Píseň, věčná inspirace - hudební skladatelé k Roku české hudby
Autor: Lubomír Tyllner
Lidová píseň vstupovala do umělecké hudební kultury od středověku, ale skutečný rozmach v uplatnění lidové hudby v umělecké kultuře přineslo až 19. století, éra hudebního romantismu. V dobách nacionalizace, emancipace a vzniku samostatných národních států právě lidové (národní) melodie a taneční rytmy dokázaly vtisknout dílům skladatelů ráz kultury, se kterou byli sami spjati. A je zvláště pozoruhodné, že právě díla, která nesla pečeť národní jedinečnosti, patřila k těm nejzdařilejším a nejhranějším v jejich tvorbě vůbec.
Také v prostředí českých zemí potřeba založení národní hudby, byť nebyla takto konkrétně vyřčena, visela v 19. století tak říkajíc ve vzduchu a krok za krokem se této role ujímaly největší osobnosti našeho hudebního umění. Jakými ale prostředky dospět k umělecky hodnotnému dílu, jak navodit atmosféru národnosti a neupadnout do pouhého popisného realizmu. Ukázalo se, že transparentním, nezpochybnitelným a nejlépe čitelným prvkem národnosti jsou melodie lidových písní a tanců, které představují objektivní hudební hodnotu srozumitelnou nejširším vrstvám společnosti a také oslovující jiné národy jedinečným svérázem a exotičností.
Bedřich Smetana byl prvním, kdo ukázal cestu, na níž uplatnění lidových intonací a rytmů nebylo jen pouhým jejich otiskem, ale přetavením do uměleckého díla, které přinášelo novou hudební hodnotu s identifikovatelnými národními rysy. Podobně můžeme hovořit o díle Antonína Dvořáka, jehož světovou popularitu zahájila právě díla s folklorními prvky. O několik desítek let později, v období hudebního neofolklorismu, přichází další vlna folklorních inspirací v dílech Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů a celé řady dalších.
Návštěvník pořadu se může opájet krásou lidových písní v živém nebo reprodukovaném provedení, rovněž nahlédne do tvůrčí dílny skladatelů, do způsobů, kterými se lidových inspirací zmocňovali. V pořadu zazní ukázky původních terénních záznamů lidových písní a tanců, tak jak byly kdysi zapsány sběrateli v jejich autentickém prostředí a jak byly později zpracovány v ikonických dílech českých a moravských mistrů kompozičního umění.
Účinkují:
Adéla Dospělová – zpěv
Markéta Čermáková a Milan Voršilák – tanec
Sboreček žen z Lipova, ved. Štěpánka Tomčalová
Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky z Lipova (hudecká sestava)
