STOLETÍ LIDOVÉ HUDBY NA VLNÁCH BRNĚNSKÉHO ROZHLASU
Autor, režie a průvodní slovo: Jaroslav Kneisl
Spoluautor: Barbora Turčanová
Odborná spolupráce: Hana Achilles, Pavel Trkan, Petr Gablas a Jan Kosík
Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Letošní výročí brněnského rozhlasu je tak mimořádné i ve světovém měřítku.
Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, jež svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území.
Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.
Historie brněnského rozhlasového studia je spojena s několika hudebními tělesy, z nichž je třeba na prvním místě jmenovat Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. BROLN vznikl v roce 1952 a po mnoho desítek let byl tvořivou dílnou hudebníků, skladatelů, dramaturgů, redaktorů, zpěváků, ale také techniků z nahrávacího studia a dalších profesí. Nahrávky a projekty BROLNu vycházely z regionální hudební tradice, lidovou hudbu ale nabízeli posluchačům v různorodých podobách a mírách stylizace. V rozhlasových studiích vznikaly stěžejní nahrávky hudebního folklorismu posledních sedmi dekád.
Nelze zapomenout ani na spolupráci brněnského rozhlasu s folklorními festivaly či různými národopisnými a lidovými slavnostmi na Moravě. Brněnské studio odvysílalo také reportáž z prvního ročníku strážnických slavností v roce 1946 a zvuková dokumentace tohoto festivalu se stala nedílnou součástí každoročního pracovního kalendáře redaktorů folklorního vysílání, z nichž většina působila také v programové radě strážnického festivalu a autorsky se podílela na přípravě pořadů.
Jak už bylo uvedeno, v programovém schématu brněnského studia má folklor své místo od počátku vysílání. Posluchači se s ním setkávali v mnoha pořadech, z nichž ikonickým se stal pořad Na pěknú notečku, který se začal vysílat v roce 1953. V současnosti si jej mohou posluchači naladit každý všední den po 19. hodině. Výrazným fenoménem vysílání brněnského rozhlasového studia jsou také pořady dechové hudby a písniček na přání. Ty obstarávají v posledních dekádách oblíbené pořady Morava, krásná zem a Blahopřání s písničkou.
Název našeho pořadu – Moravo, Moravo, Moravěnko milá – odkazuje na hudební motiv, který posloužil jako předloha znělky brněnského rozhlasového studia a pro tento účel byl poprvé použit v roce 1935. V našem pořadu chceme přiblížit divákům i rozhlasovým posluchačům stoletý vývoj vysílání lidové hudby na rozhlasových vlnách, a to prostřednictvím písní, které ve své době patřily k těm nejpopulárnějším.
V programu se představí BROLN se svými současnými sólisty. Ohlédnutím za někdejší intenzivní spoluprací rozhlasových redaktorů s regionálními kapelami a zároveň prezentací současného propojování lidové hudby s dalšími žánry bude vystoupení uherskohradišťské cimbálové muziky Harafica. Chybět nebude ani dechová hudba Miločanka, která reprezentuje žánr, který se právě díky rozhlasu v 70. letech výrazně proměnil a prosadil a dodnes má pevné místo ve vysílacím čase brněnského rozhlasového studia. O rozpohybování jinak vizuálně statického rozhlasového přenosu a také o sborové party se postarají, s laskavým svolením Ministerstva obrany, členové a členky Vojenského uměleckého souboru Ondráš, který si v letošním roce připomíná 70. výročí svého založení.
Devadesátiminutový exkurz do historie brněnského rozhlasu, vysílaný také v přímém přenosu, je nejen připomínkou nejvýraznějších osobností folklorní redakce, ale také zpěváků a muzikantů, kteří s tímto studiem spolupracovali. Zavzpomínejte spolu s námi na nejoblíbenější rozhlasové pořady, soutěž Děti a píseň či na spolupráci brněnského studia s MFF Strážnice.
Účinkují:
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, řídí Petr Varmuža
CM Harafica, um. ved. Petr Gablas, primáš Martin Melichárek
DH Miločanka, kapelník Prokop Neduchal, um. ved. Kryštof Neduchal
Dívčí sbor Vojenského uměleckého souboru Ondráš, řídí Ondřej Bazala
Taneční skupina Vojenského uměleckého souboru Ondráš
Pěvečtí sólisté: Natálie Bruštíková, Martin Hajný, Jiří Helán, Martin Hrbáč, Michal Janošek, Václav Kovářík, Květa Navrátilová, Radek Pluháček, Lucie Rybníkářová, Hana Sečkařová, Josef Šťastný, Jaroslav Tesák, Kamila Tomšejová, Tereza Vítková, Lea Zimková
Fotografie bývalých i současných redaktorů, sólistů a zpěváků (archiv ČRo a NÚlk):
