Ve středu 1. června proběhla tisková konference k 77. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2022 a 40. ročníku Folklorního festivalu Dětská Strážnice.
Akreditace pro novináře uzavíráme 13. června 2022.
Pošlete vyplněnou přihlášku na adresu hana.jechova@nulk.cz.
Na stejnou adresu si napište o fotografie z minulých ročníků, televizní spot a další podklady.
Těšíme se na vás ve Strážnici!
Ke stažení:
Akreditace: Přihláška ke stažení
Podrobné informace o programu: Rozšířené informace o pořadech festivalu
Logomanuál MFF Strážnice 2022, aktuální loga a motiv na vyžádání.
Ke sledování:
Na našich internetových stránkách www.festivalstraznice.cz najdete:
Záznam tiskové konference z 1. června 2022:
Neuskutečněná výročí souborů
Neděle 26. června 2022, 12.30 – 14.00, amfiteátr Bludník
Autorka: Magdalena Múčková
Moderátorka: Magdalena Múčková a zástupci jednotlivých kolektivů
ŠTRONZO! Covidové období, které se dotklo každého z nás. V měřítku celosvětovém i osobním. Pandemická doba se nevyhnula samozřejmě ani činnosti folklorních souborů, muzik či pěveckých sborů a neminula ani ty, které by v letech 2019, 2020 a 2021 oslavily svá kulatá jubilea.
Bylo kde zkoušet? Neztratila se v době domácích izolací, karantén a home office členská základna jednotlivých kolektivů? Zůstala po návratu do běžného režimu chuť zkoušet, tvořit, vystupovat? A stihla se výroční představení uskutečnit v náhradních termínech? Odpovědi spolu s pěknou muzikou, tancem i zpěvem přinesou vybraní COVIDOVÍ JUBILANTI.
Scénosled:
1. Svatební danaj – Žerotín
choreografie: Jan Loutchan
2. Strážnické verbuňky – Žerotín
choreografie: Danuše Adamcová
3. Hrajte, muzikanti – Kašava
choreografie: Magdalena Preiningerová
4. Formanské točené – Kašava
choreografie: Karel Pavlištík
5. Žitka zeleňajú; Spadla ně šablička; Dyž tys ně nechtěla – Mužský sbor z Kyjova
6. Páslo dívča na dolině páva – Mužský sbor z Kyjova
7. Utonulý – Mužský sbor z Kyjova
8. Zazpívali sobě ti kyjovští chlapci – Mužský sbor z Kyjova
9. Veselské sedlcké – Radošov
choreografie: Lenka Kraváčková
10. Suchovské – Old Stars Radošov
choreografie: Vlastimila a Jaroslav Smutní
11. Vsadila sem hrušku – Jana Zaviačičová (zpěv), Martin Zeman (cimbál)
12. Milostné a skočné – CM Vonica, sólo zpěv František Koráb, Martin Foretník, Jan Zaviačič
13. U Dunaja – CM Vonica
14. U našeho jezera – Včelaran
choreografie: Martina Minaříková
15. Bílovské sedlcké – CM Včelaran
16. Když syneček narukoval – Včelaran
choreografie: Michaela Dostálková
17. Na uherskej straně – Javorník
choreografie: Olga Tesauerová
18. Tkalcovský – Javorník
choreografie: Olga Tesauerová
19. Zahrajte ně, husličky – Javorník
choreografie: Olga Tesauerová
Účinkují:
FS Javorník Brno
VS Kašava, Zlín
Mužský sbor z Kyjova
Old Stars Radošov, Veselí nad Moravou + CM Radošov
SLPT Radošov, Veselí nad Moravou + CM Svobodica
FS Včelaran, Bílovice
CM Vonica, Krumvíř
SLPT Žerotín, Strážnice + CM J. Šťastného
foto: FotimeOba.cz
za rok 2021
Sobota 25. června 2022, 20.10 – 20.30, amfiteátr Bludník
Autor: Martin Novotný
Konference: Magdalena Maňáková
Česká národopisná společnost je vrcholná profesní organizace sdružující vědecké a odborné pracovníky v oboru etnologie, studenty etnologie a zájemce o práci v této disciplíně z jiných příbuzných oborů. Od roku 1997 uděluje každoročně ocenění významným počinům, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru. Ceny zahrnují kategorie:
1. publikace; 2. výstava/expozice; 3. projekt/akce/konference. O udělení ceny rozhodují svým hlasováním všichni členové České národopisné společnosti. Jako ocenění mimořádného počinu v oboru v uplynulém roce uděluje Česká národopisná společnost také Čestnou cenu „Pět rudých růží“. Od roku 2017 je také udělována studentská cena, a to ve dvou kategoriích – za nejlepší bakalářskou a nejlepší diplomovou práci z oblasti etnologie.
Tvůrčí dílna interpretace lidové hudby pro mládež
Sobota 25. června 2022, 17.30 – 18.30, skanzen-amfiteátr
Autoři a moderátoři: Zdeněk Vejvoda, Magdalena Múčková
Muzičky jako tvůrčí dílna dětských a mládežnických muzikantů interpretujících lidovou hudbu je určena pro mládež od dvanácti let. Koná se každoročně od roku 2006, od roku 2008 je jejím pořadatelem Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Cílem projektu je podpora dětského a mládežnického muzicírování, jehož nebývalý rozmach u nás s potěšením sledujeme zvláště v posledních letech. V roce 2019 došlo k inovaci koncepce projektu a zaměření na hudební tradice konkrétní národopisné oblasti. Loňský ročník byl věnován Horňácku. Více než čtyřicet mladých muzikantů z různých koutů Moravy a Slovenska pod vedením lektorů z Horňácké cimbálové muziky Petra Galečky poznávalo regionální specifika horňácké lidové hudby.
Od roku 2016 se ve Spáleném Poříčí u Plzně každoročně konají Letní kurzy interpretace lidové hudby českých regionů. Tento výjimečný projekt sdružuje mladé muzikanty převážně z Plzeňska, Chodska a jižních Čech, je však otevřen všem zájemcům o český hudební folklor. Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje (OLN PK) se zformoval z účastníků prvního ročníku kurzů a svým repertoárem navazuje na produkci autorských osobností a profesionálních souborů spojených s plzeňským rozhlasovým studiem. Umělecké vedení souboru tvoří Dalibor Bárta, Josef Kuneš a Zdeněk Vejvoda.
V pořadu Muzičky Vás tak v letošní roce pozveme jak k českému, tak moravskému mládežnickému muzicírování.
Účinkují:
Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje
Účastníci projektu Muzičky 2021 – Hrajeme Horňácko
Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky z Lipova
foto: www.zus-zlin.cz
Průvod krojovaných městem Strážnice
Sobota 25. června 2022, 15.00 – 17.00, město
Autor: Vítězslav Hořák
Konference: Gabriela Dobišová
Slavnostní průvod účinkujících folklorních souborů, skupin a muzik ulicemi města patří neodmyslitelně k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Přehlídka výjimečné krásy českých, moravských a slezských písní, tanců a krojů je doplněna ukázkami z kulturního dědictví zahraničních hostů „z krajin za obzorem“.
Průvod vyjde od Skalické brány, ukončen bude krátkými konferovanými ukázkami zúčastněných souborů, skupin a muzik na náměstí Svobody.
foto: FotimeOba.cz
Sobota 25. 6., 10.00 – 21.30, louky u Platanové aleje
Neděle 26. 6., 10.00 – 13.00, louky u Platanové aleje
Program s tanečními a hudebními workshopy
Autoři: Markéta Vašulková, David Pavlíček
Konference: David Pavlíček, Adéla Němcová
V roce 2018 byl pro návštěvníky strážnického festivalu znovu otevřen areál Zbojnické louky, který byl v minulosti znám jako jedno ze zábavních středisek. Konala se zde řada festivalových programů, mj. také soutěž verbířů. V posledních dvou ročnících se zde podařilo nastartovat a realizovat platformu pro konání tanečních a hudebních workshopů, odpočinkovou zónu pro rodiny s dětmi a místo, kde návštěvníci mohli ochutnat speciality světové kuchyně. V rámci revitalizace zámeckého parku jsme nicméně museli místo konání přesunout do prostoru platanové aleje. I tady se pochopitelně budeme snažit o navození pohodové odpočinkové a nekonformní festivalové atmosféry. Srdečně zveme všechny návštěvníky, aby se zapojili do festivalového dění, přišli si zatancovat, zazpívat, pobavit se, zasmát se a strávit příjemné chvíle aktivním odpočinkem se Zbojníky pod platany.
Sobota 25. 6.
10.00 SNÍDÁME S KOŇADRAMA
Snídání a zpívání, zpívání a snídání
11.00 LENKA ŠÚTOROVÁ-KONEČNÁ a DFS KOPANIČIARIK Z MYJAVY
Taneční školička pro děti
12.00 DO TANCE S MLADINOU
Taneční škola s Plzeňským lidovým souborem Mladina a Liborem Hnátem
13.00 FOLKLORNÍ KARAOKE S FRIŠKOU
Přijďte si poručit a zazpívat, co se vám líbí.
14.00 FOLK IT
Lidový tanec a fitness s Janem Kysučanem,
vedoucím taneční složky VUS Ondráš, Brno
15.00 DO TANCE S JAVORNÍKEM
Taneční škola s FS Javorník z Brna
16.00 TANCE Z PARCHOVIAN
Taneční škola se Stanislavem Marišlerem,
uměleckým vedoucím SĽUKu
17.00 DO TANCE S KOPANIČÁREM
Taneční škola s FS Kopaničár ze Starého Hrozenkova
18.30 LÉTALA SI LAŠTOVĚNKA
aneb Má smysl v roce 2022 zpívat o vlaštovkách?
Výprava za taji textů lidových písní s Vlastimilem Ondrou,
Muzikašou a Nivničkou.
20.00 MÚDRA STAŘEČKA PAGÁČA
Divadelní představení na motivy Zdeňka Galušky.
Hraje divadelní spolek NEJENXMÍCHU, Vracov
Neděle 26. 6.
10.00 LENKA ŠÚTOROVÁ-KONEČNÁ A KOPANIČIARSKA MUZIKA MARTINA JANŠTA
Taneční škola z Myjavy
11.00 DO ZPĚVU S LIDOVOU MUZIKOU Z CHRÁSTU
Lidové písně z Čech k dopolednímu protažení hlasivek
12.00 DO TANCE S DANAJEM
Taneční škola s FS Danaj ze Strážnice
Účinkují:
SLPT Danaj, Strážnice
CM Friška s primášem Davidem Vašulkou, Kyjov
FS Javorník, Brno
FS Kopaničár, Starý Hrozenkov
DFS Kopaničiarik, Myjava
Kopaničiarska muzika Martina Janšta, Košariská
Lidová muzika z Chrástu
PLS Mladina, Plzeň
DFS Nivnička + CM Muzikaša, Nivnice
Spolek divadelních ochotníků Nejenxmíchu z Vracova
Ženský sboreček Koňadra, Vracov
Libor Hnát
Jan Kysučan
Stanislav Marišler
Vlastimil Ondra
Lenka Šútorová-Konečná s tanečníky a muzikanty z Myjavy
foto: Vít Švajcr
Sobota 25. 6., 10.00 – 17.30, skanzen-areál
Autor: Josef Svoboda
Inspice: Lucie Svobodová
Výběr letošních výrobců představujících se na Přehlídce tradičních řemesel je jako každoročně veden myšlenkou seznámit veřejnost se současnými držiteli ocenění ministra kultury Nositel tradice lidových řemesel. Ocenění vzniklo jako reakce na usnesení 25. Generální konference UNESCO, z níž vzešel dokument „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury“. V něm se všechny členské země vybízejí, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví, k níž patří též podpora lidových řemesel a rukodělné výroby. Ministerstvo kultury akceptovalo tyto podněty a v českých podmínkách zahájilo projekt nazvaný Nositelé tradice lidových řemesel. Jeho cílem je především podpora zánikem ohrožených odvětví tradičních řemesel, kterým se věnuje stále méně výrobců.
Navržení kandidáti na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich aktivity na poli prezentace a popularizace dané výroby, jakož i snaha o předávání znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům. Záměrem je ocenit takové jednotlivce, kteří budou i v následujících letech aktivně pracovat a svoje znalosti zprostředkují další generaci výrobců.
Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele osmdesát tři výrobci z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos své řemeslo představí:
Marie Bilíková, Babice – tkané výrobky z kukuřičného šustí
Hana Buchtelová,Malá Vrbka – tkaní na stavu
Jiří Drhovský,Týn nad Vltavou – dřevěné hračky
Pavel Horák, Karolinka – lidové broušené sklo
Jiří Hýža, Kelč – výroba krojové obuvi
Ladislav Chládek,Výprachtice – tradiční hračky
Josef Janulík (vnuk Martin Tomaštík), Josefov – výroba krojové obuvi
František Joch, Strážnice – lidový modrotisk
Štefan Kanaloš,Ostrava – dlabané výrobky
Alexandra Kaňovská, Dubňany – tradiční fajáns
Vít Kašpařík,Velké Karlovice – tradiční hudební nástroje
Ludmila Kočišová, Vnorovy – figurky ze šustí
Antonín Moštěk,Vlčnov – lidová keramika
Petr Mužík, Velké Karlovice – výroba perleťových spon
Marie Pyrchalová,Zubří – zuberská výšivka
Pavel Sarauer, Horní Planá – štípaná šumavská holubička
Marie Skrežinová,Zlechov – výroba textilních květů
Miroslav Stecher, České Budějovice – výroba českých dud a fanfrnochů
Zuzana Tilajcsiková,Veltrusy – košíkářství
Miroslav Urban, Malá Vrbka – tradiční tkalcovství
Jarmila Vítoslavská, Troubky – výroba hanáckých krojů
Marie Vlčková, Uherský Ostroh-Kvačice – batikované a zelové kraslice z Uherskoostrožska
Příjemnou atmosféru jarmarku doladí Cimbálová muzika Hantál z Vacenovic.
Setkání rodinných tanečních generací z Folklorních souborů
Neděle 26. 6., 11.30 – 13.00, skanzen-amfiteátr
Autorky: Anna Maděričová
Jana Polášková
Produkce: Ludmila Černíčková
Inspice: Kateřina Polášková
Anna Magdalena Pavlicová
Strážnický festival je ojedinělý mimořádně velkým záběrem reprezentace všech forem tzv. folklorního hnutí. V širokém spektru se mohou v pořadech představit jak amatérské, tak i profesionální muziky, vesnické skupiny, ženské a mužské sbory, soutěže dětských i dospělých zpěváků nebo verbířů. V neposlední řadě zaujímají velký prostor folklorní soubory, kterými prošla od jejich vzniku v padesátých letech dlouhá řada členů několika generací. Co jméno souboru, to pojem nejen doma, ale i v zahraničí: Vsacan, Danaj, Hradišťan, Blaťan, Hlubina, Chorea Bohemica, Vysočan, Vycpálkovci… Co soubor, to hodiny nácviku ve volném čase a aktivity s tím související, často také odborné studium, podpora v regionech, a hlavně pevné rodinné zázemí.
Náš pořad nabízí skromné setkání několika rodinných kolektivů, které ve folklorních souborech „zakotvily“ po více než jednu generaci. Jejich společným jmenovatelem je kromě lásky a obdivu k lidovému tanci a lidové tradici vůbec snaha předávat svoje zkušenosti dále. Doufáme, že i když byl tento pořad připraven v roce 2020, zůstává stále prostým poděkováním všem, kteří se na udržování lidových tanců podíleli v minulosti, podílejí v současnosti a pevně věříme, že tomu tak bude i v budoucnosti.
Účinkují:
Rodina Rybeckých, soubor Žerotín, Strážnice
CM souboru Demižon, ved. Nela Korelová
CM Strážnice, ved. Matouš Rybecký
Rodina Macečkova, soubor Hlubina, Ostrava
CM Hlubinka, ved. Teodora Osuchová
Rodina Stanovských, soubor Rusava, Bystřice pod Hostýnem
CM Bukovinka, ved. Kateřina Kovaříková
Rodina Konečných, soubor Kopaničiar, Rudník pri Myjave
Ľudová hudba Martina Janšta z Košarísk
Rodina Ouředníkova, soubor Javorník, Brno
Muzika souboru Javorník, ved. Mirko Otáhal
Rodina Pilušova, soubor Dolina, Staré Město
CM Špica, Staré Město, ved. Jan Mikuš
Malá muzika souboru Mladina, Plzeň, ved. Václav Wočadlo
Rodina Rapantova, soubor Kopaničár, Starý Hrozenkov
CM souboru Kopaničár, ved. Jan Rapant
foto: FotimeOba.cz
Sobota 25. 6. 2022, 17.30 – 19.00, amfiteátr Zahrada
Autor: Vojtěch Kouba
Režie: Jaroslava Šiktancová
Za čěskimi horami, jen kousek za hranicemi naší země, žijí Lužičtí Srbové. Nejmenší západoslovanský národ si udržel svůj jazyk a kulturu po staletí, i když slovanské obyvatelstvo v Lužici nikdy nemělo svoji šlechtu, nezískalo většinu v žádném velkém městě a nevytvořilo vlastní stát. Tím důležitější byly a jsou pro život Lužických Srbů tradice, zvlášť silné v katolické oblasti v okolí kláštera Marijina hwězda, známé velikonočními procesími se stovkami zpívajících jezdců – křižerjo.
Právě v Lužici je možné pochopit podmínky, ve kterých probíhalo české a slovenské národní hnutí. V tom lužickosrbském hráli výraznou roli Češi, včetně Josefa Dobrovského, Karla Jaromíra Erbena, a později také Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1907 zahájila svou činnost Společnost přátel Lužice. Bohaté jsou i vztahy folkloristů. Pjesnički hornich a delnych Łužiskich Serbow Jana Arnošta Smolera doplnily ve druhé polovině 19. století zápisy českých sběratelů lidových písní, především Adolfa Černého a Ludvíka Kuby. Dodnes živou dudáckou tradici střední Lužice dokumentoval Josef Režný, s lužickosrbskými umělci spolupracoval Jaroslav Krček. V posledních letech se lužickosrbskému folkloru věnuje Lidová muzika z Chrástu.
Romanticky založení čeští návštěvníci si někdy představují, že se v rovinaté krajině Horní a Dolní Lužice změnilo jen málo od doby, kdy tu žil čarodějův učeň Krabat. Je ale možné být Lužickým Srbem a pracovat třeba v Drážďanech nebo v Lipsku? Nakolik lze ve 21. století rozvíjet malý jazyk a kulturu v prostředí s obrovskou převahou silné a bohaté německé kultury? A jak tomu může napomoci tolikrát zmiňovaná blízkost Čechů a Lužických Srbů?
Za čěskimi horami nenajdeme netknutou oázu, natož skanzen, ale kraj, kde se neustále setkávají kultury. Folklor Lužických Srbů se na obou stranách hranice může stát inspirací k hledání vlastních kořenů.
Účinkují:
Lidová muzika z Chrástu, ved. Vojtěch Kouba
kapela Sprjewjan, ved. Tomasz Nawka
taneční skupina Smjerdźaca, ved. Gabriel Krawc
mužský sbor Přezpólni, ved. Fabian Kaulfürst
taneční skupina Wudwor, choreograf Kornel Kolembus
kapela Serbska Reja, ved. Gregor Kliem
taneční pár Kornel Kolembus a Julia Kasyan
tanečnice Markéta Čermáková a absolventky Školy folklorních tradic
