sobota 24. června 2017, 20.10—20.30, amfiteátr Bludník
autor: Martin Novotný
konference: Magdalena Maňáková, Václav Michalička
Česká národopisná společnost je vrcholná profesní organizace sdružující vědecké a odborné pracovníky v oboru etnologie, studenty etnologie a zájemce o práci v této disciplíně z jiných příbuzných oborů. Od roku 1997 uděluje každoročně ocenění významným počinům, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru. Ceny zahrnují kategorie: 1. publikace; 2. výstava/expozice; 3. projekt/akce/konference. O udělení ceny rozhodují svým hlasováním všichni členové České národopisné společnosti. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“.
V roce 2017 bude poprvé udělena také studentská cena, a to ve dvou kategoriích – za nejlepší bakalářskou a nejlepší diplomovou práci z oblastí etnologické vědy.
sobota 24. června 2017, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník
autoři: Dalibor Tuž, Helena Janoušková
Národopisný pořad ze severních a severovýchodních Čech
Letošní regionální pořad připomene nedožité 100. narozeniny sběratele lidových písní a tanců Pavla Krejčího. Program prezentující oblasti Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší je rozdělen do dvou částí. První část s názvem Links, rechts, Krejčí, švec představuje oblíbené písně a tance s řemeslnickou tematikou. V druhé části s názvem Na šejdovci se přesuneme na improvizovanou taneční zábavu, která se odehrávala často pod širým nebem: „Když není na muzikanty, máme aspoň šejdovec, na basu a harmoniku zahraje nám každej švec.“ V pořadu zazní i hudební nástroje typické pro tento region, např. háčková harfa a tenorové housle.
Pavel Krejčí se narodil 2. června 1917 v Ostroměři v rodině učitele. Měl vzor ve svém otci, který mu dal základy hudebního vzdělání a u něhož poznal hluboký zájem o historii a sledoval mravenčí práci spojenou se založením a sepisováním kroniky Ostroměře; příkladem mu byla i jeho veřejná práce a publikační činnost. Maminka pocházela z rodiny hudebního skladatele a estetika Otakara Zicha.
Po absolvování jičínské reálky studoval Pavel Krejčí v Praze na vysoké škole kreslení (ve třídě prof. Cyrila Boudy) a deskriptivní geometrii, zároveň se učil hře na violoncello u prof. Pravoslava Sádla. V době studií podnikl stipendijní cestu do jižní Evropy, kde načerpal náměty k řadě svých obrazů. Tři dny před termínem jeho závěrečné státní zkoušky byly vysoké školy uzavřeny, a proto ji mohl složit až po šesti letech v roce 1945. Při nástupu Hitlera k moci mu hrozilo v Praze zatčení, proto utíká k rodičům do Ostroměře, kde se za pomoci přátel dostává jako účetní na pilu. Zde, z vnitřního i pracovního neuspokojení, vznikají zárodky jeho bohaté činnosti a probouzí se v něm zájem o lidové tradice. V září 1945 se stává profesorem kreslení na gymnáziu ve Vrchlabí a od roku 1947 v Liberci. Jeho práce pedagoga se vždy prolínala s veřejnou činností. Své žáky dokázal nadchnout pro obětavou veřejnou práci a pro zájem o folklor. Jezdil s nimi do Českého ráje, Krkonoš i Podještědí a při těchto cestách – o nedělích i o prázdninách – navštěvoval pamětníky a zapisoval jejich vzpomínky, písně a tance. Koncem druhé světové války se seznámil se zkušeným sběratelem lidových písní na Zemplínsku a v Podkrkonoší, tehdy osmdesátiletým Emanuelem Josefem Jankovcem, jehož svým zájmem o věc i přístupem nesmírně potěšil. Od této chvíle cílevědomě zapisoval nejen písně, ale i tance všude, kde působil. Materiál také upravoval a dával k dispozici folklorním souborům. V Hořicích v Podkrkonoší založil a od roku 1945 vedl Zichův národopisný soubor, další soubory založil na gymnáziu ve Vrchlabí a později v Liberci. Jezdil s nimi na soutěže lidové umělecké tvořivosti a na slavnosti lidových písní v Železném Brodě, na Rýznburku či ve Strážnici.
Pro Československý rozhlas v Liberci, Ústí nad Labem a Praze připravil několik pásem podkrkonošských a podještědských písní s průvodním slovem. Přednesl mnoho přednášek o folkloru, výtvarném umění a hudbě. Zajímavé písně a tance publikoval v letech 1957 a 1958 v libereckém deníku Stráž severu. V roce 1956 vyšla jeho sbírka Podkrkonošské tance a v roce 1963 Pojizerské a podještědské písně a tance. Severočeské nakladatelství vydalo v roce 1980 sbírku Severní Čechy v lidové písni, která obsahuje také devatenáct zápisů Pavla Krejčího.
Zajímal se také o složení lidových kapel i o hudební nástroje, práce o nich však zůstala nedokončena. V posledním roce života ho zaujaly tzv. tance smrti. Podařilo se mu k nim získat i notový materiál, který připravoval k vystoupení ve Strážnici 1967. K tomu již bohužel nedošlo. Práci Pavla Krejčího přerušila náhlá smrt (13. června 1967 v Liberci), která mu nedovolila uskutečnit již nic z jeho velkých plánů. Jeho zásluhou však lidové písně z Podještědí a Podkrkonoší žijí dál a také on žije dále ve vzpomínkách rodiny, přátel a žáků.
Účinkují:
FS Barunka, Česká Skalice, ved. Martina Pavlasová
FS Dykyta, Krásná Lípa, ved. Jan Prokop Škoda
FS Hořeňák a Hořeňáček, Lázně Bělohrad, ved. Milan Rychtera
FS Jizera, Liberec, ved. Dalibor Tuž
FS Nisanka, Jablonec nad Nisou, ved. Jana Hamplová
Pořad vznikl za laskavé podpory našeho partnera KODAP, komplexní služby pro podnikatele a daňové poplatníky.
sobota 24. června 2017, 21.00—22.00, amfiteátr Zahrada
autor a konference: Martin Jelínek
Když přijdete k muzice na kyjovské Dolňácko, téměř určitě se bude hrát skočná, výsostný točivý tanec tohoto slováckého subregionu. Pokud má nějaký lidový tanec Kyjovsko reprezentovat, je to právě skočná. Kromě toho se však můžete na Kyjovsku setkat s celou řadou dalších lidových tanců (točivých i tzv. figurálních) a také tanečních her. Vzali jsme od každého něco a v sobotu večer Vás v prostoru amfiteátru Zahrada pozveme do taneční dílny. A budou se dít věci... Za asistence ostřílených tanečníků z jižního i severního Kyjovska ve Vás při troše štěstí zabublá „ohnivých Slováků krev“!
Účinkují:
CM Kyjovsko, Kyjov
tanečníci z jižního a severního Kyjovska
foto: concentus-moraviae.cz a hodoninsky.denik.cz
sobota 24. června 2017, 22.30—24.00, stadion Bludník
Pořad věnovaný třístému výročí založení Portášského sboru.
autor: Tomáš Gross
Konference: Martin Rezek
"Smilugte se nade mnau aspon wi przatele mogi."
Nápis z náhrobku Jiřího Křenka, poručíka portášského sboru
Rok 2017 je rokem třístého výročí oficiálního zřízení portášského sboru. Tento profesionální bezpečností oddíl působil na Moravě dvě století, a to nejen na Valašsku, ale prakticky v celé horské části moravsko-uherských hranic, tedy také na dnešním Zálesí, Kopanicích či Horňácku. Během své historie procházel mnoha změnami: od nahodilého svolávání až po definitivní ustavení, z instituce podléhající císaři k ryze zemské organizaci. Portášské „povolání“ postupem času získávalo na prestiži a nezřídka se k portášům přidali i lapení zbojníci či drobné kriminální živly.
Pořad Portášské chodníčky chce připomenout důvody vzniku portášského sboru a také přiblížit divákům jeho úlohu, organizační strukturu i některé zajímavosti z činnosti členů sboru od počátků až do zrušení této instituce v roce 1830.
Není mnoho folklorních souborů, které by se portášské tematice ve svých choreografiích věnovaly. A tak oslovení účinkující dílem vytvořili nová pásma, dílem představí svůj stávající repertoár, ve kterém se autor pořadu pokusil nalézt propojení s portášskou tradicí. Především však pořád prostřednictvím mluveného slova připomeneme jedno významné výročí a činnost historické organizace, na kterou po mnoha desetiletích navázali členové současného Valašského sboru portášského. Jim je věnováno poděkování za připomínání důležité součástí naší historie.
Účinkující:
členové Valašského sboru portášského z různých obcí Valašska
Hornoliptovský kurucký regiment, Vavrišovo, Slovensko
VSPT Rusava, z.s. a CM Bukovinka, Bystřice pod Hostýnem
SLPT Ostravica, Frýdek-Místek
SLPT Valašský vojvoda, Kozlovice
SVPT Vsacan, Vsetín
VSPT Radhošť, Rožnov pod Radhoštěm
foto: www.portasi.cz
neděle 25. června 2017, 9.00, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Bohoslužba za účasti domácích i zahraničních souborů.
Více na stránkách Farnosti Strážnice: straznice.farnost.cz
neděle 25. června 2017, 10.30—12.00
"Píseň jsem šířil nejraději."
autor, režie, konference: Břetislav Rychlík
odborná spolupráce: Jiří Plocek
V sobotu 25. července 2015 večer, doma v Údolní ulici v Brně, skončila dlouhá pozemská cesta legendárního rozhlasového redaktora a hudebního hledače Jaromíra Nečase, posledního z velikánů silného ročníku 1922, do kterého patřili také jeho druzi básník Jan Skácel nebo legendární slováčtí primáši Slávek Volavý, Jaroslav Staněk a Jura Petrů starší.
Jaromír Nečas se narodil 21. února 1922 v Kyjově. Student skladby brněnské konzervatoře odjel z nešťastné lásky v roce 1947 do Anglie, kde studoval hudební vědu, po návratu si studia prohloubil na brněnské filozofické fakultě. V roce 1952 nastoupil do Československého rozhlasu v Brně, stál u založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, dramaturgoval Orchestr Gustava Broma, na svém kontě měl kromě vlastních skladeb dramaturgii desítek nahrávek nejenom klenotů lidové písně, ale i prvních bigbítových písní sourozenců Ulrychových, provázkovské Balady pro banditu nebo poslední desky Jaroslava Hutky před odchodem do emigrace. Ve svých pořadech s nebývalou dramaturgickou otevřeností překračoval žánry do té míry, že ho hudebník a publicista Jiří Plocek nazývá moravským věrozvěstem world music. V roce 2017 by se Jaromír Nečas dožil devadesáti pěti let.
Jaromírovou celoživotní láskou byl bezesporu strážnický festival. Nejenom proto, že ve Strážnici prožil podstatnou část svého dětství. Kromě prvního ročníku slavností, roku 1987 a posledních dvou let života nechyběl na žádném ročníku. Připravoval pořady, natáčel, inspiroval, pokoušel, provokoval. V tomto duchu by se měl nést i pořad připomínající jeho osobnost. Ten by v zásadě kopíroval životní hudební hledačství a muzikantské lásky Jaromíra Nečase: od jeho přátel z oblasti folkloru přes folk a world muzik až po hudební experiment či jeho sběry lidových písní.
V programu se objeví regiony spjaté s dětstvím Jaromíra Nečase – tedy rodný Kyjov a Strážnice, reprezentované muzikami, v jejichž čele stojí potomci Nečasových vrstevníků – Jury Petrů a Slávka Volavého. Uherskohradištské Dolňácko bude reprezentovat Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Muzika Hradišťanu vedle Pavlicovy autorské linie udržuje odkaz primáše Jaroslava Staňka, třetího z Nečasem spolupracujících stylotvorných primášů ročníku 1922. Nečasovo milované Horňácko představí výrazný reprezentant horňáckého grífu – Horňácká cimbálová muziky Petra Mičky se zpěvačkou Veronikou Malatincovou a také dvěma zpěváky z Hrubé Vrbky, které od sebe dělí sedmdesát roků – Martinem Hrbáčem a Janíčkem Pavlíkem. Dramaturgickou odvahou a Nečasovým hledačstvím by se měla inspirovat spolupráce HCM Petra Mičky s kapelou Lesní zvěř na motivy ze Slovácké suity Vítězslava Nováka. Po delší době se ve Strážnici objeví muzikanti z obce Hrochoť na středním Slovensku – Ľudová hudba Paľáčovci s dlouholetou oporou BROLNu v dobách jeho největší slávy, devětaosmdesátiletým legendárním zpěvákem a Nečasovým přítelem Milanem Križem a skupinou rozkazovačů. Nečasův vztah k podání lidových balad prostřednictvím folku představí slovenská písničkářka Zuzana Homolová. Neméně důležité je připomenout také Nečasovu sběratelskou činnost na jižním Valašsku, kterou představí Cérčí cimbálová muzika Klobučan z Valašských Kloubouk (muzika složená ze samých děvčat, to by se Jaromírovi líbilo…). A samozřejmě nesmí chybět BROLN – v něm působí v současné době nadaní mladí lidé, to měl Jaromír Nečas vždycky rád a podporoval to. Především se v BROLNu ale ve své době významně realizoval jako upravovatel, skladatel (a v počátcích i jako cimbalista) a připravil pro něj řadu průkopnických programů. S BROLNEm si také připomeneme Nečasovy sběry lidových písní na Kopanicích a skřipkařskou horáckou muziku.
Nedávno zesnulý básník a překladatel Antonín Přidal se na večeru k Jaromírovým sedmdesátinám v brněnském HaDivadle vyslovil na adresu oslavencovu takto: „Jaromír, to není stužkami a fáborky vyzdobená májka, nýbrž pevný strom s mnoha větvemi a silnými kořeny.“ Tož, velectěné a vážení, pojďme se zaposlouchat do krásy a síly písně, kterou Jaromír Nečas šířil nejraději.
Účinkují:
BROLN
Cérčí cimbálová muzika Klobučan, Valašské Klobouky
CM Jury Petrů, Kyjov
CM Strážničan, Strážnice
Hradišťan a Jiří Pavlica, Uherské Hradiště
hudební skupina Lesní zvěř
HCM Petra Mičky
ĽH Paľáčovci, Milan Križo a rozkazovači z Hrochoti
Mužský sbor z Kyjova
NS Břeclavan, Břeclav
sbor Tetky z Kyjova
Zuzana Homolová
Martin Hrbáč
Janíček Pavlík
Foto: Jiří Sláma, www.mestohudby.cz
neděle 25. 6. 2017, 10.30—12.00, amfiteátr Zámek
Autorka: Ĺubica Voľanská
Dlouholetou stálicí programové struktury strážnického festivalu je i „škola tance“, která umožňuje návštěvníkům a návštěvnicím slavností osvojit si typické tradiční typické tance zemí či regionů, odkud přicházejí zahraniční účinkující. Zároveň jim dává šanci vystoupit ze stínu pasivních diváků a na hodinu a půl ovládnout pódium připomínající jakýsi ostrov kulturní rozmanitosti světa. Všichni jsou bez ohledu na talent a zkušenost pozváni spoluvytvářet jeden z festivalových programů, poznávat prostřednictvím tradičního tance známé i méně známe země, sdílet momenty radosti, přátelství a otevřenosti, které tak velmi potřebujeme.
neděle 25. 6. 2017, 10.30—12.30, skanzen-amfiteátr
Autorky: Anna Maděričová, Kateřina Kovaříková, odborná spolupráce: Marcela Trtková
Maminky a dcery zpívají na společném pódiu.
V roce 2015 jsme představili ve Strážnici pořad, kde se společně na pódiu sešli zpívající tátové a synové z různých regionů Moravy. Divácký ohlas byl mimořádný, proto jsme v letošním roce připravili volné pokračování. Pozvali jsme tentokrát maminky a dcery různého věku i počtu dcer. Koncertem ale také chceme společně se zpěvačkami, muzikou i přípravným autorským kolektivem poděkovat valašské legendě ženského zpěvu Jarmile Šulákové. Její zpěv zněl nikoli pro slávu, ale pro radost, kterou s pokorou dlouhá léta rozdávala svým posluchačům. Její rozhlasové nahrávky – ať sólové, nebo také s maminkou a dcerou – patří k dochovaným hudebním klenotům.
Pevně věříme, že společně s Vámi, milí diváci, prožijeme v příjemném prostředí strážnického skanzenu krásné nedělní hudební dopoledne, kterým dokážeme, že lidová píseň v rodinách stále žije a že v nich budou zpívat i další generace.
Účinkují:
CM Ženičky z Hluku s primáškou Kateřinou Říhovou
zpívající maminky s dcerami z Moravy (Zlínsko, Kyjovsko, Uherskobrodsko, Kopanice, Uherskohradišťsko, Valašsko a Haná):
Ludmila Bařinková a Jitka, Zlín
Michaela Hrdinová a Lenka, Markéta, Marie, Hluk
Ivana Kašparová a Tereza, Kristýna, Vsetín
Anna Kovárníková a Rozálie, Brno
Hedvika Varmužová, Kateřina Martykánová a Kateřina, Svatobořice-Mistřín
Marie Martínková a Barbora, Kateřina, Uherské Hradiště
Bohdana Menšíková a Johana, Kyjov
Blažena Potyková a Zlata, Uherský Ostroh
Andrea Sedlačíková a Eliška, Starý Hrozenkov
neděle 25. 6. 2017, 14.30—16.30, amfiteátr Zámek
Autor a konference: Jiří Štica
Letošní program pro všechny příznivce dechové hudby bude opět věnován jak mládežnickým, tak dospělým dechovým hudbám a orchestrům ze vzdálenějších regionů i z blízkého okolí.
Pořad bude věnován vzpomínce na Miroslava Nauče, nedávno zesnulého učitele ZUŠ ve Zdounkách. Miroslav Nauč zemřel náhle ve věku 40 let 8. srpna 2015. Byl ze Zdounek u Kroměříže, kde pracoval i jako ředitel tamní Základní umělecké školy. V roce 1996 dokončil bývalý absolvent ZUŠ ve Zdounkách studium na konzervatoři v oboru hra na tubu a vrátil se jako učitel dechových nástrojů do Zdounek. v roce 2007 se stal jejím ředitelem. Věnoval se také kapelnické a skladatelské činnosti. Mnohé z jeho skladeb můžete slyšet v rozhlase nebo na CD nejenom místní Zdounečanky.
Účinkují:
Dechový orchestr ZUŠ ze Zdounek, ved. Pavel Skopal
Mládežnický dechový orchestr Morava ZUŠ z Hulína, ved. Petr Voříšek
Dechový orchestr ZUŠ z Veselí nad Moravou, ved. Jiří Štica
Dechový orchestr Svatobořáci ze Svatobořic-Mistřína, ved. Přemek Doležal
neděle 25. 6. 2017, 15.30—17.00, amfiteátr Bludník
Slavnostní galaprogram na zakončení MFF
Autor a režie: Petr Ryšavý
Konference: David Pavlíček, Ladislav Šimeček
Slavnostní galaprogram na zakončení festivalu není jen prezentací souborů, které v rámci letošního MFF Strážnice na pódiích vystoupily. Je také pomyslnou tečkou za třídenním festivalovým děním. Důležitým úkolem závěru pořadu je předání Ceny MFF a titulů Laureát MFF za festivalový ročník 2017. Moderátorská dvojice David Pavlíček a Ladislav Šimeček uvede jednotlivá ocenění a vítěze soutěží, představí předávající a pokusí se pro Vás získat od oceněných první reakce. Když to bude jen trochu možné, můžete se těšit i na krátké ukázky oceněných výkonů. Diváci budou svědky seskupení toho nejkvalitnějšího, co bylo letos k vidění, a proto určitě nebude nouze o bouřlivé ovace. O hudební doprovod se postará CM Danaj ze Strážnice. Rozloučíme se také se zahraničními hosty festivalu.
Účinkují:
CM Danaj, Strážnice
HCM Martina Hrbáče, Veselí nad Moravou
FS Ponitran, Nitra
FSPRUK Sudaruška, Brno
SPT Jiskra, Plzeň
SVPT Vsacan, Vsetín
ocenění a vítězové soutěží
foto: David Marada
