinárodní folklorní festival Strážnice spolu s Dětskou Strážnicí mohou být výrazným a důstojným příspěvkem České republiky k Evropskému roku kulturního dědictví, které pro rok 2018 na návrh Evropské komise schválil Evropský parlament. A Vy, milí návštěvníci, se o tom můžete sami přesvědčit. Tak ať se Vám u nás líbí!
PhDr. Jan Krist
předseda Programové rady MFF Strážnice
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.