Sobota 24. 6., 22.30 – 24.00, amfiteátr Zámek
Autor a režie: Jan Kysučan
Odborná spolupráce: Markéta Vašulková
Hudební režie: Jiří Mottl
Technická spolupráce: Vítězslav Jaroš
Inspice: Hana Achilles, Martin Krajňák
„Lidový tanec je zrcadlem lidské duši, projevem touhy,
radosti i smutku, lásky i nenávisti, pokory i vzdoru –
je v něm celý život a hluboká pravda.“
Libuše Hynková
V tomto roce si připomínáme sté výročí narození choreografky, pedagožky a dramaturgyně Libuše Hynkové (1923–2012), která stála při formování folklorního hnutí v poválečném období a zejména při vzniku prvního folklorního profesionálního tělesa v Československu – Československého státního souboru písní a tanců. Libuše Hynková se narodila v Cukmantlu u Teplic do měšťanské rodiny, prostředí venkova a lidové kultury ale poznala při častých pobytech u strýce v Boršově u Českých Budějovic. V období protektorátu se seznámila při cestách na Valašsko a Slovácko také s lidovým tancem a jeho nositeli ještě v přirozeném prostředí, z čehož čerpala inspiraci ve své pozdější choreografické tvorbě. Osudovým se pro ni ale stalo setkání s tanečnicí a pedagožkou Jožkou Šaršeovou, do jejíž taneční skupiny se přihlásila ještě před druhou světovou válkou. Společně s ní se zúčastnila v roce 1947 I. Světového festivalu demokratické mládeže a studenstva konaného v Praze, na němž mezi jinými vystoupil i soubor Igora Mojsejeva ze Sovětského svazu, který pro mnohé představoval ideální vzor pro nově vznikající tělesa lidových písní a tanců. Na podnět Libuše Hynkové vzniká roku 1948 Československý soubor národních tanců, později přejmenovaný na Československý státní soubor písní a tanců, s nímž byla jako choreografka dlouhá léta spojena. Toto profesionální těleso, které i přes jeho rozporuplné dobové politické a společenské funkce řadíme k významným uměleckým souborům pracujícím s lidovými tradicemi, dnes již na folklorní scéně nenajdeme. Období po roce 1990 vedlo nejprve k jeho organizační transformaci a posléze ke zrušení celého souboru jako přežitku minulého režimu a jeho propagandy. Přes složité společenské peripetie byla se „stáťasem“, jak se hovorově soubor nazýval, spojena řada výrazných tvůrčích uměleckých osobností včetně mnoha tanečníků či hudebníků. I jim je věnován tento program, jehož hlavní linie se odvíjí skrze osobnost Libuše Hynkové a odkaz, který zanechala ve své rozsáhlé choreografické tvorbě.
Účinkují:
Plzeňský lidový soubor Mladina (Plzeň), ved. souboru Libor Hnát, ved. muziky Václav Wočadlo
Vojenský umělecký soubor Ondráš (Brno), ředitel souboru pplk. Mgr. Aleš Krkoška, ved. uměleckého úseku Lukáš Bednařík, ved. orchestru lidových nástrojů Dominik Orság, ved. dívčího sboru Ondřej Bazala, ved. taneční skupiny Jan Kysučan
