Autoři: Daniel Drápala, Martina Pavlicová, Zdeněk Vejvoda
Režie: Igor Stránský
Hudební režie: Petr Číhal
Konference: Zdeněk Vejvoda
Slovo ze záznamu: Martin Stránský
Odborná spolupráce: Jan Kysučan, Anna Magdalena Pavlicová
Prezentace venkovské kultury a samotných venkovanů v krojích je doložena v řadě případů v českém prostředí již od konce 18. století, většinou v souvislosti se šlechtickými oficialitami či zábavami. S nástupem romantismu na počátku 19. století však zájem o lidovou kulturu – často ve stejných šlechtických a měšťanských kulisách – dostává hlubší obsah.
Souzní s myšlenkami probouzejícího se vlastenectví, národního hnutí, hledání kořenů českého jazyka a kultury. Vývoj tohoto zájmu je postupný: od prvotního obdivu a snah vytvořit idealizovaný obraz venkovského lidu až po vznik základů odborného studia, které zachycovalo lidové tradice v reálných konturách každodenního života. Zejména folklor však nikdy nebyl jen archivním zápisem. Hudebník, zpěvák, tanečník či vypravěč v každém svém vystoupení vytvářeli další varianty projevu, do kterého vkládali svůj um, paměť či emoce. A platilo to i pro hudební či taneční příležitosti, které už nemusely být součástí přirozeného života vesnice, ale byly určeny jinému publiku.
Tradice lidové kultury byly obdivovány, mnohé z nich však zároveň postupně mizely, a o to více byly (nejednou na základě vnějších podnětů) udržovány a ochraňovány, často opět v idealizované podobě. O jejich nejstarším inscenování máme jen kusé písemné zprávy a ikonografické doklady, jejich počet narůstá s postupným rozvojem zvukového a vizuálního záznamu. I tak je pramenná základna pro případné rekonstrukce ojedinělá, pro současné nositele na scéně spíše inspirativní. Ale ať už jde o tvůrčí práci s autorovou představou, nebo o interpretaci tradice přetrvávající v lokální paměti, spojnicí je scénická prezentace.
Pořad S lidem zasnoubeni je pojat jako reflexe dobových milníků, které scénickou prezentaci folkloru charakterizovaly. Jeho dramaturgická linie vede od počátečního zájmu o lidovou hudební a taneční kulturu přes období kulminace národních i odborných snah na konci 19. století až po impulzy vzešlé z budování národní identity po vzniku samostatného československého státu. Období po roce 1945 pak symbolicky otvírá bránu k letošnímu výročí strážnického festivalu.
Stejně symbolická je i úvodní hudba ze Symfonie D dur Václava Jana Tomáška (1744–1850), který je autorem Korunovační mše, jež zazněla 7. září 1836 v Praze. O týden později, 14. září, se ke stejné události, korunovaci Ferdinanda V., konala v pražském Karlíně na prostranství před Invalidovnou lidová slavnost mj. s velkolepým svatebním průvodem. A jedna ze zastávek panovníka na cestě do Prahy byla uskutečněna již 20. srpna v Brně, kde byla připravena lidová slavnost s téměř stovkou krojovaných venkovanů coby zástupců jednotlivých panství a s předvedením jejich hudby a tance. Cenný ikonografický pramen vztahující se k této slavnosti představují litografie Wilhelma Horna, důležité pro studium lidového oděvu na Moravě.
Počátek pomyslného „zasnubování“, jak metaforicky můžeme v nejstarších obdobích chápat vztah společnosti k lidovým tradicím, byl veden na základě obdivu a respektu. I zmíněný Václav Jan Tomášek, který se jako vlastenec zajímal o venkovský lid (sám narozen ve Skutči ve východních Čechách v tkalcovské rodině), v dopise Václavu Hankovi napsal: „Probíráme-li se pokladem tónů, uloženým v hudbě lidové, tu připadá nám, že ocitáme se ve svatyni bohů a s pocitem neukojené zvědavosti kocháme se v oceánu modulací, které jako by nikde neměly konce a nikdy nechtěly splynouti v souzvuk.“
Věříme, že v souzvuk splynou myšlenky a folklorní interpretace v pořadu, který vám přinášíme. I když se význam lidové kultury během dvou století zájmu různě proměňoval (badatelsky i v dobových a společenských kontextech), prezentace folkloru na scéně zůstává přes všechny peripetie nosnou linkou jeho zachování a odkazu v něm obsažených hodnot dalším generacím.
Pořad k 80. výročí festivalu se vydává proti proudu času s připomenutím prezentace české a moravské lidové hudby a tance. Postupně se ponoříme do historických i filozofických kontextů, které formovaly nejen sběratelskou činnost, ale také interpretaci lidových tradic – od korunovačních slavností až po prvorepublikové národopisné slavnosti. Program nabídne vystoupení folklorních souborů, která budou dokreslovat vybrané mezníky tohoto vývoje.
