Národní ústav lidové kultury - logo

S lidem zasnoubeni

Obrazy z dějin inscenování českého a moravského folkloru od 19. století do roku 1945
M. Pavlicová, D. Drápala, Z. Vejvoda
amfiteátr Bludník
27.06.2025 20:30-
22:00

Autoři: Daniel Drápala, Martina Pavlicová, Zdeněk Vejvoda

Režie: Igor Stránský

Hudební režie: Petr Číhal

Konference: Zdeněk Vejvoda

Slovo ze záznamu: Martin Stránský

Odborná spolupráce: Jan Kysučan, Magdalena Maňáková, Anna Magdalena Pavlicová, Markéta Vašulková

Prezentace venkovské kultury a samotných venkovanů v krojích je doložena v řadě případů v českém prostředí již od konce 18. století, většinou v souvislosti se šlechtickými oficialitami či zábavami. S nástupem romantismu na počátku 19. století však zájem o lidovou kulturu – často ve stejných šlechtických a měšťanských kulisách – dostává hlubší obsah. Souzní s myšlenkami probouzejícího se vlastenectví, národního hnutí, hledání kořenů českého jazyka a kultury.

Vývoj tohoto zájmu je postupný: od prvotního obdivu a snah vytvořit idealizovaný obraz venkovského lidu až po vznik základů odborného studia, které zachycovalo lidové tradice v reálných konturách každodenního života. Zejména folklor však nikdy nebyl jen archivním zápisem. Hudebník, zpěvák, tanečník či vypravěč v každém svém vystoupení vytvářeli další varianty projevu, do kterého vkládali svůj um, paměť či emoce. A platilo to i pro hudební či taneční příležitosti, které už nemusely být součástí přirozeného života vesnice, ale byly určeny jinému publiku.

Tradice lidové kultury byly obdivovány, mnohé z nich však zároveň postupně mizely, a o to více byly (nejednou na základě vnějších podnětů) udržovány a ochraňovány, často opět v idealizované podobě. O jejich nejstarším inscenování máme jen kusé písemné zprávy a ikonografické doklady, jejich počet narůstá s postupným rozvojem zvukového a vizuálního záznamu. I tak je pramenná základna pro případné rekonstrukce ojedinělá, pro současné nositele na scéně spíše inspirativní. Ale ať už jde o tvůrčí práci s autorovou představou, nebo o interpretaci tradice přetrvávající v lokální paměti, spojnicí je scénická prezentace.

 Pořad S lidem zasnoubeni je pojat jako reflexe dobových milníků, které scénickou prezentaci folkloru charakterizovaly. Jeho dramaturgická linie vede od počátečního zájmu o lidovou hudební a taneční kulturu přes období kulminace národních i odborných snah na konci 19. století až po impulzy vzešlé z budování národní identity po vzniku samostatného československého státu. Období po roce 1945 pak symbolicky otvírá bránu k letošnímu výročí strážnického festivalu.

Stejně symbolická je i úvodní hudba ze Symfonie D dur Václava Jana Tomáška (1744–1850), který je autorem Korunovační mše, jež zazněla 7. září 1836 v Praze. O týden později, 14. září, se ke stejné události, korunovaci Ferdinanda V., konala v pražském Karlíně na prostranství před Invalidovnou lidová slavnost mj. s velkolepým svatebním průvodem. A jedna ze zastávek panovníka na cestě do Prahy byla uskutečněna již 20. srpna v Brně, kde byla připravena lidová slavnost s téměř stovkou krojovaných venkovanů coby zástupců jednotlivých panství a s předvedením jejich hudby a tance. Cenný ikonografický pramen vztahující se k této slavnosti představují litografie Wilhelma Horna, důležité pro studium lidového oděvu na Moravě.

 Počátek pomyslného „zasnubování“, jak metaforicky můžeme v nejstarších obdobích chápat vztah společnosti k lidovým tradicím, byl veden na základě obdivu a respektu. I zmíněný Václav Jan Tomášek, který se jako vlastenec zajímal o venkovský lid (sám narozen ve Skutči ve východních Čechách v tkalcovské rodině), v dopise Václavu Hankovi ve 20. letech 19. století napsal: „Probíráme-li se pokladem tónů, uloženým v hudbě lidové, tu připadá nám, že ocitáme se ve svatyni bohů a s pocitem neukojené zvědavosti kocháme se v oceánu modulací, které jako by nikde neměly konce a nikdy nechtěly splynouti v souzvuk.“

Věříme, že v souzvuk splynou myšlenky a folklorní interpretace v pořadu, který vám přinášíme. I když se význam lidové kultury během dvou století zájmu různě proměňoval (badatelsky i v dobových a společenských kontextech), prezentace folkloru na scéně zůstává přes všechny peripetie nosnou linkou jeho zachování a odkazu v něm obsažených hodnot dalším generacím.

Účinkují:

CM Bukovinka, Bystřice pod Hostýnem, ved. Kateřina Kovaříková

CM Dur, Šardice, ved. Martin Marada

CM Krepina, Strážnice, ved. Vít Buček

CM Parádnica, Velká Bystřice, ved. Eliška Nakládalová

FS Klásek a Klas z Kralic na Hané, ved. Vladimíra Šolcová

FS Malá Olešnica z Doloplaz, ved. Miroslav Bílek

FS Mladá Haná z Velké Bystřice, ved. Diana Heřmanová

FS Velička, Velká nad Veličkou, ved. Daniela Slováková

HCM Romana Sokola, ved. Roman Sokol

Mladá dudácká muzika ze Strakonic s taneční skupinou, ved. Patrik Ředina

Národopisný soubor Kohoutek, Chrudim, ved. Šárka Kratochvílová

Národopisný soubor Postřekov, ved. Radek Zuber, ved. dudácké muziky Richard Vísner

Slovácký soubor Svatobořice-Mistřín, ved. Ondřej Výlet

SLPT Danaj, Strážnice, ved. Jakub Říha

SPT Javořina, Rožnov pod Radhoštěm, ved. Jiří Tvarůžek

Starší skupina souboru Velička, Velká nad Veličkou, ved. Marie Vachunová 

VSPT Rusava, Bystřice pod Hostýnem, ved. Jan Stanovský

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram