Kroje dolního a horního Chodska
Autorky: Lucie Kalousová, Martina Pincová
Chodsko, poslední výspa živého folkloru v Čechách, přitahovalo pozornost obrozeneckých vzdělanců Dobrovského, Erbena, Němcové, Jiráska, regionálních etnografů a spisovatelů Baara, Hrušky, Jindřicha, malířů Mánesa, Waldhausera, Alše, Velce, Špillara, Malého. Jejich dílo je dokumentem doby, ve které žili. Do dnešních dnů čerpáme z těchto pramenů zajímavé informace o životě Chodů a jejich kultuře.
Nejvýznamnějšími obcemi, kde se lidový oděv zachoval v živé formě, jsou Mrákov na dolním Chodsku a Postřekov na horním Chodsku. Kroj těchto dvou oblastí nazýváme „dolský“ a „postřekovský“. Liší se jak krojovými součástkami, tak i názvoslovím. V obou vsích působí folklorní soubor, který je významným nositelem lidových tradic a sehrál bezpochyby důležitou roli v zachování oblékání kroje.
Kroj se na Chodsku dědí z generace na generaci. Působí zde i švadleny, které kroje stále šijí, neboť poptávka po nich je značná. Za zmínku stojí i snahy inspirovat se tradicí bavorských dirndlů, které se začaly v posledních letech prosazovat. V současné módě panuje trend čerpání motivů z lidového oděvu. Nejenže je tedy kroj ovlivňován módou, ale i současná móda se v něm inspiruje. Dochází k prolínání.
Lidový oděv na Chodsku se vyvíjel, vnášely se do něj cizí prvky, měnily se barvy, materiál, názvosloví. Dalo by se říci, že nejvíce byl ovlivněn módou 20. století. Jejímu vlivu se nevyhnul ani kroj dětský. Módní proměny, kterým nositelé kroje podléhají, dokazují, jak moc je lidový oděv adaptibilní a že je skutečně „živý“.
Jakou funkci tedy plní kroj ve 21. století? Je plnohodnotným svátečním, slavnostním a společenským oděvem. Je prostředkem, jak udržet povědomí o tradici a úctu k tradici. Krojem dávají místní lidé najevo svou identitu, svůj původ. Jeho ženská verze a její oblékání procházely po staletí proměnami a bez přerušení žije dál přirozeným vývojem. Mužský kroj byl hojně odkládán na přelomu 19. a 20. století, až jeho prvotní funkce ošacení jako takového zanikla úplně. Muži jej přestali oblékat i jako formu svátečního či slavnostního oděvu. V posledních letech lze hovořit o zlomu – dochází k jakési jeho revitalizaci, stává se opět oblíbenou formou svátečního a slavnostního oblečení, často spjatou s církevními svátky.
Chodský kroj je živým elementem, stále prochází „evolucí“ a opět zažívá zájem i mladé generace. A tak i když by se zdálo, že o něm bylo napsáno vše, stále je co objevovat.
Národopisný soubor Postřekov
Chodský soubor Mrákov
