Mord sec hadry mordyjééé - periférije!

pátek 24. 6. 2016, 22.30—24.00, amfiteátr Zahrada
Pořad městského folkloru

Autorky pořadu: Kateřina Černíčková, Šárka Kratochvílová
Odborná spolupráce: Jiří Traxler, světelná spolupráce: Jiří Svoboda

Tenkrát – tak pět šest generací zpátky – služtičky při každém drhnutí schodů vyzpívaly svůj smutný osud, vyprávěly o svých láskách až za hrob i o zlobě vůči flundrám, které jim přebíraly jejich milé. Tenkrát leckterý voják ve své písni škemral o poslání balíku s cigáry a neopomněl se při tom naposledy rozloučit s blízkými – co kdyby náhodou… Tenkrát se dělníci ve svých zpěvech drali o svá práva vědomi si toho, že se za to lehko mohou dostat do arestu. Kramářské písně zase naturalisticky líčí, jak to bylo s veleobávaným vrahem dívek Hugo Schenkem či s proslulou poběhlicí Anežkou Bémovou. Žebravá harfenice ve tříčtvrťovém taktu sdělí, že má jen tu svou harfičku drnkavou. Od zpěvavé galérky zvíme neuvěřitelné – že pražskej pepík si ještě nefik! Mnoho zajímavého zazní též v plotňácké nóbl řeči. Pevně, lví silou kupředu jdou sokolíci v dlouhých hustých řadách… V těch písních je všechno – člověk, život, smrt, láska, bída, všednodennost… mord sec hadry mordyjééé – periférije!

Představovaný, žánrově značně široký písňový repertoár přelomu19. a 20. století se dotýká periferie svým umístěním jak na okraj Prahy, tak také jiných velkých měst. Vůči městskému centru je periferie vždy vnímána jako něco méně významného, opomíjeného, druhořadého, zanedbávaného, jako něco, čemu spousta lidí nevěnuje pozornost. A tak nebývalé množství písní náležejících městskému folkloru i nadále zůstává v rukopisné podobě uloženo v archivech (těch písní jsou stovky, ba tisíce a zaplaťpánbůh za to, že byly vůbec zaznamenány, vždyť mnohé z nich to štěstí neměly!), aby zase někdy – ve správný čas a na správném místě – připomněly svoji existenci, byť v roli odstrkovaných, nepotřebných vyhnanců, ani za mák se nehodících po bok uctívaných lidových písní erbenovského či sušilovského střihu. Ale je tomu opravdu tak? Obrací se dnešního večera naše pozornost na skutečně nevýznamné, až jaksi zahanbující a po právu přehlížené útvary naší lidové kultury?

Literární svět objevil pozoruhodné „písně lidu pražského“ o něco dříve než česká národopisná věda. Ve stejnojmenných esejích z roku 1925 se tomuto repertoáru okouzleně věnovali Karel Čapek a Eduard Bass, zabývali se jím také Jaroslav Hašek, Egon Ervín Kisch, František Langer či Emil František Burian. Teprve v 50. a zejména v 60. letech 20. století se přidává zájem odborníků z řad muzikologů a hudebních folkloristů, který trvá dodnes. Velmi inspirativní a obzor rozšiřující je rovněž studium vzájemného vlivu venkovské a městské písně, jejich prolínání a oboustranné ovlivňování (a to už od dob středověku). Žánrově se jedná o pestrou směsici srdceryvných cajdáků, kupletů, morytátů a šlágrů, o písně dělnické a hornické, písně besed, arén, šantánů a stolních společností, o nečesané vojenské, pijácké, ale i vlastenecké a sokolské písně, jazykově změtené takzvané makarónské písně, o pouliční odrhovačky, kultovní písně galerky a další a další.

Tento bohatý inspirativní zdroj písňového materiálu zatím nestojí zcela na výsluní zájmu folklorních souborů a jen obtížně nachází své místo vedle zaručených „písní lidu venkovského“. Snad se v tomto relativním přehlížení odráží zjednodušená představa omezující městský repertoár pouze na písně pražských pepíků. O to větší byla naše chuť ponořit se do jevištně dosud tak málo prozkoumané oblasti. Všechny soubory a uskupení, které přijaly nabídku k účinkování, ve značné většině dnes představí svá čísla premiérově. Čerpaly z nepřeberného množství zdrojů, ať již vydaných sborníků, zpěvníků či jednotlivých tisků, nebo přímo z rukopisných sběratelských záznamů městského písňového repertoáru. Tvůrci jednotlivých čísel i všichni účinkující věří, že se jim podaří představit divákům tuto zatím pódiově spící krásku ve všech jejích podobách, náladách a podmanivých rolích.

Autorky pořadu upřímně děkují za odbornou spolupráci, lidský přístup a nakažlivý zájem o věc Jiřímu Traxlerovi. Mimochodem – 1. června 2016 uplynulo přesně padesát let od premiéry představení „Písně lidu pražského aneb Román služky“, v němž Traxleři poprvé představili svoje skifflové pojetí českého městského folkloru v pražské poetické vinárně Viola.

Účinkující:
Folklorní soubor Gaudeamus VŠE, Praha, ved. Věra Fenclová
Národopisný soubor Kohoutek, Chrudim, ved. Šárka Kratochvílová
Spolek jabloneckých dam a pánů a Hudba u města Vídně, ved. Jana Hamplová
Traxleři, Praha, ved. Jiří Traxler
Udejchaná sedma, Praha, ved. Svatopluk Šťastný
Veselá Partyja, Boršice a Duo Graž plus, ved. David Mikula a Luboš Graffe
Marie Škrétová (harfa)
Kateřina Černíčková a Honza Malík (tanec)

sobota 25. 6. 2016, 9.00—10.00, kostel Panny Marie

Autor: Ladislav Sovič
Konference: Hana Sovičová

V dnešní pohnuté době plné zvratů, nebezpečí a nepokojů je vhodné připomínat si naši historii – ať už vzdálenější, nebo nedávnou. V našem případě se jedná o historii hudební. Všeobecně se dá říct, že všechna díla, která v programu zazní, vznikala v době různých změn, válek, nepokojů, živelních pohrom a dalších vnějších příčin. A přece, nebo právě proto, vznikla díla plná krásy a nadšení.

Pořad nastiňuje vliv piaristů nejen na okolí Strážnice, ale téměř celé Moravy. Právě piaristé coby katolický mužský řád zbožných škol (Scholarum Piarum) ve svých školách vyučovali nejenom běžné předměty, ale nadaným žákům poskytli i teoretické hudební vzdělání a výuku hry na hudební nástroje. Tito žáci se pak usazují v okolí řádových kostelů, aby i nadále sloužili umění jak při bohoslužbách, tak třeba v zámeckých kapelách, popř. aby hudbu sami dále šířili a vyučovali nadané žáky v místě svého působení. Jejich prostřednictvím tak piaristé výrazně ovlivnili hudební život na Strážnicku a přispěli k muzicírování širších vrstev obyvatelstva.

V našem pořadu zazní jako první barokní mše významného piaristického skladatele Václava Kalouse (1715–1786) Missa brevis in F. Kalous prožil ve Strážnici čtyři roky, není však známo, které skladby zde vytvořil. Zmíněná mše vznikla kolem roku 1760.

Skladby z hudební sbírky rodiny Magnisů ve Strážnici patří mezi téměř zapomenutá díla. Je doloženo, že na jejich provozování v prostorách strážnického zámku se aktivně podíleli členové řádu piaristů a jejich žáci.

Česká mše vánoční dlouholetého strážnického ředitele kůru, varhaníka a učitele Bohumila Mališky (1916–1982) je jedinou autorovou dochovanou duchovní skladbou. Mališka studoval varhany a skladbu na Janáčkově varhaní škole v Brně a Leoš Janáček byl i jeho skladatelským vzorem. Dalo by se říct, že představuje posledního varhaníka – skladatele, který tvořil ve Strážnici a svá díla pak provozoval v piaristickém kostele. Mališka psal i pro dechové orchestry ve Strážnici a okolí a je také autorem symfonických děl. Některé z jeho skladeb byly provedeny a nahrány v Českém rozhlase Brno.

V publikaci Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezku 1631–1950 autorů Metoděj Zemka, Jana Bombery a Aleše Filipa (Prievidza 1992) nalezneme výčet skladatelů, kteří byli ovlivněni piaristy, a tak se napříč staletími tato tradice dochovala do dnešních dní: „Kalous byl v Kosmonosech učitelem pozdějšího skladatele F. X. Brixiho a Damana Brosmanna. Brosmann byl později učitelem Bohumíra Riegra (1764–1855), pozdějšího kapelníka brněnského divadla a ředitele starobrněnského kůru. Z Riegrovy skladatelské školy vyšel augustinián skladatel Pavel Křížkovský, jehož odchovancem byl Leoš Janáček. A žákem Janáčkovy varhanické školy byl Bohumil Mališka.“

Účinkující:

Strážnický chrámový sbor Laudamus se svými sólisty a orchestr farnosti, varhany
Ladislav Sovič, dirigent Bohumil Mališka ml.
Komorní soubor Plaisirs de Musique, Brno, umělecký ved. Jan Čižmář

sobota 25. 6. 2016, 9.00—12.00, amfiteátr Zahrada

Semifinále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.
Do tohoto programu postupují soutěžící z regionálních kol. Vítězové se pak spolu s dalšími představí v odpoledním finále. Součástí je anketa diváků, kteří mohou svým hlasováním poslat do finále jednoho soutěžícího.

Autoři: Jan Blahůšek, Rudolf Tuček, Jarmila Teturová
Režie a vedoucí soutěže: David Pavlíček
Odborná spolupráce: Karel Pavlištík, Vlasta Ondrušová, Marta Kondrová
Konferenciéři: Ladislav Šimeček, Helena Hájková, Martin Rezek

Porota: Rudolf Tuček – předseda, Josef Bazala, Erik Feldvabel, Štěpán Hubačka, Ladislav Jagoš,
Tomáš Machalínek, Josef Šťastný, Petr Vozár, Miroslav Vymazal
Porota seniorů: Jan Gajda, Ivan Marčík, Jan Pavlík, Karel Pavlištík, Jaroslav Švach, Ladislav Vašek

Účinkující:
tanečníci slováckého verbuňku
CM Burčáci, Uherské Hradiště – Míkovice
CM OLiNa, Hodonín
CM Šmytec, Brno

foto: Rocker Photo, nulk.cz

sobota 25. 6. 2016, 10.00—18.00, skanzen-objek E 12

10:00 – 11:00 hod.

Slovácká suita
Slovácká suita op. 32 (1903) je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby, obrazem okouzlení Vítězslava Nováka malebným, ale zároveň rázovitým krajem Slovácka a zejména Horňácka. V dokumentu účinkují např. Hodonínský symfonický orchestr, Dušan Holý, Musica Folklorica, Horňácká cimbálová muzika Petra Mičky, kapela Lesní zvěř a další.
Režie Jiří Šindar – 52 minut

11:00 – 12:00

Karel Pavlištík – kořeny i křídla
Etnograf, choreograf, tanečník, organizátor a muzejník Karel Pavlištík se letos v březnu dožil pětaosmdesáti let. Dokument zachycuje nejen jeho výzkumy lidové tradice na Valašsku a Slovácku, ale také jeho zásluhy v oblasti folklorního hnutí, např. obnovení strážnickou verbířské soutěže.
Režie: Petr Hajn – 26 min

Za našima humny – Dolní Bojanovice
Monika Brindzáková se vydává do Dolních Bojanovic, které leží v úrodné krajině jižní Moravy. Diváky čeká návštěva kostela zasvěceného sv. Václavovi, slovácké chalupy, která je nejstarším stavením z původního osídlení vesnice či vinných sklepů s typickými slováckými ornamenty. Zazní dechová hudba Bojané či cimbálová muzika Grajcar a nebude chybět ani recept na tradiční místní specialitu – meltašky.
Režie: Petr Ryšavý – 26 minut

12:00 – 13:00

Píseň jsem šířil nejraději
V červenci 2015 skončila v Brně dlouhá pozemská cesta legendárního rozhlasového redaktora a hledače Jaromíra Nečase. Na svém kontě má kromě vlastních skladeb stovky nahrávek nejenom klenotů lidové písně. Ve svých pořadech s nebývalou dramaturgickou otevřeností překračoval žánry.
Režie: Monika Rychlíková – 26 min

Za našima humny – Nový Hrozenkov
Na pozvání místního patriota Augustýna Krystyníka, který vyrábí dřevěná kola nejenom ke kočárům, navštívíme tentokrát Nový Hrozenkov. Moderátorka si vyzkouší také dojení ovcí, nahlédne pod „pokličku“ výroby ovčího sýra a s paní Vlastou uvaří pořádnou valašskou kyselici. Budou nás provázet písničky v podání pěveckého sboru Hafera a cimbálové muziky Kotula za tance souboru Ostrévka.

Režie: Petr Ryšavý – 26 minut

13: 00 - 14:00

Pozoruhodná Držková
Malá valašská obec Držková je unikátní nejen svou polohou na rozlehlém katastru kdesi uprostřed hor nebo po staletí pěstovanou tradicí výroby tzv. dřevěného porculánu – lidových výrobků ze dřeva. V dnešní době je Držková pozoruhodná i snahou o kontinuitu a zachování tradice, o kterou se v obci s 350 obyvateli stará zejména mladá generace.
Režie: Petr Hajn – 26 minut

Za našima humny – Jizerní Vtelno a okolí

Monika Brindzáková se vydává k Mladé Boleslavi do údolí řeky Jizery a navštíví Jizerní Vtelno, Mnichovo Hradiště a Dobrovice. Diváci se dozvědí o lisování a využití makového oleje, nahlédnou na faru v Krnsku a navštíví dílnu Ivety Dandové, která plete různé věci z orobince. Nebude chybět ani recept na netradiční kynuté buchty s cukrovou řepou. V pořadu zazní písničky v podání dechové hudby Táboranka a taneční vystoupení Baráčnického folklorního souboru Furiant.
Režie: Petr Ryšavý – 26 minut

14:00 - 15:00

Byla svaďba, byla
Proměny tradiční venkovské svatby na příbězích mladých lidí z tzv. folklorního prostředí (např. vnuk Vítězslava Volavého), které sledujeme při svatebních obřadech. S etnografem pak zkoumáme původ a proměny kroje, svatební kytice a zvyků se svatbou spojených.
Režie: Daria Hrubá – 26 min

Za našima humny – Boleradice

Boleradice – město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Navštívíme rozhlednu Nedánov, kapli sv. Rocha či zkoušku ochotnického Divadelního spolku bratří Mrštíků, který v Boleradicích působí už od roku 1897. Zavítáme také za vinařem Petrem Korábem a naučíme se vyrábět veržus, což je šťáva z nezralých hroznů. V pořadu zazní lidové písně v podání Cimbálové muziky Primáš a Dechové hudby Hornobojani.
Režie: Petr Ryšavý – 26 minut

15:00- 16:00

16:00 – 17:00

Joža Uprka – barvy a písně
V roce 1861 se narodil nejslavnější malíř jižní Moravy Joža Uprka. Pořad vychází ze scénického pásma „Písničky z malířovy palety“, které sestavila vedoucí Cimbálové muziky Danaj a pravnučka Joži Uprky Magdalena Múčková. Obrazy Joži Uprky inspirovaly autorku k výběru málo známých, ale hudebně velmi zdařilých lidových písní, které jsou zde rozehrávány nebo dohrávány účinkujícími z folklorních souborů.
Režie: Petr Ryšavý – 36 min

Za našima humny – Novoměstsko
Tento díl zavede diváky za humna Nového Města na Moravě, konkrétně do Kuklíku, Janoviček, Studnice a ke studánkám u obce Tři studně. Monika Brindzáková zamíří za drátenicí Věrou Studenou, zastaví se v lesním přírodním amfiteátru u studánek Barborka a Vitulka a uvaří regionální specialitu z brambor – drštičky. V pořadu zazní lidové písně v podání Vysočanky a Pramínku.
Režie: Petr Ryšavý – 26 minut

Za našima humny – Moravské Vánoce

Kromě zajímavého povídání o Vánocích, vánočních rituálech a tradici obecně si společně s Monikou Brindzákovou můžete zkusit upéct vánoční štědrák, vánoční korýtka nebo vánoční oplatky. K Vánocům samozřejmě patří i betlémy a vánoční ozdoby z kukuřičného šustí. Provázet nás budou koledy v podání Cimbálové muziky Danaj a dívčího sboru Zpěvule ze Strážnice.
Režie: Petr Stodůlka – 26 minut

Foto: archiv České televize

25. 6. 2016, 10.00—18.00, budova zámku

Vážení a milí přátelé lidové kultury a snad i televize Noe. V letošním roce, kdy se již po jedenasedmdesáté otevírají „strážnické brány“, vás chceme ve Festivalovém kinu zavést do naší televizní dílny. V osmi hodinách se můžete setkat se zajímavými lidmi a poznat, jak my v televizi Noe potkáváme lidovou kulturu.

Televize Noe spolu s Jožinem vás novým pořadem s názvem „U vás aneb festivalové kukátko“ provede folklorními festivaly na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jožin vás nechá zavzpomínat na loňský jubilejní ročník MFF Strážnice, zavede vás na Rožnovské slavnosti, Chodské slavnosti v Domažlicích i Jánošíkove dni v Terchové. S kuchařkami z Kozojídek něco dobrého uvaří a jízdou králů pak Festivalové kino uzavře. Jednotlivé pořady jsme proložili písničkami dětí pod názvem Sedmihlásky. Televizní pořady moderují Magdalena Múčková a David Pavlíček.

10.00 – 11.20
U vás aneb festivalové kukátko: MFF Strážnice 2015
Magdaléna Múčková a David Pavlíček dají nahlédnout do různých pořadů Mezinárodního folklórního festivalu Strážnice 2015, který proběhl letos poslední víkend v červnu. Ohlédneme se za pořady Kde domov můj, Z krajin za obzorem - zahraniční folklórní hostina, Uprkův kraj, Finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, V dobrém sa rozejdem.

11.20 – 12.25
U vás aneb festivalové kukátko: Chodské slavnosti 2015 – Svatovavřinecká pouť
Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad. Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra mydlářského Zuzana Veselá, která poskytla i pozemky na Veselé hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně vysvěcena 10. srpna 1685. Časem začali na Chodsko, popularizované dobovou literaturou, proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především malebností zdejšího folklóru. Chodsko představovalo v očích české veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním statečnosti, národní hrdosti. Roku 1955 se uskutečnil první ročník Chodských slavností. V prvních pěti letech existence se akce profilovala jako přehlídka folklórních souborů z české etnografické oblasti. Celé slavnosti probíhaly v politickém duchu rodícího se socialismu. V roce 1959 následovala po Chodských slavnostech dvoudenní konference o problémech národopisu v české etnografické oblasti.V 80. letech došlo k rozkvětu Chodských slavností. Tomu napomohlo postupné uvolňování společenských poměrů i fakt, že místní organizátoři měli volnější ruku při sestavování programu, který tak mohl být zaměřen více na národopis a byl oproštěn od ideových podtextů a dobových hesel. Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností vrátila tradiční svatovavřinecká pouť. V porevolučním období, které přineslo řadu nových podnětů, zájem veřejnosti o folklór značně poklesl. To se podepsalo i na návštěvnosti a organizaci Chodských slavností, jejichž program v roce 1991 obsahoval pouhé dva pořady. Situace se zlepšila v polovině 90. let. Od roku 1996 se program rozšířil do tří dnů. Přibyly nové pořady (Dostaveníčko s vypravěči, Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky…) i nová pódia (v zahradě Chodského hradu, v Baldovské ulici…). V posledních letech je kladen stále větší důraz na folkloristické pořady. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků.

12.25 – 13.39
U vás aneb festivalové kukátko: Jánošíkove dni – Terchová 2015
Jánošíkove dni (v minulosti Jánošíkův den) je mezinárodní folklorní festival. Koná se každoročně na přelomu července a srpna v obci Terchová na Slovensku. Vystoupení se konají v amfiteátru Nad Bôrami, ve Vrátné dolině a v okolí obce, kde se prezentuje lidové umění, tradice a řemesla. Od roku 1991 má festival mezinárodní charakter. V roce 2007 na festival zavítalo přibližně 65 tisíc návštěvníků. Součástí festivalu bývá mše svatá a tradiční ozdobený koňský průvod s lidovými muzikanty směřující do Vrátné doliny. V minulosti se festival konal zejména ve Vrátné dolině, v současnosti se kulturní vystoupení a program konají v Amfiteátru nad Bôrami.

13.39 – 14.57
U vás aneb festivalové kukátko: Na Silvestra s vámi u nás
Hosty Silvestrovského dílu bude CM GRAJCAR - Dolní Bojanovice a skupina tanečního humoru VŠETEČNÍCI z Bratislavy. Umělecká skupina Jána Všetečku - Všetečníci vznikli v roce 2005 v Bratislavě. Věnuje se netradičnímu zpracování scénického folklóru v duchu „Čím vtipnější, tím vtipnější“. Ve smyslu tohoto hesla se snaží satirovat potřeby smíchuchtivých diváků, kteří ocení umělecké zpracování folklórních témat trochu jinak. Členy této skupiny jsou Ján Všetečka, Stanislav Marišler a Maroš Červenák, všichni bývalí členové předních folklórních souborů, kteří mají schopnosti nejen na tancování a byli pozitivně ovlivněni tvorbou Folklórního souboru Poleno. Menší počet členů se snaží vykompenzovat originalitou, všestranností a zálibou v humorném zpracování nejrozličnějších témat. Cimbálová muzika Grajcar se zrodila na půdě zdejší základní umělecké školy pod vedením učitele Tomáše Červenky v průběhu devadesátých let. Tehdy se ve školní cimbálovce dala dohromady parta muzikantů, kteří byli a stále jsou dobrými kamarády. A protože po absolvování hudebky měli společnou touhu dále hrát a vystupovat, rozhodli se založit muziku vlastní. Název Grajcar vznikl podle oblíbeného verbuňku kapely Kde sa ně ten grajcar děl, kterým v začátcích kapela zahajovala každé vystoupení.

14.58 – 16.00
U vás aneb festivalové kukátko: Rožnovské slavnosti 2015

16.00 – 16.50
U vás aneb festivalové kukátko: Kde se dobře vaří, tam se dobře daří
Znáte pokrymy Chamula, Pařené kolečka, Šumajzl, Ušubraný regiment nebo třeba Kopřivovou polévku? Pokud ne, naučte se je vařit s Magdalenou Múčkovou a Davidem Pavlíčkem.

16.50 – 18.10
od cimbálu o lidové kultuře aneb U NÁS: "My zme tady dvá, písnička a já..."

Vážení diváci, těšíme se na vás!

sobota 25. 6. 2016, 10.00—18.00, skanzen-areál
repríza neděle 11.30—14.30

Autorky: Petra Hrbáčová, Markéta Lukešová
Konference a odborná spolupráce: Magdalena Maňáková

Jednou z nejvýraznějších slováckých oblastí je Horňácko, kraj ležící v podhůří Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Tvoří jej obce Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Javorník, Kuželov, Lipov, Louka, Nová Lhota, Vápenky a Suchov, přirozeným centrem je pak Velká nad Veličkou. Přestože se jedná o oblast malou, vyznačuje se neobyčejným bohatstvím a rozmanitostí lidové kultury, která se zde snad nejvýrazněji projevuje v nezaměnitelné hudební, písňové a taneční tradici a kráse lidových krojů. Díky tomu Horňácko už od konce 19. století přitahovalo nejen národopisce, ale také umělce nejrůznějších žánrů. Inspiraci pro svá díla v něm nalezli např. skladatelé Loeš Janáček a Vítězslav Novák, malíři Joža Uprka, Antoš Frolka, Miloš Jiránek a mnozí další.

Pro horňácký hudební folklor byly typické vesnické hudecké muziky, ke kterým se až v době první republiky přidával cimbál. Proslulé byly zejména muziky Ňorkova a Kubíkova z Hrubé Vrbky, Trnova a Miškeříkova z Velké, připomenout je ale třeba i celou řadu dalších vynikajících muzikantů, jejichž odkaz žije v hudbě zdejší početné muzikantské komunity dodnes. Z tanečního folkloru jsou pro Horňácko charakteristické zejména točivé párové tance starosvětská a sedlácká s variantami z Lipova, Nové Lhoty a Suchova, verbuňk a odzemek coby mužské tance a některé obřadní tance a taneční hry.

Lidový oděv na Horňácku patří do skupiny krojů horských, typická je pro něj štíhlá silueta, střídmá barevnost a bohaté uplatnění ruční výšivky. Kroj se v této oblasti udržel v běžném životě poměrně dlouho, ještě ve 40. letech 20. stol. se používal ke každodennímu nošení. Dodnes se tak zachovalo množství jeho nejrůznějších variant, které se nosily při obřadních, slavnostních nebo všedních příležitostech.

Horňácko je krajem rázovitým, žijí v něm lidé s hlubokým vztahem k tradicím, hrdí na svou kulturu a odkaz, který jim zanechali předkové. Téměř v každé vesnici dnes působí dětský folklorní soubor, mužský či ženský pěvecký sbor, mladí tancují v několika folklorních souborech. To sebou nese potřebu udržovat staré kroje i pořizovat si nové. Proto zde dodnes pracuje několik krojových švadlen a vyšívaček, a to jak ve starší, tak i mladší generaci. Díky těmto aktivitám se daří předávat bohatství zdejší lidové kultury dalším generacím.

Program „Hore dědinú muzika hrála“ přináší kus Horňácka do strážnického skanzenu: představí se horňácké folklorní soubory, mužské i ženské sbory, stavby z Horňácka oživí řemeslníci – tkadlec, výrobce hraček a vyšívačka; nebude chybět tradiční pokrm – hrubovrbecké presné a také ukázky přípravy krojových součástek – vrapení fěrtochů a úprava hlavy dívky k obřadnímu kroji – hladění. Součástí programu je i workshop, ve kterém mají návštěvníci festivalu možnost vyzkoušet si tradiční postupy lidového hliněného stavitelství.

Program:
Sobota
10.30 – Velička, Velká nad Veličkou – „Vitajte ve Velké“
11.30 – Mužský sbor z Hrubé Vrbky
13.00 – krojová přehlídka
14.00 – Mužský sbor z Hrubé Vrbky
15.00 – Veličánek, Velká nad Veličkou – Pásmo dětských her a tanců
16.00 – Velička, Velká nad Veličkou – Fašanek na Horňácku
17.00 – Vynášení Moreny – Veličánek

Neděle
11.30 – Lipovjan, Lipov – „Vitajte v Lipově“
12.30 – Krahulíček, Kuželov
13.30 – Krojová přehlídka
14.30 – Krahulíček, Kuželov
15.00 – Lipovjan, Lipov – Tance z Horňácka

Učinkující:
DFS Veličánek, Velká nad Veličkou
DFS Krahulíček, Kuželov
FS Lipovjan, Lipov
FS Velička, Velká nad Veličkou
HCM Petra Mičky
Mužský sbor z Hrubé Vrbky
Ženský sbor z Hrubé Vrbky
Marie Vachůnová
Renata Potěšilová
Miroslav Urban
Hana Buchtelová
Kateřina Ďugová
Eva Minksová

Foto: archiv NULK, slovackoDNES.cz

sobota 25. 6. 2016, 10.00—19.00, louka u Platanové aleje

Autorka, režie: Terézia Gabrhelová

Inspice: Marie Novotná

Asistence: Dominika Kalichová, Lucie Baňařová

Jarmark chutí a vůní navazuje na předešlé dva ročníky pořadu „Gastro vitae. Aneb dobré jídlo, dobré pití prodlužují živobytí…“, které přiblížily návštěvníkům MFF Strážnice tradiční gastronomii, upozornily na některé zapomenuté recepty a nabídly ochutnávku jídel ze Slovácka. V letošním roce jsme se zaměřili na pokrmy z oblasti jihovýchodní Moravy, jejíž lidová kultura je u nás prezentována také v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy.

Přijďte okusit atmosféru jarmarku k amfiteátru Zámek! Zavedeme Vás na jarmark, který provoní zámecký park sladkými i slanými pokrmy. Na našem trhu můžete zakoupit, ale i ochutnat produkty, které běžně připravovali lidé na venkově či v městečkách této oblasti v 19. a 20. století. Dozvíte se, z jakých surovin se nejčastěji vařilo, jak se uchovávaly, čím se pokrmy kořenily, a samozřejmě se podíváte na jejich přípravu. Budou podávány pokrmy od snídaně do večeře, od skromných jídel až po sváteční či obřadní.

Při svých ochutnávkách si budete moci poslechnout příjemnou lidovou hudbu v podání CM Danaj a CM Grajcar. Zazpívají Vám i někteří naši kuchaři a kuchařky. Děti si také přijdou na své: bude pro ně připraveno několik edukačních her vážících se k lidové stravě.

Nezapomeňte přijít ochutnat báleše, patenty, různé polévky, šišky, pokrmy z masa či mléčných produktů. Určitě si zde najde jídlo každý podle své chuti…

Marýna v rubáčku vařila si máčku
a Martin bez gatí lúpal k ní zemňáky.

Účinkující:
kuchařky a kuchaři, cukrářky, pekařky, kořenářky,
včelaři a jarmarečníci z jihovýchodní Moravy
cimbálová muzika Danaj
cimbálová muzika Grajcar

sobota 25. 6. 2016, 10.30—12.00, skanzen-amfiteátr.
Dětský folklorní pořad o pracovních činnostech vykonávaných dětmi

Autoři: Rudolf Danajovič, Jana Hanáková
Režie: Rudolf Danajovič
Odborná spolupráce: Alena Schauerová
Konference: David Pavlíček, Ladislav Šimeček

Utřít prach, vynést odpadky, to jsou možná jediné pracovní činnosti, které od našich dnešních ratolestí vyžadujeme. Ani možnost zapojení se do chodu domácnosti se u dětí nesetkává s porozuměním. My sami možná ustupujeme a vkládáme do nich naděje s vidinou lepšího vzdělání a tím pádem v dospělosti i lepšího výdělku. Ten přeci zabezpečí hojnost a svobodnou volbu při výběru všeho, co dnešní plné regály nabízejí, zábavu nevyjímaje. Dětství je v současnosti plné her, zábavy, ale bylo tomu tak vždy?

Dětský folklorní pořad Práce zábavou, zábava hrou nás přenese do časů, kdy se více kladl důraz na slovo práce. Byla součástí každodenního života a týkala se celé rodiny. Právě postavení dítěte ve společnosti a v rodině jasně rozděloval pracovní povinnosti už od prvních krůčků.

Krásou všech časových období je ale neměnná dětská hravá duše – třeba navzdory těžké práci. Po práci přicházela zábava, ale někdy si děti dokážou zábavu vytvořit i z práce, proto v programu využíváme tohoto spojení. Účinkující hravou formou ukážou vybrané druhy pracovních činností ze svých oblastí. Zaznějí tak písně, říkadla a tance z Valašska a Slovácka, ale také z jihozápadních Čech.

Druhou rovinou programu je edukační prezentace. Pracovně ožije celý prostor v okolí amfiteátru ve skanzenu. Návštěvníci (hlavně děti) si zde reálně vyzkoušejí práce, se kterými se běžně nesetkávají, které ale byly součástí předcházející méně přetechnizované doby. V programu se tak propojí tvorba dětských souborů s reálnou prací, což divákovi pomůže k realistickému posouzení nejen pořadu, ale také naší doby.

Účinkující:
DSPT Danájek, Strážnice, ved. Jana Hanáková
SVPT Malá Jasénka, Vsetín, ved. Alena Zdražilová
DFS Mladinka, Plzeň, ved. Jitka Šeflová
DFS Olšavěnka, Uherský Brod, ved. Eva Vrbová
DFS Omladinka, Uherské Hradiště, ved. Michaela Rozsulková

Foto: Lucie Michalčíková

sobota 25. 6. 2016, 10.30—17.00, skanzen-areál
Kašpárek s Gašparkom jdou do světa

Autor: Blanka Petráková
Konferenciér: Petr Novotný
Odborná spolupráce: Juraj Hamar, František Petrák, Miroslav Nop

Dětský dvůr je interaktivní program otevřený dětem, rodičům i všem ostatním návštěvníkům, kteří se chtějí aktivně zapojit do festivalového dění. V záleské usedlosti strážnického skanzenu, kde Dětský dvůr zdomácněl, mohou zájemci navštívit program zaměřený v tomto roce na česko-slovenské tradiční loutkové divadlo, rodinné loutkové divadlo a tradiční loutky. V hlavní roli programu účinkuje, jak již napovídá název, Kašpárek, slovensky nazývaný Gašparko.

České a slovenské loutkářství usilují v současné době o společný zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Na podporu nominace uspořádal tým Dětského dvora tematický celodenní program. Na jeho přípravě se jako odborný poradce podílel zástupce jednoho z navrhovatelů nadnárodní nominace Juraj Hamar, a to hned se dvěma projekty. V Dětském dvoře se představí jeho Teatro Carnevalo a Teatro Possonii s jedním hercem, s Gašparkom a s mnoha dřevěnými kamarády – loutkami.

Cílem programu je představit nejrůznější formy tradičních loutek a různých forem českého a slovenského lidového loutkového divadla. V programu vystoupí několik divadelních skupin i jednotlivců loutkoherců, uvedena bude tradiční hra Herkules z repertoáru slovenských kočovných loutkářů, sběratel a loutkoherec Miroslav Nop z Olomouce vystaví česká rodinná loutková divadélka ze své sbírky a odehraje představení Jak Kašpárek zachránil princeznu.

Součástí programu jsou výtvarné a dramatické dílny, tentokrát zaměřené na výrobu jednoduchých loutek z nejrůznějších materiálů – textilu, papíru a přírodnin. Doplní je soutěže, výuka písní a tanců pro děti a prodej prstových maňásků Magdaleny Zavrtálkové.

Účinkují:
Teatro Carnevalo, Juraj Hamar, Bratislava
Teatro Possonii, Juraj Hamar, Bratislava
TYJÁTR, Ivan Gontko, Nitra
Teatro Pimprle, František Petrák, Luhačovice
Kašpárkovo domácí loutkové divadélko, Miroslav Nop, Olomouc
Petr Novotný, Zlín
CM Olšavěnka, Uherský Brod, ved. Roman Myšinský, primáši Jiří Kučera a Petra Zapletalová

Program:
10.30 zahájení programu
10.30 představení loutkového divadla Teatro Pimprle
11.00 představení tradičního loutkového divadla TYJÁTR – hra Herkules alebo Dobytie pekla
12.00 představení Teatro Carnevalo a Teatro Possonii s jedním hercem a mnoha loutkami
13.00 tvorba loutek pro pohádku O veliké řepě
14.00 vystoupení muziky Olšavěnka
15.00 představení pohádky Jak Kašpárek zachránil princeznu
16.00 společné představení pohádky O veliké řepě
16.30 představení loutkového divadla Teatro Pimprle

sobota 25. 6. 2016, 10.30—19.00, skanzen-areál

Autor: Martin Šimša

Výběr letošních výrobců představujících se na Přehlídce tradičních řemesel je jako každoročně veden myšlenkou seznámit veřejnost se současnými držiteli ocenění ministra kultury Nositel tradice lidových řemesel. Ocenění vzniklo jako reakce na usnesení 25. Generální konference UNESCO, z níž vzešel dokument „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“. V něm se všechny členské země vybízejí, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví, mezi něž patří též podpora lidových řemesel a rukodělné výroby. Ministerstvo kultury akceptovalo tyto podněty a v českých podmínkách zahájilo projekt nazvaný Nositelé tradice lidových řemesel. Jeho cílem je především podpora zánikem ohrožených odvětví tradičních řemesel, kterým se věnuje stále méně výrobců. Navržení kandidáti na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich aktivity na poli prezentace a popularizace dané výroby, jakož i snaha o předávání znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům. Záměrem je ocenit takové jednotlivce, kteří budou i v následujících letech aktivně pracovat a svoje znalosti zprostředkují další generaci výrobců.

Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele více než pět desítek výrobců z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos pak budou k vidění:

Hana Buchtelová, Malá Vrbka – tkaní na stavu
Jiří Danzinger, Olešnice na Moravě – tradiční modrotisk
Jiří Drhovský, Týn nad Vltavou – dřevěné hračky
Jiří Fidler, Hlinsko – ručně tkaná žanilka
Jiř Honiss, České Budějovice – podmalba na skle
Ladislav Chládek, Výprachtice – tradiční hračky
Martin Tomaštík, Josefov – výroba krojové obuvi
František Joch, Strážnice – tradiční modrotisk
Štefan Kanaloš, Ostrava – dlabané výrobky
Vít Kašpařík, Velké Karlovice – hudební nástroje
Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí
Antonín Moštěk, Vlčnov – lidová keramika
Ivo Nimrichter – černá hrnčina
Jiří Ondřej, Zubří – březové metly
Dana Ptáčková, Morkovice – košíkářství
Marie Skrežinová, Zlechov – výroba textilních květů
Milan Strmiska, Uherčice – výrobky z perleti a rohoviny
Zuzana Tilajcsiková, Veltrusy – tradiční košíkářství
Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů
Božena Vráželová, Nový Hrozenkov – výroba štípaných holubiček
Miloslava Zatloukalová, Brodek u Konice – pletení ze slámy

Snahou připravené prezentace je seznámit návštěvníka s rozsahem a pestrou nabídkou tradičních řemesel. Doufáme, že Vás osloví a najde si k Vám cestu.