Lidová hudba a vyprávění z Horňácka
Sobota 24. 6., 16.00 –17.00, budova zámku (expozice hudebních nástrojů) – omezená kapacita sálu
Neděle 25. 6., 9.00 –10.00, repríza, budova zámku (expozice hudebních nástrojů) – omezená kapacita sálu
Autor, průvodní slovo: Michal Škopík
Horňácko a jeho hudci a primáši, pěvečtí bohatýři a zpěvulenky, vypravěči z rodu barona Prášila i stařenky zpívající dětem ukolébavky. Slovácký subregion ležící na moravsko-slovenském pomezí fascinoval mnohé umělce přelomu 19. a 20. století. Ovlivnil mimo jiné tvorbu Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. O tom, jak zněla hudba a zpěv vyhlášených hudců a zpěváků té doby, si můžeme učinit představu pouze ze zápisů sběratelů – například Martina Zemana (1854–1919), nejplodnějšího přispěvatele druhé a třetí písňové edice Františka Bartoše.
Nejstarší zvukové záznamy lidové hudby na českém území pořízené mezi lety 1909–1912 na fonografických válečcích bohužel neobsahují žádnou nahrávku z Horňácka. Který hudební záznam z této rázovité oblasti je nejstarší? S naprostou jistotou to víme až v případě velkého edičního projektu České akademie věd z let 1929–1937. Ačkoliv není vyloučeno, že archivní výzkum přinese další objevy, naše putování za zvukovými záznamy začneme právě zde.
Název našeho pořadu odkazuje na jeden z nejcennějších edičních počinů starší doby. Stejnojmenné dvojalbum Supraphonu z roku 1986 – ikonický obal s motivem kuželovského mlýna! – patří doposud k nejdůkladnějším přehledům historie lidových muzik a zpěvu na Horňácku. Nezapomínejme také na druhou část tohoto projektu, která obsahuje výběr z prášilovských historek dnes pozapomenutého krále lidových vypravěčů Vaška Mlýnka z Kuželova (1926–1978). Editorem i autorem důkladně zpracovaného bookletu a výběru detailně popsaných fotografií je letošní jubilant Dušan Holý (* 1933). Etnomuzikolog, vysokoškolský profesor, zpěvák, tanečník, autor pořadů, sběratel a sám také nositel tradice svého rodného kraje. A právě jemu se budeme věnovat poněkud důkladněji, stane se nám průvodcem zvukovou minulostí — ať už jako interpret, editor a iniciátor řady nahrávek.
Když pomineme nečetné dostupné nahrávky na mechanických nosičích, z let 1930–1940 nacházíme zajímavé nahrávky horňáckých muzikantů na zvukových stopách dokumentárních a hraných (!) filmů. A v jednom z nich – v dokumentu Karla Plicky Věčná píseň (1941) – debutoval spolu se svým starším bratrem Lubošem také Dušan Holý.
S obdobím po druhé světové válce jsou pak spojeny především průkopnické záznamy Československého rozhlasu v Brně – řada terénních i studiových záznamů, důkladná dokumentace strážnického (od roku 1946) a dalších folklorních festivalů tvoří zlatý fond nahrávek, ze kterého si už můžeme udělat ucelený obraz o stavu i vývoji hudebního folkloru na Horňácku. V žádném případě se však nechceme zaměřit pouze a výhradně na hudbu a zpěv! Poslechneme si hlasy a vyprávění Martina Hrbáče (1887–1965), Majstra Joženy Kubíka (1907–1978) a již zmíněného Vaška Mlýnka, vypravěče neodolatelného šarmu, invence a podání.
Otevřeme opět dveře do minulosti a zaposloucháme se do hlasů světa, kterému byl opakovaně prorokován zánik a který se stále znovu ze starých kořenů obrozuje.
foto: kniha Mudrosloví primáše Jožky Kubíka
