Síla tradice

sobota 23. června 2018, 20.30—22.00, amfiteátr Bludník

Pořad věnovaný 100. výročí vzniku Československa a roli lidové kultury v jeho vývoji

Autorky: Martina Pavlicová, Lucie Uhlíková
Režie: Igor Stránský
Konference: Zdeněk Vejvoda
Odborná spolupráce: Viera Feriancová, Peter Obuch

Pořad sleduje proměny tradiční lidové kultury na pozadí společenského vývoje především českých zemích v době československé republiky, s nímž zároveň rezonovalo formování a vývoj tzv. folklorního hnutí. Na počátku 20. století se v aktivitách, jež folklornímu hnutí předcházely, odrážely dozvuky Národopisné výstavy českoslovanské (1895) a sílil rozmach slováckých a valašských krúžků. Z původního, často nostalgického zájmu městských intelektuálů o lidové tradice, pěstovaného především ve městech, se postupně přecházelo k udržování zanikajících lidových tradic i na venkově. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku však vedle zájmu o místní lidové tradice rostl také obdiv ke slovenské lidové kultuře, umocněný navíc společným československým státem.

Tradiční lidová kultura venkova se stala rovněž kulturně-politickou devízou nové republiky, ať již v koncepcích „domácí“ politiky, či jako státní reprezentace směrem do zahraničí. Druhá světová válka urychlila uzavírání projevů tradiční lidové kultury na venkově a poválečná doba tak podnítila sběratelské a badatelské počiny, jež se snažily zachytit mizející projevy nejen tradiční kultury zemědělského venkova, ale také jiných sociálních prostředí (zejména dělnického, případně hornického). Na této bázi sílilo folklorní hnutí, které – až na ideologicky vypjaté období přelomu 40. a 50. let – směřovalo k umělecké scénické transformaci, jež v projevech zejména městských souborů dospěla k vykrystalizování folklorního žánru s mnohými specifickými znaky. Za jeho nejvíce určující rys lze v současnosti považovat posun k umělecké inspiraci folklorním materiálem, který převážil nad prvotními myšlenkami o záchranu tradičních lidových projevů v jejich autentické podobě. Dramaturgie pořadu v souvislosti s historicky nastíněným tématem však vychází ze širšího záběru, proto představuje odkaz lidové kultury v různých rovinách: od jejího významu v původním prostředí spojeného s řádem života člověka až po přenos vybraných momentů do jiných sfér společnosti a do jiných funkcí, a to zejména estetických a zábavních.

Účinkují:
FS Velička a Retro Velička, Velká nad Veličkou
Horňácká cimbálová muzika Jarka Miškeříka, Velká nad Veličkou
Ľudová hudba Petra Obucha, Piešťany
Plzeňský lidový soubor Mladina, Plzeň
Slovácký krúžek v Brně
Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka, Praha
Soubor lidových písní a tanců Hlubina a CM Tragač, Ostrava
Soubor valašských písní a tanců Jasénka, Vsetín
Valašský soubor Kašava, Zlín
tanečníci-sólisté z Myjavské oblasti
Magdalena Múčková

Komentáře

komentář(ů)

Sdílet na sociální síť: