23.–26. 6. 2022
Národní ústav lidové kultury - logo

Za českimi horami

Sobota 25. 6. 2022, 17.30 – 19.00, amfiteátr Zahrada

Autor: Vojtěch Kouba

Režie: Jaroslava Šiktancová

                       

Za čěskimi horami, jen kousek za hranicemi naší země, žijí Lužičtí Srbové. Nejmenší západoslovanský národ si udržel svůj jazyk a kulturu po staletí, i když slovanské obyvatelstvo v Lužici nikdy nemělo svoji šlechtu, nezískalo většinu v žádném velkém městě a nevytvořilo vlastní stát. Tím důležitější byly a jsou pro život Lužických Srbů tradice, zvlášť silné v katolické oblasti v okolí kláštera Marijina hwězda, známé velikonočními procesími se stovkami zpívajících jezdců – křižerjo.

Právě v Lužici je možné pochopit podmínky, ve kterých probíhalo české a slovenské národní hnutí. V tom lužickosrbském hráli výraznou roli Češi, včetně Josefa Dobrovského, Karla Jaromíra Erbena, a později také Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1907 zahájila svou činnost Společnost přátel Lužice. Bohaté jsou i vztahy folkloristů. Pjesnički hornich a delnych Łužiskich Serbow Jana Arnošta Smolera doplnily ve druhé polovině 19. století zápisy českých sběratelů lidových písní, především Adolfa Černého a Ludvíka Kuby. Dodnes živou dudáckou tradici střední Lužice dokumentoval Josef Režný, s lužickosrbskými umělci spolupracoval Jaroslav Krček. V posledních letech se lužickosrbskému folkloru věnuje Lidová muzika z Chrástu.  

Romanticky založení čeští návštěvníci si někdy představují, že se v rovinaté krajině Horní a Dolní Lužice změnilo jen málo od doby, kdy tu žil čarodějův učeň Krabat. Je ale možné být Lužickým Srbem a pracovat třeba v Drážďanech nebo v Lipsku? Nakolik lze ve 21. století rozvíjet malý jazyk a kulturu v prostředí s obrovskou převahou silné a bohaté německé kultury? A jak tomu může napomoci tolikrát zmiňovaná blízkost Čechů a Lužických Srbů?

Za čěskimi horami nenajdeme netknutou oázu, natož skanzen, ale kraj, kde se neustále setkávají kultury. Folklor Lužických Srbů se na obou stranách hranice může stát inspirací k hledání vlastních kořenů.

Účinkují:

Lidová muzika z Chrástu, ved. Vojtěch Kouba

kapela Sprjewjan, ved. Tomasz Nawka

taneční skupina Smjerdźaca, ved. Gabriel Krawc

mužský sbor Přezpólni, ved. Fabian Kaulfürst

taneční skupina Wudwor, choreograf Kornel Kolembus

kapela Serbska Reja, ved. Gregor Kliem

taneční pár Kornel Kolembus a Julia Kasyan

tanečnice Markéta Čermáková a absolventky Školy folklorních tradic

Sdílejte
2022
@ Národní ústav lidové kultury, Strážnice
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram